Český žurnál

Dokument přeci neznamená totéž co sociologický výzkum, pro jehož relevantnost je nutné mít reprezentativní vzorek. Autor navíc přináší pohledy obou znesvářených stran. Ano, možná měl štěstí na romskou rodinu. Možná měl štěstí na to, že romští narušitelé našich "bílých" dokonalých životů byli v době natáčení zrovna úplně v klidu a nespokojení "bílí" vypadali jako váš neurotický soused, který ví i o tom, kolikrát denně/potažmo v noci chodíte na záchod. Možná měl štěstí a natočil zrovna takové "vlastence", kteří působili nadmíru tupě a zaslepeně. Možná není všechno tak jednoduché, jak se v dokumentu tváří, to však neznamená, že by podobné autorské snímky nebyly potřeba. P.S. A komu se to stále nelíbí, stačí se obrátit k filmografii pana Magnuska, který svůj světonázor prezentoval hned ve třech "nadmíru kvalitních" celovečerních filmech. (23.04.2014)

Branná výchova je přesně to, co tu potřebujeme. Ne, že bych nepodporovala, aby mezi encyklopedickými znalostmi škola občas nepřišla i s tím, co se v životě opravdu hodí vědět/umět, ale takových užitečnějších okruhů informací by se našlo daleko více. Proč radši děti neučíme troše finanční gramotnosti - jak hospodařit v domácnosti, co si ke mně zaměstnavatel může a nemůže dovolit, co se stane, když si vezmu úvěr. A pokud to vypadá jako moc velká nuda pro dospívající chlapce a děvčata, pořád tu zůstává široká škála působnosti o tom, jak zabránit otěhotnění, jak moc je v sexuálním vztahu důležitý oboustranný souhlas, co se stane s mým tělem, když si na záchodě šňupnu speed atd. atd. Zkrátka a dobře se domnívám, že se ve svém životě zcela obejdu bez informace o tom, jak účinně zastřelit jiného člověka. A nářky postaršího pána nad tím, že dnešní mládež neumí poslouchat a dělá si, co chce? Tak to je snad to nejlepší, co se nám mohlo stát. Pokud svojí činností neomezuji práva jiného člověka, pak opravdu nevím, proč bych měla srazit paty, zasalutovat a zahlásit "ano, pane". Nehledě na to, že česká armáda sama o sobě by nás v současné době opravdu neuchránila... (20.11.2016)

Přiznám se, že místní kritiku úplně nechápu. Kdyby totiž se svými exspolužáky režisér nedebatoval, mnoho bychom se toho od nich nedozvěděli. Většina z nich nemá svůj názor nijak zvlášť podložený, vyargumentovaný...Prostě si v médiích přečetli, že uprchlíky tady nechceme, protože nebudou chtít makat (a zároveň nám berou práci), a tak to podle nich prostě takhle je. Naprosto chápu, že někoho politika zase tak nebere, má svých starostí dost a po manuální dřině si radši dá to pivko, než aby večer koukal na zprávy. Nemyslím si, že by kvůli tomu byli horšími lidmi, i když ty sympatie k Dělnické straně bych asi nepřekousla podobně jako režisér. Podle mě s nimi argumentuje dobře, ale stejně jsou to nakonec dva světy, které se na chvíli potkají, ale pak si každý jde zase dál svou cestou. Je to možná další ilustrace neúspěchu Strany zelených, které sám režisér na konci volí. Oni by hrozně chtěli hlasy těch voličů, kteří makají někde v přírodě, mají rádi přírodu, (o tom, jak by šikovného podnikatele zaujala jejich sociální politika můžeme silně pochybovat...), ale mluví na ně jako městští liberálové, mnohdy až povýšeně. A nakonec je asi vyděsí podobně jako Okamura mě, protože věta typu "myslím, že sta tisíce uprchlíků bychom u nás v pohodě zvládli", je teda moc sluníčková i na mě. Hlavně městský liberálové s těmito lidmi na pivo nechodí, žijí si ve své bublině a pak se diví, že nevyhrál Karel, Zelený jsou v totálním loji a i ta Topka skoro zmizela z politické mapy. Ono vytáhnout si hlavu z prdele totiž něco stojí, a to oboustranně. Takže režisérovi naopak všechna čest, že se o to alespoň pokusil. (08.12.2017)