Signum Laudis
Režie:
Martin Hollý ml.Kamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vlado Müller, Josef Bláha, Ilja Prachař, Radovan Lukavský, Jiří Kodet, Oldřich Velen, Ladislav Frej st., Pavel Zedníček, Miroslav Zounar, Jan Skopeček (více)Obsahy(1)
O rozkazech se nediskutuje. Ani o těch nesmyslných... Koncem první světové války jsou rakouští vojáci na ruské frontě těžce decimováni. Po smrti všech polních důstojníků se velení v bitvě ujme řácký kaprál Hoferik (V. Müller), který udrží pozice i za cenu nesmyslných ztrát na životech. Jeho slepá oddanost říši vyvolává opovržení jak u obyčejných vojáků, tak u Hoferikových nadřízených. Nově jmenovaný náčelník štábu, neschopný generál Berger (I. Prachař), však osobně dorazí na bojiště se svitou dalších důstojníků, aby v zájmu zvýšení morálky mužstva vyznamenal Hoferika Vojenskou záslužnou medailí Signum laudis (lat. Odznak chvály). Jednotka i s generalitou se však dostane do ruského obklíčení. Jediná cesta zpět do rakouského týla vede přes les, ve kterém se vyzná jen Hoferik. Dovést důstojnickou smetánku do bezpečí je však těžší, než si kdokoliv původně představoval. Pro slabosti a pochyby však nemá Hoferik žádné pochopení, a to ani když jde o generály… (Česká televize)
(více)Recenze (172)
Už tenkrát vybočoval film z takový klasiky, kdy hlavní hrdina je klaďas a všechno, co udělá, je správný. Taky dost zbrzdil mou žoldáckou kariéru, protože ukázal i nějakej ten stín v zákulisí války. ()
Taková slušně zahraná intošárna, ale akci nebo zábavu od tohoto filmu nečekejte. ()
Film, ktery pomerne trfne ukazuje ceskou mentalitu v krizove valecne situaci a to, proc je opravdu lepsi, ze cesi nikdy moc nevalcili... cest vyjimkam... nedopaldo by to s nima dobre.... bohuzel... btw... Narozdil od ostatnuich komentaru mi hlanvi postava nijak prehnane fanaticka neprisla (proste vojak na svym miste, kerej se snazi splnit rozkaz jak nejlip umi a udrzet aspon nejakou moralku), zato ostatni postavy jsou povetsinou dokonaly svine, vychcanci, srabi a trosku Svejkove... ()
Jakkoli byl výkon Vlado Müllera vynikající (a patří k největším kladům tohoto filmu), už od prvních akčních scén se mi v hlavě jevila představa, jaké by to bylo, kdyby místo něj hrál hlavní roli Dolph Lundgren.. ()
Ani by mě nenapadlo, že jsou češi schopni natočit takový film. První světová válka postavena na bahnu smrti a vojenské poslušnosti CK mocnářství. Určite stojí za shlédnutí, už pro velkolepý herecký výkon Vlado Müllera. Pozor a není to Švejk. ()
Tohle rozhodně stojí za vidění. Skvělé herecké výkony. ()
Skvelý Vlado Muller vo vojnovej dráme z rakúsko-ruského frontu prvej svetovej vojny. Kaprál je najhoršia šarža, vojaci ho nenávidia a dôstojníci na neho serú. Bývalý konský handliar sa potýka so všetkým možnými charaktermi. Od prísnych generálov či voľnomyšlienkárskych dôstojníkov cez alkoholikov až po obyčajných vojakov, ktorí majú vojny plné zuby. Vyznamenanie Signum laudis, ktoré dostane za statočné plnenie rozkazu mu veľa radosti neprinesie. Má generálovu dôveru a vezme na seba úlohu vyviesť štáb z ruského obkľúčenia. Po šarvátke a ústupe cez močiare sa velenie rozhodne vzdať a kaprál Hoferik, ktorý je odhodlaný prebiť sa, je velením zatknutý, odsúdený a popravený. Výborné herecké výkony aj produkcia. ()
Nesympaticky poskládaný pseudo drama s nesnesitelně nevhodnou hudbou, ale mělo to i světlý chvilky. ()
Mal som velky problem s hudbou, do takehoto filmu mi prisla nesmierne priblbla...inac by to bol takmer svetovy film! ()
