Donšajni

Přes všechna ta špatná hodnocení mě režisér, který si hraje na Casanovu a často mluví do kamery docela zaujal. Asi jako jediný z filmu má jeho postava trochu nadhled nad ostatními a nepřemýšlí veskrze úzkoprse. Líbí se mi, když konec jedné velké éry většiny postav neznamená také konec pro postavy samotné, ale nový začátek. Že všechno docela předvídatelně navazovalo bylo naprosto jasné. Ještě jasnější mi bylo, že když jsem se dívala na tento film, tak jsem neutrpěla nějakou nenapravitelnou ujmu na zdraví (např.úbytek mozkových buněk apod). Moc se mi líbil proslov režiséra, který říká, že u opery vlastně dělají dospělí lidé, kteří se oblékají jako blázni, dělají bláznivé věci a vyluzují podivné zvuky, a že on vlastně ani nechápe proč dělá to, co dělá. Zkrátka film, který ve vás po prvním zhlédnutí vyvolá lehký - nikoliv trvalý - úsměv na tváři, ale podruhé už nenadchne. (01.02.2014)

jen pro ukázku, jak se může někomu tahle zhovadilost líbít :) http://www.blisty.cz/art/73806.html (24.07.2014)

Pokud se někdo rád záměrně mučí, tak pak tento snímek můžu jen a jen doporučit. Pokud od toho ovšem někdo čeká další z dobrých filmů od Menzela, tak honem ruce pryč. Poslouchat hodinu a půl nějaké árie ženských padajících do postelí (ne sorry, to je jen asi půl minuty, ale těch árií je tam jinak plná pr.. teda spousta) ... hmm ne díky. No a tu postavu, co tu hraje Šafránková? Ach jo... proč na stará kolena propadá takovým sračkoidním rolím, ale vlastně jen kvůli ní jsem to dokoukala do konce. (23.03.2014)

S Menzelem do divadla na operu a zpět? Proč ne. Já v tom žádný problém nevidím. Jan Hartl byl jako milovník parádní a Libuška Šafránková, která ke všemu přišla jako slepá k houslím, taky, i když toho ke hraní moc neměla. Nevadily mi Hartlovy vyprávěčské vložky. Tohle není film pro náročného diváka a ani zbytečný výstřel do tmy. (17.11.2014)

Pan Menzel v dojmech z toho, že režíroval pro Otáčivé hlediště a očividně se mu zalíbilo Barokní divadlo na krumlovském zámku a zároveň okouzlen operou natočil něco, co by mělo být tributem právě opeře. Ve skutečnosti je to ale přehlídka herců, kteří hrají jen proto, že je Menzel režisérem. Tenhle snímek není tragédie, ale nemá k ní daleko. (05.08.2015)

Hmm, herci se mi líbili, ale film mě nedokázal dostatečně zaujat, spíše většinu času nudil. To museli asi akademici koukat, co jsme jim to tam poslali. (30.01.2014)

Nesnášíte-li operu, není to film pro vás. 1) Úsměvný pohled do života operního režiséra je nejzábavnější při scénách z nastudování opery. Osobní dějová linka je slabší._____ 2) 75letý scénárista a režisér Jiří Menzel si udržel své typické atributy - hravost, nadhled a lehce posměšný moudrý pohled na život._____ 3) Bohužel si chvílemi neuhlídal profesionální úroveň, což mu dávají sežrat přechytračelí teenageři a jim podobní komentátoři zde na ČSFD._____ 4) Výstižný koment: Historik****, Kosmik****. (01.08.2015)

Pouze z úcty k předchozí tvorbě Jiřího Menzela se zdržím komentáře. To by nebylo pěkné, co bych zde musel napsat. Prostě jen zapomenu, že nějací Donšajni existují. (23.04.2021)

Kdysi jsem přepínal tv kde jsem narazil na pana Menzela jak říká: "nevěřte kritikům, Donšajni nejsou tak špatný film." Já mám české filmy rád, ale tohle je otřesný. Co se mi má na tom líbit? Jak se tam pryzní herci jako Šafránková, Huba? Pane Menzel viděl jsem od Vás ten nejkrásnější český film (Vesničko, má středisková). Teď už i ten nejhorší. :-( (03.05.2014)

