The Last House on the Left
The Last House on the Left
The Last House on the Left
The Last House on the Left
The Last House on the Left
Režie:
Wes CravenKamera:
Victor HurwitzHudba:
David HessHrají:
Sandra Cassel, Lucy Grantham, David Hess, Fred J. Lincoln, Jeramie Rain, Marc Sheffler, Martin Kove, Jonathan Craven, Cynthia Carr, Richard TowersObsahy(1)
Dve mladé vidiecke dievčatá sa vyberú do mesta na koncert, no zháňajúc po ceste marihuanu, natrafia na bandu kriminálnikov. Tí ich unesú a v lese jednu z nich dobodajú a druhú znásilnia, dorežú a zastrelia. Kúsok ďalej je dom, v ktorom však žijú jej rodičia. A keď k nim kriminálnici prídu nahodnú návštevu, rodičia sa dozvedia o ich čine a vezmú spravodlivosť do vlastných rúk. Dnes už legendárny nízkorozpočtový ($87.000 USD) film, vychádzajúci z Bergmanovho PRAMEŇA PANNY a neskôr následovaný tuctom napodobenín (I SPIT ON YOUR GRAVE, HOUSE ON THE EDGE OF THE PARK). (POMO)
(více)Videa (1)
Recenze (126)
Na rozdíl od remaku pojal Craven svůj film jako satiru na společnost, což dělal i ve svých zombiárnách. Pseudoromantické (tedy spíše kýčovité) záběry přírody jsou v přímém protikladu k jednání lidí. Rovněž v průběhu násilných scén zní příjemná country, což připomene Kubrickův Mechanický pomeranč (1971). Samotné násilí se smrskává na krev, většina záseků jde mimo kameru. Nevadí to. Film není prvoplánovým hororem, ale psychologickým dramatem. Craven chce ukázat nejen hloupé a naivní chování dívek, ale především neschopnost státního aparátu v momentě, kdy má pomáhat. Samotní policisté jsou karikaturou a jakoby vypadli z vtipů o poldech. ,,Nejedem.",,Ano, nejedem, ty debile, protože došel benzín..." Brutalita filmu je v jednání postav, a tak usekntutí ruky nebo noření pily do břicha není nutné ukazovat. Ano, citovaný Pramen panny byl zřejmě hlavní inspirací, ale podobné příběhy najdeme i v lidové slovesnosti. Touha po pomstě je pochopitelná, avšak dláždí cestu do pekla... ()
Tak od tohohle "kulťáku" jsem očekával mnoho, ale dostal jsem velice málo. Dle mého názoru je to naprosto amaterský počin (lookem bych toto dílko přirovnal k Raimiho Within the Woods, ne však kvalitou) a moc nechápu jeho uctívaný status. Film má totiž všechny neduhy většiny amaterských filmů, tedy špatné herce, kameru, hudbu a scénář. No dobře scénář ne, ta myšlenka má něco do sebe. Jinak věřím tomu,že kdyby film měl stopáž dlouhou jako vzpomínaný Raimiho počin, neváhal bych jít nahoru s hodnocením. ()
V zásadě silný koncept, ale škoda toho otřesného provedení. Nulová dramaturgie a vnitřní logika, absurdní obsahy scén (vrcholem v tomto ohledu je sekvence, kdy jeden z padouchů předvádí žábu), hrozivé herecké výkony, humpolácká kamera, fušerský střih a především třeskutě bizarní hudba, která z většiny filmu dělá grotesku. Burlesknost filmu ještě stupňují zhovadilé sekvence s dvojicí provinčních policistů, která zastává funkci humorných figurek. Rané Cravenovy snímky jsou vyloženě ideální materiál na remake – mají velký potenciál, který lze snadno zpracovat do pořádného, intenzivního filmu. Původní „Last House on the Left“ je ovšem pouze esence všeho špatného ze sedmdesátkového laciného braku (včetně toho, že hláška z plakátu je mnohem dramatičtější než film samotný). ()
Spíš 2,5*. Největším problémem u tohohle filmu bylo mé očekávání drastického a syrového hororu, který by slabší povahy nemusely rozdýchat. No a místo toho se mi dostalo takového tvrdšího krimi-dramatu, který je ale každou druhou scénou záměrně zlehčován. Na papíře možná působí chování obětí, vrahů i rodičů uvěřitelně, ale skoro všechny ty postavy jsou tak hrozně zahrané, že to na diváka nemá téměř žádný účinek (a přitom jak by to mohlo být působivé, kdyby alespoň z těch rodičů byl cítit nějaký smutek, zoufalství, hněv). Humorné vložky s duem neschopných policistů bych byl nejradši vůbec neviděl, těžko si představit něco, co by se do takového snímku hodilo méně. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (17)
- V jednej scéne Krug (David Hess) vyryje na Marin (Sandra Peabody) krk svoje meno, no v nasledujúcom zábere už tento "podpis" nie je vidieť. (ancientone)
- Natáčení filmu trvalo 21 dní. (Zdroj: ČSFD)
- Režisér a scénárista Wes Craven tímto filmem započal tragicky svou kariéru, neboť se musel na nějaký čas schovat do Francie. I tam ho však dostihla pověst "toho člověka, který natočil ten sadistický a otřesný film". (StrYke)
