Nabarvené ptáče

Myslím, že je to zbytečně černobílý film, který by navíc velmi potřeboval kadeřníka s ostrýma nůžkama, aby trochu tu slátaninu prostříhal. (20.03.2020)

Coze, to je cesky film? Tak to je parada. Prvni tri pribehy jsem si zvykal, pak jsem propadl nadseni a posledni puhodinu jsem jako divak zase zvadl. Co mi tam naprosto chjybi je vtazeni divaka do deje. Stale pozorujete emocne prazdne vypraveni, kdy mate pocit z dokumentarniho filmu, i kdyz ten nekdy umi zacilit na emoce daleko vic, nez tenhle snimek. Co s tim naprosto souvisi jsou chlapcovy pocity. Krome toho, ze obcas pobrekava a obcas mu slzy stekaji po tvari, proste nepoznate nic. Je-li to zamer skutecne nevim, ale me to tam chybi. Chybi mi tam to pojivo, ktere poji vsechny casti vypraveni do jednoho. Pres to, prese vsechno neco, co je zazrak. Vaclave Marhoule, jste odvaha ceske kinematografie a drzim vam palce. (03.04.2020)

Jak kdysi řekl Al Pacino: "mějte ve filmu 3 nebo 4 velmi silné momenty a lidé si ten film zapamatují". Myslím, že u tohoto filmu to platí dvojnásobně... (14.04.2020)

Nešikovný cikánský chlapec si podpálí barák a tak musí putovat válečným (nejspíš) Polskem a hledat střechu nad hlavou. Má přitom dost kliku, protože vždycky narazí na nějakou dobrou duši, která ho nakrmí a nechá u sebe bydlet. Pravda, občas sice schytá nějakou tu ránu, klovanec od havrana, koupel v žumpě nebo trochu toho lidského tepla v zadnici, ale časy jsou zlé, Kamile, to se nedá nic dělat. Zažívá i první milostné vzplanutí, které vzápětí střídá zklamání, když ho jeho láska začne podvádět s řádně obdařeným a lascivně mečícím kozlíkem. Časem zjišťuje, že jen s nevinným kukučem a dávkou štěstí to asi dál nepůjde a tak se, stejně jako Anakin Skywalker, přidává k temné straně. Moc nechápu, co je na tom filmu kontroverzní. Kdo je odkojen sovětskými válečnými filmy jako je Jdi a dívej se, tak ho tady nemá co šokovat. Filmu velice dobře sedí černobílé zpracování a kupodivu i přes dlouhou stopáž a takové to jakože umělecké vyjádření to vůbec nenudí. Myslím, že se to panu Marhoulovi povedlo na výbornou. (01.05.2020)

Ja jsem vazne z toho filmu v rozpacich, nedal jsem to na jednou musim se priznat a po pulce filmu jsem byl rozhodnutej hodnotit velmi nizko neli odpadem. Dnes jsem dokoukal zbytek a tak nejak porad se mi v hlave honi co k tomu vlastne napsat. Ze je autor i reziser prase je bezpochyby, ze film muze nekomu lezt na nervy nebo dokonce nasrat take. Ale tak kdyz pominu nejaky punkty ktery mi nesedely, tak naopak ta syrovost, spina a nektere sceny byly natoceny excelentne. Stopaz velmi prepalena. Jak jsem uz naznacil neda se to videt v kuse. (04.05.2020)

Velmi silné. Knihu jsme nečetl, explicitnost mi někdy přišla zbytečně na efekt a přehnaná. 75% (08.05.2020)

Co se vleče, neuteče... (08.05.2020)

Po zhlédnutí Nabarveného ptáčete v kině mnou spolužačky hluboce opovrhovali pro mé zklámání a kritiku. Vždyť to přeci bylo tak realistické, brutální a pravdivé. Jak tohle někdo nemůže ocenit? Tak tedy popořadě. Film bez hudby je plánovaná sebevražda, ale dovedu si předatavit i dílo, ve kterém by to fungovat mohlo. Tohle dílo jím ale není. Dále pak příběh. Pochopil vůbec Marhoul předlohu? Příběh chlapce, který putuje zeměmi za druhé světové války a skrz jeho emoce čtenář vnímá všechna ta zvěrstva. Film ale žádné chlapcovi emoce nenabízí, jelikož chlapec má po celých 140 minut stejný výraz. Dál. Koncepce celého filmu je úplně špatná a to s abstraktními nebo nevšedními střihy problém nemám. Tady člověk netuší, proč se kapitola jmenuje Robert, když tam za celou dobu žádný Robert není jmenovaný. A ono celkově střih, kdy třeba střelec 5 minut sedí na stromě, než zamíří a vypálí, je naprosto ulítlý a nezvládnutý. Abych ale něco vyzdvihl, tak herecká camea byla výtečná, protože snad všichni zúčastnění dokázali na malém prostoru ukázat různé emoce (narozdíl od Kotlára v hlavní roli). Černobílá kamera je bez diskuse výtečná a tahá film o velký kus výš. A to je asi úplně vše. Oněch 140 minut jsem byl neskutečně zklamán a jen jsem pozoroval spolužačky, žasnoucí nad "tou ohromnou kvalitou" filmu. Pokud by si některá z nich náhodou přečetla tuhle recenzi, tak vzkazuji jen jediné. Zkuste si pustit i jiný film o druhé světové ;-) (09.07.2020)

Sám Marhoul to na 46. Lfš řekl úplně skvěle : "V Česku je těžké získat sponzory a peníze na natočení filmu, protože každý(sponzor/firma) si pod českým filmem vybaví to jak si 3 nány jedou do Alp zaprcat". Takže ještě jednou za tento film moc děkuji a strašně si ho vážím stejně jako vás pane Marhoule. (13.08.2020)

Hrubo naturalistický až znepokojujúco psychologický pohľad na obdobie druhej svetovej vojny a tesne po nej. Tento snímok miestami doslova vyráža dych, a to ani nie tak dialógmi, ktorých je tu ozaj minimum, ale hlavne emočne zdrcujúcimi momentami, ako aj miestami jemne nad hranu surovými zábermi. Kosinski vo svojom románe zahviezdil plejádou charakterov od vystrašeného židovského chlapca cez postavy so psychopatickými sklonmi až osobami so sebadeštruktívnym psychickým rozpoložením. Naozaj kruto až mrazivo realistický pohľad do temných dôb s množstvom scén, ktoré nemusia zniesť všetci diváci a ktoré svojou kontroverznosťou určite rozpútajú diskusiu. 75 % (14.12.2020)

Je velmi těžké jedním komentářem shrnout všechny pocity, které ve vás film vyvolá. Obzvlášť hned po shlédnutí. Říkáte si, že už se na to nikdy nepodíváte a nikdy na to nic nenapíšete, a přesto ve vás film ještě dlouho rezonuje a vybaví se vám některé scény, a nemyslím zrovna ty obscénní. I když režisér řekl, že tyto scény to byly ve skutečnosti jen náznaky bez přímého pohledu, a zbytek měla být práce fantazie diváka. S fantazií tedy film umí pracovat pořádně, a ta neuvěřitelně skvělá černobílá kamera tomu jen dodává. Kameře zdatně sekunduje precizně budovaná atmosféra, která by se dala místy i krájet. Možná by se k tomu chtělo dodat i "vidět jednou a zemřít". Ale možná... možná se na to zase jednou podívám :-) Bezpochyby je to top česká artovka a životní dílo pana Marhoula. (07.01.2021)

Další nepovedený pokus o umění... potřeba šokovat násilím na zvířatech je zvrácená. (06.03.2021)

Stačila mi hodina tohoto veledíla. Úchyláci! (Díky, Drussus, za zajímavý komentář) (06.03.2021)

meh (07.03.2021)

|| 15+ || Česká televize || Rozpočet: 159 mil. Kč || USA: N/A - ČR: 14 267 334 Kč - Celkem: N/A || Na české poměry je Nabarvené ptáče velmi odvážný kousek po všech směrech. Aktuálně nejdražší český film by nevznikl bez podpory zahraničních produkcí. O to obdivuhodnější je zpracování podle předloha, která vůbec necílí na běžné poblikum. Přitom to není ani tak brutální, jak někteří tvrdili (většinou ti, kteří znají jen pitomé domácí komedie a seriály). Spíš jde o to, co vše si divák domyslí nebo co sám prožil. Některé scény jsou na běžné poměrny sice trochu za hranou, ale je to dáno hlavně až groteskním pojetím (soulož s kozlem, Čvančarka, dloubání očí), kterým se Ptáče vzdaluje o širokého diváckého publika. V knížce čtenář leccos snese a spoléhá na svou představivost. Tady vidí vše převedené téměř 1:1 do obrazové podoby. Do knihy jsem měl možnost nahlédnout a 80-90% je i ve filmu jen ve zkrácené podobě. Chlapec, který putuje drsným středověkým krajem 40. let 20. století se setkává se stejným antisemitismem jako židi v nacistickém Německu. Každá kapitola představuje novou postavu. Protože se do filmu nevešlo vše, některé tu mají jen pětiminutový prostor a někomu se může zdát plýtvání Skarsgardem, Kierem, Pepperem nebo Keitelem. Na druhou stranu chápu Marhoulovu snahu obsadit do těchto rolí známé tváře před random herci. To že Skarsgard neřekne ani slovo je dáno rolí a nepřekvapivě jsou zahraniční herci na filmu mnohem zajímavější než ostatní. Ale i Češi překvapují komorními výsupy až jsem u některých váhal, zdali jsou v tomto "zahraničním filmu" naši nebo cizí. Smutného kamera vylepšuje celý film a vynahrazuje absentující hudbu, které zde být mohla vzhledem k pouhým 9 minutám textu z 3h stopáže. Jeho ČB kamera je na světové úrovni, zatímco zbytek je (pouze) evropská liga. Vznik Ptáčete je jeden velký produkční zázrak, který se nebude dlouho opakovat (s výjimkou Žižky). V porovnáním s marnými pokusy ČT o historické filmy je Ptáče na vrcholu aktuální tuzemské tvorby. V evropském měřítku slušný nadprůměr a ve světovém průmer v artových vodách. 70%. (07.03.2021)

