Prayers for Bobby
Modlitby za Bobbyho
Režie:
Russell MulcahyScénář:
Katie FordKamera:
Thom BestHudba:
Christopher WardHrají:
Sigourney Weaver, Henry Czerny, Ryan Kelley, Austin Nichols, Carly Schroeder, Ele Bardha, Lauren Mae Shafer, Sam Logan Khaleghi, Tevis R. Marcum (více)Obsahy(3)
Pravdivý příběh Mary Griffithové, bojovnice za práva gayů, jejíž dospívající syn spáchal sebevraždu, protože matka nedokázala přijmout jeho odlišnou orientaci. Adaptace stejnojmenného románu Leroye Aaronse, který vyšel v roce 1995... Bobby Griffith (Ryan Kelley) pochází z konzervativní presbyteriánské rodiny. Když začne dospívat, uvědomí si, že je asi gay. Svěří se s pochybnostmi o své sexualitě staršímu bratrovi, a tato informace se díky tomu dostane i k ostatním sourozencům a rodičům. Všichni jsou ochotni, i přes odpor k takovému překvapujícímu odhalení, stát při něm. Kromě matky. Mary (Sigourney Weaver) se s tím nedokáže smířit, je přesvědčená, že její syn spáchal hřích a chce, aby se změnil s pomocí církve. Bobby se rozhodne, že nejlepší bude odejít z domu a doufá, že matka najde způsob, jak ho přijmout takového, jaký je. Mary ale neochvějně trvá na svém, a tím dožene syna k sebevraždě. Nikde pak nedokáže najít útěchu, ani v kostele. V zoufalství se obrátí na komunitu gayů a zjistí, že podpora někdy přijde z míst, od kterých bychom to nejméně očekávali. (TV JOJ)
(více)Recenze (131)
Takové měšťácké kýče ze mě dělají homofóba. Při pohledu na nejen zdejší hodnocení a vůbec recepci filmu musím uznat, že by si tento přeceňovaný televizák zasloužil (sociologickou) studii, která by se zabývala tím, proč pozitivní emocionální odezvy dosahují i diváci, kteří nejsou bigotními Američany, kteří uvízli na počátku 80. let. Moje hodnocení je tak spíše dáno postoji (nepovažuji v současnosti homosexualitu za něco, co by potřebovalo být "opsravedlňováno" jako zcela normální věc), protože formální stránka podporuje banální a zpátečnický význam. Nemyslím si, že je správně, když je drama o černobílém vidění světa vystavěno na očividných dichotomiích, z nichž se nevybočí ani v závěru. Jako divák mám navíc problém s tím, když jsou ze mě emoce dolovány velice prvoplávým způsobem, zde akumulativní gradující montáží a posílením hudební stopy. Nelze se odvolávat na biografičnost, jelikož z fotografie opravdových předobrazů při srovnání s jejich hereckými představiteli vyplyne, že jde především o psí oči a dojímání se, protože skutečný Bobby byl sportovnějšího a mužnějšího vzezření. Oceňuji ale formu uzpůsobenou vnímání titulního hrdiny a herecký výkon Sigourney Weaverové, která z ploše napsané fanatičky dokázala udělat živoucí a dýchající postavu, vůči které lze dokonce pociťovat i určitou formu empatie. Ke katarzi jsem ovšem - na rozdíl od její rodiny a valné většiny zdejších hodnotících - nedospěl, jelikož jsem myšlenkově neustrnul v předcházejících dekádách. ()
Pro mě jeden z nejpůsobivějších a nejsilnějších snímků, které se zabývají gay tematikou. Na úvod musím říct, že jde hned poznat, že se jedná o TV film, což však není vůbec na škodu - pro taková dramata je to dokonce ideální formát. Od začátku do konce je film plný emocí a úvah a všechno prvky hrajou pro tento film - od technických záležitostí (kamera, prostřihy mezi dvěma časovými obdobími a hudba) přes silný scénář až k přesvědčivým hereckým výkonům - Sigourney Weaver znovu předvedla, že je Paní herečka. Film, který je i přes malý rozpočet prakticky ve všech směrech dokonalý. Poukazuje na to, jak se někteří mezi námi nedokážou vyrovnat s odlišností, která je zakořeněna v lidské přirozenosti. Tleskám a zvedám oba palce nahoru! ()
