poster

Zrození Planety opic

  • USA

    Rise of the Planet of the Apes

  • Slovensko

    Zrodenie Planéty opíc

Akční / Dobrodružný / Drama / Sci-Fi / Thriller

USA, 2011, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Skejpr
    *****

    Holy monkey shit! Aneb skutečně jeden z nejlepších filmů roku a blockbuster, který je mimořádně opulentní a efektní, aniž by přitom zapomněl, že má být také inteligentní. Což potěší o to víc, že se v prvním plánu jedná stále "jen" o produkt seq/prequelitidy, ve které se současný Hollywood zmítá. BTW Caesar, byť technicky velmi slušný, stále nepředstavuje vrchol, ani revoluci v počítačové animaci, především proto, že je až příliš často evidentně digitální a až příliš často evidentně hraný člověkem. Tuto roli ovšem převzal orangutan Maurice, který se k dokonalosti limitně přibližuje...(20.8.2011)

  • verbal
    ****

    Takhle to dopadne, když se někdo snaží naroubovat na opici Karpova pomocí genetických psychofarmak. Na jedné straně sice dostane zdatného šachistu, ale na druhé si vypěstuje šimpanzího Martina Luthera Kinga. Kdyby místo v zoo začali experimentovat třeba v Harlemu, mohlo to skončit jen pokojnou demonstrací afrointelektuálu za zvýšení sociálních dávek. Vědci však sáhli o vývojový stupínek výše a zadělali tak na opičí armagedon. Zábavné a originální povídání, co se vlastně stalo před tím, než slizký Charlton Heston v kožených homoslipech otevřeně pohrdl rozkošnou primáti vědkyní a narazil si místo ní tu autistickou brunetu. Rasista hnusný!(15.8.2011)

  • Shadwell
    *****

    Výjimečný či dokonce geniální film může vzniknout v zásadě dvojí cestou: buďto autorsky, anebo kolektivně. Autorská cesta zahrnuje všechny ty věhlasné režisérské osobnosti, které ční nad ostatní jako péro z divanu, kdežto kolektivní cesta stojí na perfektně odvedené práci celého štábu. Problém této druhé cesty je v tom, že vždycky nějaká složka selže, například kamera není stoprocentní, nebo vám nezahrají dokonale herci, takže natočit výjimečný film kolektivní cestou je zhruba totéž jako hodit na deseti kostkách šestku, kdy každá kostka zahrnuje jeden prvek filmu (scénář, hudbu, kostýmy, střih, triky a postprodukční práce atp.). Pravděpodobnost je v tomhle ohledu zcela nekompromisní – šance, že se vše povede a všechny kostky ukážou šestku, je asi jedna ku šedesáti milionům, proto je vždycky tak obrovské překvapení, když se to podaří, a u tohohle filmu, kde nikdo neční nad ostatní a všichni dřou pro celek, bych se i nebál říct, že se to celkem povedlo. Vlastně je na tom postaven i samotný příběh, který nenavazuje ani tak na legendární opičí ságu, jako spíš na Howardovu Čistou duši, neboť svoji premisu staví na principu amerického matematika Johna Nashe zvanou Nashova rovnováha, čímž se tady míní spolupráce všech opic na vzpouře na úkor jednostranného egoismu. Podívejme se na samotný okamžik z Howardova filmu, kdy se Nashovi podaří přijít na svou geniální myšlenku: v okamžiku, kdy v diskusi se spolužáky o vnadách jedné studentky zazní známý výrok Adama Smithe o neviditelné ruce trhu, kdy bude nejlepšího výsledku dosaženo v případě, když každý bude hájit své vlastní zájmy, Nash náhle prozří a uvědomí si, že pokud se všichni zaměří na získání jediné dívky, nezíská ji nikdo (nepotvrdí-li se tedy slavné Čtvrtníčkovo „nejsilnější pes mrdá“). Optimálního výsledku bude dosaženo, pokud každý bude hájit své a společenské zájmy dohromady. Odtud nejen Caesarův výrok „jedna opice je slabá, společně budeme silní“ a jeho mazané popostrkávání všech rozdrobených frakcí ke spolupráci, ale i důvod, proč se chystané pokračování filmu zřejmě nepodaří: je celkem jasné, že se v dalším díle opice rozdělí v názoru, zda ubližovat lidem (šedý dominantní šimpanz Rocket), nebo zůstat v defenzivě (stanovisko Caesara a cirkusového orangutana Maurice), a že konec této teamovosti nějakým způsobem postihne i filmařský štáb.(15.11.2011)

  • LihO
    ****

    Prekvapilo ma výborné grafické spracovanie, ktoré pôsobilo prirodzenejšie ako som pôvodne čakal. Znovu sa potvrdilo staré dobré, že menej je niekedy viac a film je plný emócií, z ktorých väčšina je vyjadrená len jednoduchými gestami bez zbytočných dialógov. Geniálne bolo aj postupné zosobňovanie jednotlivých opíc skryté v malých detailoch, ktoré držali celkom dobrú atmosféru a vťahovali diváka do deja čím ďalej tým viac (ošetrovateľ skôr ako väzanský dozorca, jazda na koni a mnoho ďalších) a celkom pozitívne vnímam aj zakomponovanie vedľajších dejových línií ako "chorý otec" či "románik Franco + Pinto" do deja. Vadil mi len príliš dlhý úvod a priveľa "prázdnych" scén v labáku. Určite sa však oplatí vidieť ;)(15.11.2011)

  • Madison
    *****

    90%. Fantastický filmový úlet, ktorý je zábavný, primerane dojímavý, chvíľami skrz detailné opičie pohľady krásne emocionálny a čo mnohí oceňujú, má rýchly dejový spád. Som zbláznená do nových technológií (najmä kvôli nim hodnotím tak vysoko) a ako fanynka virtuálnych svetov som si digitálne opice vychutnávala tak, ako naposledy kingkongovské megalomanské bitky s dinosaurami. Problém ale vidím v krátkej minutáži. Tú dokážem odpustiť prostoduchým popcorňákom ako "Limitless" alebo "Source Code", ale tu s opičím potenciálom, ma tá dejová skratkovitosť trochu ubíja. Kvôli tomu je snímka hlavne vynikajúcou letnou zábavou s kúzelnými efektmi, ale nedosahuje epickej veľkoleposti filmov Pán prsteňov, King Kong či Avatar. Mala by som sa uchýliť k 4*, ale Caesarom (ktorý vôbec nepôsobí ako počítačová atrakcia, človek má pocit, že sa díva na ozajstného živého tvora) som tak fascinovaná, že je to málo vzhľadom k tomu, že aj pre tieto vizuálne efekty filmy milujem z celého srdca. So svojím výpovedným výrazom v tvári, ktorý je dokonale snímaný z každého uhla, mi ten šimpanz ešte aj teraz behá po rozume a zamilovala som sa do jeho prenikavého pohľadu tak, ako sa Pomo zamiloval do Carterovej šimpanzích očí v Burtonovej Planéte opíc :)(21.8.2011)

  • - První "Planeta opic" s digitálními opicemi. (Foox)

  • - Postava orangutana Maurice, se kterým se spřátelil Caesar ve věznici, je pojmenována po Maurici Evansovi, představiteli doktora Zaiuse v origináním filmu Planeta opic (1968). (oje)

  • - Patrick Doyle experimentoval pri skladaní soundtracku s africkými hlasmi. (Merwin01)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace