Taegeugki hwinalrimyeo
Putá vojny
Taegukgi: The Brotherhood of War
Brotherhood
Režie:
Je-gyu KangKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Dong-joon LeeHrají:
Dong-gun Jang, Bin Won, Eun-joo Lee, Hyeong-jin Kong, Min-ho Jang, Jae-hyeong Jeon, Kil-kang Ahn, Yoon-hee Jo, Yoon-min Jeong, Taek-ha Hwang, Dong-bin Park (více)Obsahy(1)
Skupina archeologů najde kostru, která je identifikována jako ostatky Lee Jin-seoka. Potíž je ovšem v tom, že Lin Jin-seok nezemřel, nýbrž se ve zdraví dožil požehnaného věku. Zato jeho bratr, Jin-tae, zmizel v korejské válce. Vracíme se do minulosti, píše se rok 1950. V době vypuknutí války oba bratři narukují a jsou odveleni na frontu. Jin-tae uzavře se svými nadřízenými dohodu -- pokud vykoná dostatečný počet hrdiských činů, pošlou jeho mladšího bratra dříve domů. Starší bratr se tedy účastní všech misí, zatímco svého sourozence div neudusí návalem bratrské lásky a péče. Potom ale Jin-tae padne do nepřátelského zajetí... (Film+)
(více)Recenze (403)
Nádherný silný příběh, který je pohledem na korejskou válku z té druhé strany. Zaujme od prvního okamžiku a už vás nepustí až do konce. Válečné scény jsou velmi drsné (slabším povahám nedoporučuju), vykreslení charakterů postav velmi dobré, hudba výborná. Dlouho se mi nestalo, že by mi na konci filmu tekly slzy. ()
Jsou filmy, které vás uchvátí ve svém průběhu, některé zaberou až třeba závěrečnou scénou či překvapivým koncem. A pak jsou filmy, u kterých jste si od začátku jisti, že to je pětihvězdičková bomba. A to se stalo mně u tohoto snímku. Takovouhle akci jsem dlouho neviděl, pokud vůbec někdy. Málokterý film dokáže ve svém průběhu natolik přesvědčit, že je opravdu válečný. Těch bojových scén je vskutku mnoho, ale hlavní je, že jsou naprosto realisticky zobrazené. Tomu přispívají i bezchybné a opět zcela věrohodné herecké výkony. Na tomto válečném pozadí však vyčnívá příběh jiný. Příběh bratrské lásky, co je jeden pro druhého schopen obětovat. K tomu výtečná hudba a taky trochu sentimentu. Snímek není sice bez chyb, ale k nejlepším válečným filmům jej budu řadit myslím poprávu. ()
"Slíbils mi, že se vrátíš a doděláš ty boty. Tak proč jsi to nesplnil?" Že by za to mohla válka? To byl jen tip. Nicméně až dojde k neodvratnému konfliktu mezi Čechy a Moravany, tak projevím své vlastenectví rychlým přesunem směrem od fronty a odletem do teplých krajin. Po skončení bojů zjistím, kdo na válce nejvíce vydělal a půjdu mu s puškou v ruce a ohněm v srdci poděkovat za zmařené životy. Tady v bratrovražedném boji válčí Jih proti Severu, hodní proti zlým i vojáci proti civilistům. Je to drsná podívaná, ale i když nepatřím mezi elitu masochistů, kteří se rádi trestají bezmocným sledováním srdceryvných dramat, tak jsem byl poměrně spokojen. Poněkud mi však vadila jistá nepřehlednost boje a protože neumím rozlišit stranickou příslušnost asiatů zasypaných zeminou, tak jsem se občas ztrácel mezi přesnými trefami do žlutého. ()
Jelikož jsem s válečnými filmy kamarádka teprve krátce, posadí mě na zadek asi úplně každý. Jenže tenhle příběh mě díky své uvěřitelnosti a reálnosti hodil přímo do děje. Scénář sice může znít jako ošoupaný klišé, ale v tomhle případě prostě rozhoduje způsob podání. Ten je chvilkami drsný, chvilkami dojemný, ale hlavně pořád blízko divákovi. Samozřejmě musím pochválit nádhernou hudbu a nadprůměrné herecké výkony obou bratrů. ()
Patos alert! Fakt mě to nebavilo. Tenhle korejský vojín Ryan pro mě představuje to nezáživné na válečných filmech, kdy se děje, co se musí dít, a já to jen nějak přečkávám do konce. ()
