Enderova hra

SPOILER ALERT! Už dlouho jsem neviděl v kině tak hloupý film, v němž by naprosto nic nedávalo smysl na takové úrovni. A to jsem viděl Po zániku Země. A pozor - minulý týden jsem byl na Kameňáku 4! Proto kašlu na spoilery a všechno vám to prostě řeknu, protože na tom filmu není zajímavého nic než to, jak hrozně je tupý a jak strašně moc tím alespoň mě rozčiluje. Takže si to shrňme. Máme tu bandu hmyzáků, co chce zničit Zemi. Bohužel pro ně a bohudík pro nás jsou ve stylu Dne nezávislosti a Avengers napojení na centrálu, tedy královnu, kterou když Gándhí zlikviduje, celá armáda padá mrtvá a poražená. Čímž se hmyzáci stávají naprosto pominutelnou hrozbou, protože vždy stačí prostě najít královnu a zabít ji - zvlášť když vím, kde se královna (dokonce všechny královny) skrývá a mám zbraň, která dokáže zničit celou planetu a všechny královny jednou ranou. Správně? Špatně! Celá Země od té chvíle žije v hysterickém strachu z návratu hmyzáku, informace o existenci královen se před veřejností tají a Gándhí musí z nějakého důvodu předstírat, že zemřel. Speciální výcvikový program trvající padesát let založený na "šlechtění" dokonalých dětských vojáků (přesně jednoho vojáka a dětí, kteří jsou přesvědčováni, že mají také naději stát se hrdiny, ačkoliv tu jsou podle Harrisonova chování jen proto, aby měl být Asa na koho naštvaný) vyeskaloval v to, že tento nejvyšlechtěnejší generál rozkázal vystřelit na planetu onu superbombu a tím ji zničit. Celý sál velitelů strnul v úžasu, jak k tak úžasné strategii došel. To nevymyslíš! Kde byl Asa během obléhání Stalingradu? Stálo to miliony miliard, tisíce lidí přišlo o život, mnoho dětem bylo ukradeno dospívání. Ale ne, to nevymyslíš! Končí tím film? Jistěže ne. Ukáže se, že Asu už od dob jeho pobytu na měsíční základně, tedy od úplného začátku, volá hmyzácká královna, jež náhodou sídlí vedle ubytoven, kde je Asa (v čem spočívá jeho výjimečnost? Za celý film nepředvede strategické uvažování nad rámec dítěte jeho věku) později na jiné planetě ubytován. Není vysvětleno, jak tato královna věděla, na koho konkrétně z celé základny plné dětí se napojit ani proč tak činí. Asu ale trápí vědomí genocidy, vezme královnu, dá se povýšit na admirála a ve vesmírné lodi vyrazí sám napříč vesmírem hledat jí nový domov. Nezdravý vztah se sestrou zůstal otevřen pro případné hardcore pokračování. Vše by se dalo pochopit, kdyby film fungoval na nějaké další rovině - na osobní, na myšlenkové, na audiovizuální. Tolik skvělých filmů má nesmyslné premisy! Ve všem zde ale převažuje sterilita a hloupost. Každé chování každé postavy je v důsledku směšné, každý pokus o přesah povrchní... nevím, kde brát. Ani co. 30 % (30.10.2013)

Jako ilustrace k předloze velmi dobré. Film zachovává celou řadu motivů z Cardovy fenomenální knihy, ale překlad z jednoho média do druhého se přesto nezdařil zdaleka tak dobře, jako např. ve Watchmenech. Úskalí Enderovy hry v tomto případě představuje fakt, že na rozdíl právě od Watchmenů se nejedná o vyprávění, kde postavy jsou symboly, či přesněji řečeno různými stránkami centrálního tématu, ale naopak v jeho středu stojí titulní postava. Ender napříč knihou prochází složitým vývojem a její vyprávění pečlivě buduje různé jeho stránky a aspekty jeho osobnosti. To vše je z filmu vynecháno a namísto toho se prostě ve snaze zachovat všechny klíčové dějové body film žene od jedné scény ke druhé a namísto toho rezignuje na hlubší prokreslení i psychologizaci figury. Nutno uznat, že když divák film rozanalyzuje, lze v něm vystopovat zlomky poměrně komplexní postavy. Nicméně při samotném sledování překotně ubíhajícího filmu Ender nevyhnutelně zůstává jen loutkou vláčenou od jednoho zvratu ke druhému. Kdyby tvůrci namísto samoúčelných vesmírných moneyshotů předěly mezi sekvencemi věnovali zaměření se na hlavního hrdinu a jeho samotu a vnitřní pocity, mohlo to třeba dopadnout ještě lépe. (23.08.2014)

Výnimočná záležitosť, z ktorej je aj napriek zjavnému a nutnému zjednodušovaniu cítiť kvalitu diela Orsona Scotta Carda. Výnimočná hlavne v tom, ako je iná a nejde oproti klasickým očakávaniam divákov. Enderova hra je však hlavne dôkazom, že film, ktorého obsadeniu dominujú detskí predstavitelia nemusí byť nutne pre deti či teenagerov, ale môže ísť o komplexné a sebestačné dielo. Dielo ktoré vie čo chce povedať a činí tak s neskutočnou eleganciou a filmovou dynamikou. (03.02.2014)

Tohle je trochu osobní záležitost, protože jsem četl nejen hlavní Enderovu sérii, ale také paralelní příběhové linie, takže mi je svět Endera, Fazolka a dalších blízký. I proto musím odhodit klasické fanouškovské růžové brýle a nehledat zbytečné rozdíly oproti předloze (to třeba ve zkratce na konci komentáře). Zfilmování Enderovy hry se jednoduše povedlo, převedlo román s několika vrstvami vyprávění do smysluplného a funkční celku. Ano, je to chladný film. Ano, musíte přijmout jeho pravidla, hlavně děti-velitele. Ano, není to typický mainstream, a právě proto chtělo výsledné ztvárnění filmu od Hooda a dalších zúčastněných velkou odvahu. Spektakulární momenty (bitvy, bitevní sál, simulátor, ten je jak mé vysněné hraní počítačových her jako byl Homeworld nebo Starcraft:)) jsou střídány intimní rovinou vyprávění (rozhovory důstojníků, "hra"). Scény se rychle střídají, příběh se odvíjí až nečekaně rychle a s postavami se nedokážete pevně sžít, takže pro vás vlastně zůstává důležitý jen Ender a Graff, na ostatní tu prostě není místo. Na jednu stranu je to krok směrem k divákovi, který nechce vidět tří hodinovou cestu do duše dětského velitele, ale současně tu chybí propojení postav, jejich vzájemná hlubší interakce a pochopení (především vztah Endera a jeho sourozenců). To je právě hlavní mojí výtkou k filmu, že neustále utíká směrem dopředu, děj není časově upevněn (ztrácíte pojem o čase, jak byl dlouho Ender u mloků? U draků?) a jako by divák přicházel o nějaké vnitřní spojitosti (vynechané další příběhové linie a vnitřní vazba postav na autoritu Wiggina - trénink draků). Do dvou hodin ale nešlo dostat všechno a to hlavní, to hlavní ve filmu je. Díky za to i tou poslední hvězdičkou v hodnocení, kterou bych jinak asi vynechal. PS: doporučuji knihu, vlastně minimálně první dvě, protože pro mě je Mluvčí za mrtvé ještě lepší než Enderova hra, jen o jejím zfilmování pochybuji opravdu hodně... PPS: teď počkejme deset let, než svět bude připraven na Mluvčího za mrtvé (a následnou Xenocidu) a herci dorostou do svých rolí:) (04.11.2013)

Poutavé a svěží Scifi. Na první pohled se zdá, že Enderova hra bude typický Blockbuster pro děti a ono je to velmi inteligentní film, na který jít ve 13 letech do kina, tak z filmu nevím nic. Asa Butterfield je zřejmě nejlepší herec svojí generace a doufám,že jednou získá i nějakého oscara, protože zde odvedl slušnou práci. Efekty slušné, herecké výkony báječné, závěrečný zvrat solidní a zábava zaručena po celý film. Nemohu si na nic stěžovat. 80% (25.01.2014)