Vinnetou

Moderní poměrně realistický western doplácí nejvíce na pojmenování. Vinnetou na plné čáře prohrál se svým romantickým předchůdcem. Bohužel ale prohrál kupodivu i v rovině akční, kterou tvůrci trestuhodně šetřili. Mně se nové pojetí líbilo, ale rozhodně mám raději tu romantickou verzi s pravými filmovými hrdiny, ke kterým si divák může vytvořit pevné pouto. (22.01.2017)

Řekněme si to na rovinu, Brice ani Barker mnoho hereckého talentu neměli, vynahrazovali to (zaslouženě) vizáží a směšný, občas až nelogický odklon od knižních mayovek (která začíná naprosto odlišnou vizáží hlavních hrdinů, když už jsme u toho) a celkově filmařské lapsy mnozí odpouštějí proto, že je zachvátila nostalgie. Jenomže ta, pokud k ní není přizván rozum, je cestou do pekel. Skláním se před komentářem uživatele NinadeL a jiných, kteří se nebrání napsat to na rovinu, s hodnocením dvou zbývajících částí ale souhlasit nemohu. Začátek fakt šlape - herečtí představitelé jsou vybráni s citem (mým favoritem je vtipný, přesto ale respektovatelný Sam Hawkens), někdo jako Philipp Stölzl umí i v RTL z obrázků rozhodně vytřískat maximum, vyprávění až na čestné výjimky nejde proti duchu Mayových románů. Po prvním díle se naserete, když Mirka Spáčilová vytahuje nesmysly o socialismu (Mayovy knihy dost často sociální byly, nuzné poměry svého dospívání zmiňoval často, co by asi Mirka řekla na Supy Mexika, kde Vinnetou a Old Shatterhand zachraňují před arcilotry bratry Meltonovými skupinu polských dělníků, kteří jsou nuceni v otřesných podmínkách těžit měď). Dál vás naštve, když Ondřej Neff, údajně čtenář knih, píše něco v tom smyslu, jako že je film propagací současného multikulturalismu, jako kdyby zapomněl, že tento legendární příběh o respektu mezi národy je skoro sto padesát let starý. Nebo neví, že se Kara ben Nemsí bratříčkuje i s muslimy? No co už, mnohem horší je, že díl druhý je hodně hodně očesanou verzí košatého Pokladu ve Stříbrném jezeře (aspoň něco) a kromě potrhlého profesora (typická postava z mayovek) a lehce sadistického mexického bandity (jehož fascinace převtělováním je ovšem dost trapná), nemá moc co nabídnout. Příběhy postav pokračují kontinuálně přes tři Mayovy příběhy dál (což by nevadilo), horší je, že se odkloňují jak od příběhů knih (vztah Old Shatterhanda a Nšo-či), tak logiky (proboha, proč musel mít Santer otce Maria Adorfa, velkopodnikatelského petrolejáře?) Vyjmenovávat jednotlivé je zbytečné, co se týče záverečného filmu, je debilní skoro úplně všechno. Zajímavé je, že do toho šli tvůrci se sloganem "Každá generace má svého Vinnetoua" a snahou se odlišit, ale zároveň si nechtějí znepřátelit úplně všechny (lokace v Chorvatsku, přítomnost ikonických Böttcherových skladeb či účast Marie Versini a Gojko Mitiče). Nevím, zda je vlastně v době quality TV natočit mayovku vůbec možné, ale tvůrci v případě nového Vinnetoua došli ve spojení mezi klasickým a novým na půl cesty. Pokud bude po padesáti letech mayovka pro další generaci, já už u toho nebudu. No nic, je čas vrátit se ke knihám. A rozumné nostalgii taky, přece mě znáte! (30.01.2017)

Mno pro mě jako pro člověka který rostl na původních filmech by bylo velmi lehké to odstřelit jako sračku, ale ono to tak úplně nejde, protože ať se mi to líbí nebo ne má to něco do sebe. Nesnaží se to kopírovat originál ani ho pochopitelně nevyrovná, ale jde svou cestou a staví na vážnějším a realističtějším pojetí. Pravda chvíli mi trvalo než jsem si zvyknul na představitele. Oldu jsem časem přijal, ale Vinnetou je bohužel jaksi bez charizma docela se povedl Sam Hawkins nejvíc to bohužel sráží slabí záporáci a málo akce, ale vezmeme to postupně. První díl je slušný dozvíme se něco víc o postavě Shatterhanda a i přes téměř dvou hodinovou stopáž to výrazně nenudí lokace pochopitelně parádní i akce je slušná sblížení dvou hlavních hrdinů je nenásilné a dojde k němu celkem přirozeně. Záporáci to bohužel kazí ten hlavní Ratller je sice parchant a má i docela koule, ale nemá charizma a ničím nevyniká kromě toho, že je absolutní hnusák, potěšila čestná role pro Gojka Mitiče. Takže slušný průměr. Druhý díl to bohužel kazí vtipný začátek z chytáním koní ještě ok, ale pak už to šlo dolů akce takřka žádná a hlavní záporák? darmo mluvit nějakej vylízanej schízák či co kterej si myslí, že Nšoči je jeho mrtvá žena WTF?! konec s hraním si na potápěče vyložená nuda nakonec slabej průměr, ale drží to jenom lokace a hudba. Třetí díl je asi nejlepší nejvíc mě bavil po stránce příběhu a konečně je tu aspoň pořádnej záporák. Santer Junior je správně slizkej hajzl a potěší i čestná role pro Maria Adorfa. Sice tu jsou taky hluchá místa a opět dvouhodinová stopáž, ale daleko víc jsem se nudil u druhého dílu který byl paradoxně kratší. Tady je aspoň slušná finální přestřelka a vtipná likvidace záporáka kterou si speciálně každý Čech určitě užije. Nicméně 4* jsem nedal, protože konec trochu postrádá emoce. Ano BROJLER! nezměnili to a Vinnetou kupodivu umřel co je potíž, že mě to bylo úplně fuk, páč jeho představitel si mě holt nezískal. Takže shrnutí : čekal jsem průser, ale nakonec jsem celkem spokojen. Originál je jen jeden, ale tohle není nic za co by se tvůrci měli stydět a i za to přidám plusové body, takže nakonec 65% (02.01.2017)

