Zlo pod sluncem

Buď jak buď, Slunce je v tom nevinně, neboť jen kdesi v nadoblačných výšinách, obklopené mrazivou temnotou mezihvězdného prostoru, plní svou odvěkou každodenní povinnost - a svítí, bez ohledu na své momentální rozpoložení. Záleží jenom a pouze na nás, zda jeho životodárné paprsky zahřívají dobro či zlo. Pokud snad o nás kdysi mívalo nějaké iluze, předpokládám, že je na své jednotvárné pouti dávno ztratilo - vidělo dost, takže žádný zločin už ho nemůže překvapit. Dlužno podotknout, že diváka také ne - divák se na zločin obyčejně těšívá jako dítě na pohádku. A tak nejprve absolvuje nezbytné seznamovací kolečko, kdy jsou mu postupně představeni všichni protagonisté spolu s důvody, které by je snad mohly svést na scestí - a poté už jen napjatě sleduje, kterak se ho nadmíru košatá zápletka za vydatné pomoci neobyčejně fotogenických exotických exteriérů snaží důmyslně zmást, aby snad předčasně neodhalil pointu. Rozuzlení je maličko překombinované, leč v podstatě dokáže splnit většinu vašich očekávání, takže 4* mu patří plným právem. (02.01.2018)

Slavný belgický detektiv Hercule Poirot v dalším filmovém příběhu, kterého si po snímku Smrt na Nilu s určitou noblesou opět zopakoval Peter Ustinov. Tentokrát se stala vražda na nějakém jadranském ostrůvku a Poirot vše s důvtipem a všímavostí sobě vlastního, ostatně jako obvykle, všemu přijde na kloub. Ono, když se na celý koncept příběhu podíváme pěkně zpříma, svým způsobem je dějová šablona totožná z příběhem Vražda v Orient expresu, jen tu místo vlaku máme ostrov s letní usedlostí, kde jsou podezřelí naprosto všichni přítomní. Příběh je v letním teplém přímořském prostředí osvěžující a coby výborná detektivka ve spleti nejrůznějších thrillerů obzvlášť přitažlivý. Je dobře stavěný a jen mírné napětí v určitých dějových odvětvích připomíná, o jaký žánr se to vlastně jedná. On ten případ totiž docela vyznívá jako vedlejší efekt toho všeho, co se tam po celou dobu děje. Očekávané finále sice ničím nepřekvapí, ale fanoušci finálového vysvětlování detektivem co, kde, jak a kdo jistojistě ocení. Kupodivu je tento snímek méně známý a těžko říct proč. Hercule Poirot je takový jaký je a společně s řešením případu vraždy opět krásně přispěje k příjemnému filmovému lehce zábavnému odpočinku. Takovýchto ryze detektivních snímků není moc. (20.02.2022)

Pro tyhle velkolepé filmové Poiroty mám velkou slabost, škoda, že v Orient Expresu nehraje také Ustinov, bylo by to dokonalé. Jeho egocentrický, sebestředný, ale fenomenální břichopas je prostě k sežrání. Suchet je vynikající v těch TV adaptacích, ale Zlo pod sluncem a Smrt na Nilu jsou nejlepší s Ustinovem. Našláplý hvězdama první velikosti a vše okolo dotažené do detailu. Arlena má tak prořízlou pusinku, že je více než jasné, že ji brzo někdo sejme. A Meggie Smith, jako vysloužilá šlapka, co vede luxusní hotel na Jadranu je kouzelná, navíc jako vždy skvělý dabing v čele s Řandou, Adamovou.....to povýší mezi skvostné detektivky. (26.09.2016)

Asi poprvé, co se mi toto starší zpracování zdálo srovnatelné a možná i o malinko lepší než novější s Davidem Suchetem. Jediné, co mi úplně nesedělo je obsazení rolí a tentokrát nejen Poirota, o kterém byla řeč už při Smrti na Nilu, ale i všech ostatních, kteří neodpovídali mé představě, s výjimkou Nicholase Claye. Ještě snad Jane Birkin, ale u zbytku jsem nabyla dojmu, že je jim tak o 10-20 let více než by mělo být. Sice podobné zápletky již Agatha použila několikrát, ale přece jen to bylo perfektní, protože byla ozvláštněna :-)) (22.01.2012)

Jestliže vidíte obě zpracování (s Ustinovem i Suchetem) v krátké době od sebe, nemůžete se ubránit srovnání. I když zpracování s Ustinovem působí svěže, a především exteriery jsou hezčí, u mne osobně vítězí Suchet. Možná že bych v posuzování Ustninova nebyl tak náročný, pokud bych filmy se Suchetem nikdy neviděl. Stejně jako Švejk bude pro mne navždy Hrušínský, Poirot bude Suchet. Líbila se mi hudba. Nicméně herecké obsazení - jakkoliv hvězdné mne nenaplnilo nějakým zvláštním nadšením. Stejně tak Ustinov působil trošku dojmem venkovského strýce, jak jej předváděl Rašilov v prvorepublikových filmech, nikoliv dokonalého gentlemana anglicko-francouzsko-belgického střihu. Film byl příjemným zpestřením večera a zajímavou možností srovnání, ale nijak neoslnil. (12.09.2015)