Skvělá psychologická analýza chování různých typů lidí v krizové situace s ohledem na jejich charakter, moc a postavení. Agilní a fanatický Hoferik se nejprve vojenské moci hodí do krámu jako vzor poslušného a statečného vojáka. V okamžiku vlastního ohrožení ho ovšem ti stejní mocipáni neváhají zlikvidovat. Jako nežádoucí svědky činu pak ještě pošlou na smrt ostatní obyčejné vojáky. Nabízí se tu ono známé Havlíčkovo: „Nechoď Vašku s pány na led…“. Hoferik svou vojenskou horlivostí přivedl na smrt mnoho mužů své jednotky, ale alespoň je ve svém tvrdém jednání jasně čitelný a přímý. Naopak mezi vysokými šaržemi především Prachař, Bláha, Kodet a Zedníček představují pokrytecké, vychytralé, zákeřné a bezpáteřní hajzly. Všichni jmenovaní je mimochodem zahráli skvěle a velmi přesvědčivě. Stále mi v hlavě zní závěrečné Zedníčkovo „Já se vždy orientuji, generále.“ Těchto lidí je v každé době dostatek bez ohledu na politický režim, kterému právě (dočasně) slouží. ()
Dráma ako hrom... Všetko funguje. Herci, kostýmy, rekvizity... Dnes už nedokážu tak hodnoverne natočiť historický film. Ani sa k tomu nedokážu priblížiť. Hollého najzaujímavejší film. A Liškova hudba to je neprekonateľné... ()
Pri každej televíznej repríze (pozn.: nie je ich mnoho) si dokážem tento, pravdepodobne najvydarenejší vojnový film z našej produkcie, vychutnať do poslednej minútky. Predstavuje totiž naprosto iný, kvalitatívny level ako 90% tzv. vojnových drám, sklepnutých v česko-slovenských podmienkach, pred aj po januári ‘93. Čim to je? V prvom rade, ako vojnový film nesie, paradoxne, silnú protivojnovú ideu, nesklzáva do úmorných výpočtov historických faktov a ústredných aktérov podáva hlavne ako všedných ľudí, t.j. fanatických, omylných, zúfalých či podlých. Dosť na to, aby mal okamžite navrch nad ostatnými pokusmi v danom žánri, prešpikovanými neznesiteľnými, vyčesanými idiotmi, zobrazovanými rytiermi spravodlivosti, ktorí ako 16-roční panici vo frontovom ohni hrdinsky držia líniu, zatiaľ čo oholení, s jemnými tvárami a manikúrou púšťajú jedno životné múdro za druhým. Veľké plus celého filmu je aj zvolená výprava, vôbec si nepotrpí na zbytočné, megalomanské scény bojov. Z nepriateľských uskupení sme svedkami jednoho ruského hniezda a jazdeckého oddielu o pár ľuďoch, film tým nijako netrpí, práve naopak. O skvelom obsadení netreba zo široka hovoriť, proste česko (+1 slovenský) herecký výkvet druhej polovice 20. storočia a nejde len o hlavnú postavu v podaní Müllera. Menší, no o to brilantnejšie stvárnený charakter ponúka Zahajský a tiež Frej, ktorému neskutočne sadla rola vyberaného OLt. Zieglera. Rovnako zručne sú stvárnené aj kvázi záporné postavy (napr. Prachař, Bláha), ktoré kriticky a pomerne vierohodne vykresľujú stav zbabelého, resp. celkovo zdegenerovaného dôstojníctva armády RaU v časoch, kedy už vojna bola presraná. Film v sebe kombinuje mnoho pamätných scén rôzneho zamerania, od mimoriadne dramatických a silných (záverečný dialóg Hoferik / Konig smerujúci k ústrednej myšlienke „Čemu vy svině vlastně věříte?“; vybitie koní u pluku; Zieglerova samovražda) až k vyložene humorným (prípravy spitého kaprála na večierok generála Bergera). Záver – toto je jeden z tých filmov, ktorý okrem svojich žánrových kvalít ukazuje o akých hercov, ale aj scenáristov či režisérov postupne prichádzame. Za 5 frčiek bez váhania! ()
Proste filmová klasika,aj keď nejako zapadnutá prachom.Škoda,je to Zlatý fond Československej kinematografie a zvlášť Vlado Muller tu podáva životný výkon.Nehovoriac o protivojnovom posolstve a neospravedlnitosti všetkých vojen,ktoré si vyžiadajú vždy neskutočné množstvo ľudských životov.Absolútne nezmyselne. ()