W1 - Trochu moc zahľadené do seba (podobne ako prvý HOBBIT :)), vôbec neberúce do úvahy staršiu generáciu fanúšikov (pre mňa ťažšie stráviteľný hlavne výzor a odev Shatterhanda) . Pekne natočené, občas fajn atmosferické, ale vzhľadom na úplne klasický príbeh (POCAHONTAS a spol.) pridlhé. Dobrodružné (konečne!) finále film ale značne vylepšuje... W2 - Jednoduché dobrodružstvo s pokladom, ktoré by už mohlo viac uspokojiť aj pamätníkov. Celkom odvážne (ale funkčné) je použitie psychicky labilneho záporáka. Nšo-či sa stáva fakt zaujímavým elemetom... W3 - Šiel som skrátka do kolien. Temné, poetické, súčasne nostalgicé... Málokto (aj kvôli prvým dvom dielom) čakal takýto TANEC S VLKMI, ale ja som sa od filmu nevedel odlepiť a občas sa mi fakt tlačili slzy do očí. Nie ani tak kvôli smútku ako skôr fanúšikovskému nadšeniu (Vitajte v Amerike)... (31.12.2016)

Já měl Lexe Barkera jako Old Shatterhanda rád, ale moc dobře jsem věděl, že neodpovídá příliš předloze. Takže když jsem viděl New Old Shatterhanda Möhriga, tak jsem se docela těšil, že bude nové zpracování blíže knize, protože se evidentně snažili přiblížit jeho vzhled Karlu Mayovi. Bohužel, mé naděje se začaly rozplývat už během prvních minut filmu, který od předlohy velmi rychle výrazně odbočuje a to i víc než původní milované filmy. Ja bych změnu děje dokázal ještě pochopit, ale změnu postav už ne. *spoilery* Klekí Petra vyškrtnut, Sam Hawkins, který byl Oldův společník od samého začátku se zde náhodně mihne jen třikrát a to víceméně zbytečně, aby tam prostě jen byl. Na jeho kumpány Parkera a Stona (neplést s autory South Parku) samozřejmě můžeme zapomenout. Ještě hůř dopadl Rattler, ze kterého udělali naprosto plochého záporáka, který je v každé scéně tak zlý, aby to pochopil i ten největší blbec. To nejhorší ale udělali Vinnetouovi a Apačům obecně, které degradovali na primitivy s pár stany na úrovni křováků z Bohové musejí být šílení, ovšem s drsnými řečmi o cti, jako kdyby to byli Klingoni. Aby se Olda mohl kamarádit, tak si musel vymyslet blábol o smrti jeho otce při stávce. No a nejhůř dopadl Vinnetou, který na rozdíl od Briceho tu má charisma pornoherce. Někomu tu sice připadají indiáni realističtější, ale opak je pravdou. V původní knize chtěli Oldu vyléčit a pak umučit, což by odpovídalo jak se ve skutečnosti chovali, ale tady si volně běhá, ukazuje obrázky z budoucnosti, rozbalí tupému indiánovi čokoládu (to měl být vtip, haha) a pak ho víceméně pustí zpět. Tam řvě něco o genocidě, asi další vtip, protože tohle slovo vzniklo až během druhé světové. Blbost, tahle banda polonahých primitivů je ještě vzdálenější realitě než v původních filmech. A aby to nebylo všechno, film má jasné chyby, záchrana Vinnetoua z města plného ozbrojených obránců pomocí magického střihu bylo to nejstrašnější. K tomu si Old Shatterhand po MacGyverovsku dynamit, zřejmě provádí nitraci glycerolu. Co naplat, že dynamit byl vynalezen právě pro jeho jednoduchou přepravu a tak nemusel být vyráběn na místě. Jenže tahle scéna byla nutná, aby nemohli podminovat ten most v noci, a tak tu máme na závěr efektní přestřelku před explozí. A na závěr se vrací Sam Hawkins, kterému v databance skalpů najdou ten jeho. V originálu ho skalpoval jiný kmen, tady to měli být Apači a za ten vděk jim ještě pomáhá. Takže znovu, tenhle film je rozhodně MÉNĚ realističtější. Kdyby změnili jména a neodkazovali se na Karla Maye, tak bych hodnotil lépe, ale prznění klasiky si lepší hodnocení nezaslouží. (27.12.2016)