Taková je Anglie

Jako film trochu nudné a rozvláčné, téměř bez akce. Jako námět k zamyšlení výborné. Nejen nad skinheads, ale nad psychikou člověka obecně. Také o tom jak se člověk může stát skinheadem, jaké jsou idály a poměry uvnitř hnutí. Nad tímto by se měl každý zamyslet sám, nebudu tedy podsouvat své myšlenky, jen bych dodal, že Bluntman se ve svém komentáři trochu unáhlil. P.S. Nechci spojlerovat, ale opravdu je v Anglii normální, že dvacítky tam choděj s dvánáctiletejma klukama :-o? To bylo trochu pedofilní. (22.08.2008)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)

Dobré věci - většina herců, dobové oblečení, výborně vybraná hudba, docela realistický pohled na stav Anglie začátkem osmdesátek. Scénář se s tím místy moc nepáře, což je někdy dobře (vztah Shauna a Smell), někdy špatně (hodně zjednodušená, zrychlená a tím pádem ne moc uvěřitelná Shaunova cesta od nikud nikam). Jako celek to stálo za zkouknutí, má to celé takovou dobře ponurou a bezvýchodnou atmosféru, která asi odpovídá době. Házení vlajkou mi přišlo poněkud pitomé. (15.01.2011)

Znova sa raz podaril nefalšovaný a poriadne zdramatizovaný ohňostroj odpálený v chladnom Anglickom prostredí, kde ešte aj nevýrazné farby domov pôsobia smutne a deprimujúco. Okrem riadnej dramatickej dávky film poskytol presvedčivý spôsob života a módny štýl, ktorý vládol tejto krajine v 80 rokoch. Napriek tomu, že predstavitelia tvoria slabšiu sociálnu vrstvu majú celé vystupovanie oblečené košele a tričká z tých najlepších značiek Ben Sherman, Fred Perry či obuté topánky Dr.Martens, ktoré preslávili Anglickú módu a cenovo sa vyrovnajú svetovým značkám Adidas či Nike. Ozaj je tu všetko ako z Anglicka, ešte aj spomenutie nedostatku pracovným miest na úkor cudzincov, či náznaky rasovej neznášanlivosti. Takže tvorcovia v celku dôveryhodne skopírovali aj históriu, takže u mňa konečné hodnotenie 60%. (12.03.2013)

Velmi zajímavej film o fenoménu skinheads, kterej zčásti ukazuje tuhle subkulturu bez rasovejch předsudků, který s původní ideologií neměly nic společnýho. V první části filmu se režisér zaměřuje především na životní styl, což je oproti většině skinheadskejch filmů, který se zabývaj převážně ideologií, vítaná změna, ve druhý části je pak důraz kladenej právě na ideologii včetně prvků rasismu, kterej nakonec rozdělí partu stejně tak, jako ve skutečnosti rozdělil celou subkulturu. Film obsahuje spoustu přesnejch tématickejch detailů včetně oblečení, odkazů na zlatej rok 69 a ideologickejch prvků jako jsou patriotismus, sociální nespokojenost nebo jednota. Velmi dobře je vybraná i hudba a herci, jejichž prostřednictvím nejenže konečně skinheads nejsou vyobrazený jen jako plešatý násilníci, ale taky je díky nim z filmu patrná spojitost skinů s jinejma subkulturama jako jsou punk nebo jamajský rude boys. Na postavě Shauna je navíc dobře vidět, proč se mladý lidi přidávaj k subkulturám, ať už jsou důvodem potřeba vzoru nebo problémy se sociálním přizpůsobením. Zatímco filmu Romper Stomper chybí výraznější myšlenka, kterou This is England má, oproti Kultu hákovýho kříže tady zase schází výraznější moment, kterej by vás posadil do sedaček. Jako objektivní výpověď o skinheads má ale This is England z týhle trojice jasně navrch. (10.12.2010)