poster

Vejdi do prázdna

  • Francie

    Enter the Void

  • Německo

    Enter the Void

  • Slovensko

    Vojdi do prázdna

  • Velká Británie

    Enter the Void

Drama / Thriller / Fantasy

Francie / Německo / Itálie / Kanada, 2009, 161 min (SE: 143 min)

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • HAL
    ***

    Subjektivní délka filmu s ubíhající stopáží narůstá exponenciální řadou, ale i tak je to fascinující a prožití-hodný trip. Nicméně stále "jen trip", nic víc, utopení nehluboké mozaiky dekadentně reálných a sadisticky krutých příběhů ve zprvu uchvacující, ale časem repetivně ubíjející záplavě barev, kamerových veletočů a narativních hrátek. 7/10(11.1.2012)

  • sharky
    **

    První hodina a půl je hlavně díky střihu a kameře docela zajímavá, ale pak se začnou množit halucinogenní obrazy, ze kterých akorát bolí oči, děj začne být z obrazů nepochopitelný a stopáž se neunosně vleče, zde uvedých 140 minut je nepravdivých, film má minimálně 155 a je to příliš mnoho, na to že se vlastně nic neděje. zavěrečná 15minutová soulož ve svatozáři, kde toho ani není moc vidět je na čistý odpad, nikdy jsem se u žadnýho porna takhle nenudil. Jediná originální věc na celym filmu jsou úvodní titulky.(6.5.2010)

  • jojinecko
    ***

    3,5*/5 Gaspar Noé si prečítal tibetskú Knihu Mŕtvych, dal si svoje drogy, všetko rozblikal, poriadne potočil kamerou ako to len on vie....a natočil pre mňa jednoznačne svoj najlepší film (aj keď dve a pol hodiny, uf). Je to o Ceste, je to o filozofii života, je to o tripe (malebnom, pestrofarebnom a poriadne silnom), je to o drogách, je to o všetkom a ničom...Hranica medzi parádnym, dychberúcim, transcendentálnym "open-minded" zážitkom a repetitívnou zlátaninou vie byť prekvapujúco tenká...(18.1.2011)

  • Chlupis
    *****

    Pro mnohé bude možná vyobrazení "životní cesty" jako takové zbytečně zdlouhavé a nudné, za mě však nelze než smeknout a přiznat, že filmů s větší výpovědní hodnotou je opravdu pomálu. Noé je experimentátor a jeho filmy mi ne vždy dokonale sednou, Vejdi do prázdna ale při sledování doslova hypnotizuje a rozkládá na molekuly. Duchovní trip.(16.5.2010)

  • GigaPudding
    ****

    Především je potřeba říct, že bylo dobře, že jsem to viděla v kině, protože když si člověk pustí ty opěvované titulky doma na youtube, tak si řekne "hm, jako pěkný no", ale teprv až když to bliká z velkého plátna ve tmě kinosálu, tak to má ten správný efekt a to platí pro úplně celý film :). Každopádně když se teda film rozjede, tak prostě to diváka s nějakým citem pro obraz to musí rozsekat hned od chvil, kdy se Oskar probere a před očima mu bliká nápis Enter a chvíli na to se zkouří jak opice. Prostě vizuálně hrozná rozsekávka snad ve všech scénách a obrazech a koukat na to v telce jakkoli širokoúhlé by prostě nebylo vůbec nic. Střih málem jak kdyby neexistoval, kamera akorát jezdí městem od scény ke scéně tak jak Oskarův duch pozoruje svět ze kterého se dostal na asi nejodpornějším záchodě na světě a všechny scény prostě strašně sjeté :). Co ale ten vizuál trošku kazí je to, že jak všichni dobře víme Gaspar Noé rád bliká a tenhle film má jednu velmi specifickou blikačku se žlutým světlem po nájezdu na nějaký výrazný zdroj světla ve scéně, což se ve filmu opakuje asi milionkrát a po asi třetím takovém blikání už je to spíš otrava. Sice snad asi všechno ve filmu včetně téhle blikačky má takovou předzvěst v rozhovoru Oskara s Alexem o tibetské knize mrtvých, ale fakt si to jako mohli odpustit takhle natahovat film nějakou takovouhle blbinou. A to je další věc, že jsem zvládla i o dost delší filmy než tohle a nevadilo mi to, ale stopáž Enter the void je prostě přepálená, že to dál nejde. Klidně to mohlo být o půlhodinu kratší, protože v poslední části filmu už to prostě nemá takový efekt, když se jen recyklují ty samé obrazy dokola a strašně se všechno protahuje. Každopádně ale tam kde třeba Requiem for a dream ukazuje realitu spojenou s drogama, tak Enter the void jsou ty drogy :). Asi jako ultimátní trip na všech těch drogách, na kterejch v tokiu jedou, a o kterých jsem snad ani nikdy neslyšela a zároveň jízda do nejhorších pekel vědomí (asi jak by to řekl Radovan Lukavský) od děsivých a velmi živě vyobrazených traumat až po hedonistický druhý kruh neonového dantova pekla, spíš Oskarova pekla. Prostě úplně sjeté, strašidelné, špinavé, chladně erotické, explicitní, obrazově úžasné a příšerně natáhlé. Nakonec akorát takové perličky že konec filmu je asi to nejoptimističtější co Gaspar Noé kdy natočil a zvlášť v kontrastu s celým předchozím dějem tohoto filmu a pak taky že Paz de la Huerta má pěkný prsa :).(19.7.2011)

  • - Většina dialogů byla improvizace ze strany samotných herců. (Geriel)

  • - Gaspar Noé nazval snímek "psychedelickým melodramatem". (Geriel)

  • - Pro vytvoření speciální, halucinogenní atmosféry si přizval norského umělce Glenna Jacobsena, aby zde užil jedno z jeho videí. (JayZak)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace