Městečko Pleasantville
Pleasantville
Pleasantville
Režie:
Gary RossScénář:
Gary RossKamera:
John LindleyHudba:
Randy NewmanHrají:
Tobey Maguire, Reese Witherspoon, William H. Macy, Joan Allen, Jeff Daniels, J. T. Walsh, Don Knotts, Marley Shelton, Marissa Ribisi, Jane Kaczmarek (více)Obsahy(1)
Nic na světě není pouze černobílé. Až na jedno místo - americké městečko zázraků Pleasantville. V Pleasantville nikdy neprší, nikdy se zde neobjevuje nenávist, agrese a nebo slzy. Ale také zde nikdy nikdo nespatřil vášnivý polibek nebo rudou růži. Až do doby, kdy se tu objevili sourozenci David a Jeniffer Wagnerovi... (Warner Home Video CZ)
Recenze (371)
Pamatoval jsem si ten snímek jinak, ale to je prostě tím, že mladší jsem vnímal naprosto jiné skutečnosti. Líbí se mi, jak je tu podána segregace, jak je tu podáno umění a jeho meze. Tím pro mě snímek získává naprosto nové prvky, které ho staví hodně vysoko v rámci toho, co jsem zatím viděl. Tobey Maguire se mnohem více hodí do těchto snímků než do "Spider-Mana". ()
Městečko Pleasantville je naplněním všech dětských snů – totiž přenést se do vymyšleného světa, který mám rád, a všem to tam pěkně natřít. A kdo by si pomyslel, že městečko Pleasanville toto splní nejen metaforicky. Vpádem dvou sourozenců do upjatého a nekreativního světa sitcomu rázem lidé dostanou do ruky štětce a začnou sebe a své nudné a šedivé nebarevné okolí živě zabarvovat. Pohodovost tohoto filmu vyzařuje i ven, takže i divák může občas i trošku svého dne rázem nabarvit svěžejšími barvami. ()
Lepší průměr - čekala jsem víc. 70% ()
Barevným vstup zakázán ! Geniální zpodobnění jakéhokoliv totalitního systému, odlehčenou formou. ()
Cistou radost ze sledovani filmu jsou uz dlouho nemel. Krasny film plny humoru. ()
Ten film nemá příliš podvratný ráz. Spíše než aby svět 50. let s výsměchem podkopával, jej restruktualizuje optikou dnešních hodnot. Konec konců na "Městečko Pleasantville" se ani nemusíme dívat jako na odraz hodnot 50. let, jelikož samy postavy jsou příliš ploché a černobílé (doslova) a s omezeným spektrem vnímání na to, aby si uvědomily odkud principy fungování jejich světa pocházejí (vždyť zde ani nedochází k tradičnímu brojení s biblí v ruce proti nevázanému sexu - sex zde nikdo nezná). Mnohem zábavnější je proto sledovat tento film jako příběh dvou cizorodých prvků, jež vstoupí do pevně ustanovené a uzavřené struktury fikčního světa a už jenom tím, že do ní 100% nezapadají, spustí lavinu změn jejího fungování. ()
Až snová atmosféra se line z tohoto fantasticky půvabného retro městečka. ()
Ve své době (konce 90 let) velmi nadčasové dílo, které člověka v táhne do děje. Svěží a netradiční, člověka to pohladí po duši. Asi je to nejlepší počin Garyho Rosse. Jen by to mohlo býti cca o 15 min kratší, jelikož mi přijde že je to lehce rozvleklé. Po filmu jsem měl pocit, kéž by to můj ovladač uměl taky, že bych se přesunul do nějakého filmu, velmi zajímavý nápad. Bohužel žijeme v realitě.Sakra. :) ()
Nadčasový snímek, který je i po dvaceti letech od svého vzniku stejně aktuální jako na konci devadesátých let. Gary Ross natočil hodně nenápadný počin, který na první pohled zaujme fantastickou vizuální stránkou, v níž se černobílé postavy prolínají s barevnými, kooperují vedle sebe a vše vypadá přirozeně a důvěryhodně. Atmosféru poněkud naivního a jednoduchého seriálu vykreslil bravurně a vyvážil poměr odlehčeného humoru a seriózních scén. Po celou dobu baví chytrým příběhem, svěžím tempem i několika vskutku vtipnými scénami (poznávání sexu, vysvětlení majiteli kavárny, že může dělat věci i jinak). Obsazení se povedlo na výbornou, protože Tobey Maguire a Reese Witherspoon jsou skvělí a výtečně jim přihrávají William H. Macy, Joan Allen a Jeff Daniels ve vážné roli, tradičního záporáka si střihl J.T. Walsh. K tomu ještě