Panu učiteli s láskou

Moje velká "srdcovka" z mládí. Je pravda, že v současné době už film připadá trochu naivní a zastaralý. Pro mne ale stále zůstává nostalgickou a příjemnou vzpomínkou a v mé Top10 se ještě stále drží. Filmů na téma "študáci a kantoři" jsem viděl mnoho a hodně dobrých, ale nějak pořád preferuji tento. Třeba je to kvůli Sidney Poitierovi, kterého jsem měl hodně rád (ne náhodou mám ve své Top10 s ním dokonce 2 filmy). Možná je to i tím, že jsem byl v té době přibližně ve věku jeho žáků a jeho přístup se k nim chovat s přirozenou autoritou jako k dospělým jsem oceňoval, obzvláště když v tehdejších školách u nás převažoval přístup autoritářský a soudružský (těm nemnoha výjimkám se tímto omlouvám). Nakonec Sidney vyhrál i když se k tomu přístupu musel docela obtížně probojovat. Také jsem byl odchován hudbou šedesátých let a písničku "To Sir, With Love" s Lulu jsem slyšel nedlouho před shlédnutím filmu (byla dokonce No. 1 v anglické hitparádě). (22.02.2017)

V dobách své slávy si nikdo příliš nelámal hlavu, je-li film naivní. Sydney Poitier na vrcholu slávy podal překrásný výkon, který dojímal diváky k slzám a dojímá i po letech. Krása a dokonalost příběhu se však paradoxně stala příčinou polemik o deziluzi a naivitě a já se bez mučení postavím na tento břeh. Obávám se totiž, že by takovou bandu fracků nezkrotil ani Igor Hnízdo, i kdyby měl místo rákosky halmu od lopaty! (13.06.2008)

Predstava problémovej triedy s viacmenej bežnými žiakmi, ktorí maximálne ak zvýšia hlas, hovoria ľúbozvučnou mäkkou slovenčinou a najnebezpečnejšou zbraňou sú boxerské rukavice alebo kúsok dreva, je naozaj naivná, ale celkom príjemne. Výchova problémových žiakov netradičným učiteľom sa vo filme premlela už veľakrát, ale toto bolo asi prvé známejšie spracovanie, na ktoré si matne spomínam už z dávnych čias. Premena žiakov je nakoniec zvláštna, očakávaná, ale veľmi príjemná. (15.02.2015)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 1.9.1973+SLOVENSKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 1 = 15.2.2015, réžia slovenského znenia (ČST Bratislava) = EDUARD GREČNER. POITIERa nahovoril ĽUBO ROMAN a titulnú pieseň prespievala legendárna EVA KOSTOLÁNYIOVÁ - Sentimentálna klasika. Ale je to na škodu ? Určite nie, aj keď mnohí samozvaní "csfd experti" zasa budú kuvikať, že nostalgia, sentiment a x-faktor (v tomto prípade načisto dokonalý slovenský dabing) sú neprípustné pri výslednom hodnotení. Viete čo ? Blééééé. :-) A ešte som zabudol na to najdôležitejšie: LULU - To Sir with Love (5.5.2009) (05.05.2009)

Kdysi dávno jsem slyšela jakousi šílenou estrádní písničku, kde se zpívala právě slova názvu tohoto filmu. Bůhví proč se mi tahle písnička vybaví v hlavě občas i teď, nenávidím ji, je trapně vlezlá, hloupá, divná... Ale za jedno jí vděčím. Když jsem narazila na tenhle film, právě díky ní mě jeho název zaujal a já ho musela vidět. A stejně tak, jak mě kdesi uvnitř drásá ta písnička, cítím, že ve mně zůstane i tento film, ten ovšem v tom pozitivním. Obyčejný trochu naivní a hodně dojemný film se člověku docela lehce dostane pod kůži. Snad je to výborným Sidneym Poitierem, snad schopností Jamese Clavella skvěle vyprávět příběh. Snad jen tím, že jsem na takový příběh právě měla náladu. A nebo chtěl prostě jen přebít tu hroznou písničku. V každém případě jsem moc ráda, že mezi spoustou rádoby dojemných, umělých, přeplácaných amerických blockbusterů se najde i jeden nenápadný britský, který to své kouzlo předává pomalu, lehce, ale nadlouho. (12.06.2011)