Filosofická hloubka u válečných filmů je mi celkem putna, hlavně když mne snímek svou dramatičností a působivým zpracováním dostane do kolen. A to se Taegukgi povedlo dokonale. Jak je už u Korejců dobrým zvykem, emocemi ve filmu nešetří a vám nezbyde, než s pusou do "O" sledovat vypjaté drama dvou bratrů, jihokorejských vojáků, na pozadí velmi krutých, povětšinou zákopových bojů. Některé scény jsou neskutečně silné.. Na nelítostné souboje zoufalých vojáků na bodáky v mazlavém bahně zákopů, popravy lidí, kteří se z nedostatku jídla stali členy komunistické strany či se účastnili komunistických demonstrací, Young-shin a závěrečnou konfrontaci Jin-tae a Jin-seoka, na to jen tak nezapomenu. A že bych místy nedokázal potlačit slzy dojetí, to se mi ještě u válečného filmu nestalo. V mých očích byl vojín Ryan tímto korejským blockbusterem překonán. Král je mrtev, ať žije nový král! ()
Jeden z nejlepších válečných filmů co jsem viděl a neustálý srovnávání se Spielbegovým Vojínem Ryanem si to naprosto zaslouží, spíš Spielberg by mohl být šťastný, ale řikat že Pouta války jsou jenom kopii je naprostá blbost, je sice pravda že oba dva filmy se zábívají vojenskou tématikou a oba jsou natočený úžasně realisticky, i když si myslim že Pouta války ještě o něco víc, ale jinak jsou to dějově naprosto odlišný filmy. Pouta války jsou o bratrským vztahu, který se po dobu války mění až v nenávist a Vojín Ryan je o hledání vojáka, kterému zemřeli bratři a tak ho chtějí poslat domu, takže nevim co je na tom tak stejný, ale jinak se tyhle dva filmy srovnávat dají. A teď když jsem tenhle film viděl, tak se mi Vojín Ryan zdál o moc horší. A to jak dějově tak i co se týče bitev, ty maj Pouta opravdu vychytaný a někdy ještě krutější než vylodění v Normandii a co je na tom nejlepší je, že takových bitev je tady hned několik. Korejci tady z těch bitev dělaj opravdový jatka a všechno to je ještě podpořený dokonalou kamerou, úžasnou hudbou a bezchybnými hereckými výkony. Jen tak dál, takovýhle filmy já můžu ()
No teda jak to říct a neurazit. Technická preciznost a naturalismus ještě dobrý (válečný) film nedělají. Asi ve třetině jsem ještě film považoval za dost nereálnou ptákovinu, ale bez trvalých následků. Na konci už jsem měl co dělat, abych to vůbec přežil ve zdraví. Děj tak šíleně šroubovaný a zvraty překombinované jsem dlouho neviděl. Nadto bojové scény přes technickou kvalitu působí tak uměle a nevěrohodně, že se musím smát. A to nemluvím jen o kýčovitých scénách, kdy si uprostřed hvízdajících kulek bráškové říkají to svoje nebo ten původně nemocný studentík se změní v Terminátora. Trapného patosu je ve filmu na dvacetiletý vývoz za hranice. Korejský Ryan to tedy opravdu není, daleko víc mi to připomělo jiné paskvily, a sice Kód Navajo nebo Odvahu pod palbou. Jestli je tohle obraz dost populární asijské kinematografie, stačil mi jeden kousek na celý život. Asijská mentalita je opravdu jiná, ale dneska je in. ()
Od šikmookých by som očakával niečo viac komornejšie. Som ale rád, že sa vydali touto cestou. Cez navonok povrchné zobrazenie vojnových ukrutností sa k divákovi donáša dychberúci, dojemný a strastiplný príbeh o vzťahoch dvoch bratov, ktorých vojna mala sceliť, no osud to chcel inak. Film zanecháva asi najkvalitnejšie zobrazenie toho, čo dokáže vojna spraviť s človekom v zmene jeho správania. Nevadí, že hneď na začiatku je odhalené, ktorému osud dopraje a ktorému nie. Hercom som konečne prišiel na chuť a skvelý kasting spravil svoje. Tváre a mená sa mi nemýlili, čoho som sa vždy pred východným filmom bál. 95%. ()
Od Ryana rozhodně nejlepší válečný film. ()
Sakra tohle dílo mě opravdu dostalo. Zatím nejlepší válečný film, který jsem kdy viděl. Je sice pravda, že se film několika těm klišé nevyhnul...ale kurva, když do toho chtěl Je-gyu Kang narvat i nějaké emoce, tak jak to udělat jinak? A zbytek? Ukazoval snad Spielberg v Ryanovi krutost ze strany amerických vojáků ? Ano....ale jen VELMI (raději zopakuji V-E-L-M-I) sporadicky. Tady to vidíme v "plné kráse," ovšem ne od amerických vojáků, ale od vojáků jihokorejské armády (ono je to celkem logické, že). Velkolepé bitvy jsou opravdu VELKOLEPÉ....a velice pekně udělané. A mezi těmito bitvami i zajímavý děj, který se neustále vyvíjí směrem kupředu (tzn. že se nebudete chtít jít vychcat, dokud film neskončí...i když to můžete pauznout ;o). Ale to už jenom opakuju všechny ostatní, kteří tady napsali svůj komentář. Tae Guk Gi mě opravdu dostalo....ještě teď se celý třesu. ()
