Jana Eyrová

Wasikowská a Fassbender zkrátka jsou Jana Eyrová a pan Rochester, jenže ani oni nespasí scénář bez invence a unavenou režii. Navíc některé postavy (třeba Rochesterova svěřenka) jsou tu zkrátka trubky a jejich přítomnost nemá smysl. Pokud si chcete užít Janu Eyrovou, sáhněte raději po čtvřdílné verzi z roku 2006, kde je její vztah s Rochesterem přece jen o poznání emotivnější a živější, nebo Zeffirelliho verzi z roku 1996. (03.09.2011)

Nová americko-britská verze v režii Caryho Fukunagy a s Miou Wasikowskou v hlavní roli rozervané dívky anglického 19. století. Režijní styl Caryho Fukunagy mi neseděl u jeho filmu Sin Nombre – přišlo mi, že plave po povrchu a víc se soustředí na artistní obrázky. Což se mu daří i zde – úvodní scény trpící Jany bloudící po blatech a krásných místech divoké anglické krajiny se než na nějaký její vnitřní bol soustředí na obrazové podání a kompozici. Mia dostala úkol – kruť se, trp a breč, a Mia úkol svědomitě vykonává. Ale city v tom nejsou. Mia vůbec vlastně nijak nehraje - po celou dobu má jeden obličej a jen se tváří. Do toho znějí cituplně housličky, táhlé uplakané tóny, rozklepaná kamera má navodit dojem autentičnosti – proč u tohoto příběhu, proč?! – a my brzy zjistíme, že než o romantický příběh půjde o cestu emancipované ženy za svým osudem. Navíc příběh není vyprávěn lineárně, ale opět narazíme na jedno z artistních klišé – pěkně rozházíme časové roviny a budeme se tvářit, že to je umění. Takže bloudící Jana najde útočiště v domě pastora a jeho sester, abychom se v retrospektivě vraceli do jejího dětství, zlých zkušeností v internátu, do dní jejího pobytu na tom rozlehlém jak-se-jmenuje panství, kde má pán velké tajemství v podobě šílené manželky. Kdo nezná předlohu, možná bude příběhem zaujat a říkat si, kam asi spěje. Problém je, že s tímto úvodem a náznaky je pro takového diváka zcela k nepochopení vztah Jany a Edwarda, protože hlavní prostor ústředního začátku dostal pastor. Film svým narušením naračních postupů a odklonem od předlohy tak vzbuzuje jiné pocity a očekávání, soustředí se na jiné, méně podstatné linie, takže závěr je poté spíše překvapivý. Díky BBC Films se natáčelo skoro na stejných lokacích jako u Zeffirelliho verze z roku 1996 a obrázky jsou skutečně hezké – věčná mlha nad rašeliništi, zmrzlá půda, chladné, kamenné domy a sídla, odloučenost samot. Slunce prosvítající vrstvou prachu okny do interiérů, dřevěná schodiště, přízemní kuchyně, služebnictvo ve svých krojích, temné knihovny, tajemné obrazy, oheň v krbu. Cokoliv má ilustrovat Anglii té doby, zde najdete. Jediné, co chybí, jsou skutečné emoce. Když jedna z postav na začátku umírá, chybí jakékoliv divácké pouto k ní, režisérovi se nepovedlo třeba nějakým drobným detailem nám ji zlidštit, udělat z ní člověka z masa a krve, a nikoliv figurku na šachovnici. (06.02.2012)

Velké překvapení. Skvěle natočené s krásnou atmosferickou kamerou. Ač bych Fassbendera nikdy neoznačil za svého oblíbeného herce, musím říct, že je to herec výborný. A Mia Wasikowska, ta roste do velké herečky s obrovským charismatem. Po polovině filmu jsem najednou zjistil, že jejich vztah prožívám a že mi na něm záleží. A to je věc, kterou jsem opravdu nečekal. 8/10 (24.08.2013)

