Skyfall

"Nie je hanbou priznať, že strácate dych. Hanbou by bolo priznať to neskoro." Bomba. Mrazivý ústredný psychopat, skvelé a veľkolepé akčné scény, prekvapivé finále á la Sám doma 4: Opustený Na Škótskej vysočine v akcii a pôsobivá atmosféra zlej a nepokojnej doby plnej neistoty, paranoje a terorizmu. Po Jeden svet nestačí najlepšia bondovka vôbec, ani sa mi k tomu nechce písať viac. Kino Považan NMnV 2012 (18.01.2017)

Fantastický. Mocnej scénář, plnokrevný postavy a úcta k bohatýmu bondovskýmu univerzu, v němž je ale tentokrát třeba skrze slzy završit restart padesátileté série. A klapne to. V tom sebevědomém skotském finále se Bond zase vyrýsuje v hrdinu, jenž tu s náma musí být alespoň dalších pět dekád. Mendes se vyrovnal svému inspirátorovi a mistrovsky naplnil nolanovský koncept. S potěšením... (29.10.2012)

- Where are we going? / - Back in time... Mendes završuje velmi sofistikovaně zacyklený restart Bondovek a předkládá technicky precizní, atmosféricky strhující, emocemi narvaný a psychologicky fascinující návrat ke Conneryovskému konceptu říznutému moderními postupy a motivy. Skyfall je bondovštější, než většina Bondovek a je radost se na něj dívat... Bardem je Oscarový... (06.11.2012)

Jedna z největších schopností umění spočívá v jeho neustálé dynamické proměně v kontextu doby. Působení umění je dáno již recipientem samotným, který je ovlivňován okolím, etnikem, ke kterému patří, časem atd. Film byl vnímán jinak v kontextu doby, kdy byl natočen než o několik desítek let později. Kritické docenění bondovek také přišlo mnoho let od vzniku prvních dílů. Vyčítat Skyfall značný odklon od tradic bondovské tematiky je poněkud nepatřičné. [==] Nový Bond je filmem dvou polovin; dvou světů, se kterými je hlavní hrdina konfrontován. S jedním, tím tradičním bondovským a druhým, více realistickým, kde je prezentována Bondova zranitelnost, snad až smrtelnost. Skyfall netematizuje jen bondovskou legendu samotnou, ale obecně hyperrealné a spektakulární akčně-špionážní filmy. Mendes přitom tu odkazuje na Wellese, tu na Peckinpaha či Copollu. Kdyby snad měla série skončit, byl bych rád, aby posledním filmem byl Skyfall, ve kterém se zrcadlí celé půlstoletí bondovek. R.I.P. 1962-2012; 2012-? (05.11.2012)

Pohádka o tom jak oscarový především vztahový frajer nějakým kouzlem dokázal nebondovským stylem natočit skutečně nejlidštější a filmově nejzajímavější bondovku ze všech, a přitom použil nejen tradiční bondovskou nezničitelnost (závěr úvodní sekvence), ale i od pohledu vyšinutého a esteticky odporného superherce/superpadoucha (gaye, jak jinak), a ještě ukolébal diváka všech převážně klukovsky popcornových dobrodružství agenta 007 odkazy na "staré dobré předrestartové časy", aby dost výrazně naznačil, že je pomalu zatáhne i do hájemství Náčelníka Kamenného Ksichta. A jen tak mimochodem, téměř bezzvuková scéna se zrcadlově lesklými skly a odstřelovačkou je vizuální orgasmus - a další oscarová křivda pro Mistra Rogera Deakinse. Co dál? Třeba to, že si leckdo naivně myslí, že za bondgirl tu byla Bérénice Marlohe. K čemuž mám ještě drobné BTW - označování Toniy Sotiropoulou, která se objevila ve dvou záběrech, za hvězdu z bondovky - což se dělo mimo jiné v souvislosti s českým plesem v opeře - je naprostý výsměch... asi jako že Rytmus "hraje" v Die Hard 5;) V zásadě se dá říct, že mě Skyfall svojí zážitkovou hutností a přístupovou dvojakostí velice bavil. Přesto je pořád na čem pracovat, protože způsob jakým se děj posunul rozhodujícím způsobem kupředu (vypořádání tajné služby s nejhustopekelnějším hackerem na světě připojením jeho laptopu do svojí sítě, hahaha), je stále nedůstojný úrovně "moderní bondovky", i leckteré z těch starších. I tak ale říkám - excelentní bondovka/nebondovka, výborný film. 90% (09.04.2013)