Egypťan
The Egyptian
Režie:
Michael CurtizKamera:
Leon ShamroyHrají:
Jean Simmons, Victor Mature, Gene Tierney, Michael Wilding, Bella Darvi, Peter Ustinov, Edmund Purdom, Judith Evelyn, Henry Daniell, John Carradine (více)Obsahy(2)
Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)
(více)Recenze (87)
Sinuhet mě nechytnul ani jako kniha, ani jako film. ()
Jedna z hvězdiček je teda za odvahu - čili, že se do zfilmování obsáhlého Waltariho román vůbec někdo pustil. Nesdílím totiž obecné nadšení z této knihy. Jednoznačně byla nejslabší z Waltariho románů, které jsem četla (kromě ní i Jeho Království, Nepřátelé lidstva a Tajemný Etrusk), přestože je nejslavnější. Z historického hlediska je i samotný román naprosto out, i když na vině není Waltari, ale zejména pokrok v egyptologii od napsání románu ( a i natočení filmu). Jen v rychlosti k těm nejzákladnějším chybám – manželkou generála a faraona Haremheba (který sice nebyl vznešeného původu, ale byl vzdělaným písařem a rozhodně nebyl syn sýraře ;-)) nebyla Beketamon ale Mutnedžemet (nebo Mutnedjemet), s největší pravděpodobností Nefertitina nevlastní sestra; faraon Achnaton (než přijal toto jméno Amenhotep IV.) nezaložil jen Atonův chrám ve Vesetu (řecky Thébách) ale celé město Achetaton (dnešní Tell el –Amarna), které postupně zpustlo, až zaniklo docela, když se po Achnatonově smrti nový faraon Tutanchamon navrátil i se svým dvorem na nátlak kněžích (a taky kvůli rozvratu egyptské společnosti a narušení jejích základních hodnot včetně božské podstaty faraona) k uctívání starých bohů (v čele s Amonem) a tím i zpět do Vesetu (Théb). Jinak Haremheb jméno Achnatonovo, Tutanchamovo a Ajovo (což byli tři jeho předchůdci na pozici faraona, kteří se zapletli s Atonem) neodtesával a neničil, k tomu došlo až za Ramsesse II., který nechtěl, aby se kdekoli objevilo jméno jiného slunečního boha než Amon-Ra, jeho patrona a ochránce. Paradoxně jsem u filmu pochopila to, co se mi nepodařilo pochopit u knihy, totiž, že podle mě mělo jít o oslavu monoteismu, čili nějakého předobrazu křesťanství již cca 13 století před narozením Krista. Chybělo Sinuhetovo setkání s minojskou kulturou a samotným Minotaurem na Krétě (uznávám, že do 2h a13 minut není možné vměstnat vše). Oproti knize byla upravena postava i osudy Nefernefernefer a i Kaptaha a malého Thovta. Scény při vraždění Atonových stoupenců a ničení chrámu nebudu komentovat, natočení filmu v roce 1954 se na tom podepsalo, kdyby se natáčely dnes, vypadaly by méně okázale, krvavěji ale reálněji (pravděpodobně ale k žádému krveprolití vůbec nedošlo, protože návrat od Atona k Amonovi krvavý nebyl). Oceňuji Jean Simmons jako Merit i Petera Ustinova jako Kaptaha. Celkově, přihlížeje k době natočení i problematické předloze (jak z hlediska faktů tak i obsahu), se film pohybuje mezi 60 a 70%. ()
Až do sobotního večera jsem netušila, že je natočen film. To bylo pro mě velké překvapení. Ale ostuda byla, že jsem nepoznala Petera Ustinova. Bylo to velkolepé historické a kostymní drama, ale očekávala jsem něco trochu jiného. Budu si muset knihu znovu přečíst. Je to už velmi dávno, co jsem ji četla naposled. ()
Výpravný film s dobrým hereckým obsazením poměrně solidně zachytil knižní předlohu. Ovšem kniha je kniha. ()
Barvotisková ilustrace knihy 1) na pomezí laciné červené knihovny a pseudohistorické pohádky je výpravná, poplatná době vzniku a navzdoru atraktivnímu tématu poměrně nudná._____ 2) Román jsem četl a jeho fantasii podněcující náladě jsem snadno podlehl. U filmu se mi to nestalo. Podrobnější zfilmování rozsáhlého eposu by vyžadovalo dlouhý seriál. Nicméně tvůrcům se nepodařilo přenést do filmu ani atmosféru knihy, ani její poselství. ()
Vyborne filmove spracovane staroegyptskeho Egyptana Sinuheta. Kulisy su staroegyptske a genialne, dialogy mimoriadne kvalitne -fakt, tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul. Tematicky Egyptan Sinuhet uzsko suvisi s vladou Amrnhotepa IV /1353 - 1335 pred Kristom/ a faraonmi Ajem a Haremhabom - vsetci faraoni boli z 18. dynastie . Jean Simmons ako merit bola vyborna, roly Baketamon sa bravurne zhostila Gene Tierney. Achnatona /Amenhotep IV/ si zahral Michael Wilding - asi aj jeho najslavnejsia rola. Achnaton bol nebezpecny blazon a sialenec, Wildingovo sialenstvo bolo zahrane fakt na urovni. No a samotny Egyptan Sinuhet bol zahrany Edmundom Purdomom. Fakt vynimocny, a u nas hodne neznamy film. Legendarna Kleopatra z roku 1963 vsak bola o cosi vyssie, chybala mi tu scena ako z Kleopatry, povedzem prichod do Rima. Keby tu take nieco dali, dam aj plnu palbu . 89 % ()
11. Zlatý Glóbus za rok 1953 - cena (1) - *Objev roku (herečka) - Bella Darvi (Pozn.: Cenu získala i za výkon ve filmu "Hell and High Water") ()
Patřičně rozmáchlé a velkolepé - zkrátka klasika, která si drží vysoký standard, když obrací svou pozornost k samotným prvopočátkům křesťanství ... ať už domnělým či skutečným - to nedokážu posoudit. Nicméně s jejím vyzněním nemohu souhlasit. Pacifismus je, pravda, hezká věc, nicméně svět není místo, které by bylo přehnaně přátelské a vstřícné - a které by za každých okolností přistupovalo s úctou k životu. A v lidských dějinách se bohužel opakují zlomové momenty, kdy je potřeba se aktivně bránit, neboť mírumilovní blouznivci vás, vaše blízké ani vaši vlast nezachrání. ()
Zajímavý, i když patetický film... ()
Jsou knihy, které se do filmové podoby nepřevádějí snadno, a tato k nim patří. Pokud se oprostíme od knižní předlohy a historických faktů, které nemůžeme znát ani my ani Mika Waltari, zohledníme 60 let uplynulých od natočení filmu, zůstává nám příběh – určitě zajímavý, originální, romantický a dobrodružný. Mám tento typ historických velkofilmů ráda. Herecké výkony nebudu moc chválit snad s výjimkou Petera Ustinova, zato by šla vyzdvihnout krása staroegyptských žen, skvělá dobová výprava, kostýmy i monumentální stavby, byť jen v kulisovém provedení. Zaujal mě spor dvou protichůdných náboženských směrů, ale těžko říct, jak to skutečně bylo. Vždyť i současný výklad dějin si uzpůsobuje ten, kdo je zrovna u moci. ()
Hroty mají pyramidy, stejně tak i lidský rod. Honosí se, zaštiťují egy, ale přesto se ptám, moudří pod modří, jsou na světě tací, jen se slunnými, bez vlastností, která utvrzují nezbytný vpád bytí, pod hrobové modřiny? ()
Krásně nazdobené exteriéry. Bohužel velké zklamání z nezáživných postav, vzhledem k zajímavému obsazení. Zdhlouhavé a bez napětí. Mohl mít vše a neměl nic, avšak nakonec prozřel. Až távěrečná řeč samotného Sinuheta k vládci Egypta, mě přinutila více naslouchat, a vyspravila tak, a to velmi, celkový dojem z jinak spíše mdlého, ač na pohled pěkného, filmu. ()
Den po přečtení knihy jsem se musel vrhnout na film. Takže už od asi páté minuty i nadával, co všechno ve filmu bude chybět. Několik věcí bych bez knihy těžko pochopil, protože byly naznačeny, ale ne už úplně vysvětleny. Těžko hercům vyčítat herectví, které bylo tenkrát holt jiné, ale rozpočet hlavně na akční scény asi nebyl kdo ví jaký. Z předlohy jsou tak vzaty spíš jen ty komornější scény a témata, takže být někdy nová verze, nezlobil bych se. ()
Hollywoodská sračka, která asi bavila mého otce, když byl na učňáku. Já to vypnul včas. ()
S předlohou to pravda mnoho společného nemá. První polovina filmu je příběh který by mohl být napsán přímo v Sinuhetově době, a byl by stále aktuální. Druhá polovina už si všímá palácových intrik na pozadí blížící se války, ovšem hloubky knihy pochopitelně nedosahuje. Mezi historickými kostýmními dramaty snímek vyniká jen zasazením do období egyptské Nové říše, a kráskou v hlavní roli. Pětadvacetileté Jean Simmons mohla konkurovat jen málokterá. ()
Stará hollywoodská sandálovka. Dá se na to koukat i s tou delší stopáží. Ten Sinuhetův militantní kamarád (dále už jen Zem - zelený egyptský mozek) sice krapet přehrával a celkově to pojal dosti teátrálně, ale zbytek herců v pohodě. Akorát jsem absolutně nepochopil ten závěr. Sinuhet se Zemem chtějí otrávit krále. Sinuhet tedy přichystá jed a když nese tác se třemi číšemi na přípitek, Zem se ho zeptá: "Který je jeho?", načež Sinuhet odpoví: "Ten, který si vybere.", čímž mu vlastně odpověděl, že otrávené jsou všechny tři. Proto se také při přípitku oba nanapijí a nechají to jen vypít krále. Ten pochopitelně umře a Zem se raduje, že bude nový faraon a chce si se Sinuhetem připít. Ten ho samozřejmě varuje, že je pohár otrávený a Zem se rozčílí, že jej chtěl otrávit: "Jak ses opovážil?!!!"... To byl hodně "blink man gif". Vygooglujte si. ()
Knihu jsem jako dítě přečetla za tři dny. Film samozřejmě není tak dobrý, ale vzhledem k tomu, že jako jediný, který znám, pojednává o vládě faraona Amenhotepa IV.=Achnatona a Krásky, která přichází=Nefertiti, nemohu dát méně. Je to pro mě srdeční záležitost. ()
Knižní adaptace opět selhala, ale čím to je, že si klasický Hollywood dával dřív tolik záležet na přesných historických detailech a nekrmil nás tou pseudo americkou představou jako nyní? Ty kulisy a kostýmy, dokonce i věrné kopie krétských oděvů z doby bronzové, které mohli s radostí vynechat, ale neudělali to... Nádhera. ()
Michael Curtiz tyhlety historické filmy uměl, to se musí nechat. Egypťan Sinuhet je netradiční historický film, protože se odehrává ve starověkém Egyptě v době vlády bohů, faraonů. Nabízí opravdu velkolepou výpravu, spoustu vzletných proslovů, ale bohužel skoro žádnou akční scénu, čímž se stává trošku rozvleklým. Ale jen trošku, protože příběh je zajímavý sám o sobě - sleduje osud lékaře Sinuheta, jeho přátelství s vojákem Horemhebem, zatvrzení srdce kvůli nešťastné lásce i nalezení pravd, které celý život hledal. Je tu vidět život chudiny i problémy ve vládě, kde pacifistický faraon Achnaton uctívající boha (nebo Boha?) Slunce je pro vlastní zemi pohromou, protože se odmítá bránit proti bojechtivým Chetitům. Palácové intriky, náboženský fanatismus, vojenská ctižádost a tím vším hlavní hrdina proplouvá a snaží se neztratit svědomí. Pěkný příběh. Historický film roku 1954. ()
Knížka skvělá, film jen dlouhej nudnej kýč. Tomu, kdo původní knihu "Mika Waltari - Egypťan Sinuhet" četl, za nic na světě tenhle film nedoporučuju. Ruce pryč a nohy na ramena, protože původní příběh je tady jen sesmolenej do unylý trapný přebarvený frašky!! Pokud si nechcete zničit dojem z knížky, tak se na to radši nedívejte! ()