Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film podle románu Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ... (Fary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (121)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zajímavé psychologické drama natočené tak, že si z něj vlastně každý může vybrat to svoje a interpretovat sdělení filmu po svém. Některé motivy mi nesedly, ale jiné to bohatě vyvážily. Kladem snímku je herecké obsazení německých hvězd, které se podílely na vzestupu německé kinematografie v poslední dekádě. Zajímavé postavy, civilní dialogy o poněkud ujetých problémech, sexuální otevřenost, která by možná u jiného režiséra a scénáristy zašla až do vyloženě kontroverzních poloh. Příběh dvou nevlastních bratrů, jejich vyrovnávání se s odkazem bezohledně sobecké narcistní matky, jejich hledání životního štěstí a vhodného partnera. Celkový dojem: 75 %. Film u mě balancuje mezi komicky odlehčenou a tragicky exponovanou polohou. ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

Vynikající filmový zážitek... nebo elementární částice? Každopádně s počinem Oskara Roehlera jsem spokojena, tohle rozložení člověka na biologickou částečku vesmíru mě zaujalo. A výkon Moritze Bleibetreu ohromil. // Zhlédnuto podruhé, po přečtení knihy M. Houllebeqa: Ano, tahle adaptace se povedla. Ne naplno, ale povedla. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Ono to tak ze začátku nevypadá, ale na konci filmu jsem byl taky taková elementární částice, víc už mě prostě rozebrat nešlo. Nádherné civilní dialogy jsou ten největší zážitek, na to se prostě nezapomíná. Do toho ještě herecký výkony na hranicích geniality a depinka z toho, že osud umí rozdávat jen velmi tvrdé rány je na světě. Opravdu se připravte na mimořádně silný příběh se scénami upravené pěkně na syrovo. Elementární částice se mě dostali někam hluboko dovnitř mého já . ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Absolutní zjevení... Život rozložený na elementární částice. Tak silná a umně natočená výpověď o současném světě... Tahle filmová adaptace románu Michela Houellebecqa (bohužel jsem ho ještě nečetl, ale musím to rozhodně napravit) opět posouvá hranice tabu v současné mainstreamové kinematografii. Jakoby tvůrci spojili sexuální otevřenost amerického Shortbusu s tím nejlepším z německého filmu a to celé ozvláštnili variací na Americkou krásu. Krize středního věku kriticky se sebereflektujícího intelektuála, jak ji známe třeba ze Slámova excelentního Venkovského učitele, je ale v Elementárních částicích doplněna zvláštní tvůrčí metodou. Jde v podstatě o maniodepresivní film. Jakoby odraz života - ty vlny štěstí a neštěstí, sinusoida střídající polarizované pocity a stavy je odražena i ve formě zpracování - celý film je záměrně kolorován do výrazných (až kýčovitých) pastelových barev, je estetizován coby reklamní realita, přičemž pozitivnost barevného tónování je v příkrém rozporu se zobrazovanou skutečností - jde často o hyperrealistický až hypernaturalistický příběh, kdy řada scén je záměrně gradována až k naturalistické syrovosti (exhumace babičina hrobu, manželka v erotickém prádle, sexuální scény atd. atd.), které jsou ovšem posléze ,,zalité sluncem" a jejich vyznění je tak utlumené. Silný rys tu má absurdní komičnost oněch situací, už dlouho jsem se tak nahlas nesmál, jako u scén, kdy na Bruna zbude k masáži chlupatý jižan v neskutečných tangách či jeho učitelskému působení... Chvíli štěstí, chvíli deprese a krize, chvíli nahoře, chvíli dole...jako na houpačce...odraz sinusoidy životního běhu... Leitmotivem je v bipolárním světě obou bratrů motiv predestinace. Je zajímavé sledovat, jak Bruno, přičiněním své zdrcující životní zkušenosti rasista, který kvůli své matce nesnáší hippies, se nedokáže od svého životního stylu (latentně naprogramovaného matkou) odpoutat a sám v podstatě žije jako novodobý hipík - nevázaný sex, odchod do svobodomyslné komunity atd. Stejně tak Michael, úspěšný vědec, který si ze svého dospívání pouze s babičkou nese do života pochroumaný vztah k ženám a na něm vlastně založí i svou vědeckou dráhu, paradoxně tak odkrývaje meritum věci - neschopnost citu a empatie vůči druhému, přehnaný západní individualismus ubíjející normalitu mezilidských vztahů... Milovat jsme schopni teprve až v mezní situaci... Zajímavé je též sledovat, jak všichni tvůrci dospěli (třeba Moritz Bleibtreu a Franka Potente od dob Loly běžící o život...podávají tak úžasné herecké výkony, procítěné, empatické a opravdové...) Od dob Nebe nad Berlínem nejlepší německý film! (a všimněte si toho posunu - tam, kde Wenders ještě vidí v 80. letech anděly, spatřuje Oskar Roehler dnes jen trápící se obyčejné lidi...) ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Konformně šokantní adaptace radikálně provokativní předlohy od režiséra, který si na burcování mravokárců vybudoval kariéru. Snímek sice přináší sytě tělesné pojednání o sexuální frustraci narážející na kontrast sexuálně emancipovaného světa a konformní upjaté společnosti. Jenže ve finále vše zvrátí do moralistního melodramatu, kde apatický bratr najde štěstí, protože zavolal své přítelkyni, zatímco neurotický bratr si za nerozhodnost vyslouží pobyt v blázinci. Předloha naopak směřuje k odlišnému konci, kde plně vynikne ústřední myšlenka, že strůjcem veškerého lidského zmaru jsou individualita a touha. 7/10 ()

Galerie (19)

Zajímavosti (5)

  • Ve scéně, kdy Christiane (Martina Gedeck) čeká na Brunův (Moritz Bleibtreu) telefonát, je jasně vidět, že ve dveřích na balkon je práh. Když však dveřmi vyjíždí, práh nahrazuje "rampa". (Geriel)
  • Oskar Roehler nabídl roli Bruna nejdříve Moritzovi Bleibtreuovi, ale ten odmítl s tím, že mu role příliš připomíná roli ve filmu Agnes a jeho bratři (2004). Roehler tedy Bleibtreuovi nabídl, aby hrál Michaela, Brunova nevlastního bratra (a roli Bruna nabídl Ulmenovi). Čtyři týdny před samotným natáčením se ale Roehler s Bleibtreuem rozhodli, že se pro roli Bruna přece jen hodí víc Bleibtreu, a tak si Ulmen s Bliebtreuem své role vyměnili. (Geriel)
  • Zatímco se děj románu odehrává v Paříži, filmový příběh je přenesen do Německa. (Terva)

Reklama

Reklama