The Way
The Way
The Way
Režie:
Emilio EstevezScénář:
Emilio EstevezKamera:
Juan Miguel AzpirozHudba:
Tyler BatesHrají:
Martin Sheen, Emilio Estevez, Deborah Kara Unger, Tchéky Karyo, James Nesbitt, Yorick van Wageningen, Renée Estevez, Ángela Molina, Simón Andreu (více)Obsahy(2)
Sledujte hluboký a inspirativní příběh o rodině, přátelích a především výzvách, kterým musíme během života v tomto neustále se měnícím a komplikovaném světě čelit. Tom (Martin Sheen) je americký doktor, který přijíždí do francouzského města St. Jean Pied de Port, aby převzal ostatky svého syna, který zemřel v bouři během cesty do Santiaga, poutě známé také jako Cesta svatého Jakuba. Tom se však rozhodne na počest svého syna tuto pouť za svého potomka dokončit. Netuší však, jaký to bude mít dopad na jeho typický kalifornský život, který spíš připomíná velmi těsnou bublinu. Nezkušený Tom také zjišťuje, že na této cestě rozhodně nebude sám, brzy se setkává s poutníky z celého světa, z nichž každý řeší své vlastní problémy a každý hledá ve svém životě nějaký vyšší smysl. (HBO Europe)
(více)Recenze (190)
S hodnotením tejto turisticko-náboženskej agitky nemám najmenší problém a dúfam, že ani s komentárom. S ohľadom na odpudzujúci účinok filmu je prekvapujúce, že som ho dopozeral až do konca, i keď už po prvej tretine bolo zrejmé, že sa ničoho nedočkám. Štyri figúrky putujú krajinou a trúsia svoje múdra. Dominuje im nedôveryhodný Martin Sheen, ktorému k zlému dojmu hysterizujúcim dabingom napomáha Vladimír Brabec. Idylické putovanie vrcholí scénou, v ktorej miestny Cigán prejaví viac šľachetnosti ako náčelník Apačov. Ak túto scénu prežijete, potom si už iba v hlave zrovnávate, aké trekingové vybavenie vo filme propagovali. To pre prípad, že by ste dostali chuť niekam putovať a cestou trúsiť vlastné múdra. ()
Přestože mám určitě blíž k Tomovi než Cheryl, líbila se mi víc její mnohými odmítaná Divočina. Možná jsem u Pouti, která už ze své podstaty by měla být více duchovní cestou, čekal něco víc osobního. Něco, co půjde víc do hloubky, ke skutečným pocitům, a nebude jen cestovatelskou atrakcí plnou žánrových suvenýrů. I když ona vlastně taková je i ta skutečná pouť do Santiaga. Určitě to není špatný film. Má řadu působivých momentů, několik silných obrazů i dialogů, ale klouže až příliš na povrchu a jeho atmosféru, alespoň pro mě, nabourává až moc halasná a křiklavá parta souputníků, která odvádí pozornost od hlavního tématu - Tomovy cesty. Té fyzické i duševní. Líbilo se mi to, a cestu jsem si užil, ale v podvědomí do mě něco šťouchá a našeptává mi, že to mohlo být lepší. Určitě si tuhle Pouť ještě jednou zopakuju a uvídím jestli to bude lepší, když už budu vědět co čekat a co ne. ()
To mi prišlo ešte menej prínosné ako Wild s Reese Witherspoon. Občasne sa to snaží prekvapiť vtipom, občasne nejakou hlbšou myšlienkou, ale celé sa to dosť vlečie. Dej je bez náboja, tak to skrášlili aspoň nejakými obrázkami prírody a pesničkami ako pri ohníku. ()
Syn hrdiny se pokoušel stopovat do Santiaga poutního místa když zemřel. Otec cestu podnikne na jeho památku a najde sebe a potká zajímavé lidi - nové přátele. Myslím že i ateisté budou při sledování zažívat spřízněnost s tímto filmem. Možná i zatouží pouť do Santiaga podniknout. Tento film miluji. Příběh je smysluplný a zahřeje srdce. Shlédl jsem na TV Noe. ()
Pouť je především film, který by se dal nacpat bez problému do jedné hodiny. Tady však musíme koukat na mnohé bezvýznamné záběry ruční kamery, které opravdu jen nudí. Když už bych se pouštěl jako režisér do výpravného filmu, tak by bylo záhodno ho natočit co nejzajímavěji se spoustou krásných záběrů na krajinu. Tady bylo vše jakési šedivé, scénáristicky strašně chudé a míst, kdy se člověk od srdce zasměje či trochu dojme bylo velmi málo. Pouť teda považuju za hrubě odfláknutý a zcela nevyužitý film, jehož námět si takové zpracování rozhodně nezaslouží. Navíc tu náboženskou agitku a story okolo hodných Romů, bych si odpustil. Ach jo a to jsem doufal, že uvidím další ´´Útěk do divočiny´´. Ale kdepak. 55% ()
Jsem možná nějaký měkosrdcatej, ale mně to, vyloženě pohladilo po duši a tentokrát nemyslím tu u auta. ()
Ačkoliv téma je zajímavé, podané je ploše a nezáživně. Dokonce ani kamera neumí vykouzlit ze všech těch scenérií něco víc, a z návštěvy v cílovém kostele se stane dokumentární záznam s hudbou místo kontaktního zvuku. Hudba mi často přišla zcela mimo mísu, tedy náladu obrazu. V podstatě vše, co mne u tohoto příběhu zajímalo, se odehrálo zrychleně, a naopak naprosto nezajímavé rozhovory, které neměly vnitřní napětí ani směřování, dostaly až příliš prostoru. Z té samotné cesty jsem vlastně také nic neměl, kromě několika úvodních minut, později se děj přeleje do hotelu a zabere si větší část stopáže. Ostatně ani těm charakterům postav jsem moc nevěřil. Byly až příliš jen načrtnuté, nahozené, povrchní. Byly v podstatě jen figurkami. Z hlavní postavy jsem necítil nic navíc kromě otcovské lásky a prozření, že je tady celý svět, jenž je nutno objevovat. Jak se muž má ale živit, aby na ty cesty a jídlo měl, takové vysvětlení je nad rámec podobné agitky. A díky tomu příliš jednostranný a otravně poučný. Navíc podobně mimo realitu jako třeba pravicové vlády v ČR. O skutečných poutnících do Compostelly jsme se tak nedozvěděli nic, a příběh jakéhokoliv obyčejného chudáka by byl podle mne zajímavější. ()
Ve své podstatě příběh, který každý divák odhadne od začátku do konce. Jenže podstata všech filmů se nemusí vždycky zakládat na originálním a nepředvídatelném námětu. Pokud se podobných příběhů nechopí nějaký idiot, skrývají v sobě obrovskou sílu a pocit svobody, po kterém značná část z nás touží. Takže i kdyby jen pro ten pocit... 8/10 ()
Středoproudový filmový cajdák, podbarvený "jímavou" cajdákovitou hudbou, vyumělkovaný, od reality odtržený, laskavě hřejivý, salónně hu... hu... humanistický (tfujtajxl), zkrátka na hony hnusnou člověčinou páchnoucí... Ano, film splnil má očekávání beze zbytku, protože byl přesně takový, jaký jsem si představoval že bude. Takže vlastně ani žádné velké zklamání. Byl jsem jen zvědavý na nějaké ty severohispánské exteriéry. No a dostal jsem něco hezkých severohispánských exteriérů. Sakra, já být někdo jako Estevez, tak s touhle partou užvaněných klaunů bych nechtěl jít ani pár kiláků v Krkonoších, misantropova noční můra. ()