Koláž, ne film. A prvoplánově hnusná koláž, stejně jako románová předloha, která s perverzní touhou lidí po odporných prožitcích stojí a padá. Nelíbila se se mi ani předloha, ani Marhoulův filmový přepis; ostatně, Marhoul filmy ani neumí, jen skládá vizuálně dokonalé scény do kostrbatého a nehomogenního celku. Nabarvené ptáče není ani zdaleka hluboce dramatickým příběhem, není to nic než pouťově laciná podívaná, panoptikum zrůd. Dvě hvězdy za kameru. (10.03.2021)

Hodnotím čtyřmi hvězdičkami jako závdavkem naděje, že se česká kinematografie může vyhrabat z Troškaření a rádoby vtipných příběhů o nadržených lidech středního věku. Ačkoliv je ověnčená mnoha historickými úspěchy, vavříny blednou a naše filmařina se zmítá v žumpě.. tenhle film mi dal naději, že se z ní vyhrabe, dá si sprchu a že se u nás ještě někdy budou točit dobré filmy, a to minimálně z technického hlediska. Kamera, výprava a obsazení je podle mě na světové úrovni..snad až na hlavního hrdinu, který mi přišel příliš nihilistický v porovnání s Fljorou z Jdi a dívej se, na kterém se všechny hrůzy, které viděl, podepsaly fyzicky i psychicky. Přesto si v sobě ale zachoval cit, což člověka dojalo a pozvedlo to příběh na vyšší úroveň. Ovšem Joska je od začátku do konce vcelku nemastný, neslaný. Neviděl jsem žádné směřování, vývoj.. demonstrace hnusu podle mě převážila nad jeho využitím k nějakému ponaučení, vyjádření naděje.. takže Marhoule dobrý, ale příště nezůstaň u vizuálu a zkus se zamyslet nad příběhem:-) (11.03.2021)

45% (19.03.2021)

čekal jsem po ohlasech od všech trochu víc, no... za snahu tak cca 2 hvězdy... (28.03.2021)

Je to zvláštní, ale film mi připadá lepší než kniha (zpravidla to bývá naopak). Mám totiž s Kosińskim problém v tom, že i když čerpal ze svých zkušeností, přibarvoval některé scény tím, co slyšel, že se stalo, a vůbec tlačil na pilu válečné brutalitě, že časem člověk při té četbě začne zobrazované chápat jako nadsázku; jedna osoba už by při tolika tragédiích pozbyla zdravý rozum. Válka byla strašná, ale obávám se, že nejen násilím, zmarem a lidskou zvráceností. V knize ani ve filmu hlavní hrdina neprochází vývojem. Dokonce kniha byla pro mě jen sledem šíleností, kterých byl chlapec protagonistou či svědkem. V Marhoulově podání šlo kromě přežití i o cestu domů, víc se koncentroval na souvislost vyprávění, nikoliv na obžalobu a kritiku. Přidanou hodnotou filmu je určitě jeho technická stránka. V podstatě mám problém s estetikou knihy - umění v tom moc nevidím, spíš jakési účtování s minulostí. Naproti tomu Marhoul má k tématu války blízko a své scény si vyhýčkal. Dle mého si mohl vybrat mnohem zajímavější témata, ale proti gustu... Z literatury o druhé světové válce pro mě byly zjevením povídky japonských pamětníků o svržení atomových bomb - nešlo ani tak o dramatičnost, ta je tam jaksi druhotná, spíš o formu, která mi připomněla sci-fi, kdy fyzikální zákony, jak je známe, přestaly platit...nebo Kamenný svět Tadeusze Borowskeho o životě v koncentračním táboře, kdy společenské zákony fungovaly jinak...- takové syrovosti jsou mnohem pádnější než tisíce ran pěstmi či zbraněmi. (03.04.2021)