Kedy som to naposledy videla jednu z adaptácií Jane Eyre? Hm, cca pred pol rokom. Tú minisériu od BBC. Vy viete ktorú, tú naozaj dobrú s Ruth Wilson. Fukunagova verzia má pre mňa jediné mínus. Už poznám Eyre látku tak dobre, že je ťažké ma niečím prekvapiť (no dobre, hovorím o deji), aj slzy ma pokúšali len v závere. Ale. To nie je vina tohto filmu, ale moja a so všetkým ostatným som bola nadmieru spokojná. Je jednoduchšie ísť do hĺbky a podrobností v šesť dielnej sérii, ako v dvojhodinovom filme. Nie, ako ubieha stopáž som si ani nestihla poriadne uvedomiť a to v poslednej dobe frflem na často premrštené stopáže. Ale v tomto filme je naozaj všetko podstatné, čo robí Jane tým pekným príbehom, ku ktorému sa tak rada vraciam. Výborne zvolení herci (áno, Fassy, čakal by odo mňa niekto niečo iné? ale aj Mia a Jamie a nechcem zabudnúť Judy), civilne zahrané postavy, ktoré ale napriek tomu vyvolávajú tie správne emócie, krásne prostredie, tie anglické smutno-melancholické vresoviská, farebné ladenie filmu, kostýmy, Dariova clivé sláčiky (zdalo sa mi, že keby motívy gradovali, prešli by do Clintovej Fontány), dialógy, ktoré sa myslím nedajú vstrebať hneď na prvý raz a vyžadujú viac počutí, ľahkosť, s akou to všetko funguje, napriek tomu, že sa nepovie úplne všetko, chvíľkové temnejšie ladenie...Skoro rok som čakala, kým sa to konečne dostalo u nás do kín a som rada, že som vydržala a počkala na veľké plátno. (Cinema City, Aupark - 1.11.2011) (03.11.2011)

Nejsem zrovna ten největší fanoušek filmových adaptací klasických románů (ovšem když se nějaký nadprůměrně povede, o to větší zážitek to pak pro mě je), takže jsem asi ani nebyl tou cílovou skupinou, přesto se mi tahle adaptace víc než zamlouvala a to především díky třem věcem- 1.Anglické exteriéry, to je radost pro oko, 2.Doprovodný soundtrack, to je radost pro ucho a za 3.Michael Fassbender, jehož výkon je radost pro oboje. (04.05.2014)

Skvělá Jane a skvělej pan Rocherster. Skvělá kamera, která kombinuje trendy přesvícenej vizuál s klasicistními obrázky (ale Ridleyho SOUPEŘI to přeci jen nejsou). Jenže ve finále mě to nechalo naprosto, ale naprosto chladným a já bych si u takový story přál bejt aspoň trochu dojatej. (10.08.2011)

Drsná romantika v prostředí nehostinné Anglie 19.století. Na rozdíl od přiblbých Austenovských příběhů sestry Brontëovy do svých románů vsadily taky bídu, zimu, násilí a smutek a Fukunaga toto vše převedl na plátno s bravurností hodnou obdivu, velké plus je i výběr hlavních představitelů včetně Judi Dench ve vedlejší roli. Pro neznalce literární předlohy nebo některého předchozícho filmového zpracování se možná bude zdát Janina a Rochesterova zamilovanost příliš překotná nebo těžce uvěřitelná, ale jinak to ve dvouhodinovém filmu asi ztvárnit nejde. Srovnání film / knížka (Charlotte Brontë ) - 5/5. (11.10.2011)

Ačkoli příběh Jane Eyre pro mě není nový, s napětím jsem hltala každý moment, každé drobné gesto, slovní přestřelku mezi Rochesterem a Jane. (26.11.2011)

