Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

Všežrout 

všechny recenze uživatele

První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Prostě to tak bylo. A mimochodem, alespoň bylo nějaký naše zemědělství. Teď máme prd a vořech. Jinak seriál je na svou dobu velmi dobře zpracovaný. Jen ty padesátý léta byly pro sedláky mnohem tvrdší ,než tady popisujou, kdo nechtěl do JZD vstoupit končil v dolech, děda by mohl vyprávět ()

Reklama

PatoP 

všechny recenze uživatele

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Jaka radost videt zase Evu Jirouskovou!... Skoda, ze serial neni barevny, a vubec bych rekl, ze obrazova kvalita je nepochopitelne nizka. Jinak je to serial primocary a srozumitelny, tak jak se mi to libi...ja s tim zkratka problem nemam. Socializace zemedelstvi je proste kus historie tehle zeme, at se nam to libi nebo ne... Ale zadna velka agitka to rozhodne neni. ()

LIVINGDEAD 

všechny recenze uživatele

Jsem teprve u 5.dílu, ale hrozně mne to baví. Po těch sledovaných horrorech je to pro mne příjemná změna. Nejmladší z rodu Hamrů mne docela překvapil až jsem koukal s otevřenou hubou. Nejdříve několik dílů propaguje družstvo a stranu a pak po Komoušech hodí kamenem ...... :-) To mne fakt pobavilo! Jediné mínus je to, že seriál je černobílý! ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • Hamrová (Libuše Havelková) říká o ponožkách: „To jsou pravý jégrovky.“ Název je odvozený od jména Gustava Adolfa Jägera, majitele pletárny v Krásném Buku u Krásné Lípy v Sudetech. Po válce byla jeho rodina odsunuta a továrna znárodněna, rodina v textilním podnikání pokračovala v Bavorsku. Výroba ve znárodněné firmě byla ukončena roku 1947. Slovo jégrovky se však používalo pro podvlíkačky (bavlněné spodní prádlo s dlouhými nohavicemi proti chladu), nikoliv pro ponožky. A protože se děj odehrává v 60. letech, musely být ponožky mnoho let staré. (sator)
  • V baru, kam zašli Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) s ekonomkou (Janou Paulovou), zní orchestrální skladba „Midnight“ britské skupiny Shadows v podání české skupiny Mefisto. Ta byla vydána na desce až v roce 1964. Děj epizody se však odehrává v letech 1960–1961. Na závěr návštěvy, kdy tancují, zazní další skladba skupiny Mefisto, a to „Cacklin' Sax“. (sator)
  • Ve 2. minutě na návsi je vidět malá kamenná kaplička s pohárem, dvojramenným křížem a podobiznou Jana Husa a citátem: „Pravda vítězí.“ Nachází se poblíž adresy Konojedy čp. 33. (sator)

Reklama

Reklama