Cestopis o cestě ze St. Jean do Santiaga de Compostela. Záběry ze samotné cesty byly parádní, takže i zapřísáhlý gaučák na okamžik podlehne pokušení a zatouží tuhle pouť absolovovat, ale po těch dvou hodinách ho to přejde. To je hlavní problém celého filmu. Ta délka je zkrátka přepálená a exteriéry, ze kterých je divák zprvu nadšený, začnou postupem času nudit. Koukat se na čtveřici lidí šlapajících různorodou krajinou je pak silně ubíjející, kor když ona čtveřice toho příliš nenamluví. A je to škoda, protože herecky by mi to sedlo. Jinak označit film jako akční či komedii může jenom trotl. 50% ()
Zažiť túto cestu očami Emilia Esteveza rozhodne stojí za to. Compostela je známym pútnickým miestom a mnoho ľudí čo tú cestu prešlo si ju nemôže vynachváliť. Cesta sa tu spája s pútnikom a naopak. Tvoria samostatný príbeh a buduje sa medzi nimi jedinečné spojenie. The way je to spleť nádherných lokácií, ktoré sú obohatené o štvoricu hrdinov, ktorý majú svoje vlastné dôvody na to aby cestu do Composteli absolvovali. Film nie je sondou do ich životov aj keď sú nám okrajovo spomenuté. Dokonca ani hlavný hrdina v podaní excelentného Martina Sheena nehovorí o vzťahu so svojim synom viac ako je potrebné. S toho vyplýva, že celý film, je cestou, ktorej úlohou je ukázať rôznorodosť miest, ľudí a osudov, ktoré sa odrazu pretnú. Tento skoro dokumentárny prvok dodáva celému filmu na autentickosti. Žiadna scéna ani udalosť nepôsobí silene, alebo neprirodzene, dokonca aj navrátenie batohu cigánčatom má v príbehu svoje miesto a zmysel. Nejedná sa o príbeh, ktorý by bol dojemný, alebo ktorý by dokázal zaujať ničím iným ako svojou duchovnou krásou, ale práve tá duchovná krása z neho robí pekný film o ľuďoch a ich snoch. Do toho všetkého hrajú The Shins, Coldplay a Alanis. Jedno z veľkých prekvapení a jeden z mojich tohtoročných Top 10. ()
Hrozný film, nepříjemný, nevtipný, trapný... Nesympatické postavy, které hrají nesympatičtí herci, příšerně zvolená hudba (A.Morissette zpívá ve Španělsku o Indii atd.) a nepadli jste na kolena(!), čímž jste svoji aroganci ještě znásobili a nedají se Vám tudíž vůbec ty dvě protrpěný hodiny odpustit... Ani příroda to nezachrání, pouze od odpadu. Divim se, že to ten protivnej dědek Sheen ušel, jelikož normální lidi by ho v půlce filmu a cesty utopili v baňu. Čekal jsem nějakou spirituální záležitost, možnost si zameditovat, ale dočkal jsem se akorát povrchní sračky. ()
Velice slibný náměť a i začátek filmu kazí příliš dlouhá stopáž a chvílemi mizerně nudný scénář. Nebudu říkat, že to ve mě nic nezanechalo ta myšlenka je dost silná na to, aby v hlavě aspoň nějaké střípky zůstaly ale z tohoto se dalo dostat mnohem více. Zapracovat se mělo hlavně na dialozích, které byly dosti otravné a na trošičku lepším výběru herců. Začáteční myšlence jsem podlehl ale ke konci už jsem do dokoukával jen z povinnosti. Slabší 3* ()
Objektivně asi za tři, ale jelikož jsem svatojakubskou cestu absolvoval, a film mi mnohé místa a chvíle připomněl, tak za čtyři. Jen jsem čekal, že tam toho bude z cesty ještě víc. Ale i tak, The Way mě potěšilo. Buen Camino ()
Scénář je tak slabý a prostoduchý, že by blbější nenapsal ani ve filmu zmiňovaný Paulo Coelho. Ten byl ovšem nejspíš vzorem! A stejně jako on i autoři filmu si vypůjčili atraktivnost a hlubokou náboženskou tradici poutní cesty do Santiaga de Compostela a dokonale ji využili, či spíše zneužili... zesvětštili, zbavili víry, ba co hůř - víru zploštili a zbagatelizovali! - Tak to tedy byla pouť! Dobré jídlo, dobré pití, dobrá parta.... A asi taky móc dobré boty, vždyť v luxusním hotelu si jedna ze čtyř protagonistů filmu nechá nalakovat nehty na nohou, žádné puchýře!? Jedna z moudrostí, kterých ve filmu uslyšíte celé mraky: "POUTNÍCI MÍŘÍ K NOVÉMU MÍRU..." Nebo na jiném místě: "V MÉ ZEMI (Irsko) SE MÁ CÍRKEV Z ČEHO ZODPOVÍDAT, UŽ TAM (rozuměj do kostela) NECHODÍM." - - - Jsem znechucená, ale dobře mi tak: Co jsem čekala od filmu "nové Evropy"? - Už raději mlčím... ()
Odteď vím, že bez Holanďana na pouť nejdu! Taková roadmovie bez auta, všichni choděj pěšky, občas na sebe jsou nasraný, jindy se zase královsky bavěj - stejně jako já. Silná atmosféra, především díky příběhu a místům které navštíví. BUENO CAMINO, já jsem spokojen. ()
Tady mi neoriginalita celého příběhu nijak nevadila, stejně v těchto road movie snímcích jde většinou o toho ducha cestování a s tím spojených zážitků, což mně bylo v tomto případě hodně blízké, protože právě zrovna do Španělska já jezdím moc ráda a navíc ve mně film dokázal vzbudit neodbytnou touhu odhodit všechny starosti za hlavu a střihnout si tu lehce duchovní pouť do Santiaga, jen tak s batohem na zádech, také.Filmová výzva 2016 ()
Pěkný výlet do nádherné přírody. Realizovat takový turistický pochod musí být zážitek. Průvodce Martin Sheen vypadá na svůj věk dost dobře, ale tu štreku by ve skutečnosti už určitě nedal. To je ale vedlejší. Důvod, proč se s hodnocením držím tak zpátky je ten, že stejně byla místa, kdy jsem se trochu nudil. Je to natažený víc, než by bylo třeba. Výpis žánrů je taky lehce zavádějící. Ponechal bych jen dobrodružné drama. Věřím, že s o půl hodiny kratší DC verzí bych šel o stupeň výš. Každopádně doporučuji každému, koho to táhne do přírody. 70% ()
Taková instantní duchovní polévka. Stačí přilít vodu, a je to! Citově vyděračský film, plný klišé přioděných do rádoby neokázalých outdoor značkových hadrů, kombinovaný s propagačním zbožně-turistickým filmovým průvodcem. Když už je těch hezkých záběrů krajiny a zaběrů obličeje mužně trpícího hlavního hrdiny trochu příliš, vytvoří se nějaký konflikt, ať se něco děje. Jinak, dobrej vandr, tolik kilometrů a ani jeden puchejř. ()
Cesta je cíl, nikoliv to, co na člověka čeká na jejím konci, ať už je samozřejmě jakýkoliv. Je úplně jedno jaké jsou pohnůtky vašeho potuvání. Lidé jsou formovaní tím, co se jim na jejich cestě přihodí. Mohou najít sami sebe, poznají nové přátele a uvědomit si mnoho dalších věcí, na které by v normálním životě ani nepomysleli. Španělská krajina byla krásná, ale drsná. Nejsem si tak úplně jistá, jestli bych se někdy na podobnou cestu vydala. Asi by si to dlouho, ale hodně dlouho rozmýšlela. ()