Je možno něco nerozbaleného hodit rovnou do odpadu? Kolik je na čsfd recenzí a poznámek, snad stovky tisíc. Žádná však na film, který recenzent neviděl. Donšajny (přestože mě literárně zpracované postavy Dona Juana nesmírně zajímají - od Zorilly až po Hankeho) Menzlovy Donšajny jsem neviděl, nechci vidět a nikdy je neuvidím. To si myslím také patří mezi práva filmového diváka.... Ve své (v pořadí druhé) recenzi si stěžuje Enšpígl, že Menzl neplatí v hospodě útratu. Kéž by šlo jen o útratu v hospodě, ale kdo za něj zaplatil peníze vložené do jeho "projektů" v posledních deseti letech. Mezi jeho úspěchy patří bezpochyb Ostře sledované vlaky a Rozmarné léto. Ty vznikly v letech 1966 a 67, v době kdy se všechno dařilo a šlo téměř samo od sebe. Vzhledem k jeho posledním filmům je však třeba se zeptat, jaký měl na nich - jeho režisér - podíl. Že režíroval Neckáře, to je asi jasné. ale jak režíroval Hrušínského a Brodského? Proč se mu režie stále více vymykala z rukou? Nakonec buďme rádi, že se Hrabal nedožil svého "anglického krále" na plátně. (09.03.2014)

Duo Šafránková-Hartl už znovu nechci vidět, ani slyšet - bohužel na droze "Opera nás baví" nejedu a Donšajni byl můj nejhorší filmový zážitek po hodně dlouhé době.. (05.07.2016)

Krásný záběry, krásní herci, ale dohromady se na to koukat nedá!!! (24.10.2016)

Donšajni nejsou pro každého diváka (což je vidět i na hodnocení zde). Divák, pokud si chce film užít, by měl mít rád operu a alespoň základně znát život pana režiséra. Donšajni jsou totiž jeho nepřímou autobiografií. Postava operního režiséra v podání Jan Hartla je v principu sám Jiří Menzel. Lokace, malé město s malým divadlem a malým operním souborem, jsou naše malá Česká republika. A ve zkoušení Dona Giovanniho je také symbol, který je zde dosti nápadně přenesen na postavu velkopodnikatele. Menzel ve filmu bilancuje jak svůj osobní život plný krásných žen, tak i zklamání z porevoluční doby, která skutečné hodnoty hledá jen velmi pomalu. Osobně bych na film nedoporučoval chodit mladším divákům, asi tak pod 40 let. Film vám totiž pomůže pochopit až vaše první osobní krize středního věku, kdy sami již máte za sebou nějaké vlastní životní bilancování. (29.09.2013)

Vydržel jsem 40 minut. Film úplně o ničem, bez nápadu, vtipu, děje. Jen plky a plky. Od pana Menzela bych čekal mnohem více. (15.11.2014)