Skvělý film. Vykreslení doby je úžasné, Mia Wasikowská se do té doby hodí a je neskutečně sympatická, Michael Fassbender správně charismatický, Jamie Bell překvapivě dospělý, Judi Dench stále okouzlující a vtipná, příběh nádherný, zpracování fantastické, film má kouzlo, atmosféru, a kdybych se v souvislosti s tématem nestyděl, možná bych řekl že ten film má prostě k***e.... Takhle nějak se mají točit klasiky... Když jsem se na ten film podíval, uvědomil jsem si, proč je na tom naše současná kinematografie tak bledě. Když pominu to, že peníze se dávají pouze méně dobrým tvůrcům na méně dobré látky, tak na naše klasiky nikdo ani nesáhne, protože mezi nimi prakticky neexistuje dílo, které by mohlo být pro dnešního diváka přitažlivé a zajímavé. A Válka s mloky bude drahá... No, abych se vrátil k tématu, ten film je božský. Spolu s pět let starou Pýchou a předsudkem a ještě starším Rozumem a citem se jedná o další z řady nesmrtelných klasik, které se dočkaly velice kvalitního zpracování pro současnou (ale podle mě i pro ty příští) generaci.... (08.11.2011)

Slušný a dalo se dívat ale pro mě to romantika a drama není ani zdaleka. (01.12.2018)

Krásné zpracování knižního románu od Charlotte Brontëové z r. 1847. Příběh je víceméně popsaný v obsahu a tak nemá cenu ho dále rozebírat, jen bych podotkl, že jde o román určený hlavně pro ženy a tak jsem si film pochopitelně neužil, tak jako má přítelkyně. I tak jsem ocenil zejména výběr herců, tak kvalitní dialogy a projevy jsem ve filmu dlouho neviděl. Doslova jsem vysel na jejich slovech a tvářích. Jedním slovem jde o intonační senzaci - zejména Mia Wasikowska + Michael Fassbender. Příběh už tak pro mne, jako muže zajímavý nebyl. Jde o klasické romantické drama, které má ale své kouzlo ve zvláštních momentech a těch je ve filmu celkem dost. Sterilní doba 19. století s autentičností poznamenává i obraz filmu a tak se můžeme těšit na opravdu dobový koncept, který ovšem na druhou stranu ne každému bude sedět. Prvky romantismu jsou cítit v každém záběru (téměř i větě), ale na rozdíl od jiných romantických děl jsou zde praktické známky realismu, který celý příběh posouvá do uvěřitelné roviny a ne jen do absurdní osvícenské obětiny osudu (vzdám se všeho pro lásku, pro ni budu trpět a vydržím vše. Ba i smrt mi bude lehčí, než život bez tebe!). (05.08.2011)

Je až neuvěřitelné,jak silně emocionálně dokáže zapůsobit film,ve kterém se to nejdůležitější děje v myšlenkách hlavní hrdinky,do kterých divák nevidí a v neurčitých slovních výměnách,které neřeknou zdaleka vše,ale pohledy herců to zvládnou za ně.Režisér Fukunaga s lehkostí komponuje úchvatné záběry,které dotváří syrové kulisy pro velký romantický příběh,který je dokonalým filmovým odrazem gotických románů,občas nečekaně přehodí vyhýbku a skočí do až hororové atmosféry.To dělá z nové Jany Eyrové skutečně působivou adaptaci,které vládne temně charismatický Michael Fassbender a Mia Wasikowska,která u mě potvrdila svou pozici mladé Gwyneth Paltrow.Právě tahle dvojice je tím,co podle mého odliší tuto adaptaci od všech ostatních.Možná by si zasloužila trochu velkorysejší stopáž,konec nemusel být tak useklý,ale trochu více rozvedený a dovysvětlený,ale čert to vem.Tohle byla velmi příjemně splněná povinná četba. 85 % (09.08.2011)

Dechberoucí. Skvělá adaptace románu Charlotte Brontëové, místy jsem se musela usmívat, smát, nedýchat-jedná se o bravurní režijní práci doplněnou velice dobrou hudbou. Výkony herců-na to nestačí slova...z Mii jednou bude paní herečka a můj oblíbený Michael Fassbender mě nezklamal, perfektně vystihl roli charizmatického pana Rochestera, ten prostě umí hrát, neztratil se ani výkon Judi Dench. Rozhodně njeden z nejzajímavějších letošních filmů. (09.08.2011)

