StreetDance 3D

kostra příběhu kdy outsider porazí favorita,popřípadě dvě nesourodé skupiny k sobě nacházejí cestu tady byla již milionkrát a ani Streetdance nám v tomto nepřináší vůbec nic nového.Nicméně osobně mám podobné taneční filmy rád a samotný příběh mě až tolik nezajímá.Většinou rozhoduje povedené choreo a to i Streedance má (byť ne až takové jako třeba Step Up 2).Ve svém žánru lehčí nadprůměr...60% (02.12.2010)

StreetDance 3D je ďalším filmom do zbierky, kde sa tancuje a všetko ostatné je akosi zbytočné. Myslím, že podobných filmov už bolo dosť a tento neprináša nič kreatívneho. Choreografie (najmä záverečná)a hudba boli fajn, ale scenár a dialógy slabota. Na sériu Lets Dance tento tanečný počin proste nemá. Len preto, že som to videl v 3D dávam **. (13.02.2011)

FILMOVÁ NOC 2010 STREETDANCE 3D se honosí označením "první taneční 3D film", ale kdyby se ubral prostorový rozměr snímku, který se snaží o spojení klasického (taneční biják) a moderního (3D) i v rámci prostoduché fabule (balet a pouliční tanec), moc by se toho nezměnilo. Tře se zde totiž snaha začlenit jednotlivá vystoupení do vyprávění, což ale eliminuje efektivnost 3D (protože z plátna nic nelítá ani netrčí - a pokud, tak rušivě), a s přibývající stopáží rezignováním na jakoukoliv snahu vyprávět nebo alespoň příběh dovyprávět do konce, což vede k okázalým exhibicím baleto-tance. Oproti ostatním počinům daného subžánru jsou zde patrné určité odklony na významové rovině i co se týče odvážnosti prezentovaného. Na místo prokázání toho, že i pouliční vystoupeni mají právo na uznání stejně jako způsoby tance vyučované na uměleckých školách zde jde o sloučení oněch dvou přístupů a překvapí i "uvolněnost" mravů, kdy se hlavní hrdinka spustí, i když to pokrytecky slouží k závěrečnému polibku a vyprofilování záporáka. Jinak je to stejně schématické, pozérské a z cílové divácké skupiny se dělají idioti jako u jiných dance-flicků, jenom je zde nově zbytečné 3D a selhává to jak jako vyprávění, tak i jako něco pokrytecky oslovující puberťáky prostřednictvím arogantních a mentálně i intelektuálně nevyzrálých, urážejícím způsobem stereotypizovaných a jednorozměrných figurek. Jediná Charlotte Ramplingová si zachovává určitou důstojnost jakožto postava i herečka, ale jediná postava, s níž se jako s morálním hlasem dá identifikovat, je po přechodu... není to v pozéřině pro puberťáky problém? A kolik těch děcek s kšiltovkou dozadu ví o kvalitních alternativách v podobě nedostižné Parkerovy SLÁVY či sedmdesátkových kultech jako HOREČKA SOBOTNÍ NOCI či POMÁDA? (15.07.2010)

Nechápu, že ty moderní taneční filmy pro náctiletý, mají tak strašně hloupý příběhy, herce co se ani nesnaží hrát a otřesně dialogy...jedna hvězda je za poslední taneční číslo, které bylo přinejlepším zajímavé a mělo jakžtakž nějakou choreografii, narozdíl od ostatních tanečních čísel, které byly chaotický a s tancem neměli nic společnýho. (01.04.2011)

Rozhodně se na to dá koukat a choreografie je parádní - jako vždy. Proč ale, proboha, ty otřesné zpomalovací scény? Proč tolik klišé, nevýraznosti..? Jako přehlídka tanečního umění funguje snímek výborně, jako poutavý příběh zklamává a klesá hluboko do propasti odpad!u. Takže v konečném důsledku jde nakonec jen o to, prokousat se nudnými dialogovými scénami k tanečním scénám... celkem škoda! Neříkám, že to nemohlo dopadnout hůř, ale "scénář" tu skřípe víc, než ve Step Up 3D. (10.12.2010)