Zrození Planety opic

,,PAK JSME MU DALI LÉK ALZ-112, SUBSTANCI GENETICKÉ LÉČBY, KTERÁ STIMULUJE MOZEK K PRODUKCI VLASTNÍCH NOVÝCH BUNĚK“...... /// První nebyl Adam, ale Caesar. (A první slovo není máma, ale ,,NE“!...) Cože? Došli banány?... Že by proto v San Franciscu toho roku začalo padat listí o kapku dřív??? ... Asi je třeba upozornit, že NENÍ FÉR očekávat něco víc než digitální orgie. PŘESNĚ TOHLE JSEM ČEKAL! Výborná hudba a děj, kterej potěší každý šimpanzí a mateřský srdce. Sázka na J.Franca a tuny efektů vyšla parádně. KOMU MÁM kurva FANDIT? Jsem člověk, takže opicím! Taky jsem (asi) rodinnej typ, proto jsem s emocema na hraně. TO BUDE MASAKR! Tyhle opice jsou chytřejší než vůbec tušíte! ... Caesar je doma... Hmm, tak to abych se snad těšil na pokračování!!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám (rozumnej) důvod pro vykácení sekvojovýho lesa za městem. 2.) Kudy chodím, tudy tvrdím: ,,Každá správná vopice má skončit v laborce“. 3.) Máme doma roztomilý mládě šimpanze. Dost dobře umí šachy! (ale není důvod se znepokojovat). 4.) Ano, i Cornelia byla (někdy) mladá. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (17.08.2011)

První část snímku je ještě poměrně zdařilá. Sledování lidského světa skrze oči dospívajícího šimpanze je, pokud nic jiného, originální. Zajímavým se stává už ve chvíli, kdy si divák uvědomí, jakým směrem se bude Zrození planety opic nadále vyvíjet. Každé zklamání a nepochopení, které lidské chování vyvolává v očích přechytralého primáta tak může vyvolávat emotivní odezvu i v diváckých řadách. Je jasné, že tvůrci s tímto diváckým očekáváním počítali. Viditelné to je zejména na jejich snaze začlenit Caesara do rodiny (či spíše života?) dr. Rodmana – tedy na poutu, které je odsouzeno k utlumení. Jistým kalkulem je pak vykreslování Caesara jako nevinného tvora, který doslova přejímá emoce spatřené ve svém okolí. Zpočátku zná jen milující rodinu, ale postupem času se setkává i s odvrácenou stranu lidskosti, což je samozřejmě jen další způsob jak z diváka vykřesat emoce a zároveň ho donutit k většímu přimknutí k Caesarovi. Tato vypočítavost bohužel první část sráží, i když naštěstí ne příliš hluboko. Příliš nenapomáhá ani hloupost, kterou se tvůrci snaží skrýt v rychlém sledu událostí, či v lepším případě neuvěřitelnost. Každopádně i přes tato negativa je tato část sledovatelná a v některých momentech dokonce zábavná, což se bohužel nedá říct o tom, co následuje. Lavina digitálních primátů vedená zrazeným Caesarem se dere do monumentální bitvy s až na pár známých tváří anonymním lidstvem. Zrození planety opic překvapilo svým začátkem a zklamalo svým koncem. Snímek těží hlavně z jednoduché, ale semknuté, dějové linie a rychlému průběhu. To má však i svou stinnou stránku. Díky předvídatelnosti začíná být postupem času otravný a nudný. (12.11.2011)

Prekvapilo ma výborné grafické spracovanie, ktoré pôsobilo prirodzenejšie ako som pôvodne čakal. Znovu sa potvrdilo staré dobré, že menej je niekedy viac a film je plný emócií, z ktorých väčšina je vyjadrená len jednoduchými gestami bez zbytočných dialógov. Geniálne bolo aj postupné zosobňovanie jednotlivých opíc skryté v malých detailoch, ktoré držali celkom dobrú atmosféru a vťahovali diváka do deja čím ďalej tým viac (ošetrovateľ skôr ako väzanský dozorca, jazda na koni a mnoho ďalších) a celkom pozitívne vnímam aj zakomponovanie vedľajších dejových línií ako "chorý otec" či "románik Franco + Pinto" do deja. Vadil mi len príliš dlhý úvod a priveľa "prázdnych" scén v labáku. Určite sa však oplatí vidieť ;) (15.11.2011)

Po trailerech, které mě nechávaly chladným jsem ani v nejmenším tomuto projektu nevěřil, že by mohl mít úspěch… a jaké bylo překvapení, když s čistým svědomím mohu napsat, že se zatím jedná o nejlepší letošní film, který jsem viděl. Každá dialogová sekvence a postupný rozvoj děje a postav je natolik poutavě natočeno, že jsem se rozplýval blahem…Jak jsem u Transformers 3 při akci postrádal výraznější hudební doprovod, který by akční scény ještě více vygradoval, tak zde mě díky hudbě pumpovala krev v žilách přesně tak, jak si představuji. Mé hodnocení 4,5 hvězdičky… (14.08.2011)

První návštěva u opičáků, doprovázená rakouským zněním bez titulků, mne kdysi zcela uchvátila a i další opičí výtržnosti jsem většinou hodnotil lépe, než nadnárodní průměr CSFD. Tentokrát však musím učinit výjimku, neboť opice postižené digitalizací mne nijak zvlášť neohromily a navíc jsem nikdy nebyl fanouškem jasným vítězství technických kritérií nad těmi scénáristickými. Pokud shrnu dojmy na hromadu, tak se na to koukalo pěkně, poslouchalo se to příjemně, ale nebavilo mě to. (13.02.2012)