Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost... Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Je to první a nejslavnější román autora knih „Byl jsem při tom“ a „Pinball“ - jednoho z nejvýznamnějších a nejvýraznějších a světových spisovatelů minulého století Jerzyho Kosińského. (Bioscop)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (677)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Jen jez. Budeš potřebovat sílu.“ Jenže kolik síly je potřeba na přežití? Všechen ten mediální poprask, mezinárodní úspěch či „vybrakování“ Českých lvů…potvrzuju, z velké části zasloužené. Stejně jako k podařenému Tobruku Marhoul povolal osvědčené harcovníky, ať už Smutného (kamera), Hudce (střih), duo Rejholec-Čech (zvuk), Rovnou (kostýmy) či Strangmüllera (masky), a na řemeslné kvalitě (která je srovnatelná se současnou špičkou) se to citelně podepsalo. Zaujala mě i bravurní práce se zvířaty. Ale tím Marhoul neskončil, protože si přizval i luxusní herecký ansámbl, a přitom do hlavní role obsadil neznámého kluka, který je ovšem naprosto přirozený (s tou výhodou, že hodně situací odehraje očima). A možná ještě silnější než všechna ta příkoří (plná barbarství, surovosti a naturalismu), která si prožije, je jeho pomalá, nenápadná, ale o to fatálnější charakterová proměna. Nabarvené ptáče je tak silnou, zneklidňující výpovědí o poznamenaném dětském osudu a já dávám slabší plný počet. „Zapamatuj si to! Oko za oko, zub za zub.“ ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Takhle ambiciózních velkých filmů bychom měli mít jako česká kinematografie ideálně alespoň pár do roka, pak by z jednoho Nabarveného ptáčete nemuselo být takové haló. Ale když holt nemáme, a Marhoul je s tímto dílem objektivně o dva parníky před jakoukoli českou konkurencí z poslední doby, tak se zkrátka nedá svítit. Velký, stylový film, světové úrovně. Na pětihvězdu jsem si to neužil, protože se to příliš "užít" ani nedá. Je to spíš vyčerpávající. Ale uznalá čtyřhvězda bezpochyby. Nicméně, tvořit kolem toho filmu mediální auru až nějakého exploatačního válečného hororu je neskutečně absurdní. Jasně, dějou se tu otřesné a zrůdné věci, Marhoul k nim ale přistupuje velmi decentně až cudně. A pokud někdy až hysterické ohlasy z Benátek o něčem vypovídají, tak jedině o tom, že snobové z těchdle velkých festivalů rádi sklouzávají k laciným titulkům ... a že hovno vydrží. ()

Reklama

Dadel 

všechny recenze uživatele

Předně je třeba zbořit několik mýtů s tímto filmem spojených: 1) film není ani zdaleka tak brutální, jak by se mohlo dle hysterické kampaně zdát. Většina násilí se odehrává mimo záběr a otrlejšího diváka to nerozhází. Aureola brutálního filmu je způsobena jenom tím, že jsme tu takto ambiciózní film dlouho neměli, tudíž se o něm hodně mluví a mají nutkavou potřebu se k němu vyjádřit i ti, kteří by si podobný film nikdy nepustili (např. maminy na eMimino.cz). Stačí pár výkřiků typu "tři hodiny úchylného násilí pro sadisty, na to nepůjdu" a šeptanda si už žije vlastním životem. Nepomohly tomu ani přehnané první recenze z festivalů a vyjádření samotných tvůrců, zbytečně se připravili o diváky (a to jinak kampaň zvládli na jedničku, protlačit podobný film i do Cinema City Ústí nad Labem, kde obvykle kromě animáků a lidových českých komedií nic není, je husarský kousek). 2) "Devět minut dialogů" - toto je naprosto mimoňská charakteristika a nechápu, kdo a proč s ní přišel. Ano, ve filmu se mluví málo, nicméně mnohem víc, než jsem čekal. Ve filmu je přesně tolik slov, kolik je potřeba, žádné slovo není zbytečné. Ve filmu se stále něco děje, nejsou tam žádné přehnaně dlouhé záběry, a je to příjemné osvěžení oproti většině normálních filmů, které jsou zbytečně ukecané. Ano, pokud nalepíte všechny repliky za sebe, tak to těch devět minut asi bude, ale takové sčítání je nesmyslné. U normálního filmu by to bylo řekněme 30 minut, ale dosud pochopitelně nikdo neměl potřebu s takovou informací na diváka vyrukovat._______ A teď už k hodnocení: obdivuji Marhoula za to, že měl vizi a šel si nekompromisně za ní. Takový film jsme tu dlouho neměli a dlouho mít nebudeme. Každý záběr je umělecké dílo samo o sobě, herci všichni do jednoho jsou tak výrazní, že z nich nespustíte oči a žádná z cca 10 kapitol není zbytečná a obsahuje aspoň jednu scénu, která tne do živého. Bohužel jsem jich měl hodně vyspoilerovaných z recenzí, ale to je moje chyba. Konec jsem naštěstí neznal a je také velmi silný. Těším se na knihu. Je to film krásný ve své krutosti a krutý ve své kráse. Držme palce na Oscarech, tak nadějného kandidáta jsme tam od Želar (lol) neměli. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

JOSKA. Dobře jsem si vybrala svůj nick pro místní účely. Učinila jsem tak před dávnými lety, neboť jsem vizionářsky tušila, že pan režisér nám má co velkého říct a nyní jsem na to patřičně hrdá! :) Posledních 50 let nebylo v našich končinách natočeno nic obdobného. Od Démantů noci a Markety Lazarové až Ptáče na mě má podobně intenzívní dopad. Smekám před Václavem Marhoulem a přeji mu s filmem všechny myslitelné úspěchy. Ode mě symbolického soukromého Oscara má, stejně tak úžasný Vladimír Smutný, famózní Péťa Kotlár, výprava, kostýmy, zvuk, střih i každý jeden, kdo se na plátně byť jen mihnul. Naši heci v epizodních rolích se v pohodě rovnali takovým kalibrům jako je Harvey, Julian, Udo nebo Stellan. A to svědčí o vytříbeném výběru. Knihu jsem četla, k filmové adaptaci nemám výhrad. Pokládala jsem ji totiž za nenatočitelnou... P.S.: velmi mě potěšilo obsazení mého oblíbence Martina Nahálky a Jitka Čvančarová? V roli byla senzační a závěrečná píseň? Ta mi vyrazila dech. K tolik medializované krutosti snímku: Volyň mě vystrašila víc, ale ano, přiznávám, 4x jsem zavřela oči. Na pár vteřin. Takže v klidu. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Predlohu som nečítal, preto neviem adekvátne posúdiť, do akej miery sa Marhoul snažil prekonať Choď a pozeraj sa, ani jak moc potrebuje terapiu (aj keď presne tieto dve veci mi napadali pri sledovaní najčastejšie). Prilepším tomu, pretože ma samého prekvapilo, že ma nenudil trojhodinový film bez hudby. Niektoré sekvencie (krysy, barania hlava, Barry Pepper) fungujú perfektne, iné (úvod, nacisti, baran) vôbec. A jedná sa o určite obdivuhodný dôkaz, že v našej časti sveta možno natočiť vysokorozpočtový, profesionálny, áčkový explotation horor. Ako nad vážnym filmom nad tým radšej ani nerozmýšlam, je to taký český Brimstone; odškrtával som rôzne druhy zabitých zvierat a pedofilného sexu, a zoofilná scéna je už vyslovene sebeparodická. Ten film nepozná gradáciu, nemá postačujúcu myšlienku, je repetitívny, stereotypný a neskonale prvoplánový. Pri takej štvrtej extrémnej scéne už zívate a to ste tak pri tretej scéne. Ale nenudil som sa. ()

Galerie (399)

Zajímavosti (56)

  • Podle tvrzení performerky a zvukařky Johany Ožvold si její dítě „zahrálo“ v postsynchronech Nabarveného ptáčete: „Něco mám k nabarvenýmu ptáčeti... jak jsme dodělávali zvuk k našemu filmu, tak zároveň v tom samém období studio soundsquare pracovalo právě na Nabarveném ptáčeti. Bylo to v době, kdy Herbertovi byl asi tak měsíc a jeden večer měl zaražený prdy a hrozně brečel, tak jsem s ním musela odejít ze studia a chodila jsem s brečícím Herbertem po recepci soundsquaru a hlavou mi běželo, že snad tam nikoho neruším ubrečeným miminem. Dvakrát kolem mě prošel ten samej zvukař a kouká na mě, jak tam natřásám mimino a já si řikám, ty vole ho musím určitě rušit, to mu to proznívá do studia, ale chyba lávky... ‚Maminko, nechtěla byste, aby si vaše miminko zahrálo ve filmu? Já bych potřeboval pláč miminka do filmu Nabarvené ptáče.‘ Potřeboval srdceryvnej pláč, což chápu, že pro zvukaře dostat nahrávku miminovského pláče nahraného ve studiových podmínkách je trochu náročná záležitost. Herbert dal ve studiu výkon – škálu od malinkatého pláče až po řev, pak si prdnul a já jsem mohla pokračovat v práci na našem filmu.“ (Přemek)
  • Pro svůj projekt Nabarvené ptáče Václav Marhoul odmítá označení válečný film. Stejně tak, že se jedná o film o Holokaustu. Vzpomíná, že když v roce 2010 začal psát scénář, vůbec netušil, jak nadčasové poselství o osamělém putování a útrapách malého židovského chlapce za druhé světové války nabyde na ještě vetší aktuálnosti. Nedávné události v Evropě – migrační krize, šíření xenofobních předsudků a nenávisti bez znalosti faktů... ještě umocnily naléhavost jeho sdělení. (Zdroj: 2media.cz)
  • Film měl podle dostupných údajů rozpočet 175 milionů korun. Snímek se dočkal vesměs omezené kinodistribuce jen v Česku a na Slovensku, kde si souhrnně přišel na zhruba 13,2 milionu korun. V Česku na něj přišlo do kin 100 tisíc lidí. (klukluka)

Související novinky

Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno

Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno

28.06.2023

Britský herec Julian Sands byl od 13. ledna tohoto roku veden jako nezvěstný poté, co se vypravil na turistickou trasu zasněženými horami v oblasti Baldy Bowl přibližně 45 mil na východ od města Los… (více)

Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara

Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara

12.09.2022

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) každoročně mimo udílení národního ocenění Český lev vybírá i potenciálního filmového kandidáta na prestižní cenu Oscar, jenž by na jaře příštího roku mohl… (více)

Byly rozdány 33. Evropské filmové ceny

Byly rozdány 33. Evropské filmové ceny

12.12.2020

Dnes večer byly prostřednictvím online přenosu z Berlína uděleny Evropské filmové ceny (EFA) v rámci svého 33. ročníku. Nejvýraznějším výhercem se stal dánský snímek Thomase Vinterberga Chlast, jenž… (více)

Dny evropského filmu startují již za pár dní

Dny evropského filmu startují již za pár dní

14.06.2020

Dny evropského filmu (DEF), které se zaměřují výhradně na současný evropský film, letos představí 40 filmů z téměř 30 evropských zemí. Hlavní část programu DEF proběhne od 16. do 23. června v Praze,… (více)

Reklama

Reklama