36 Quai des Orfèvres
Department 36
Vojna policajtov
36th Precinct
Režie:
Olivier MarchalKamera:
Denis RoudenHrají:
Daniel Auteuil, Gérard Depardieu, André Dussollier, Roschdy Zem, Valeria Golino, Daniel Duval, Francis Renaud, Catherine Marchal, Guy Lecluyse (více)Obsahy(1)
Režisér Olivier Marchal (sám bývalý policista) natočil příběh na základě skutečných událostí a situoval ho na slavné Quai des Orfevre – Nábřeží Zlatníků 36, do sídla pařížské policie. Právě tam začíná drama dvou policistů Léa Vrinkse a Denise Kleina, které kromě příslušnosti k různým útvarům – Léo pracuje pro BRI (Zásahová a pátrací brigáda) a Denis pro BRB (Brigáda pro boj s organizovaným zločinem) – dělí i rozdílný postoj k práci. Zatímco Denis usiluje především o moc a postavení, Léo patří k onomu staromódnímu typu policajtů, posedlých svou prací, kteří mají známé na obou stranách zákona, a v zájmu spravedlnosti občas neváhají jeho hranici překročit. Jejich cesty se osudově protnou ve chvíli, kdy mají spolupracovat na případu série ozbrojených přepadení. Každý postupuje svými metodami, přičemž Léo je sice úspěšnější, ovšem za cenu rizika, jež se může obrátit proti němu. A také obrátí, protože Denis neváhá využít každého způsobu, aby svého kolegu porazil a získal kýžené místo šéfa policie. Na otázku „A co policejní etika, to vám nic neříká?“ – Denis odpovídá: „ S tou už si dávno vytírám…“ Do hlavních rolí policistů, kteří spolu svádí nelítostný souboj, obsadil Olivier Marchal slavné filmové hvězdy Daniela Auteuile (Královna Margot, Hrbáč) a Gérarda Depardieua. (Česká televize)
(více)Recenze (342)
Poněkud zavádějící je český distribuční název, který by tento filmový skvost mohl spojovat s průměrnou kriminálkou z konce sedmdesátých let. Tato válka policajtů je nadupána charismatem ústřední trojice herců, což samo o sobě by stačilo na skvělý zážitek. Jejich výkony jsou tradičně pozoruhodné, k tomu se přidává výborný scénář i režie. A na světě je snímek jak ze staré dobré francouzské školy (a ona je to přitom škola nová). ()
Drsný pravdivý snímek s famózní atmosférou a hereckými výkony, tomu říkám krimi, nelze nic vytknout... ()
36 Quai des Orfèvres je veľmi silný emočný zážitok. Tak ako i v MR 73, i tu sa stretávajú Daniel Auteuil a Catherine Marchal vo veľmi podobných roliach. Neznamená to však, že treba vyvodzovať záver akejkoľvek podobnosti dejov a tým pádom rýchlo odsúdiť film na istý zánik. Nie, naopak. Film udržuje diváka v konštantnom napätí a je zjavne vidieť, že Auteilovi tieto úlohy drsných policajtov sedia. Ja som si to vychutnal do poslednej minúty. ()
Kvalitní policajtský film abys v dnešní době pohledal. Tady je. ()
Exkluzivní kriminálka, která se dle mého názoru řadí mezi ty nejlepší z prvního desetiletí 21. století. Dějově i psychologicky nadstandardně propracované a vyhrocené, nekompromisní, drsné, atmosférické, osudové... A snad všemi herci výtečně zahrané a režisérem Marchalem bezchybně natočené. Konec je také dobrý, ale určitě mohl být ještě lepší. A kdyby tomu tak bylo, šlo by o zcela rovnocennou konkurenci pro NELÍTOSTNÝ SOUBOJ... 90 % ()
Koukám, že "Bohušů" Stejskal nekoupil plastiku malýho frňáku jenom študovanýmu Arnoštovi, ale i hlavním hrdinům týhle poctivý kriminálky. Válka nosů... Dost už bylo machrování! Kdo z vás si dosáhne na nos jazykem? ()
Znova navnadený nadšenými kritikami (100% v Cineme) som sa nevedel dočkať súboja Depardieuho a Auteuilea. Okrem solídnej kriminálky, ktorých bolo vo Francúzsku natočených v minulosti milión, som k nej ale dostal kopec sentimentálnych a patetických kecov. Keby ale presne tak isto toto dokázali natočiť film slovenskí filmári o našej polícii, tak by som mu dal za *****. To je ale čistá teória. ()
Jeden z lepších francouzských krimi-filmů, co jsem viděl..pozor, neříkám nejlepší. Daniel Auteuil hraje moc dobře..ovšem Gérardu Depardieovi padla role hajzla jako ušitá. :) ()
Podarená krimi dráma z francúzkej dielne,ktorá ma rozhodne prekvapila!Našľapaná atmosféra,zápletka a stret dvoch velikánov,ktorý sa postarali o úspech tohto snímku.Obaja potvrdili,že ešte nepatria do starého železa Daniel Auteuil a Gérard Depardieu ukázali svoje pravé"charaktery"! ()
Vo Vojne policajtov sa režisérovi podarilo nadviazať na to najlepšie z francúzskych kriminálok 60. - 80. rokov, dať filmu mierne amerikanizovanú fazónu, využiť herecké schopnosti oboch hlavných predstaviteľov a skúsenosti z vlastnej policajnej kariéry. Napriek tomu výsledok nie je úplne pravý orechový. Samotná téma vnútorných treníc, ktoré odvádzajú policajtov od ich poslania, je dostatočne nosná a pripomína rozdiel medzi futbalom a kopanou, ktorý nespočíva iba v rozdielnom pôvode oboch slov. Vo filme mi prekážal najmä záver, ktorý vo mne vzbudzoval dojem časovej tiesne alebo nedostatku filmového materiálu. Príliš uponáhľaný na môj vkus. ()
Když vezmu v potaz fakt, že s výjimkou poslední půlhodiny je film natočen podle skutečných událostí, ani se nedivím, že Olivier Marchal odešel od práce v policejní zásahové jednotce. Také mám radost, že se o těchto policejních démonech rozhodl natočit film, protože je to vysloveně parádní kousek (jen ten konec se mi nějak nezdál). Daniel Auteuil i Gérard Depardieu jsou naprosto přesvědčiví, ale ono by bylo dost těžké hledat slabá místa v obsazení jakkoli malých roliček. Paráda – čtyři a půl*. ()
tento film aj s odstupom casu hodnotim ako jeden z naj krimi filmov posledneho obdobia..na finchrov seven to sice nedosahuje, ale skvele mu konkuruje...vynikajuci depardieu a tentokrat este lepsi auteuil..vyborna zapletka, vela zauzleni..famozny filmik z europy 90-100% - po ďalšom zhliadnutí o hviezdu dole. ()
Veľmi dobrý film, ktorý prekvapí tým, že z počiatku je jeho základná kostra totožná so sériou TAXI či ZLOČIN JE EXTRÉMNY ŠPORT. Vojna policajtov má však oveľa bližšie k dsnému RONINOVI ako nejakým popcornom. Stojí hlavne na dvoch silných postavách a dobrom vykreslení ich životov, podobne ako to bolo pri NEĽÚTOSTNOM SÚBOJI. Na prvý pohľad obyčajná kriminálka, ktorá však v sebe skrýva silu KRSTNÉHO OTCA a je výnimočne silným zážitkom... ()
Nudná, hnusná kriminálka s hnusným vizuálem a naprosto příšernou hudbou. ()
Oldschoolovo poňatá, presvedčivo zahraná, výborne zrežírovaná krimi... Mňa osobne nikdy zvlášť nebrali staré drsné francúzske kriminálky, pôsobili na mňa obzvlášť kŕčovito a nezáživne, pravdupovediac som niečo podobné čakal aj od Vojny policajtov - kupodivu som si film dostatočne užil. Nie sú to síce čisté štyri hviezdičky, ale napriek tomu si myslím, že ide o jeden z najlepších všeobecne francúzskych filmov za hodne dlhý čas. ()
Zdařilá kriminálka s výbornými herci. Ze začátku se film tváří jako "Nelítostný souboj" ale kvalit tohoto opusu bohužel nedosahuje. První půlka skvělá, druhá slabší. ()
Stejně jako v "Jeanovi od Floretty" D. Auteuil kontra G. Depardieu. Tentokrát si prohodili charaktery, Auteuil hraje toho kladnějšího, Depardieu pak hajzla nejhrubšího ražení. Oba jsou výborní, ale jak známo, padouši se hrají líp a postava Kleina svou věrohodností překonává sympaťáka Vrinkse, kterému ovšem divák po celou dobu drží palce. Ani jeden z obou divizních komisařů se příliš nedrží předpisů a s kriminálníky se nepáře a to je pro výslednou podobu filmu jenom dobře. Napětí i akce je tu požehnaně i když na pilu se mohlo tlačit klidně i víc."Válka policajtů" je prostě drsná kriminálka, za kterou se její tvůrci určitě nemusejí stydět. ()
Film je v podstate o dvoch zločincoch pracujúcich v polícii, ale viete sa stotožniť minimálne s jedným z nich. Ten šmrnc skutočnosti a vynikajúci herci dávajú filmu oveľa vyššiu kvalitu než by možno bez týchto prvkov mal. Solídne francúzska tvorba, kde ide o oveľa viac než len o vyrabované dodávky. Na rozdiel od mnohých hollywoodskych filmov tento film nie je len o akcii, naháňačkách a prestrelkách, je realistický až do špiku kostí. Ukazuje pravdu o živote. ()