Historické filmy mají jednu velkou výhodu, že je doprovází ve většina případech velice skvostná hudba, Jana Eyrová není vyjímka, Dario Marianelli předvedl mistrovskou práci už v Pokání a Pýcha a Předsudek. I když hodnotím jen film, tak na mně zapůsobil velice zvláštně, Ch. Bronte i její sestra psali celkem pochmurná díla. Zjistila jsem, že mi není moc sympatická Mia Wasikowka, nevím ani jestli mi seděla do Alenky od Burtona. Nejhůře jsem snášela nespravedlnosti, který v těchto filmech velice často figuruje, např. mlácení dívek v tom ústavu nebo či co to bylo a pak šikana od staršího bratra. Chudák Jana neměla to vůbec jednoduché, ale sílá z ní vyzařovala každým krokem. Ano jestli se dá něco říct o tomto filmu s velkou jistotou tak to, že je to silné. (13.09.2011)

Naplno vychutnané až na druhý krát. Okrem nešikovného premietača som mal pri prvom stretnutí problém s príbehom, v ktorom sa nie a nie zorientovať. Chabé a hlavne pomýlené spomienky na TV verziu s Timothy Daltonom a neznalosť knižnej predlohy mi nedovolili sústrediť sa na práve prebiehajúce udalosti, ich triedenie a už vôbec nie na komunikáciu Jany a Edwarda, ktorá tvorí najpríťažlivejšiu líniu celého snímku. Komunikáciu vedenú nie len cez briskné a svižné dialógy, ale aj tie najmenšie, skoro nebadateľné pohyby tiel a návaly emócií, ktoré tí dvaja obdivuhodne, no chvíľami predsa len márne ukrývali pod zdanlivo neutrálnymi výrazmi vo svojich tvárach. Jana Eyreová v tomto vzťahu jednoznačne vedie (ale rozumiem aj tunajším dámam a ich obdivu k jej proťajšku) a Mia Wasikowska hrá to svoje dievča, ktoré NIKDY neklamalo, no z klamstva ju často vinili a nakoniec zo všetkých najviac oklamali... no odzbrojujúco, na zaľúbenie. Vlastne ho žije. Veľmi, veľmi chytľavé a nákazlivé, tá piata hviezdička čaká iste v tretej projekcii, pri ktorej sa už ale asi rozplyniem blahom. Za zmienku stojí aj postava duchovného otca Johna Riversa, nevďačná to úloha pre Jamieho Bella, ktorý ale tiež nezaváhal a vložil do svojho výkonu všetko, čo príbeh a láska ústrednej dvojice v rámci takto prerozprávaného románu potrebovali, aby to celé bolo ešte väčšie a uveriteľnejšie zároveň. (18.01.2012)

Po drsném naturalistickém Sin Nombre přeřadil Fukunaga úplně na jinou rychlost a pustil se do klasiky romantického dramatu. A obstál. Stvořil úžasnou komorní fresku, založenou na málovídaných výkonech Mii Wasikowské a Michaela Fassbendera, vláčném spádu a dlouhodobým dávkováním gradovaných emocí. Jsem moc zvědav, jakou výzvu přijme Fukunaga příště. 90% (28.06.2012)

Nemam oprávnění tenhle film hodnotit, viděl sem v kině, nebyl to špatný film, ale někdo jako já ho ocenit nedokáže. (07.08.2011)

Láska je strašne bohatá, láska tá všetko sľúbi, no ten, čo ľúbil sklamal sa a ten čo sklamal, ľúbi...JESENNÁ LÁSKA vo farbách popadaného lístia v dokonale neromantizujúcom obraze 19.storočia. P.S. ešte dnes mi znie tá facka v uchu. (11.08.2011)

knihu jsem nečetl a z filmu z roku 96 jsem viděl jen začátek, tudíž jsem de facto vůbec netušil, do čeho vlastně jdu.. začalo to hodně vlažně, ale po nezáživné první půlhodině se na scéně naštěstí objevil Fassbender a ten příběh konečně začal dostávat tvář, aby se z něj ve výsledku nakonec vyklubala až na pár slabších míst velmi kvalitní podívaná s pro mě nečekaným koncem, která si ty 4* po právu zaslouží.. (25.10.2011)

Nádherný vizuál a skvělý výkon hlavní představitelky nedokážou zakrýt nedostatečnou vnitřní hloubku tohoto zpracování.65% (20.11.2011)