Související novinky
Wes Craven (1939-2015)
Ve věku 76 let nás včera opustila hororová legenda Wes Craven. Slavný režisér podlehl rakovině, která ho trápila mnoho měsíců, přesto mu ale nezabránila v tom, aby se věnoval svému milovanému žánru.… (více)
Silný a brutálny úvod Wesa Cravena ako režiséra nezabudnuteľných krvákov, ktorý svetu svojou prvotinou jednoznačne naznačil, že od neho filmovú zhovievavosť netreba čakať. Kultový zásek inšpirovaný Bergmanovou čiernobielou drsnou baladou Jungfrukällan (1960) nešetrí zvrátenou vizualizáciou, vyhrotenými situáciami, ponurou a smutnou atmosférou príbehu, vykresľujúci krátky a nešťastný osud dvojice priateliek žijúcich za mestom na samote u lesa. Neďaleký nočný život mesta láka. Treba byť ale opatrný. Štvorica nenapraviteľných vrahov rozprestiera svoje siete. Kto sa chytí, ťažko sa z nej dokáže vymotať. ### Strastiplná cesta Cravenovho The Last House on the Left, po ktorej film kráčal prakticky od samého začiatku, neopustila Wesov exploit ani po uvedení na trh. Vtedy sa prakticky len začal zamotávať a zahlcovať osud filmovej cesty The Last House on the Left rôznymi prekážkami. Problémy s produkciou, cenzormi a klasifikáciou MPAA (Motion Picture Association of America), ktorá na film uvalila raiting X, čím značne znemožnila filmu širšie a tým pádom aj úspešnejšie vydanie a distribúciu. Craven sa preto rozhodol svoje dielo upraviť, aby mohol od MPAA dostať rating R. Z výsledného zostrihu vyňal zhruba 20 minút, ale to MPAA stále nestačilo. Preto od zásahov upustil, všetky zábery vrátil späť a vydal sa cestou protekcie – t.j. cez svojho priateľa, z ktorého pomocou nakoniec vytúžený raiting R získal. Vo Veľkej Británii si s cenzormi z BBFC (British Board of Film Classification) užil Craven a jeho verzia ešte viac. The Last House on the Left v Británii sa prvý krát zakázal v roku 1974. Nemožnosť distribúcie a banu pominula v roku 1982, keby film mohla úspešne vydať spoločnosť Replay (jún 1982). Na trhu sa však moc dlho neohriala, pretože presne o rok (jún 1983) sa pristúpilo opäť k nadeleniu banu – umiestnenie na zoznam tzv. Video nasties. V roku 2000 film znova vychádza, toho roku je aj znova zakázaný. Pokus o release budúci rok stroskotáva. V roku 2002 The Last House on the Left konečne opäť vychádza a to prostredníctvom distribučnej spoločnosti Blue Underground video. Jedná sa ale o Cut verziu skrátenú o 31 sekúnd z už orezanej verzie (výsledná minutáž releasu z roku 2002 - 82m:32s). Následne Uncut verzia vychádza vo Veľkej Británii až v marci roku 2008 (Rated:18). Toľko komplikácii ešte aj inde po svete, veď je to len film preboha! TO AVOID FAINTING KEEP REPEATING, IT’S ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE ...ONLY A MOVIE. ### Silná značka THE LAST HOUSE ON THE LEFT poslúžila ako inšpirácia pri tvorbe rady filmov podobného razenia, či ako distribučné lákadlo odkazujúce sa na známu a úspešnú Cravenovu klasiku. Jeden z tých príkladov nezmyselnej odkazovej participácie bolo napríklad pridelenie distribučného názvu “The Last House on the Left, Part II“ v USA na titul Maria Bavy - Reazione a catena (1971), nemajúci nič spoločné so známym The Last House on the Left. Reklama hranice skutočne nepozná. Ku distribučným inšpiráciám a strelám mimo patrí napríklad aj pridelenie nálepky “Hitchhike: Last House on the Left“ krimi dráme Autostop rosso sangue (1977) a to len preto, že titulnej úlohy sa opäť zhostil podobne ako v The Last House on the Left charakterovo totožný David Hess, alebo jemne odkazovo nadhodený distribučný názov “The Last House in the Woods“ na taliansku vykrádačku Il Bosco fuori (2006). K titulom inšpirovaným, ale idúcim svojou vlastnou cestou, len z časti križujúcou sa s pôvodnou klasikou patria napríklad The Last House on Dead End Street (1977), La Settima donna (1978) [The Last House on the Beach], Sensitività (1979) [The Last House Near the Lake] a Last House on Hell Street (2002), a iné..... Ku menej originálnej vykrádačke The Last House on the Left a lá Jungfrukällan možno bezpochyby radiť L' Ultimo treno della notte (1975) [The New House on the Left/ Second House on the Left], a ku zdarenému remakeu zasa The Last House on the Left z roku 2009. () (méně) (více)