Na kórejcov dosť mainstreamová záležitosť. Spomedzi nefilozofických vojenských filmov určite spička s trochou tohou tlačenia na city. Musím ale priznať, že si ma film úplne získal a aj veci ktoré by mi pripadali ináč patetické som mu jednoducho zblajzol. A konečne sa vydaril distibútorom aj preklad názvu a celkom vystihuje o čom je vojna, ktorú nám tu Kang servíruje. Veľmi príjemné prekvapenie ! ()
Smutna, kruta, hlupa a bezvyznamna. Taka je vojna a o tom je tento vojnovy opus, obrovskych epickych a citovych rozmerov. Film opisuje pribeh dvoch bratov vo vojne severnej a juznej korei. Pribeh sa zo zaciatku drzi zabehnutych schem, avsak s pribudajucimy minutami sa komplikuje, pribudaju necakane zvraty a situacie, a film nabera na obratkach takym sposobom, ze ku konci som bol absolutne duchom nepritomny. A ano, dostavili sa aj slzy, ale vobec sa nehambim. Na filme je krasne ako zo zaciatku ukazuje vojnu ako vseobecne zlo, dej sa toci mimo hlavnych postav aj okolo inych hrdinov, avsak cim dalej sa film sustreduje uzsie a uzsie na bratov a vrcholi to v zaverecnej scene, kde vrcholiaca vojna sluzi len ako kulisa pre zakoncenie pribehu dvojice bratov. Velmi posobive. Prevedenie akcnych scien, je fantasticke, hudba je chytlava, a herecke vykony predstavitelov dvoch bratov su bezchybne. Co k tomu dodat. Ak by sa ma niekto opytal, ci sa mi to pacilo viac ako Ryan, odpovedal by som - Je to lepsi film. (10/10) ()
Pouta války patří k tomu absolutně nejlepšímu, co lze v žánru "válečné drama" vidět. Bohužel to však neplatí ve všech aspektech filmu, nýbrž hlavně po formální stránce, která je naprosto fenomenální. Dočkáme se prakticky dokonalého spojení dynamiky a rychlosti (Black Hawk Down) a síly a intenzity (Saving private Ryan). ()
Mnoho diváků přirovnává "Pouta války" k "Zachraňte vojína Ryana" a opravdu musím říci, že je to na místě. Ovšem kdo se domnívá, že jde o plus, ten se šeredně mýlí, jelikož "Pouta války" si v sobě nesou všechny chyby "Vojína Ryana". Nuda, prázdno, tlačení na pilu a přemíra vlastenectví a patetických proslovů. "Ryan" má alespoň vylodění v Normandii a slušné herecké obsazení, "Pouta války" skončily bohužel s topornými představiteli ústředních rolí a triviálním scénářem, hodným patnáctiletého puberťáka. Ale abych jenom nenadával, když se objeví nějaká akční scéna, stojí za to, stejně tak hudební motiv. Jinak bych vše shrnul jednou větou - když odstřihnete ze "Zachraňte vojína Ryana" vylodění v Normandii a převedete děj do Koreje, dostanete "Pouta války". 35%. ()
Poctivou (místy i moc) dávkou sentimentality nabitý válečný epos, který pochopitelně nutí ke srovnání se Spielbergem a jeho Saving Private Ryan. I zde jsme svědky rozpomínání si starého muže na válečné události z poloviny 20.století. Spolu s ním a jeho bratrem se vracíme do běsnění korejské války, kam byli oba násilím odvedeni. Bitevní pole ukazuje odlidštěnou tvář člověka, kde neexistují žádná pravidla pro přežití. Starší a ráznější z bratrů se ovšem (aby zároveň dosáhl bratrova propuštění) stává vražedným strojem a válečnému peklu zcela propadá. Efektní bitevní sekvence (stejně jako u Spielberga), rovněž četná ruční kamera, končetiny ne zrovna tam, kde mají obvykle být, krev, beznaděj. Upřímně mi jen místy chyběl silnější příběh, dalo se čekat, jak to asi celé skončí, forma jednoznačně obsah převyšuje!! ()
Překvapivý válečný nářez, který zaujme výpravnými bitevními scénami i drsným příběhem dvou bratrů, z nichž scénář nedělá bůhvíjaké hrdiny a terminátorské nabušence, ale celých 140 minut je ukazuje především jako obyčejné lidi. Celé mi to připadlo jako kříženec Vojína Ryana, Olověné vesty, Čety a Dopisů z Iwo Jimy (které jsou ještě lepší), ale pocit, že bych sledoval snímek vykrádající své slavnější bratříčky, jsem neměl. ()
Trochu dějin psaných krví. Trochu moc krve. ()
V tomhle válečném filmu, kde šikmoocí bojují proti šikmookým, nechybělo snad nic .. láska, napětí, krev, zrada, pomsta, kapesníček .. ale přesto jsem měl chvílemi pocit, že tam chybí úplně všechno, hlavně emoce (rozumějte pro mě, protože jinak jich tam bylo přehršel), takže jsem jen tak znuděně sledoval všechen ten mumraj, občas sebral urvanou haksnu a hodil ji zpět na bojiště a čím dál častěji koukal po hodinách, kdy že už bude konec .. ()
Pri viacerých žánroch si nie som istý ich najlepším predstaviteľom, ale vojnový to má ľahké, Putá vojny sú tým najlepším, čo v tomto žánri vôbec vzniklo. Je síce pravda, že sa rozhodne nejedná o nejakú osobitú revolučnú záležitosť, ale film ide hlavne v stopách Spielbergovho Ryana, lenže na rozdiel od neho je perfektný po všetkých stránkach, nie len tej technickej a bojovej. Základom je príbeh a ten sa tu teda nesmierne vydaril, konečne vojnový film, ktorý sa síce väčšinu času odohráva na bojisku, ale aj tak je v popredí rodina, o ktorú sa vojak bojí a urobí všetko preto, aby ju ochránil, v tomto prípade svojho mladšieho brata. Krátka úvodná fáza ideálne zoznámi s pár dôležitými postavami a vzťahmi medzi nimi, takže obaja bratia si ma získali a následne sa už dej presunie na bojisko. Práve kvôli tomuto rodinnému motívu, keďže tentoraz už nejde len o nejakého vojaka, ktorý plní misiu a obáva sa len o svoj život, ale zároveň sa ešte viac bojí o svojho súrodenca a navyše ešte musí mať strach aj o svoju rodinu doma, ktorá zostala bez mužskej pomoci to má veľmi silný náboj. A ten ešte trochu zvýrazní úplný úvod a záver zo súčasnosti, to sa skutočne vydarilo. No rozhodne nezostalo len pri tom, predsa len je to stále plnohodnotný, priam ukážkový vojnový film, ktorý si aj napriek dĺžke udržuje výbornú dynamiku, väčšinu času sa odohráva na bojisku, kde jedna skvelá situácia strieda druhú a ak sa náhodou presunie mimo neho, ponúkne iný silný dejový prvok, ako napríklad popravy civilistov. Jedine musím trochu vytknúť niektoré spoločné scény bratov, ktoré sa časom obmedzia hlavne na dialógy s tou istou témou, kedy jeden bude neustále riskovať život, aby svojho brata držal od nebezpečia, čo sa zase jemu nepáči, ale to je skôr len zanedbateľný detail, ich premena je zobrazená veľmi dobre a film to využíva. Film sa môže oprieť aj o postavy, hlavné duo už asi ani nemohlo byť lepšie, Jang Dong-Gun aj Won Bin ma veľmi bavili, obaja svoje postavy zvládli veľmi dobre a obával som sa o nich. Doma na nich čaká moja obľúbená Lee Eun-Ju a k tomu plno zaujímavých vedľajších alebo epizódnych postáv, dokonca sa tu objaví aj Choi Min-Sik ako severokórejský dôstojník. Akcie je tu plno a je vynikajúca. Tu sa ani raz nestane, že by film dlhší čas neponúkol nejakú akciu, prichádza približne v pravidelných intervaloch a síce nie je až tak rozmanitá a ani neponúkne veľký výber bojovej techniky, väčšinou sa obmedzuje len na strety medzi vojakmi, ale aj tak sú všetky bojové sekvencie perfektne natočené, dostatočne surové a drsné, aby vojna vyzerala ako peklo a s množstvom výrazných momentov. Hlavný hrdina je síce takmer regulérny akčný hrdina, keďže toho sám zvládne až príliš moc, čo inak vo vojnovom žánri moc nemusím, ale tu to má predsa len svoje opodstatnenie a aj všetky tie jeho akcie som si užíval. Tu sa aj ťažko vyberá to najlepšie, najviac vyniká asi akcia v meste, ktorá ponúkne odlišné prostredie, ale všetky bojové scény sú skvelé. A režijne tu nemám absolútne čo vytknúť, perfektný vizuál, skvelá vojnová atmosféra, fungujú aj emócie, Kang Je-Gyu to odviedol prvotriednu prácu. A nesklame ani hudba. Takže tu môžem vytknúť skutočne len zanedbateľné detaily, Putá vojny sú bezkonkurenčne najlepší vojnový film, aký som vôbec videl. 90% () (méně) (více)