Mezi řádky

"Nebezpečné myšlenky" s Michelle Pfeiffer - to je to první, co se člověku vybaví ihned po přečtení synopse tohoto, jen o pár let mladšího, snímku. Ne že by "Mezi řádky" byl špatný film, ale zkrátka dojíždí na to, že tohle téma už tady jednou bylo. Navíc mu úplně chybí snaha přinést k dané tématice cokoli nového. (04.06.2011)

Existují desítky variací na téma idealistického učitele, který se pokouší zkrotit a pozvednout třídu ztracených existencí. Od komedií po dramata, od nezdařených po výborné. Mezi řádky patří rozhodně k těm druhým. Strhující, plná výtečných a často mrazivých situací, svým způsobem depresivní, přesto se silným pozitivním nábojem. S řadou vynikajících postřehů a myšlenek, několika výtečnými dialogy, výjimečnými momenty a kvalitními hereckými výkony. Potěšující zážitek pro každého, kdo se dokáže povznést nad přítomná klišé, jistou filmovou uhlazenost a obvyklé emoční posilovače. (08.10.2010)

Kdysi jsem byla na filmu Nebezpečné myšlenky a děj tohoto snímku je, dá se říct, na úplně stejné téma. Mezi řádky je ale natočen o skutečných studentech, kteří díky snaživé učitelce obětující vlastní zázemí, chtějí sami sebe změnit. V průběhu filmu jsem si říkala, jestli to v televizi nepouštějí schválně zrovna dnes (nebo je to jen náhoda), jelikož dnes slaví své stopáté narozeniny Sir Nicholas Winton, zachránce 669 židovských dětí před vyhlazovacími tábory. Proč to píšu ... v tomto příběhu Erin zjistí čím vším v životě už museli studenti v její třídě projít a začala je učit o holocaustu. Díky její snaze se začnou tyto děti různých národností vzájemně respektovat a sami chtějí svým velkým málem přispět, zabojovat sami se sebou a udělat v daný okamžik správnou věc. Vymanit se z prostředí gangů, lží a násilí. (19.05.2014)

Pro mě jeden z nejlepších filmů na podobné téma vůbec. Teprve tady mi došla realita amerického školství, kdy se rasová nesnášenlivost a rivalita mezi gangy přenáší do škol, kde většina učitelů rezignuje na snahu s tím něco dělat. Nutno dodat, že se jim ani nedivím. O to víc vyniká příběh Erin Gruwellové (LaGravenesem skvěle vygradovaný), která se několikrát rozeběhla proti zdi, aby jí nakonec prorazila. Hillary Swank byl tou nejpřesnější trefou do černého a ani v Million Dollar Baby nezahrála v mých očích tak dobře, jako tady. Její žáci pak byli víc než zdatnými sekundanty, ale mě, asi stejně jako mnoha dalším, se zavrtala do paměti velmi výrazná April L. Hernandez. 90% (15.09.2010)

Tenhle film je zvláštní, a to hlavně díky tomu, že je založen na skutečných událostech. Je přehnaně pozitivní a idealistický tam, kde pokud selhává samotný systém (a všechny jeho složky), což tento film a příběh na němž je založen jasně ukázal, jakýkoliv individuální (i omězeně komunitní) snahy jedince vedou, v tom lepším případě, pouze a jedině k vítězství bitvy tam, kde je třeba jednoznačně a nutně vyhrát celou válku. Jak říkám, místy mi to připadalo zbytečně dramatizované a trošku přestřelené, ale na druhou stranu, co já, mladý krásný bělošský středoevropan mohu vědět o životě obyčejných chudinských náctiletých ve Spojených státech. Pokud si myslíte, že Amíci jsou prostě ujetí a vylízaní a že se na jejich životním stylu projevuje teze, že většina vyspělých civilizací se zhroutí vinou sebe samotné, svou prohnilostí a degenerativností, a že toto hroucení současné civilizace již počíná právě v USA (a díky jejich rozpínavosti se prolíná i do celého světa - viz např. česká vylízaná "high společnost"), tenhle film vám to jen a jen potvrdí. PS: A jen tak na okraj, mohli by natočit druhý díl, kde se tito napravení gangsteři (nic proti tomuto zcela pozitivnímu faktu) dostanou na vysokou školu a tváří v tvář se tam setkají s americkými popírači holocaustu, to by mohlo být velice zajímavé téma, nemyslíte? (31.07.2010)