Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    *****

    Absolutní zjevení... Život rozložený na elementární částice. Tak silná a umně natočená výpověď o současném světě... Tahle filmová adaptace románu Michela Houellebecqa (bohužel jsem ho ještě nečetl, ale musím to rozhodně napravit) opět posouvá hranice tabu v současné mainstreamové kinematografii. Jakoby tvůrci spojili sexuální otevřenost amerického Shortbusu s tím nejlepším z německého filmu a to celé ozvláštnili variací na Americkou krásu. Krize středního věku kriticky se sebereflektujícího intelektuála, jak ji známe třeba ze Slámova excelentního Venkovského učitele, je ale v Elementárních částicích doplněna zvláštní tvůrčí metodou. Jde v podstatě o maniodepresivní film. Jakoby odraz života - ty vlny štěstí a neštěstí, sinusoida střídající polarizované pocity a stavy je odražena i ve formě zpracování - celý film je záměrně kolorován do výrazných (až kýčovitých) pastelových barev, je estetizován coby reklamní realita, přičemž pozitivnost barevného tónování je v příkrém rozporu se zobrazovanou skutečností - jde často o hyperrealistický až hypernaturalistický příběh, kdy řada scén je záměrně gradována až k naturalistické syrovosti (exhumace babičina hrobu, manželka v erotickém prádle, sexuální scény atd. atd.), které jsou ovšem posléze ,,zalité sluncem" a jejich vyznění je tak utlumené. Silný rys tu má absurdní komičnost oněch situací, už dlouho jsem se tak nahlas nesmál, jako u scén, kdy na Bruna zbude k masáži chlupatý jižan v neskutečných tangách či jeho učitelskému působení... Chvíli štěstí, chvíli deprese a krize, chvíli nahoře, chvíli dole...jako na houpačce...odraz sinusoidy životního běhu... Leitmotivem je v bipolárním světě obou bratrů motiv predestinace. Je zajímavé sledovat, jak Bruno, přičiněním své zdrcující životní zkušenosti rasista, který kvůli své matce nesnáší hippies, se nedokáže od svého životního stylu (latentně naprogramovaného matkou) odpoutat a sám v podstatě žije jako novodobý hipík - nevázaný sex, odchod do svobodomyslné komunity atd. Stejně tak Michael, úspěšný vědec, který si ze svého dospívání pouze s babičkou nese do života pochroumaný vztah k ženám a na něm vlastně založí i svou vědeckou dráhu, paradoxně tak odkrývaje meritum věci - neschopnost citu a empatie vůči druhému, přehnaný západní individualismus ubíjející normalitu mezilidských vztahů... Milovat jsme schopni teprve až v mezní situaci... Zajímavé je též sledovat, jak všichni tvůrci dospěli (třeba Moritz Bleibtreu a Franka Potente od dob Loly běžící o život...podávají tak úžasné herecké výkony, procítěné, empatické a opravdové...) Od dob Nebe nad Berlínem nejlepší německý film! (a všimněte si toho posunu - tam, kde Wenders ještě vidí v 80. letech anděly, spatřuje Oskar Roehler dnes jen trápící se obyčejné lidi...)(3.4.2008)

  • Brandon
    ***

    Nemusíme svět chápat, musíme se v něm jen vyznat (Albert Einstein). V opačném případě hrozí, že vás (Bruna) balast zkurvenýho života zavede do slepé uličky, ze které nebude vidno východiska. Zbývá sebevražda, při troše štěstí psychiatrická léčebna. A co je tou elementární, základní částicí? Pravda? Lidská sexualita? Možná. Moc pěkné. 3,5* P.S. Osobně bych ale ještě přitvrdil :-)(24.7.2008)

  • Marek1991
    **

    Vedec panic, ktorý svoje panictvo zahodí hneď ako na to dostane možnosť, mimo to pomohol ku klonovaniu. Ďalej závislák na sexe, ktorý sa nehanbí obchádzať orgie a jeho partnerka po ochrnutí spácha radšej samovraždu, no tento film teda nebol pre mňa. Poriadna dávka bláznivosti, až na tú úprimnú lásku to nebolo nič, čo by sa mi páčilo. Nemci nezahrali na moju strunu a myslím, že vychvaľovanie tohto diela ako niektorí robia, nie je na mieste, lebo to podľa mňa nie je výnimočné.(11.7.2013)

  • Slarque
    ****

    Kdysi jsem si chtěl přečíst předlohu, ale nakonec jsem vzal zavděk filmem. Dvě hodiny ve světě Michela Houellebecqa mi přijdou až až, a četbou bych zase strávil několik dní. A možná bych zase začal uvažovat, jestli v něčem nemá pravdu. Tohle mi přijde jako dobrá adaptace, protože z ní autora pořád cítím. Pro běžného diváka to bude celkem soda, pro čtenáře Houellebecqova díla jen čajíček.(21.8.2012)

  • Lyncha
    *****

    Jsem vysloveně háklikvá na jakoukoli zmínku o genetickém kódu, klonování organizmů apod., protože se ve filmech, televizi i novinách zpravidla objevují ve špatném kontextu a naplácá se kolem toho spousta hovadin (s odpuštěním), čímž se mate široká veřejnost. Do konce filmu pak většinou nezaregistruju už nic dalšího než černo před očima a v srdci divoký hněv. Tentokrát se to tak nestalo. Příběh postav, kterým se toho, co si přejí, dostává až příliš pozdě, mě zase rychle vtahnul zpátky. A za to si rozhodně zaslouží plné hodnocení!(1.7.2008)

  • - Ve scéně, kdy Christiane (Martina Gedeck) čeká na Brunův (Moritz Bleibtreu) telefonát, je jasně vidět, že ve dveřích na balkon je práh. Když však dveřmi vyjíždí, práh nahrazuje "rampa". (Geriel)

  • - Film je natočen podle románu "Atomised" Michela Houellebecqa. (Terva)

  • - Oskar Roehler pracoval na scénáři celé tři roky. (Geriel)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace