Cesta

Je to táž a ona veliká otázka, jež váže k sobě mnoho záhad, co bude po možné globální katastrofě? Hle, co by se mohlo státi? Tak tedy nastal by konec světa? Dlužno dodat, že filmová obraznost bloudícího otce a syna po troskách lidských obydlí, lesů a vod je chvilkami neúprosná. Rozum u lidí jako by přišel vniveč a byl nahrazen strachem z druhého člověka. Za povšimnutí stojí také některé dialogy, které zazní ve filmu. Ale zpět k samotnému filmu. Musím ale přiznat, že filmu něco prostě chybí. Osobně si myslím, že různorodost lidského chování v extrémních podmínkách, na pozadí katastrofického příběhu je nedotažená a příliš zjednodušená. Nicméně ponoříme-li se hlouběji, zcela do děje nic převratného se podle mne zde nekonalo. (12.07.2010)

Prakticky dost presna a aj verna adaptacia. Tak ako v knihe aj tu sa ciele menia, pretoze jedinym cielom je cesta a ist. Zastavenie totiz znamena rezignovat, rezignacia vedie k zmeraveniu a to napokon k smrti. Mnohi sa jej poddali, hrstka ma vsak volu nevzdat sa - podobne ako ohen, ktory bojuje do poslednej iskry a tlejuceho drievka. Atmosfera nicoty, ponurosti, sklucenosti a stagnacie presvedcivo navodena, herecky dobre zvladnute (ten maly chalan fakt ako keby Charlize z oka vypadol). Jeden z mala filmov kedy nemam takmer ziadne vyhrady a predsa nieco malinko neidentifikovatelne chyba - mozno prave vdaka tomu, ako "verne" sa to drzi predlohy. Ovsem v ramci postapo zanru v poslednom obdobi jedno z najlepsieho, co som videl [kino]. (15.01.2010)

Jeden z najdepresivnejsich filmov, aky som kedy videl. Je monotonny a neodporucam ho sledovat ak ste zrovna unaveni, lebo da sa pri nom bez problemov zaspat. Nie je to akcny thriller, kde by jedna akcia vystriedala druhu a divak by sa uz pomaly prestal bat o hlavnych hrdinov, lebo z kazdej slamastiky by sa dostali von vzdy len o vlasok, ale je to skor psychodrama na zamyslenie o tom, ako by sme sa zachovali my, keby sme dopadli tak, ako hlavni hrdinovia. Chceli by sme vobec zit dalej v takom depresivnom svete bez nadeje? (12.08.2013)

Cesta mě, upřímně řečeno, spíš zklamala. Nemá totiž jiskru, označení "komorní" tady spíš maskuje režijní bezradnost. Existují snímky, které se odehrávají na mnohem menší ploše jedné místnosti, skalní rozsedliny nebo rakvi a přece dokážou udržovat diváka v neustálém napětí. Cesta sice zobrazuje postkatastrofický svět, kde každý den představuje zápas o holé přežití, neumí ho ale náležitě prodat. Má v sobě energie jako člověk po maratonu. Postkatastrofický žánr často sklouzává do pitomých akčních béček typu Šíleného Maxe. Cesta měla jedinečnou příležitost ukázat realistický zánik pyšné lidské civilizace v celé bezvýchodnosti a hrůze. Schází tu ale atmosféra a mnohdy i napětí. Angažmá hvězdy světového formátu, jakou představuje Charlize Theron, mi přijde na několik těch nevelkých flashbacků vyloženě zbytečná, tohle by klidně obstarala kterákoli neznámá televizní herečka. Dialogy jsou příliš úsporné a zjevně se jim nevěnovala velká pozornost. Cesta ukazuje svět po blíže nespecifikované katastrofě (velmi pravděpodobně pádu většího kosmického tělesa), ale ten obraz má slabiny. Pokud by dopadlo do moře, vyvolalo by obří tsunami, které by spláchlo pár set milionů lidí z pobřežních oblastí a nížin a zasolením rozsáhlých ploch by došlo k lokálním hladomorům. Z hlediska lidské civilizace by to byl sice úder, ale určitě ne smrtelný. Pád na pevninu by vymrštil takové množství horniny a prachu, že by na celé planetě vyvolal nejspíš na pár stovek let změnu klimatu. Říká se, že civilizovanost končí 3 dny poté, co se zhroutí zásobování, ale ten obrázek bezcílně se toulajících jednotlivců, dvojic a skupinek mrtvou krajinou by nejspíš vypadal úplně jinak. Ze dne na den by skončila fajnová liberální civilizace s kulturou, lidskými právy a konzumním obžerstvím. Začalo by nemilosrdné soupeření o zcvrkávající se zásoby a zdroje, bylo by ale nejspíš organizované a vysoce sofistikované. Spíš než kanibalismus by hrozilo použití zbraní hromadného ničení a velké války vedené tentokrát bez ohledu na veřejné mínění a do krajnosti. Narozdíl od filmových tvůrců si nemyslím, že by hrozil nedostatek střeliva. Jestli má něčeho lidstvo dostatek, tak právě zbraní obecně. Tady by se pracovalo ve velkém. Dnešní státy by rychle skončily a vzaly by s sebou bezradnou politickou reprezentaci, k moci by se dostali ti s pevným odhodláním a zatraceně tvrdými lokty. Ve filmu několikrát zazní otázka, zda jsou ti či oni dobří. Podobné termíny by v postkatastrofické společnosti ztratily význam (přinejmenším ten dnešní). Úkolem doby by bylo zredukovat 8 miliard obyvatel dnešní Země na pár milionů schopných se uživit v postkatastrofickém světě. Lidem, kteří by přežili, by hrozilo něco horšího než hlad a zima. Ztratili by totiž soucit a lidskost. I kdyby na Zemi dopadla planetka, která kdysi vymazala dinosaury, příroda i člověk má mimořádnou schopnost přizpůsobit se. S ohledem na téma a s vědomím, že Hillcoat nechtěl natočit lacinou akční záležitost, dávám slabé 3*. Celkový dojem: 50 %. (08.03.2013)

Soumrak lidstva aneb takhle to jednou s námi dopadne. Kdo si myslel, že na natočení kvalitního filmu jedna vystřelená kulka a putující otec se synem nestačí, tak se škaredě pletl. Cesta má tak silnou atmosféru, že by se dala krájet sekáčkem na maso. Trojice Hillcoat - Mortensen - Cave vyždímala z daného tématu absolutní maximum, což se odráží hlavně na depresivním pocitu při sledování. Nejvíce mne ale na celém snímku uchvátil jeho obraz. Po celou dobu totiž nenarazíte na jakékoliv pastelové barvy, pokud zrovna hlavní hrdina v krátkých záblescích nevzpomíná na pestré časy se svou láskou. Moře vypadá jako Londýnská stoka, zvěř se stala součástí historie, celkový look okolní krajiny je pouhá směs odstínů černé a bíle, takže i taková duha působí jako dar od Boha. Beznaděj a zoufalství na každém kroku. Konečně dílo pojednávající o konci světa, které má srdce a duši. (02.02.2010)