Bohové smrti

Za časti 1 – 8. Pri tých výborných častiach ma napadol tento komentár: Odľahčené zábavné anime. Na prvý pohľad zaujme štýlovou bizarnou, naschvál nedokonalou do očí bijúcou vizuálnou stránkou, z ktorej by mal Tim Burton radosť. Po stránke robenia si zo svojich heroicky ladených postáv srandu a brať ich s nadhľadom je to na vysokej úrovni. Avšak nedotiahnuté ku skvostu ani po stránke humornej, ani po stránke heroickej. Ale keďže som videl viac častí tých len o málo nadpriemerných, platí tento: Štýlový vizuál poteší. Tvorcovia ponúkli sľubný vývoj deja, humor aj heroické súboje, no žiadnu z uvedených zložiek neopracovali tak, aby sa stala pilierom seriálu, nechali ich len nedotiahnuté. Soul Eater sa zaoberá hodnotnými témami, ako priateľstvo, zrada, cieľavedomosť alebo vytrvalosť, no svoje teenagareské postavy šetrí, ich povahy psychologicky nedemoluje, len ich zľahka provokuje a tak divákovi nedovolí sa do nich naplno ponoriť. Pre teenagera je však seriál viac než vhodný. Hľadanie vlastnej identity a riešenie vzťahov je väčšinou na prvom mieste, keď tvorcovia nútia postavy sa zamyslieť. -----------------------------------------------------------Komentár k ostatným epizódam: 10. – 80%: Vydarený súboj. Šikovne schovaná skutočnosť cez namyslenosť postavy. 11 - 80% - Kvalitnú drámu kazia len fillery alebo scény podobné fillerom a tradičné parodovanie hlavných hrdinov. 18. Konečne kvalitná epizóda. Stein a hlavní hrdinovia nabudení do boja spoľahlivo dvíhajú adrenalín. 19. Konečne boj s dôležitými zápornými hrdinami a verte, je sa na čo tešiť. 23. Kvalitné súboje postáv s energiou nadoraz. 24. Súboj najmocnejších, a predsa málo výrazný. 25. Postavy sa spamätávajú z prežitého, padne pár rozhodnutí a na scénu prídu aj nové posily. 26. Golem rules. 28. Shibusen prehádza do protiútoku. Starý známy samuraj z prvej epizódy s Blackstarom a Tsubaki je opäť na scéne v plnej paráde a postará a o nezabudnuteľný súboj. 31. Cronovej zrade chýba originalita. . 33. Teambuiding naplno. 34. Napínavá bitka so všetkým, čo k tomu patrí (súboje však nie sú veľmi vyhrotené) a cesta späť do minulosti. 35. Komár bodá tak ostro, až v Soulovi prebudé temnotu. Snáď sa už dostaneme hlbšie k postave Dr. Jekyll/ Mr. Hyde. 36. Konečne sa jasne nakreslili hrubé čiary a definovali 3 navzájom súperiace strany. 37. Postavy sa spamätávali z prežitého. Death the Kid k niečomu dospel, no veľmi nudným spôsobom. 38. Blackstar sa nedá odradiť a skúša svoje schopnosti. V dospelejšej verzii by to bol tak kultový hrdina, že by si jeho plagát dospelí bez hanby lepili na stenu. 39. Cronov pocit viny má dobrý, aj keď predvídateľný vývoj a na záver prichádza zvrat, ktorý sa práve teraz nedal čakať. I. 1,5,8,10,11,13,18 - 20, 22, 23,26 - 29, 33-36, 38,39,45,48 - 51 80%; I. 2 - 4, 7,12,14 - 16, 24,25,37,40 - 44, 46,51 60%; I. 6,21,30,31, 47 40%; 9;17;32 0%; (08.05.2017)

První tři díly prokazují seriálu medvědí službu, protože extrémně uječená a infantilní groteska je něco úplně jiného, než čeho se dočkáme v dalších epizodách. Ale vizuální styl, dynamická kamera a nebývale kvalitní animace mě přesvědčily dívat se dál a dobře jsem udělal. Vtipy se totiž umírnily, rozjela se zápletka s pořádnými souboji a hlavně se začali vyvíjet hlavní hrdinové, jejich vztahy a schopnosti. Už dlouho se mi nestalo, že bych si nějaké postavy tak oblíbil a těšil se na jejich další akce, jako to dokázali Maka, Soul, Black Star, Tsubaki, Kid, sestry Thompsonovy a mnoho dalších, neméně zajímavých a zábavných. Možná jich bylo až příliš, protože pak dostávaly strašně málo prostoru. ;-( Proto i škoda dost unáhleného konce, ale celkově jsem nadšen. (13.05.2012)

