Falco

Falco bude mít v mém hudebním srdiečku vždy místo. Jeho písně jsou synonymem pro život. Jeho život byl ten Život s velkým Ž. Když před smrtí, vytuněn kokainem, poslouchal v autě svou píseň Out Of The Dark, tak jsem na sekundu omdlel, protože větší Život jsem do té doby neviděl. A taky jsem si uvědomil, že přesně tyto momenty dělají ze života tu neskutečnou jízdu a že to všechno musím taky nějak pošolichat a zažít si to. Falco NAVŽDY!! (01.05.2013)

Sám od sebe bych na Falca do kina asi nešel, přece jenom neholduji jeho žánru, hraničící jak s rapem, tak discem. Je třeba říci, že ve filmu byli jeho písně pro mě stravitelnější, než když bych si pustil jeho greatku. Každopádně jak řekl můj kolega při odchodu z kina, Falco tam "nejdřív fetuje, pak nefetuje, pak fetuje, pak zase nefetuje, potom zpívá a strašně u toho dělá rukama, pak zase fetuje, pak chlastá, pak nechlastá a všechny ty jeho supersongy jsou na jedno kopyto". Vlastně měl pravdu - po slibném začátku film upadne do kolotoče kdy se Falco zhuláká, pohádá se se ženou a když vystřízliví, tak se jde udobřit. Naprosto odporně je to navíc prostříháno se záznamy z koncertů (který jsou ale samy o sobě dobrý). Na obhajobu Falca můžeme říci, že Manuel Rubey se do toho vložil podobně jako Foxx do Raye a Cottilardová do Edith Piaf a jeho vystoupení stojí za to. A vždycky když hrál Rock Me Amadeus, tak jsem si vzpomněl na bestiálně vtipnou parodii v Simpsnech, beroucí si na paškál jak Rock Me Amadeus, tak Planetu opic s Hestonem. Jinak film nebyl kdovíjak dobrý. (16.12.2008)

Rakouský národní poklad převedený na plátno Rakušany. Jeden by očekával, že půjde o vypiplané dílko, vyráběné s velkým zaujetím, ačkoliv byl v podobné situaci už leckdy zklamán. Falcova filmová biografie naštěstí, byť ji od dokonalosti ještě nějaký ten kousek dělí, je takovým opečovávaným dítětem, a je to na ní vidět. Už výběr hlavního představitele byl proveden naprosto luxusně, a předurčil řadu dalších aspektů filmu k "pozitivní indikaci". Manuel Rubey je ve svých necelých třiceti letech v hudebních sekvencích vizuálně velmi snadno zaměnitelný za Falca, byť to samozřejmě může naplno fungovat jen v dobách počátků jeho kariéry. Podívejte se na klipy k Der Kommissarovi - nebudete vědět, jestli se díváte na originál nebo nějaký materiál spojený s filmem. Rubey si dal velice záležet, aby pochytil i Falcovu jevištní gestikulaci, a dělá co může, aby působil věrohodně. Samozřejmě hlasově je někde jinde než zřejmě nejlepší německy mluvící rapper všech dob a v lecčem novátorský hudebník, ale ona je tu "z hlediska marxistického" ještě jedna stránka věci, a tou je herecký projev civilního Falca. I pana Johanna Hölzela, chlapa, co měl hlavu plnou nevyřešených osobních problémů, a v životě jeden velký bordel, se podařilo vykreslit tak, že jsem si říkal "jo, takhle to klidně mohlo vypadat, a kdybych u toho byl, neměl bych pocit, že se dívám na divadlo". Na tom mají samozřejmě kromě pána v titulní roli zásluhu i herci v dalších úlohách. Nejsou to rozhodně žádní ochotníci, a obzvlášť Christian Tramitz, kterého většina diváků zná asi jen z Manituovy Boty, dost zásadně překvapuje. Falco-film nemá žádné hluboké umělecké záměry, neobklopuje diváka dobovou atmosférou, ale vyjma koncertů se de facto celý odehrává v komorních scénách a soustřeďuje se na osobnost umělce, který paradoxně do určité míry toho ducha doby spoluvytvářel. My můžeme dnes už jen uznale pokývat hlavou nad filmem hodným osmdesáti procent, a pustit si nějakou z Falcových pecek. Naštěstí nám toho po sobě zanechal dost, takže je-li libo stadionového Egoistu nebo technařského Pána s koksem, nabídněte si. Neurazí se ani přítomný Pan Komisař, protože tomu už je všechno jasné. 80% PS: Původní trailer (který už asi není nikde k nalezení) byl dost výrazně lepší než ten konečný. (23.04.2011)

Životopisné příběhy mám jako takové vcelku ráda, je to možnost, jak můžete někoho poznat i z té jiné stránky, ne pouze z médií. Ovšem musí se brát v potaz, že tento jejich "život" může být často velmi zkreslen, protože záleží na subjektivním pohledu vyprávějícího. Falco jako osobnost rakouské popové scény mi nebyla příliš známá, moje znalost byla zúžena na několik jeho písní. Snímek oceňuji i z toho důvodu, že se jedná o evropskou potažmo rakouskou kinematografii, která mi není rovněž příliš známá. Kdybych nevěděla, že se jedná o rakouský film, téměř jistě bych jej zařadila mezi americká díla. Film na mě působil svěže, měl spád, přirozenou kameru, jen možná některé sekvence děje byly příliš zkrácené, což se ovšem u životopisného díla dá očekávat. Osobně si myslím, že film rovněž stojí a padá na výkonu hlavního představitele - Manuela Rubeyho. V tomto případě musím konstatovat, že jeho výkon hnal snímek kupředu. Rubey odehrál opravdu vynikající part, podařilo se mu skvěle napodobovat Falcova gesta a já nemůžu než konstatovat, že jsem mu jeho hru opravdu uvěřila. (17.12.2011)

Falco bol a vždy bude veľkou láskou môjho života.Ako dieťa som o ňom nevedela zhola nič,zaujímali ma len jeho najväčšie hity a bravopostery s jeho podobizňou,no ako sa postupne stával legendou a ja pomaly dospievala,moje srdiečko zahorelo po bližšom poznaní tohto výnimočného a nádherného muža,ktorý svojou tvorbou výrazne ovplyvnil moju generáciu.Jeho smrť ma zasiahla na tom najcitlivejšom mieste a spolu s ním odišla na večnosť aj veľká časť mojej detskej duše.Dlhých desať rokov som čakala,kým sa nájde niekto,kto podrobne zmapuje jeho život a kariéru a podá o tom svedectvo prostredníctvom filmu.Falco nie je žiaden prevratný životopisný epos a nebyť mojej neskonalej vdaky za to,že vôbec vznikol,zrejme by som bola vo svojom hodnotení oveľa kritickejšia.Herecký výkon Manuela Rubeyho považujem za veľmi dôstojný,je vidieť,že Falca poctivo študoval a dokonca sa mu podarilo naňho podobať aj fyzicky.Oveľa horšie mu to ide s napodobovaním Falcovho nezameniteľného hlasu,ale nechajme to tak...Som vdačná za tento film a viem,že si ho pozriem ešte veľa,veľa krát. (12.01.2013)