La Reine Margot
Die Bartholomäusnacht
La regina Margot
Queen Margot
Kráľovná Margot
Režie:
Patrice ChéreauKamera:
Philippe RousselotHudba:
Goran BregovičHrají:
Isabelle Adjani, Daniel Auteuil, Jean-Hugues Anglade, Vincent Perez, Virna Lisi, Dominique Blanc, Pascal Greggory, Claudio Amendola, Miguel Bosé (více)Obsahy(1)
Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)
(více)Recenze (139)
KRVAVÝ historický príbeh kresťanského masakru protestantov disponuje komplexným príbehom a dokonalou hereckou zostavou (pre mňa osobne bola prekvapením najmä Isabelle Adjani, ale aj zbytok zvláda svoje postavy veľmi pôsobivo). ()
Výprava úchvatná, herecké výkony výborné. Film však kašle na diváka neznalého Francúzskych dejín kolosálnym rozmerom. A hoci sa nepovažujem za popkornového diváka v 50% zobrazených situácii som nechápal, že kto, čo a hlavne PREČO. Režisér sa mohol aspoň o trochu viac vysvetliť motiváciu a vzťahy medzi jednotlivými postavami. Preto, hoci uznávam nesporné kvality filmu, nemôžem hodnotiť inak ako 7/10. ()
Je to tak výborně natočený film, že se až nechce věřit, že to tak opravdu vypadalo v 16.stol. ve Francii. Lidé jsou nepoučitelní, stále musí zuřit boje a války. Jednou z náboženských příčin, jindy boj o území nebo o nerostné suroviny. Na můj vkus je tam té krve ažaž, jenže taková hrůza to zřejmě byla. Malá poznámka k oficiálnímu textu distributora : pokud se tedy královna Margot vdala před 24.srpnem 1572 (Bartolomějská noc), pak se zcela určitě jednalo o století 16. a nikoliv 14. jak uvádí text distributora. ()
Epizoda z dějin vnitrokřesťanského dialogu. Pěkně naturalisticky a syrově natočeno - při milostných scénách málem jeden cítí parfém, pot a další, při scénách vraždění zase krev, žluč a počínající rozklad. Příslušníci vládnoucí vrstvy vykresleni jako smečka duševně nestandardních jedinců poháněná chtíčem, chamtivostí a strachem. Skvělé kostýmy a krásná Isabelle to doplňují. Dost drsný romantismus. ()
Výborný film, který vás celý uchvátí... Bravurně natočena Bartolomějská noc, spousta krve, spousta nelítostné krve... Na pozadí i na popředí filmu láska s tragickým koncem... ()
Film opravdu zajímavý, spletitý, plný různých intrik. Ze začátku mi připadal trošku zmatený, než se člověk dokázal dobře orientovat v postavách a ději. Bartolomějský masakr je zde natočen s patřičnou barvitostí. Oskarová nominace za kostýmy je zde určitě na místě, stejně jako zasloužený César pro hlavní hrdinku Isabelle Adjaniovou. Zasloužené čtyři hvězdy. ()
Když pomineme historické nepřesnosti ,film se povedl. Krvavá lázeň Bartolomějské noci , boj o moc, milostná vzplanutí, intriky v rodině - tak jak vše napsal Dumas. Před shlédnutím doporučuji si nastudovat historická fakta, aby se lépe orientovalo kdo je kdo a ke komu vlastně patří. ()
O onom pohnutém období francouzských dějin náhodou cosi vím, takže mě romantizující verze trošku otravovala. Historická Margot byla zajímavá a rozporuplná postava, a její skutečný příběh by byl mnohem vydatnější pastvou pro city i intelekt. Na druhou stranu, mohlo to být, a většinou bývá, ještě mnohem mnohem horší. ()
Tak nad tímhle filmem mi spadla brada. Fenomenálně pojatý snímek, lemovaný šesti tisíci mrtvol ve jménu rozdílného vyznání, leč jednomu Bohu. Kateřina Medicejská, ta tvrdá máti a hlava vsech intrik v pozadí, matka svých incestních dětí, včetně slabosského, labilního krále Karla, a Margot, kterou násilím provdali za Navarra. Ale i ona pozná ve svém úpadku lásku, lemovanou krví. Výborná hudba, kamera, nádherné kostýmy a syrová brutalita té doby. I Borgiové musejí smeknout. Skvělé. ()
Syrově naturalistický pohled filmařů na dobu romantická nástavba nepřekryje. 1) Že pro Dumase historie nebyla zdrojem poučení či poznání, ale jen pěknými romantickými kulisami, je všeobecně známo. A tak i první díl trilogie Hugenoti, nazvaný Královna Margot, je zábavným dobrodružstvím, v němž jde více o lásku a nenávist, milostné pletky a víru a přesvědčení hrdinů, než o historickou pravdu. Podání Kateřiny Medicejské, Karla IX., jeho bratrů či budoucího Jindřicha IV. má s realitou pramálo společného. Ovšem komu při četbě Dumasových děl záleží na historické akurátnosti?