Famózní studie fanatické devótnosti, iracionálního militarismu, válečného machismu a sebedestruktivního odhodlání splnit i ten nejnesmyslnější rozkaz. Marciální figura kaprála Adalberta Hoferika (jedinečný Vlado Müller) žene své vojáky na jatka, lhostejná k jejich smrti a utrpení. Není to zbabělec, není to úplný křivák, dokonce má určité charisma a někteří z vojáků ho obdivují. Jediné, co však vidí na horizontu válečného pekla, je splnění konkrétního rozkazu ve jménu Císaře pána, ostatní ho nezajímá. Že je také jen člověk z masa a kostí a ne bojový stroj, mu možná dochází jen při pohledu na mrtvé koně či při náhlém záchvěvu citu ke křehké dívce, která mu musí být po vůli za pár přídělových konzerv, co zbyly po mrtvých vojácích. O správnosti a nutnosti svého počínání je přesvědčen až do svého velmi hořkého, nehrdinského konce, kdy i v posledních minutách života zůstává středobodem jeho vesmíru oddanost nejvyššímu pánovi a kus plechu zvaný Signum Laudis, za nímž jsou pouze hektolitry zbytečně prolité krve....Skvěle jsou ztvárněny i charaktery jednotlivých důstojníků a vojáků, kdy ti první se ve finále filmu projeví jako největší pokrytci a zbabělci, zasluhující větší morální odsouzení než samotný Hoferik. Zpupný a zbabělý generál Berger (Ilja Prachař), slabošský von Palawski (M.Zounar), bonvivánský baron -mluvka Kostolány (J. Kodet), a především opilec a falešný kamarád hejtman Bruno Könnig (skvělý J. Bláha), který kaprála, s nímž ho pojilo přátelství, bez mrknutí obětuje jako nepotřebného a nepohodlného knechta v obyčejné a "nízké" snaze přežít. Čest velitelského sboru zachraňuje pouze velitel pluku Ziegler (L.Frej), odejivší ze scény tak jak se na důstojníka sluší a patří. Kdyby se to k filmu hodilo, doprovodil bych jeho závěr s titulky písní "Kdo tomu velí" od zapomenuté pražské skupiny Brian - "zabíjej, dostaneš pomník, minulost stopy zametá, zůstanou jen gesta mocných, svědomí časem odlétá"... ()
Vynikající Československé válečné drama. Přijde mi, že i možná nedoceněné. Rozhodně stojí za shlédnutí ()
By som nikdy nepovedal že sa nam podarilo natočiť niečo tak dobrého ako je tento film, Vlado Muller je pán herec. Vyborny dej, aj herecke obsadenie. ()
Moc hezký český protiválečný film. Není jich zase tolik. Navíc s antihrdinou v hlavní roli. Pravděpodobně jedna s nejvýraznějších Müllerových filmových úloh. Kdo na vojně byl, film si užil. ()
Silný ( Československý ! ) protiválečný příběh z období první světové války. Ale kde je ten film, že ho všechny TV stanice pomíjí a málokdo o něm vůbec ví ? Leží snad někde v trezoru ?? ()
Vlado Müllera nemusím, ale tahle role mu fakt sedla. ()
Filmové zpracování atmosféry konce I.sv.války s celou svou absurditou. Vycepovaný dobrovolník, kaprál Hoferik, výplod mašinerie mezi dvěma mlýnskými koly. Velet vojákům v nesmyslných útocích prohrané války a být loutkou v rukách velitelů. Smrt vlastních vojáků po útoku a smrt koní, které musí, vlastní rukou, coby koňský handlíř, pobít je v obou případech zdůvodněné jako povinnost kaprála. Drsné je to už proto, že je mu těch koní líto více. Reálie s atmosférou celého děje jsou na svou dobu skvělé. Herecké obsazení do jednotlivých typů famózní. Bláha jedinečný. Scéna z trosek kostela, kde z kazatelny obhajuje Hoferika, který ve své prostotě stojí s hubou dokořán, je předobrazem konce stejně účelově vyneseného ortelu polního soudu nad ním samým. A jdeme se vzdát Rusům, mají skvělou vodku. . . ()