Marchal je frajer a dokazuje, že vynikajúce MR73 nebola náhoda (teda, malo by to platiť naopak vzhľadom na chronológiu vzniku:) Kriminálky starej školy mám fest rád a nájsť podobne kvalitnú žánrovku je stále ťažšie. Pekne poprepletaný dej, ktorý má hlavu a pätu, správnu gradáciu a uveriteľné postavy...Skrátka- všetko, čo patrí ku kvalitnej krimi, tento film má... ()
Výkřik a záběr na ostnatý drát okolo vězení. To je první co divák vidí. Slunce zapadá. Na kavalci leží plačící muž. Je to Leo Vrinski, bývalý šéf zásahovky (BRI) . Vracíme se v čase zpět. Policie je soubor několika skupin, které mezi sebou soupeří o prestiž a slávu. Leo Vrinski (Daniel Auteuil) je velitelem zásahové jednotky (BRI), zatím co komisař Denis Klein (Gérard Depardieu) velí brigádě pro boj s organizovaným zločinem (BRB). Ti dva byli kdysi přátelé, nyní však stojí proti sobě, v rajonu mají velkou škodnou, někdo již delší dobu provádí loupežná přepadení a zatím si přišel na slušných pár milionů plus devět mrtvých. To oba kohouty nemůže nechat chladnými, zvlášť když ministr se již domáhá výsledků, a ten kdo gang dopadne získá nejenom slávu, ale i příjemný bonus, křeslo šéfa policie. Vrinski a Klein spolu popíjí v baru. Vrinskému zvoní mobil. Jeden starý známý kriminálník, zrovna na vycházce se vehementně domáhá schůzky. Vrinski ne nijak nešťasten, opouští svého druha ve zbrani a vydává se na smluvenou schůzku. Kriminálník žádá jenom o půl hodiny jeho času, výměnou za cenné informace. Bohužel Vrinski netuší, že informátor ho potřebuje k něčemu, co se mu rozhodně nebude líbit, potřebuje jej jako alibi, protože s jeho sice nechtěnou, ale přece jen pomocí zabil tři lidi, člověka jenž jej poslal do basy a jeho dva nohsledy. Vrinski se rozhodne pro druhou eventualitu, naneštěstí v autě seděl ještě někdo, laciná šlapka, která všechno viděla. Typ se ukáže jako správný, jenže díky Kleinově aroganci se poklidná akce změní v masakr, během níž zahyne jeden z členů BRI, většina členů je postaví za Vrinskiho, který žádá exemplární potrestání, avšak jako Nemesis se na scéně opět vynořuje ona šlapka z auta, která roztočí kolo osudu, na jehož konci přijde Vrinski nejenom o čest, svobodu ale i ženu, to však není konec příběhu Francouzská kinematografie má s kriminálním žánrem bohaté letité zkušenosti a v našich biografech byla vždy vítanými hosty. Po změně režimu však naprosto zmizeli. Evropský film (nejenom ten francouzský) se více méně vydal dvěma směry, buď křečovitými napodobeninami Hollywoodu nebo cestou uměleckých experimentů, v tomto kontextu, lze chápat Válku policajtů jako návrat ke kořenům. Film natočil bývalý policista, později scénárista i herec a nyní dokonce režisér Olivier Marchal, jehož je toto dílo pouze druhým režisérským počinem a klobouk dolů, velmi zdařilým. Rozhodně se nejedná o akční film, i když samozřejmě pár přestřelek a bitek zde je, ty jsou však vždy velmi krátké (takže žádné hodinové přestřelky) a brutální, Více než o akci jde režisérovi, který je i spoluscénárista, o sondu do prostředí ochránců zákona, které sám dobře zná a film je dokonce inspirován skutečnými událostmi. Marchal staví na svých dvou hlavních hvězdách, přičemž oba by mohli klidně hrát part toho druhého, škoda jen, že postava Kleina nedostává tolik prostoru, který by si zasloužila, možná by nebylo trochu na škodu poodhalit roušku tajemství okolo vztahu Kleina a Vrinskiho a jeho snahy být za každou cenu „ten nejlepší policajt“. Jak již bylo řečeno, akce zde až tak moc není, ale pokud se začne, je natočena velmi dobře, tak trochu „postaru“. Není to žádná rozklepaná ruční kamera nebo videoklipová zběsilost, jen prostě divák ví, kde je dole a kde nahoře. Celkově jde o velmi kvalitní počin, dokazující, že Frantíci ještě umí točit dobré filmy, zde bych však měl výhradu vůči distributorovi, který film opatřil dosti nešťastným názvem, evokující nějaká laciné stupidní béčko, jenž je v zaprášených regálech našich videopůjčoven patnáct do tuctu. A jednu perličku na závěr, ve filmu je něco by si „tolerantní“ Američané nikdy nedovolili, protože najít v tomto filmu nekuřáka je jako hledat poctivce v parlamentu. () (méně) (více)