Legenda 17

Súdruhovia, dostali sme z Moskvy nové inštrukcie! Môžeme hrať na remízu! Tak týmito dvoma vetami sa skvelo sparodizoval vtedajší diktátorský centralizmus ZSSR. Čo sa filmu samotného týka, pôsobil na mňa väčšinu času dostatočne uveriteľne a prirodzene (až na niektoré scény ako napríklad lezenie po šnúre xx metrov nad zemou) a primerane oslavne. Danila Kozlovsky čo by legendárny Kharlamov, bol vo svojej roli skutočne sympaticky pôsobiaci hráč plný entuziazmu a Oleg Menshikov a.k.a. tvrdý tréner Tarasov predviedol naozaj skvelý herecký výkon. Ale na plný počet to nebude, natoľko ma Legenda 17 zase nepohltila. (16.01.2017)

Tady se opět potvrdilo, že životopisné filmy nemám moc v lásce. U tohoto filmu jsem si nejdřív myslela, že když hraje v ději velkou roli hokej, že to bude něco víc. Nestalo se. Film u mě spadá do klasického průměru. Už jsem viděla líp zpracovaný filmy o hokeji. Určitě bych zkrátila tu dlouhou stopáž, která filmu moc neprospívá. 55%. (23.01.2017)

"No što zasranci...Nikdy ste nepochopili, že ste celý môj život..." Je pravda, že sme tých ruských "zasrancov" nenávideli, ale keď sa na to pozriem bližšie, nenávideli sme skôr politický systém, ktorý reprezentovali a nie ľudí ako takých. Meno Charlamov mi nehovorilo nič, ja pamätám až legendárnu päťku - Fetisov, Larionov, Kasatonov, Makarov, Krutov. Milujem hokej a filmov na túto tému mnoho niet. Za najkvalitnejší zatiaľ považujem The Rocket , ktorému je tento ruský film v mnohom podobný. Tiež sa venuje jeho dospievaniu, rodine, prvej láske a hlavne hokeju. Najlepšie na filme sú však slovné hádky a počiatočné nezhody s trénerom TARASOVOM, ktorého výborne zahral Oleg Menšikov. Práve jeho tvrdé tréningové metódy, kde nikomu nič nedaruje len tak, patrí k tomu najlepšiemu. Najviac mi sadla scéna, kde reprezentanti CCCP poskladaný s troch moskovských klubov - CSKA, Dynamo a Spartak akosi nemohli nájsť spoločnú reč...Trenérova lekcia "zjednotenia" je u mňa vrcholom filmu. Takmer celý film som si hovoril super, až prišiel záver, ktorý to mal všetko vygradovať, ale nevyšlo to úplne. Kanaďanov nepochopiteľne vykreslili ako nájomných vrahov s odpornými ksichtami, až som si vravel, kde tie masky hľadali. Celkovo však ide o veľmi kvalitný film, ktorý vám meno Charlamov a jeho číslo 17 zaručene vtlačí do hlavy na dlhú dobu. Mne osobne navždy...80%. (13.01.2014)

Uspaná první polovinou jsem se začínala bát, že moje snadná hokejová vzrušivost zůstane nevyužitá, zrození hvězdy při popření mýtu neporazitelnosti Kanady v "Sérii století" obavy poněkud rozptýlilo, sportovně-divácká dušička však nebyla plně uspokojena... Kde se mělo přitlačit, tam se brzdilo (politický tlak na hráče, Tarasovovy metody), jindy byl skutečný bubák horší, než ten malovaný a bohužel, i záměrně zkarikovaný (Esposito, Clarke), momentky z dětství i scény z rodinného života nicneříkající, romantická linie divnější než divná, úsměvné scénky naivní a hudbě se taky právě nedařilo. Takže, co udělám s pochvalou? Rozdělím ji mezi jména Oleg Menšikov, Danila Kozlovskij a vyvrcholení v samotném utkání - i když opět s výhradami - divák je zanechán dojmu, že se kanadské fauly nepískaly, zatímco ty ruské ano, ve skutečnosti byl vyloučen stejný počet hráčů na obou stranách, a taky digitální hrátky s pukem působily v celkovém pojetí tak nějak nepatřičně - a v neposlední řadě mně nadělalo hodně radosti totální kanadské pokoření, neboť i já jsem tím divákem, který aroganci nefandí a javorovým listům nepřeje vítězství, i kdyby nastoupili proti samotnému peklu. Chtěla jsem původně udělit hvězdy tři, ale jak se tak poslouchám, přesvědčila jsem se, že to na ně ve skutečnosti nevidím. (27.12.2013)

Pokaždé, když nastupovala Sborná v jakékoliv sestavě, plivali jsme oheň a dštili síru, zvlášť po ,,68" roce. Vcelku nám bylo buřt jaké hvězdy tam hráli, jen jsme se modlili, aby jsme jim pocuchali peří. Lainu Michajlov, Petrov, Charlamov s mastodontem Ragulinem v zádech jsme nenáviděli nejvíc, protože bohužel dávali góly. S odstupem času a výstupem Sovětských vojsk zpět na jejich území , jsme ochotni uznat, že hokej hrát uměli, nemá cenu si to zalhávat. Film je celkem solidně natočen se všemi klišé co k němu patří, i když ne zcela ve férovém duchu. Co za hovády tam udělali z Kanaďanů bylo směšně děsné. Ovšem nejvíc mě pobavil fešný Tarasov (myslím typově) , když si vzpomenu na obtloustlého skřeta s věčnou papachou na kebuli. Tyranskou povahu vystihli a tuším, že vybrali jen odvárek z jeho metod. Suma sumárum musím nakonec dát stejně čtyři, přes určité nedostatky mě to bavilo. (08.12.2013)