Reklama

Reklama

Protektor

  • angličtina Protector
Trailer
Česko, 2009, 98 min

Režie:

Marek Najbrt

Kamera:

Miloslav Holman

Hudba:

Midi Lidi

Hrají:

Jana Plodková, Marek Daniel, Richard Stanke, Jiří Ornest, Klára Melíšková, Tomáš Měcháček, Sandra Nováková, Martin Myšička, Simon Schwarz, Josef Polášek (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Okupace Československa v březnu 1939 obrátí naruby manželství rozhlasového reportéra Emila a jeho ženy Hany, filmové herečky, která stojí na počátku velké kariéry. Hana je nečekaně konfrontována se svým židovským původem a z výšin společenského postavení se propadá do zvláštního druhu samoty. Aby Emil svou ženu ochránil, dává se navzdory svému přesvědčení k dispozici německé propagandě, zatímco Hana hledá řešení v iluzivních převlecích a drobných únicích. Emilova hra s kolaborací a Hanin obklíčený způsob života však zoufalé manžele odcizují. Až ve chvíli atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha Emil nevědomky překročí hranici a vzápětí se vzepře svému ponížení. Nezabrání sice tragickému konci jejich osudu, dokáže ale najít pro oba okamžik vzájemného sblížení. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (837)

Davies182 

všechny recenze uživatele

Ihned na začátek komentáře musím ze své klávesnice vypálit několik nelichotivých slov, která mi v souvislosti s tímto českým překvapením roku 2009 nedají spát. Na Protektora (kdo by od Najbrta po Mistrech čekal něco tak skvělého?) jsem totiž šel s ohromným očekáváním, abych si potvrdil oslavné ódy znějící z hlásných trub internetu. Jaké pak bylo mé zklamání, když bezprostředně po usazení v kinosále následoval milionkrát ohranou reklamu na 2Bobule nudný snímek s nádechem dramatu, mapující obyčejný život sympatického páru v neobyčejné době...! První půl hodinu jsem zklamaný sledoval děj s pocitem, že sleduji svůj život v období druhé světové války: jak chodím do práce, pak domů, pokecám s ženou, a spát. A znovu. Hudební složka však - naštěstí - spolu s velmi pěkně zakomponovanými filtry, vybroušenou atmosférou a perfektně zvolenými herci dělá z Protektora přeci jen něco víc. Ten snímek vlastně jen plyne v nikam nepospíchajícím tempu, to jen já jsem čekal hutné drama. Příběhová složka se pak dostane do popředí po zhruba 45 minutách tohoto povedeného díla, které se za naši zemi bude snažit o Oscary. Nový film Marka Najbrta tak ode mě dostává čistých 80%, a samotný režisér vzkaz, ať už točí jen dramata... ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších porevolučních českých filmů. Marek Najbrt dokazuje, že i české filmy se mohou kvalitou a zpracováním měřit minimálně s celouevropskou produkcí. Tenhle film má totiž všechno co má drama z 2. světové mít. Výbornou atmosféru, dokonalou kameru, zajímavou hudbu, strhující děj a výborně napsané postavy, kterým věříte každý jejich čin a opravdu vás zajímá, jak to s nimi skončí. A s postavami jde ruku v ruce i excelentní obsazení většinou ne tolik okoukaných herců (jenom ta Nováková se tam objevila asi tak nějak omylem). Ke konci už jsem měl chvilkami i husí kůži a závěr samotný ve mně bude asi doznívat ještě hodně dlouho, vlastně jako celý film. Jenom škoda, že je to chvilkama trochu pomalejší a v pár scénách to bylo trochu chladné. Jinak ale totální spokojenost a mám tak chuť zase jednou nad českým filmem nelámat hůl.90% ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Konečně velký (evropský) film s naprosto originální formou. Z Marka Najbrta se pomalu stává velmi vyzrálá režisérská osobnost. Protektor je skutečně osobitost sama, jen málokdy se vidí tak svojsky přetvořená z nouze ctnost, když si tvůrci zřejmý nedostatek finančních prostředků na podobný dobový velkovýpravný typ filmu přemostí bezezbytku originální kreativitou. Už jen ta vším prolínající symbolika kola - od hluboce výstižného motta ze samé expozice filmu přes jeho zapojení do jednotlivých chronologických předělů/významových intermezz, neustálých detailů jeho součástek až po jeho včlenění do dějové osy snímku. Ta fascinace detaily, které jsou navíc v neustálém pohybu, spolu s podmanivou a vnitřně znepokojivou hudbou skupiny Midi lidi (skutečně výtečná složka filmu skvěle se propojující se složkou obrazovou) vytváří podprahově vnímanou dynamiku, jenž nemá v českém polistopadovém filmu příliš obdoby. Dochází tak k umělecky silnému efektu - apriori strnulá fasáda filmu v sobě ukrývá nečekanou sílu, zdánlivě fádní příběh zase nečekané přesahy a vnitřní pnutí. Dnes už je velmi obtížné přijít v žánru válečného filmu z 2. světové s něčím novým a originálním, téměř vždy tvůrce opakuje již vyřčené a zobrazené, Marek Najbrt však dokázal uchopit danou problematiku i žánr zcela nově a natočil sugestivní a vysoce sofistikované drama s prvky experimentu, v němž hraje prim nezvyklá dualita - historická látka a dobové drama podávané výhradně moderní filmovou řečí a moderními výrazovými prostředky. Navíc je tu velmi silný prvek postmoderního přístupu v mísení jednotlivých rovin, hry na dobový fenomén filmu (a dalších médií) v kontrapunktu s fiktivním utvořením reality protektorátu (charakterizace jak řečí, tak i jazykem filmovým). Protektor má v povaze se ptát, táže se po hranici vnitřní a vnější kolaborace, nastoluje otázku oběti a také reflektuje český sklon k opakování traumatu - k přijímání totality. Marek Najbrt konečně posunul moderní českou kinematografii blíže tam, kam patří...do Evropy... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

