V nitru Llewyna Davise

Pěkně vyobrazená 60. léta v popředí se stinnou stránkou "bohémského" života barových muzikantů. Více než polovina filmu zdařile kombinuje ono hloubkové vykreslení života nedoceněného hudebníka a do černé situace se hodící černý humor. Vsuvky s kočkou, či Johnem Goodmanem jsou typicky Coenovské a dělaly mi upřímně radost. Problém je, že film nikam pořádně nesměřuje a vyloženě artovský, nebo chcete-li podvratný konec se zdá zbytečně frustrující z hlediska neuspokojené divácké zvědavosti (mizerná katarze). Osobně se mi jeví, že podobně jako u Serious Mana zde chyběl větší počet nápadů, které by zdůraznily, co vlastně chtěl básník říci... (jinými slovy začínám být na Coeny příliš hloupý :) ) 7/10 (28.02.2014)

Krásně vypadající příběh odnikud nikam, který vlastně nemá ani zápletku, ani pointu, ani nic jiného, čím se většina ostatních filmů povětšinou vyznačuje. Chápu, že to asi má být spíše taková pocitovka o životě jdoucím pořád v těch stejných sračkách dál a dál, ale mně tam prostě alespoň nějaká základní kostra chybí a bez ní mi to bohužel jako film nedrží. 6/10 (10.03.2014)

Coenovci v chill-oute. Pohodová undergroundová brnkačka skromných ambícií. Bez zápletky, ale miestami parádne atmosferická - hlavne pri brilantne zostrihanej a ozvučenej ceste autom do Chicaga, ktorej dominuje najlepšia postava filmu (John Goodman). Ako celok je ale snímka neuspokojivá, nedá divákovi to, na čo pri nej zadumane čaká. Faktótum, taktiež o outsiderskom looserovi, bolo formálne konvenčnejšie, ale obsahovo zábavnejšie. (04.03.2014)

Bratři Coenovi mě svými nápady prostě hrozně baví. Je teda pravda, že ne vždycky se jim něco povede, ale tak to prostě bývá. Někdy se to prostě nepovede. Dané je to možná i tím, že co se týče příběhu a jeho atmosféry, je prostě a jednoduše nezaměnitelná s čímkoliv jiným, co v oboru vzniká. A musím se přiznat, že příběh muzikanta Llewyna Davise mě fakt moc bavil. Bavila mě ta táboráková muzika, co si ji tam prozpěvoval, bavila mě ta kočka, ale zajímaly mě i ty myšlenkový pochody, co s nimi Oskar Isaacs minutu po minutě bruslil na tenkém ledě. Tady jsem vážně byl v nitru jeho postavy. A ten konec? Ten je z říše snů…takové filmové konce mám moc rád. A pokud máte rádi Boba Dylana, zalíbí se Vám taky. Tohle Coenovi prostě umí. (28.02.2014)

Svazující příběh o tom, že ve dvojici s Mikem můžeš bejt stěží něco málo, zatimco bez Mikea seš už jen prachsprostej asshole (© Jean). Jo, folk je nedoceněnej žánr. A dneska to má možná ještě těžší než před 50 lety. Protože jak tomuhle skvostu mohla uniknout nominace na Best Original Song, to mi asi vysvětlit nikdo nedokáže. --- "Folk singer with a cat ... are you queer?" (24.01.2014)