Reziser Jiri Menzel /Ostre Sledovane Vlaky, Slavnosti Snezenek) natocil najhorsi film svojej kariery. Ono uz ani samotne Menzelove scenare nikdy za vela nestali, jeho rezisersku karieru zachranovali skor Hrabalove diela nez originalita Menzelovych scenarov. To sa neda povedat o takom Otakarovi Vavrovi /Menzel u Vavru studoval filmarcinu, koncil tusim roku 1962/, ktoreho scenare ma stale oslovuju, a pekne dlho este budu oslovovat. Spat ale k Donsajnom. Zakladnou myslienkou filmu je inscenovat Giovanniho operu s lokalnym hereckym osadenstvom. Scenar je bez chuti, chyba ustredna dejova linia, Menzel chce divakovi predstavit operu so vsetkymi zakulisnymi tahmi, ale z Donsajnov je na hony vidno, ze operu sam nema rad, a ze cosi sa toci len nasilu a nasilu sa to chce vnutit divakovi. Rozputany sled udalosti - prichadza spevak z USA a reziser, postupne sa zapletu so zenami -- nema stavu, dotycne zeny uz maju zabehany svoj rytmus, a nahla zmena s prichodom 2. suknickarov posobi umelo a rusivo nielen na samotne zeny, ale co je ovela horsie, aj na divakov. Dalej. Sceny vo filme /ukradnute auto atd atd/ su vlozene nasilu a len nato, aby zaplnili prazdne miesto a natiahli dlzku na neznesitelnych 100 minut. Ano, Menzel sice vie rezirovat, ale dej, zapletka, dialogy a sled udalosti maju ovela blizsie podla mna k Troskovym trilogiam Slunce, seno a Kamenaky, nez k predchadzajucej Menzelovej tvorbe. K samotnej opere tiez par slov. Sceny z opery su dlhe, nudne a posobia rusivo. Hartl je nesympaticky, do role sa absolutne nehodi. Ostatni herci /Goldflam, Chylkova, Jiraskova/ predviedli jedno velke nic. Skoda, ze Menzel takto konci. Zaroven nech Donsajni sluzia ako krasny priklad toho, ze ceske filmy idu kvalitou coraz viac dole z kopca, a skor sa oplati sledovat kvalitu prichadzajucu z EU ako polizzioteschi a reziserov typu Balaguero, Dennis Gansel, Til Schweiger, Aki Kaurismaki, Aku Louhimies. 0 % (04.02.2014)

Hrozné je asi slabé slovo. To sa nedalo ani pozerať. (24.03.2014)

nemám ve zvyku nedokoukávat filmy a za dobu co hodnotím na čsfd se mi to povedlo jen asi 2x (vydržel jsem i zvěrstva jako Babovřesky,nebo různé bijáky)...tohle je pak případ číslo 3.Nečekal jsem nic,ale to co jsem za půl hodiny stihnul vidět předčilo i moje hodně nízká neočekávání.Kde nic není to ani kozy nezachrání...0% (15.05.2014)

Nehledě vůbec na to, že je to operní film, je to taky docela nuda. Milovník opery si nejspíš přijde na svý, milovník českýho filmu a obecně filmu zapláče. Byl problém to vůbec dokoukat po dlouhý době. Na plakátu Eva Josefíková, ale tam dostala sotva půl minutovou roli. Tohle je i na Trošku extrém. Vyhnout se obloukem, pokud zrovna nemáte 102 minut přebytečnýho času. (24.02.2020)

Asi v roce 89 a filmem Konec starých časů skončila spanilá jízda Jirky Menzela českou tvorbou.Vod tý doby,s invazí jemu tak proklínanejch hollywoodskejch braků(jak já je miluju)plnejch násilí,začal místo plnohodnotný práce na dalších a dalších parádních filmech prskat všude v médiích,jak je to nebezpečný,a cenzura je potřeba,a komu se to může líbit.Bohužel sem všechny jeho další díla viděl,a prostě se Menzel řítí do obrovský černý filmový prdele.Donšajni jsou děsný.Blbej děj,komedii to připomíná jen v popisku filmu,navíc ani ty operní scény(je jich tam dost) nejsou nic,co by filmu pomohlo.Ale i přesto,že svou nezábavností a nudou mě to tlačilo až k odpadu,tak ho nedám.Zajedno vemu v potaz skvělý starší filmy Menzela,a pak moji averzi vůči opeře,operetě a podobnejm kokotinám.20%. (16.02.2014)

Film mě mile překvapil. Mám špatnou vlastnost odsuzovala filmy již podle hodnocení na csfd a moje hodnocení se celkem liší od ostatních. I když film nemá hlavu ani patu, pro mě to byl zážitek. Menzel netradičně pojal operu a udělal z toho tenhle dobrý film. Musím uznat, že bez Libušky Šafránkové by to asi stálo za nic. Její scény mě bavily nejvíce a u nich jsem se i nejvíce zasmála. Režisér se nám snažil operu ukázat i z druhé stránky a chtělo to spoustu odvahy. Mě se to líbilo. (01.04.2014)