Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo
My deti zo stanice Zoo
We Children from Bahnhof Zoo
Režie:
Uli EdelScénář:
Herman WeigelHudba:
Jürgen KnieperHrají:
Natja Brunckhorst, Thomas Haustein, Jens Kuphal, Rainer Woelk, Jan Georg Effler, Christiane Reichelt, Daniela Jaeger, Kerstin Richter, David Bowie (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Třináctiletá Christiane objeví na konci 70. let minulého století v Berlíně diskotékovou scénu a její život se od základů změní. Její noví přátelé berou LSD a heroin. Brzy se i ona sama stane závislou. Ráno chodí do školy a odpoledne se živí jako dětská prostitutka. Místo svobody jí drogy přinášejí jen zkázu a smrt a berou jí některé z nejbližších přátel... V kultovním filmu hraje David Bowie a soundtrack je plný jeho největších hitů. (Cinemax)
(více)Recenze (552)
Jako, nechápu, fakt. Hnusný feťácký film. Jediné, co stojí za shlédnutí, je výkon hlavní herecká postavy čtrnáctileté dívky Natji Brunckhorst. ()
Knihu máme doma, ale ja nepatrím k poctivým čitateľom, tak, že si najprv pozriem film. Režisérovi sa veľmi podarilo ukázať beznádejnosť narkomana a aj znázornenie pochmúrneho Berlína, ktoré u mna vyvolávalo pocit zúfalstva a bezmocnosti. Naozaj Berlin bol ukázaný v špine, ľahostajnosti a v celkovej autentickosti a tak na mna vplývala aj forma a obsah filmu. Mladý protagonisti boli užasne zamaskovaný, ako keby to boli naozaj fetky a nie herci, ale možno... Je to silný film a keď porovnám novší seriál, tak tento je o niečo viac pôsobivejší, asi aj preto, že v tomto filme sa mi zdali mladý herci , že sú vo veku postav, čo v tom novom seriáli mi to tak neprišlo, tam boli oveľa zrelejší. Rozhodne jeden z najlepších filmov o narkomanoch, ktoré som videl. Slabé 4*. ()
Nesnáším "strašidelné filmy o drogách" a tenhle příběh se může na první pohled zdát jako antidrogový-skoro-sci fi příběh,kde nikdo nemá ani základní hygienické instinkty(jako-proplachovat si stříkačku od krve ve veřejném hajzlu na snad nejhnusnější zastávce metra v Berlíně-to už je teda velká demence :D ),kde neexistuje jakýkoliv dohled nebo rozumné chování dospělých(sorry ale,že matka najde v koupelně svou předávkovanou 13ti letou dceru a pak jde vklidu do práce a předtím ještě zavolá jejího feťáckého přítele,aby se o ní postaral-to fakt nežeru :D ).....Ale asi je nutné na film koukat s vědomím toho,že jde o blbé 13ti-14ti leté děcka v Berlíně na začátku 80tých let,kdy nic jako drogová osvěta neexistovalo a všichni si to jeli tak něják metodou pokus/omyl...Takže nakonec-jo--Je to blázinec ale asi se to tenkrát stávat mohlo..................Jinak v první půlce to tak trochu vypadá jako reklama na Davida Bowieho-takže pro fanoušky(jako jsem třeba já ;) )je to docela povinnost. ()
Je to silný, autentický, syrový a šokující. Příběh i zpracování. Ale podle mě se z knihy do filmu nemohla dostat všechna surovost, realita a atmosféra. Víc než u jiných knižních adaptací mi tady toho chybí opravdu hodně a to i důležitýho. I tak je to ovšem film, na kterej se nezapomíná a mé očekávání nezklamal. Pro mě jako velkej bonus David Bowie(!). ()
Film vypovídající o krutosti drog ovšem co se týče výpravy tak hodně ve stínu svých slavnějších kolegů (Rekviem za sen, Trainspotting). I přes nesourodost děje je film dobrou poučkou jak se velkým obloukem vyhnout drogám. ()
Kdo by neznal skutečnost popisující knihu o malých narkomanech, o dětech, které si už od svých 13 let nehrály někde na hřišti, ale potulovaly se po špinavých a páchnoucích sídlištích, navštěvovaly pochybná místa, objevovaly drogy a s poslední tvrdou drogou jim přišlo pak už zatěžko se rozloučit: "Jen jednou to zkusím, umím se kontrolovat." Co všechno prožívá závislý člověk, co všechno musí podstoupit a co přijme za jemu vlastní a přirozené, odpornými brlohy k přespání a hnusnými veřejnými záchodky k přípravě dávky počínaje a žebráním, krádežemi a prostitucí konče. Jak už to tak bývá, kniha je mnohem srozumitelnější, vysvětluje, dává do souvislostí a nemohu si pomoct, ale právě kvůli té knize, právě kvůli tomu, jak moc špatně mi z ní bylo, protože tolik hnusu pohromadě člověku nepřidá, jsem shlédnutí tohoto filmu odkládala dlouho. Film je sice slabším odvarem knihy, ale myslím, že i přesto ukazuje vše ve své syrovosti a přirozenosti, naštěstí David Bowie tomu dodává trochu naděje a trochu to celé rozjasní. Popisu odvykačky v knize se filmová zaplať pánbůh nevyrovná, a hlavní představitelka je pěkná holka - tedy zpočátku - a tak film nepůsobí tak hrůzostrašně jako kniha. Tato kniha, nějaké promítání dojemného filmu pro školy o chlapovi, co rád navštěvuje hřbitovy a píchá si heroin a dokument V pasti - Katka od Třeštíkové mě vystrašily natolik, že mě podobné zkušenosti s drogami a věčný hon za další dávkou nikdy nelákaly. Všem, kdo popsali své zkušenosti s tímhle morem, proto mnohokrát děkuji. ()
Celkem dobrá adaptace známé knihy. Hodně syrové a vzhledem k roku vzniku i černobílé. Přestože film je tak starý, hodnotím ho velmi kladně, protože je (dle mého názoru) autentický a realistický. ()
Jsem zásadně ovlivněná knihou, kterou zbožňuji a která se mě vnitřně dotkla tak moc, jak se to povedlo jen málokteré. Právě díky tomu bych nemohla s čistým svědomím udělit filmovému zpracování větší počet hvězdiček, vůbec mě to nevtáhlo. Vyzdvihla bych krom Bowieho hlavně tu absťákovou odvykací část, ta byla hodně dobře natočená. Krom toho jsem i moc ráda, že tvůrci zvolili kvůli autentičnosti opravdu herce, kterým jsem ten věk věřila. Babsi byla přesně ten typ dívky, jaký jsem si představovala, stejně tak Christiane a Detlef. Je velká škoda, že filmová verze dopadla takhle. Je jasné, že se do filmu nedá nacpat všechno, co je v knize, ale mělo toho být víc. Tohle bylo příliš zmatené a rychlé. Možná kdyby tam bylo víc pasáží, které vypráví přímo Christiane, vtáhlo by to diváka víc do děje. ()
Junkies‘ lives matter. ___ Za mě tenhle film stojí na třech silných pilířích: 1) Krutém připomenutí toho, že život "feťáka" se obyčejně pohybuje jakoby ve smrtonosné spirále - euforie z dávky se zkracuje, potřeba si píchnout narůstá, sehnat drogu je finančně stále náročnější. Po čase vyvstává nutnost se prostituovat (ať už v doslovném či přeneseném smyslu slova). 2) Kulisy západního Berlína konce 70. let, hnusné místo, evokující ty nejlepší dystopické filmy. Bezútěšnost stanice Zoo koresponduje s bezvýchodností života Christiane a jejich "přátel". 3) Davidu Bowiem jakožto třešince na dortu, kolem čeho se ten chlap mihne, to se v zlato promění. __ Knihu (přestože se jedná o must read titul) jsem nečetl, mám tedy tu výhodu, že nemohu porovnávat. 75 % ()
9/10 Velice kvalitní film zabývající se drogovou tématikou. A takových filmu je opravdu poskrovnu. Realistický příběh a velké varování. Dokonale zachycena celá spirála drogové závislosti bez nějakého moralizujícího podtextu. Zachycení nulového smyslu života, absence jakýchkoliv zájmů, ale i stopa naděje. Nabízí se srovnání s Rekviem za sen, ale to snad ani objektivně nelze. Jedním dechem musím, ale podotknout, že jsem knižní předlohu nečetl, což je trestuhodné... 21.5.2007 dal jsem to potřetí a musím zvednou hodnocení na 5* za dokonalé prokleslení charakterů. ()
Syrové pojetí světa narkomanů, které by mě jistě odradilo od drog, i kdyby mne lákaly. Jediné co mi na tom filmu vadilo, byla příliš okatá propagace Bowieho, proti kterému jinak nic nemám. ()
Jednou větou - todle byl fakt pěknej humáč, hnusný lidi, hnusný město, hnusnej děj, prostě pěknej hnus. Ve skutečnosti je to ještě hnusnější, ale tomudle filmu se ten hnus podařilo sugestivně vyvolat, byl to takový skoro jako dokument. ()
Knížku jsem četla někdy v polovině osmdesátých let a spoustě slov, zejména spojených s výdělečnou činností Christiane a Detleva jsem nerozuměla. Jak by také mohla rozumět pionýrka, tou dobou navštěvující základní školu, která znala trip pouze a výhradně z marxismu- leninismu a místo na koncert Davida Bowieho chodila do prvomájového průvodu. Tehdy na mně kniha zapůsobila otřesně a nepochopitelně a ani bezútěšnost životní situace Christiane- život na sídlišti a nefunkční rodina k porozumění nepřispěla- žila tak valná většina mých spolužáku. Čas nic nezměnil- film je silnou výpovědí, a já stejně dodnes nepochopím, že si kdokoli dobrovolně postupně krátí život až k jeho konci. ()
Životopisný film natočený v osmdesátých letech v Berlíně. Prostitutky, prostituti a fet. Christiane se dostane do špatné party, kde jí strhne především její touha vyzkoušet něco nového. Sled událostí byl samozřejmě postupný. Hašiš, tablety, šnupání heroinu a píchání do žíly. Christiane si najde přítele, který si již dlouhou dobu přivydělává jako prostitut ve stanici ZOO. Christiane se postupem času dostane do stejné situace. Jak z toho ven? 80 %. ()
Je mi jasný, že tady jistě někdo bude muset napsat, že knížka je lepší...ale ono VIDĚT fakt takový dítě takhle dopadnout, je fakt masakr (a představit si dokážu velký prasárny). a hlavně song heroes od bowieho v tomhle kontextu je tak nádherně smutnej (nebo spíš tragickej)... ()
Knížku jsem četla několikrát a většinou na podzim, za sychravýho, zakaboňenýho počasí, takže mám s tímhle příběhem spojenej specifickej pocit vyvolanej počasím, dějem a atmosférou knihy dohromady. Tu se snažili převýst na plátno a i když se jim u mě tenhle "můj" pocit vyvolat nepodařilo, atmosféra, kterou vládne, je decimující stejně intenzivně, jen jinak. Když to nebudu brát jako adaptaci knihy, která se prostě po obsahový stránce ve 2 hodinách odvyprávět nedá (a film na ní nemá ani zdaleka), vyjde mi z toho povedená depka. Poklona mladým hercům v čele s hlavní představitelkou. ()
Hodne drsna a realisticka sonda do zivota fetaku v 70's Berline. Je to sice strasnej humus, ale prave o to je to sugestivnejsi a pusobivejsi. A pokud se bavime o teto dobe, Berline a fetacich, nemuze chybet ani David Bowie, ktery zde jednak hraje jako soucast koncertu, tak se celym filmem linou songy prave z jeho Berlinske ery, konkretne predevsim instrumentalky z alb Low a Heroes, tedy prevazne prace Briana Ena, kterou povazuju za jednoznacny vrchol Bowieho tvorby a je tak otazka, jestli si tuhle fantastickou hudbu vubec chcete spojit s depresivnimi obrazky fetaku (prestoze zrejme v podobne atmosfere ta hudba vznikala), ja si tu spojitost chci za kazdou cenu smazat, takze uz se na tenhle film koukat nikdy nebudu, nic to ale neubira na jeho celkove sile, naopak. 7/10 ()
Knižní podobu bych hodnotila na 5 hvězdiček, film je o proti tomu dost nevýrazný.. ()
Nejlepší německý film jaký jsem kdy viděl. Svým syrovým zpracováním možná převyšuje i svoji knižní předlohu. Brilantně natočené, s působivými hereckými výkony a především dokonale autentickou atmosférou. Už dlouho jsem se u videa necítil takhle depresivně! Vedle Trainspottingu asi nejlepší film o drogách, zavedl bych jeho povinné promítání na základních a středních školách. ()
Autentičnost. Tímhle jediným slovem bych mohl začít a ukončit celý komentář a vystihlo by naprosto vše. Snímků s takhle zobrazenou drogovou tématikou jsem viděl poskrovnu, ale o to víc mě podobné počiny doslova vyražejí dech. Bylo tomu u filmu Requiem za sen, stalo se tak i u Dětí ze stanice Zoo. A tady si neodpustím jedno srovnaní. Stejnojmenná adaptace přeslavné knihy Christiane F. totiž nenabízí propracovanou mozaiku životních příběhu několika hlavních postav ani vizuální orgie podpořené geniální hudbou jako její slavnější kolega. Síla filmu spočívá především v naprosté bezprostřednosti, komplexnosti a v neposlední řadě také ve volbě krutého tématu jakým děti ve světě tvrdých drog dozajista jsou. Režisér nijak neexperimentuje a jeho dílo má dokonce v určitých částech charakter syrového dokumentu. K tomu nasvědčuje i fakt, že během filmu se prakticky nedočkáme žádného hudebního doprovodu (krom výborně zvolené závěrečné písničky Heroes) a to ani v naturalistických scénách s fetováním. O hereckých výkonech se snad ani nebudu zmiňovat, přestože zcela neoddiskutovatelně přispívají k působivosti celého počinu. Nějak to totiž ve mně vyvolalo dojem, že polovina hereckého obsazení skutečně feťáky byla/je (nehodící se škrtněte). Pět hvězdiček tedy nedávám za pracovní označení „nejsyrovější film o drogách ", ale za to, jak dlouho a intenzivně po skončení v divákovi doznívá... ()