_____ 2) Ve filmu se však podařilo alespoň částečně tuto dumasovskou povrchnost zakrýt. Snímek působí věrohodným dojmem zejména díky velkorysému rozpočtu a naturalistickému pojetí a zobrazení Bartolomějské noci. Asi není zcela autentický, ale působí, jako by tvůrci byli na místě a všechno do podrobností viděli a zmapovali. Syrový naturalismus odhaluje odvrácenou stranu romantických milostných dobrodružství. Nenapadlo by mě, že Dumase lze zfilmovat takto._____ 3) Jak zde mnozí píší, opravdové vyvrcholení (vraždění o Bartolomějské noci) nastává příliš brzy, to mělo být pointou na konec. Rovněž romantická linka (inu, Dumas) s La Môlem je tak trochu navíc._____ 4) Zaujali mě mj. 39letý Jean-Hugues Anglade (král Karel IV.), pěkný 30letý Vincent Perez (La Môle, zamilovaný do Markéty), 40letý Pascal Greggory (následník Karla IX., Jindřich III.) a 26letý Julien Rassam (vévoda d´Alençon, nejmladší princ)._____ 5) Výstižný koment o historičnosti snímku: Adam Bernau***, sportovec****. ()
Neskutočne som sa v tom filme strácal. Poprosím dobrú dušu nech mi celý obsah a motívy postáv napíše do pošty .... :D ()
Neznám Dumasovu literární předlohu, ale film se mi moc líbí. Výborné herecké výkony, nádherné kostými, kamera a hudba. Bartolomějská noc, to byla vskutku velká tučná zabijačka. Snad se na mě huguenoti nebudou v hrobech zlobit za ten výrok. Jen si tak říkám, když jsem se zaposlouchal, jestli už tenkrát používali ve francouzštině slova jako v moderní hovorové řeči. Ale proč by ne? Ostatně to je jen detail a ještě k tomu možná úplně zbytečně mnou nadhozený. ()
Zhruba ve chvíli, kdy pan bratr donutí říct Margot v katedrále "ano", mě v kině za krkem pošimral mráz, kterého jsem se do konce projekce nezbavil. Výborní herci v dobře napsaném příběhu (Dumasovu předlohu jsem četl a film je návodem, jak moderně a aktuálně přistupovat ke klasice), neuvěřitelně sugestivní Bregovicova hudba (funguje i na samostatný poslech) a Roussellotova kamera, no a skutečně naturalisticky podané výjevy z batolomějské noci, inspirované románem Roberta Merleho Mé dobré město Paříž (během nichž, pokud si vzpomínám, slabší jedinci opustili sál). Tleskám a říkám: Bravo! ()
ocenenia : MFF Cannes 1994 - Cena poroty, Najlepšia herečka (Virna Lisi) ()
Fascinující! ()
V první polovině filmu jsem se ztrácel kdo je kdo, nevěděl jsem proč a co, druhá polovina měla jakž takž nějaký děj. Vydržel jsem koukat jen na krásnou Isabellu Adjani. Celý film mě připadal zmatečně natočený, raději si přečtu knihu. ()
Odvolávat se na Dumase, to snad ne...Kdyby tohle zpracování viděl, brečel by i mrtvej. Dějově zmatený, půl hodiny trvá, než zjistíte kdo je kdo a s kým. Francouzi jako tradičně skoro vůbec nemluví, ale vyřvávaj patetický hesla. Všichni, až na výjimky, se chovají jako magoři a bez příčiny začnou vyvádět jak pominutý. Scény na sebe nenavazujou, takže orientovat se v tom jde ztěží. Ale abych jen nehaněl - masakr na svatýho Bartoloměje je natočenej skvěle, Greggory jako Anjou se mi líbil moc a Isabelle je krásná. Ještě slovo k překladu: vážně musel král Karel říkat Jindřichovi Navarskýmu JINDRO? ()
Nic než jen velice dobrá kostýmová záležitost. Hlavně, že to má 162 minut. ()
52. Zlatý Glóbus za rok 1994 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Francie ()
Myslím, že kdo viděl tento film, ten na krvavou Bartolomějskou noc už nikdy nezapomene, i kdyby to měla být jediná událost, kterou si bude z dějin Francie pamatovat! Výborné, strhující, poutavě natočené a skvěle odehrané! Nemá cenu zabývat se pravdivostí, jde o zfilmování látky už podané panem Dumasem, ale myslím, že až tak zkreslené jako jiné zfilmované události historie to nebylo. Neuvěřitelný Daniel Auteil, film jsem viděla na ORF krátce po Jeanu od Floretty a říkala jsem si: to je snad ďábel tenhle herec! Takový výrazový rejstřík ve francouzské kinematografii neměl a nemá snad nikdo! Navíc když jsem později viděla dobový portrét Jindřicha IV. Navarrského, nechtěla jsem věřit svým očím. Ale stejně výborní a hodnověrní byli asi všichni, i ten zvláštní Vincent Perez. Jean-Claude Brialy jako Coligny (kterého mimochodem zabil Čech a vraždění tak prý fakticky odstartoval!), Virna Lisi, Jean-Hugues Anglade, odporný Jindřich III. Pascal Gregory a Isabelle Adjani se svou andělskou tvářičkou. Tu měla i skutečná Markéta z Valois, i po padesátce velmi veselá a hravá. Opravdu silný filmový zážitek a požitek, který můžu vidět kdykoli znovu! ()