Soul Eater je animáciou, vtipnosťou a postavami veľmi zaujímavý počin. Animácia je šialená kde sa aj slnko smeje. Vtipné scénky sú v každom diely spôsobené nie len výzorom daných postáv (Excalibur ; Shinigami), ale aj postavami samotnými. Napriek tomu, že je všetko vtipné, zachováva si vážnu tvár pri boji proti zlu. Dobro reprezentujú Shinigami (bohovia smrti) a zlo sú čarodejnice a Kishin (forma démona). A teraz sa dostávame k tomu zaujímavému. Shinigami aka bohovia smrti majú každý svoje zbrane a tieto zbrane sú tiež dýchajúce bytosti (asi) a sú rovnocennými partnermi. Zbrane dostávajú približne rovnaký priestor a na ich myšlienkach tiež závisí a majú ľudskú a formu zbrane (premení sa na smrtiacu kosu atď). Je to síce umiestnené do školského prostredia, ale toto prostredie nemalo na úroveň žiadny vplyv. Čo ma tiež zaujalo sú hrdinovia ovplyvňovaný pôsobením zla a títo hrdinovia musia zvádzať vnútorný boj. Black Paper Moon je veľmi kvalitný opening a dosť dobrá pesnička (aj prvý opening celkom ujde). Päťdesiat dielov vôbec nevadí a zachováva si kvalitu od začiatku až do konca a hluché miesta vôbec nie sú. SPOILER : Chápem, že veľa ľudí nebavil ten koniec a povedali si čo to má znamenať, ale pre mňa bol takýto koniec dostatočne zaujímavý a lepší ako keby sa vyhralo nejakým super kombom. (12.12.2014)

Soul Eater představuje vymyšlený svět, kde se ti hodní věčně bojují s těmi zlými. Ti hodní jsou lidé se schopností se přeměnit ve zbraň a jejich tzv. uživatelé většinou přebývající ve škole Shibusen pod vedením samotné smrtky, a ti zlí jsou čarodějnice a lidé postihnuté šílenstvím aneb tzv. kishinové. Námět v podstatě nic nového nepřináší, stojí na bojích a zároveň i vnitřním růstu postav. Přesto mě Soul Eater mile překvapil. Krapet infantilní začátek představující postavy, u kterých si člověk klepe na čelo a kroutí hlavou, je nutné prostě přežit. Následně se ukáže něco i z děje a dokonce se nastíní i jeden z předních nepřítelů Shibusenu. A najednou je tu zvrat, který druhou půlku seriálu přemění v temnotu, postavám začnete reálně fandit a závěrečnou bitku dlouze se rozkládající ve více jak 10 dílech zkouknete víceméně vkuse. Postavy hlavních tří uživatelů a jejich zbraní jsou po diskutabilním začátku propracovány a stejně jako v jakékoliv RPG se vyvíjejí ve svých schopnostech i po psychické stránce. Neustále boje jsou proto nejenom s fyzickým protivníkem, ale i se svým vnitřním světem, s vlastními démony, pocity a emocemi. Charaktery jednotlivých postav stejně tak vnášejí do seriálu humor a odlehčenost dokonce i ve velice dramatických scénách, přitom trapností to ani trochu nezavání. Hudba mě také začala zajímat až někde od poloviny série, a to nejenom temně podkresová jako z Temného rytíře, ale i ta pro openingy a endingy. Lze zde objevit odkazy a inspirace Hollywoodem a co musím obzvlášť podtrhnout je skvělá narážka na Twin Peaks (Soul a jeho vnitřní démon). Celkově zhruba za 85 % a jedno z lepších anime za poslední dobu. (25.12.2013)

Soul Eater ve mne na zacatku nevyvolal uplne nejlepsi dojem. Serial se mi zdal zmateny a zbytecne ukriceny. Ale rikal jsem si, ze par dilu jeste vydrzim a uvidim, jestli se to nekam pohne. Zatim to vypada, ze se to pohlo dobrym smerem :-) Ukricene je to sice stale, ale uz jsem se chytil nejake linie pribehu, poznal postavy a jsem zvedavy, co bude dal... (05.05.2010)