nesmíme zapomenout na hodně příjemnou hudbu a kompletní technickou stránku včetně dokonalé černobílé kamery a výpravy. Ve druhém plánu pak je film kritikou zpátečnictví a jakousi alegorií totalitních států, což je samozřejmě nadčasové. Měl-li bych něco vytknout, snad jen to, že se tu tolik neřeší, jak tato epizoda změní běh celého seriálu a není úplně vysvětleno, zda se to vše dělo a oba středoškoláky tudíž mohl někdo vidět, nebo to byly jen Davidovy představy. Ve výsledku je ale Pleasantville výborný film, který je dodnes originální a ke genialitě mu chybí jen málo. 85 % ()
Roztomile vtipné (nebo vtipně roztomilé?) pohlazení po duši, herci jsou nadmíru sympatičtí (čumáčka Walkera skoro nikdo nezmiňuje), ale jakmile se začne hrát na vážnější notu, kouzlo malinko pomine. Jo a nejlepší hodina zeměpisu, jaké jsem kdy byla svědkem. "Minulý týden jsme probírali zeměpis Hlavní ulice, tento týden si probereme Jilmovou..." ()
Z osmi oblíbených uživatelů dali pouze tři čtyři hvězdy, ostatní pět. Přesto se ale na tento film podívám trochu jinak, než je to zde obvyklé. Moto: Buck-Morssová: „Společná humanita existuje navzdory kultuře a jejím odlišnostem, Ne-identita určitého jedince s jeho společenstvím je živnou půdou podzemních solidarit, které mají šanci apelovat na univerzální morální cit, který je naším dnešním zdrojem nadšení a naděje". Tento citát vybral Slavoj Žižek do své knihy Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška (Překlad: Radovan Bartoš). Pokud je Pleasantville tím druhým, potom tím prvním je kniha Aldouse Huxleyho 1984. V obou je problémem šedivost života (i když možná od bílé po černou je odstínů dost). To trápí nejen filosofy, umělce a cestovatele, ale i zbohatlíky, požitkáře a sériové vrahy. Kdysi to trápilo i mě. Gary Ross zpracovává toto tedy téma podruhé, jako frašku. Černobílé postavy se mění v přebarvené. Všechny společnosti, vždy a všude, se dělí na černobílé a barevné, podle normované rovnice svoboda + jistota = 0. kdo chce víc jistoty má zkrátka méně svobody a tíhne tak k totalitním režimům. Všechno je to záležitost míry, jak tvrdí můj oblíbený filosof Hajný z Brušovce. ()
Bacha na to po sexu se můžete stát i barevní... Krásnej film. ()
Bohužel jsem film viděl až od 1/4 ale i tak to byla krásná podívaná ... ()
Co udělá v černobílém světě trocha barvy? ()
+3* Po čase jsem se vrátil k tomu americkému filmu, protože jsem mu dal vysoké hodnocení (původně 4*) a neměl jsem recenzi a tak jsem čekal, že mě znovu pobaví. Bohužel kouzlo se podruhé neprojevilo a spíš vyplouvaly na povrch drobnosti, které už mi přišly pubertální a naivní. Ke konci film ztrácí tempo a je dost předvídatelný. Vizuální stránka je však nápaditá i příběh originální, tak se nedivím zdejší vysoké známce. Rozhodně je to v americké tvorbě nadprůměr. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Rossova komedie nepatří k trhákům , ale byla by škoda nechat si jí jen kvůli tomu ujít!!!.Výborná je především J.Allenová jako domácí puťka Betty , která je poučena dcerou a podlehne vášni tak zprudka , až to zapálí strom.Ve své definitivně poslední roli se objevuje zemřelý J.Walsch jako proradný starosta. ()
Pohádka pro dospělé, které mě svou hloubkou víc než překvapila. Během nějakých 80 minut jsou představeny celé dějiny xenofobie demagogie, cenzury, atd. v duchu náboženské nebo jakékoliv jiné čistoty duše a mysli. Prostě trefa do šedého. ()
Lacnejsie Naspat Do Buducnosti, kde namiesto buducnosti z 50. rokov idu hl. hrdninovia do TV serialu odohavajucemu sa v 50. rokoch. ()
Barevně sladěné na výbornou, ale jaksi mě to celé neoslovilo na plný počet, i když se o to herci dobře snažili. Možná kdyby to bylo o pár minut kratší, tak bych nepociťoval, že se příběh (někde uprostřed snímku) nikam neposouvá a má sklony k nudě. Naštěstí se to pak docela pěkně vybarví a je z toho milý zásek do světové filmografie... 75% ()
SPOILERY Hrozně rád bych dal víc, ale nepřijde mi, že by si to ten film zasloužil. Zpočátku mě to bavilo skutečně hodně, jako snad už dlouho nic a sedlo mi to jak skvělým zpracováním, tak i dost zajímavou zápletkou a určitými humornými scénami. Jenže čím déle jsem to sledoval, tím více jsem pociťoval zklamání ohledně toho, že jde vlastně jen o čekání na to, než se obarví celý svět. A i když mě to pořád bavilo až do konce, hned po zhlédnutí mi začalo docházet, jak moc nepropracovaný scénář to vlastně má. Klidně to mohlo zůstat jen parodií na sitcomy z 50. let a na celkové smyšlení lidí v té době, nicméně už v tom to není zrovna dokonalé - ta doba byla prostě taková, jaká byla, dalších 50 let zpátky by se lidé na život v 50. letech minulého století dívali taky jako na moc moderní a naopak lidé za 50 let od roku 1998 by se na barevné, skutečně idylické a skutečně svobodné vyznění tohohle filmu dívali jako na zpátečnické a zastaralé. Doby se neustále mění, dnes jsou pro nás tzv. "zpátečníci" (nemám to slovo rád, ale sem se holt hodí) jedni lidé, ale o nějakou dobu později budeme my zpátečníky pro jiné. Chybí mi to v tom, protože takhle Pleasantville končí podobně černobíle, jako celý ten svět na úplném počátku - jako by nastolení "barevné éry" bylo pro všechny naprosto ideální, skutečným rájem a nikdy už nikdo nechtěl něco víc. A stejně fungoval Pleasantville i předtím - žili se ve svém černobílém světě, se svými přesnými pravidly, s pocitem, že tohle je ráj a ideální místo k životu, protože nikoho nenapadlo přemýšlet nad tím, že by mohli chtít a mít něco víc než mají. A tím se nechci pitvat ve fungování toho světa, to by asi ani moc nešlo, spíš se snažím rozebrat, na čem stojí celá ta myšlenka a proč podle mě není vyjádřena zrovna nejlíp. Přitom by mohlo pomoct Pleasantvillu nějakou historii - třeba že dřív ten svět byl němý a postupně v něm všichni získali možnost mluvit, protože je to někdo naučil (na což by se dal dobře napasovat ten starý muž, jehož účel ve filmu absolutně nedává smysl a jako divák ani trochu netuším, proč ty dva do Pleasantvillu poslal, proč měl problém s tím, že ho mění, když to musel čekat, proč jim pak "dovolil" vrátit se zpátky a na základě čeho...) a tenhle fakt by buď posílil děj s tím, že by (např.) mohla existovat skupina lidí, která by s barevnými změnami souzněla či nesouzněla a skvěle by na to mohl navázat nějaký vtip spojený s tím přesahem, o kterém jsem se zmínil výše. Pravda, že by to moc nesouznělo s tím seriálem, ale celý film a celý ten svět by pak líp fungoval. A samozřejmě, že by se to dalo řešit i jinak než mým příkladem, který ani nemusí být tím nejideálnějším, natož nějak ideálním. Mezi řádky to vyplývá snad dostatečně, ale chtěl jsem tímto příkladem demonstrovat, že se ten námět dal mnohem víc (a mnohem inteligentněji) propracovat. Nenudilo mě to, zpracování se mi hodně líbilo, herecké výkony jsou taky dost slušné a některé scény jsou vyloženě skvělé (a některé samozřejmě i vtipné), ale má to prostě tenhle obrovský nedostatek a když se to navíc snaží být chytré, nedokážu moc tolerovat, že to nebylo skutečně chytré. Být to jen nějaká obyčejná komedie, jejímž cílem je pobavit, rozhodně se v tom nepitvám a spíš hodnotím podle toho, jak moc jsem se bavil. Jenže tohle se snaží o přesah a o kreativní zápletku, přičemž, jak už jsem vypisoval, to nemá propracované ani jedno. Škoda, protože jinak se mi to líbilo hodně... minimálně do konce první poloviny. Navíc když to začne vyjmenováváním katastrof našeho současného světa a v úplném finále přijít s... no, ono to vlastně nikam moc nevedlo a význam úvodu se z toho jaksi úplně vytratí. Vůbec ten konec je hrozně divně vedený a ne zrovna dobře ukočírovaný... Silné 3* () (méně) (více)