… A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH. Atraktivní prostředí jak Československého rozhlasu, tak tehdejšího hraného filmu je současně pracovištěm rozhlasového redaktora a rychle vzlétající herecké hvězdy. Klíčový film, který by ji byl býval nepochybně posunul vzhůru do vysněné kariéry, má však dvě osudové slabiny: premiéra „filmu ve filmu“ připadá již naplno do událostí kolem vznikajícího protektorátu a oba jeho hlavní hrdinové jsou nadto židy. Manžel odmítne svou choť opustit, ale cena, kterou zato oba platí, je stále neúnosnější: hrbení poznenáhlu přechází do přímé kolaborace a viditelných projevů zbabělosti. Vášnivá a poněkud exhibicionistická herečka se naopak odmítá podřizovat sílícím projevům rasové segregace a perzekuce, do nichž jí tlačí i za cenu postuůného vzájemného odcizování manžel, aniž si však naplno uvědomuje jejich dosah a své smrtelné ohrožení. Příběh, který vrcholí událostmi kolem druhé heydrichiády, přináší zlom v dosavadním chování obou protagonistů. Skutečnost, že režie důsledně i důkladně spolupracovala s kvalifikovanými odborníky-historiky a více či méně beze zbytku respektovala jejich doporučení, se projevila v přesném postižení protektorátní atmosféry, v polarizaci postav i událostí, v objevení celé palety takéexistencí té doby. Jako zvlášť silný znak díla lze uvést jeho „nehappyendovitý“ závěr, který svádí oba rozvaděné manžele znovu dohromady a propůjčuje jejich závěrečné katarzi nadčasový rozměr odboje i rezistence najednou v gestu, které je svou naléhavostí současně prvkem nadčasovým a a současně přesahem do následného klasického, rozporuplného vývoje, jenž přetrvá i do dalších desetiletí našich moderních dějin. Již zmíněnou potenciální klasičnost tohoto filmu mladých pro mladé zesilují dále špičkové výkony představitelů nejen hlavních, ale značné části tzv. vedlejších rolí a pozoruhodně invenční hudební složka. Deklarované oscarové aspirace filmu se za tohoto stavu věci jeví jako oprávněné a plně zdůvodnitelné. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Filmy s tematikou II. světové války vždy patřily ať už v Československu (Obchod na korze, Ostře sledované vlaky) či později v samostatném Česku (Musíme si pomáhat, Želary) k divácky velmi úspěšným. Do českých kin nyní vstupuje Protektor režiséra Marka Najbrta, film s podobným námětem jako výše jmenované, přesto se od nich v mnoha aspektech zásadně odlišuje. [==] Protektor je filmem, jenž rozbíjí zavedené konvence retra a mylně spjaté představy o době tzv. první republiky a Protektorátu hned na několika úrovních. Od děl stejného námětu se liší především dominantním a na retro film netradičním stylem, který v určitých momentech jakoby přebírá funkci nositele děje a posouvá jej kupředu. Jde především o často užitý motiv kola/bicyklu. Ten můžeme sledovat a vnímat ho jak vizuálně (konkrétní obraz kola spolu s novinovými titulky komentující aktuální dění, kolo jako důležitý prvek v ději, cyklisté ve filmu ve filmu), tak i symbolicky (otáčející se kolo jako neustále ubíhající čas či úvodní zmínka Hitlerova výroku o Češích). Co se Protektorovi daří snad ještě lépe, je (z)boření mýtu o pevně ukotveném obrazu prvorepublikové společnosti, jak ji často mívají v mysli utkvělou i pamětníci doby. Mediální diverzita tehdy snad ještě neexistovala, proto zprostředkovaný ucelený standard, který známe i z tzv. filmů pro pamětníky, byl jasně definován (uhlazené obleky a šaty, distingovaná a sofistikovaná mluva apod.). Protektor s formální promyšleností zobrazuje tento protiklad, lidé po odložení hlasatelského mikrofonu či dozpívání filmové skladby mluví hovorovým jazykem, dokonce se chovají a smýšlejí jako normální smrtelníci. [==] Film je vyprávěn retrospektivně; příběh začíná v roce 1942, krátce poté se vrací o čtyři roky zpět, aby se v závěru posunul opět tam, kde začal. Ústřední dvojicí je manželský pár: Hana je herečka, nedlouho po dokončení svého posledního filmu je kvůli židovskému původu nucena stáhnout se do ústraní; Emil pracuje v Československém rozhlasu jako hlasatel, po Mnichovském diktátu se stane nastrčenou loutkou nacistů. Jako otrok režimu prožívá profesní vzestup, ale zároveň po(s)tupný morální pád podobně jako Hendrik Höfgen v Szabóově Mefistovi (1981). Představitel hlavní mužské role (nejednoznačný Emil Vrbata) Marek Daniel se ostře vymezuje od svých předešlých tragikomediálních postav a představuje svoji doposud životní úlohu. První velkou roli získala v Protektorovi fotogenická Jana Plodková, jejíž Hana Vrbatová není nepodobna slavným herečkám první republiky. [==] Protektor ale není jen dalším z řady dramatických filmů na téma druhá světová válka. Ozvláštňujících prvků můžeme nalézt daleko více než jen dva výše zmíněné; formálně netradiční střihová skladba (prostřihy ať už obrazové či zvukové většinou nediegetické předznamenávající scénu následnou), originální zakomponování zvukových efektů a následná reakce kamery, občasné zesílení zvukové stopy (např. při potažení z cigarety), barevné filtry reflektující tón a aktuální „náladu“ filmu (vážný, šedý a pochmurný např. při výsleších gestapa na rozdíl od prosvíceného při Emilově veslování) a nakonec originální hudební soundtrack skupiny MIDI LIDI, jehož elektronické melodie jsou sice na jednu stranu vkusně dobové, na druhou ale téměř revolučně zpracované a zakomponované do vyprávění filmu. [==] Snímek, jehož název je nositelem nejméně dvou významů. Emil je ochráncem (Protektorem) své ženy před nacistickým režimem, nicméně po smrti toho opravdového (říšského) Protektora Reinharda Heydricha, již dále ochráncem manželky nemůže být. Po expresionisticky laděném Ševčíkově Normalu letošní druhý český film světových parametrů. Více zde: http://25fps.cz/2009/na-kole-slapajici-protipol-klasickeho-retrofilmu/ () (méně) (více)

Galerie (26)

Zajímavosti (11)

  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2009. (orkadimenza)
  • Atmosféru pohnuté doby navozoval pěchotní srub OP-S 25 v Opavě-Milostovicích. (Brtniik)
  • Protektor získal na prestižním filmovém festivalu Starz Denver Film Festival 2009 (SDFF) v konkurenci dalších sedmnácti snímků cenu Krzysztofa Kieslowského pro nejlepší hraný film. (alonsanfan)

Reklama

Reklama