Reklama

Reklama

Tak se ptám

(seriál)
Drama / Psychologický
Československo, (1980–1983), 15 h 28 min (Minutáž: 70–102 min)

Režie:

Jiří Adamec

Hrají:

Tomáš Juřička, Petr Oliva, Miroslav Zounar, Vladimír Menšík, Radovan Lukavský, Vladimír Dlouhý, Jiřina Švorcová, Jana Hlaváčová, Dana Bartůňková, Jan Čenský, Dagmar Havlová, Ivana Andrlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Obsahy(1)

Tak se ptám je volný cyklus samostatných příběhů ze života mladých lidí. Ve své době upoutal pozornost svou nestrojeností a věrohodností. Triumvirát úspěšných autorů, manželů Zelenkových a režiséra Adamce, v letech 1980-83 vytvořil 11 příběhů věnovaných se tématům jako je: protekce, nezralost vztahů, alkoholismus, žárlivost, tedy životním vzletům a pádům. Na obrazovce jsme tak ponejprv mohli vidět začínající mladé herce, kteří se časem stali velmi žádanými a obsazovanými, např. Karla Rodena nebo Vilmu Cibulkovou. (sator)

(více)

Recenze uživatele ostravak30 k tomuto seriálu (4)

Výhoda (1980) (E01) 

V právě vysílaném seriálu Náměstíčko hned ve druhé epizodě Nepovedený syn řešili naprosto stejný problém. A přestože se každý odehrává v naprosto jiné době a dělí je od sebe 24 let, oba synové mají stejný problém. Miloš ale přeci jen trochu žehrá na fakt, že mu studium nešlo a bral nově zjištěný fakt jako záminku, to nepopře. Celá debata je ale ze všech hledisek výborně pojatá a navíc i skvěle zahraná. Tedy kromě Jiřiny Švorcové. Pro mě její výrazové prostředky zůstávají stále stejné. Její postavy nemají radost ani zlost, protože J. Švorcová vše zahrála jedním výrazem a jednou intonací hlasu. Úplatkářství bylo zde naznačeno jako možné, ale pro přijetí na školu neuskutečnitelné. A zrovna u lékařské fakulty bych tomu věřil, u jiných je to otázka. Ale nejspíš ne způsobem, jaký byl zde ztvárněn. Jeden člověk asi těžko ovlivní celou, nebo spíše většinu, komise. Ještě více je to úsměvné, když si uvědomíme, že v éře socialismu se jistě uplácelo a ne že ne, ale v demokracii se bez úplatků prakticky neobejdete. Naše současná demokracie funguje na bázi já na tebe, ty na mě, službičku za službičku anebo velká obálka nebo nic, viz. proslulá univerzita v Plzni a způsob studia za tři týdny. ()

Ale je ženatý (1982) (E05) 

Tento film se mi docela líbil. Alespoň co se týče toho, jak pojal problém. Zápletka je jasná, Zuzana se zamilovala do ženáče, který si o své manželce když ne rovnou navymýšlí, tak minimálně přikrášlí co jde. Mladí dívka všem rodičům sice tvrdí, že nečeká že by se muž rozvedl a zároveň chápe, že jí to ani neslíbil, ale přesto je na konci zklamaná, když se dozví, jak mu to na podnikové chatě se starou klape. Rozhodně podle mě dělá chybu, když se svěřuje rodičům. A tady přichází na slovo doba jako taková. Zatímco v tomto filmu jsou rodiče pohoršeni a dceři vztah rozmlouvají, dokonce se snad za ni i stydí, dnes by tomu bylo jistě docela jinak. Zlom  přichází právě ve chvíli, kdy žena na chatu přijede a Zuzana má možnost ji poznat. A zjišťuje, že to vlastně vůbec není taková semetrika. Nechápu sice, co ženy vede k takové naivitě si začít se ženáčem a pak brečet do polštáře, když zjistí, že sliby, které jí dal byly plané. Ale chápu co je vede k tomu si začít se starším. Z mého pohledu rodiče neměli právo nic dceři vytýkat, je dospělá a může si dělat co chce. Ale také musí pak počítat s následky, zklamáním a hořkým poznáním. Holt, komu není rady... Herecké výkony dobré a film slušný. ()

Kvůli mně přestane (1982) (E08) 

Téma alkoholismu je samozřejmě vážné, ale já ho vidím lépe zpracované kupříkladu v Tažní ptáci. Tady jde totiž o to, že úvodní text je značně zavádějící. Martina to totiž pociťuje jako problém od počátku a ne naopak. Dokonce když se lízne u rodičů doma, tak už začne hysterický záchvat, že musí přestat pít a přitom je jasné, že se takto opil prvně. Možná kdyby na něj nevyvíjela tlak, dal by si s kamarády pivko, dvě po práci a nikdy by z něj alkoholik nebyl. Ale jinak byly herecké výkony slušné a značně je převálcoval Jan Teplý a jeho fantasticky zahraný alkoholik. ()

Od sedmi do čtyř (1982) (E09) 

Příběh, který ze své podstaty zná hodně rodin. Buď po rozvodu nebo po ztrátě partnera si ten druhý najde nového a dítě se s tím neumí srovnat. Hlavně proto, že maminku či tatínka měli dosud pro sebe. Zvláštní je, že sama tvrdí, že má partu a přitom nedovolí matce, aby si taky někoho našla na trávení času. S Evou se ale dá mluvit. Nejvíc mě bavily ty dialogy mezi ní a Martinem Kalábem. Ty konverzační střety byly skvěle napsané a přitom Martin měl neuvěřitelnou trpělivost a stále se snažil vysvětlovat a vysvětlovat, rozumně, s argumenty a bez emocí. Leč, nedařilo se. Za mě ale výborná epizoda, skvěle napsaná a skvěle zahraná. ()

Reklama

Reklama