"Nenápadný" televizní film podle skutečnosti se silným závěrečným dozněním i poselstvím. Vynikající Sigourney Weaver tentokráte v hodně odlišné roli na rozdíl od "protivnice Vetřelců". Strhující drama nejenom o konfliktu víry, mateřské lásky, podhoubí tragédie i (trošku méně přesvědčivém) pozdním "prozření" hrdinky ve finále, obzvláště když v průběhu filmu hrdince (i díky strhujícímu podání Sigourney) ani náhodou nefandíte a to je ještě hodně kulantně řečeno. Každopádně hodně silné a emotivní drama, z kterého se budete ještě nějakou dobu vzpamatovávat ... ()
Tento film je o lidské neschopnosti naslouchat a chápat situaci druhých, včetně našich blízkých. Mary má svou vizi dokonalého a dle její Bible ctnostného syna, ale tato vize je pro ní v rozporu s Bobbyho orientací. Tak co udělá? Snaží se ho "vyléčit", přizpůsobit ho a narvat ho do svých škatulek správného dítěte, na které by mohla být pyšná. Jestli není šťastný? Musí se víc snažit, aby mu Bůh odpustil. Pořád jen Bůh a co je v Bibli...za kolik lidských neštěstí už tahle kniha může? Proč se jí pořád dává takovým význam, resp. jen něčemu v ní, jak bylo ve filmu hezky ukázáno? To vážně ještě i ve 21. století jsou lidé, které ji berou doslovně a řídí podle ní svůj život? Nechápu. Ale o co tu jde je štěstí, o nic jiného. A opět o rozdílnost, kterou má většina takové problémy přijmout. Protože bohužel si člověk potřebuje přijít nějak akceptován okolím a pokud není...no těch, co končí jako Bobby je víc a z větší části je to právě kvůli jejich pocitu nezapadnutí někam do nějakých konvencí a norem. A je hrozně hezké, že si to všechno Mary nakonec uvědomila, ale to už je prostě pozdě a nevrátí to Bobbymu život ani to, že se zabil s tím, že jeho matka radši nechtěla žádného syna, než aby měla gaye. ()
Příběh je silný a hluboký, ale film nic moc - protože je strašně předvídatelný. První polovina je úplně jasná (pak tedy sebevražda, což ukázali už v první scéně, takže klasika) a pak druhá půlka, opět strašně předvídatelná. Je to dobrý film, ale svojí předvídatelností mě nudil, proto napíšu něco o sobě: moc jsem Bobbymu rozuměl, protože sám jsem jiný- až do 24ti let jsem se nikomu nepřiznal, že nemůžu mít sex a stejně tak jsem ani to, že mám deprese, protože jsem se styděl... Sebevraždu jsem nespáchal, ale kolikrát chybělo málo... Tak, dost o mě, ještě k filmu- je to taková LGBT agitka, což nemusím, a konec nic moc....60% ()
Galerie (19)
Zajímavosti (11)
- V raném stádiu vývoje byla pro roli matky též uvažována herečka Suran Sarandon krátce poté, co získala Oskara za roli ve filmu Mrtvý muž přichází (1995). (_ksilt)
- Sigourney Weaver trvala na setkání s matkou skutečného Bobbyho předtím, než přijala roli ve filmu. Učinila tak proto, aby si byla jista, že má osobní svolení ke zpracování tak citlivého tématu. Po setkání prohlásila, že štáb je zodpovědný za to, že zpracování snímku "nepoděláme". (_ksilt)
Reklama