Reklama

Reklama

Quo Vadis

  • Polsko Quo vadis
Polsko / USA, 2001, 160 min (Alternativní 135 min)

Obsahy(1)

Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Román jsem nečetl, ale tento snímek se mi rozhodně líbil (to ten "velkofilm" Polákům nepřejete, nebo co? :-D ) Já snad ani nemám, co bych vytkl, děj poutavý, výborná výprava a herci Michal Bajor (šílený Nero; pozn. to má být překlep, nebo co, že není napsán mezi herci, když je to 1 ze stěžejních postav? :-)) a Boguslaw Linda (v roli Petronia, který obratně bruslí na hodně tenkém ledě kolem císaře Nera podobně jako Oskar Schindler mezi nacisty) předvedli velmi dobré herecké výkony. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Každý ten příběh zná, nebo by jej znát měl pokud se chce řadit mezi vzdělané lidi. Sienkiewiczovu knihu jsem samozřejmě četl (mimo jiné) a byl jsem moc zvědav jak se s tím bratři Poláci poprali. Tohle totiž není jen tak nějaká epizodka z okolí Caesara! A rovnou říkám, že jsem byl spokojen. Nevím co zdejší Petroniové od filmu očekávali, snad že uvidí Ben Hura dvojku a proto tu film celkem zdrbli. Nejvíce pobavil uživatel Dever, který tomu nasolil rovnou odpad a nejedné americké nablblé komedii střelí v klidu tři hvězdy :-) ! Ale holt někdo holky, někdo vdolky - každý jsme originál... Jak říkám já byl spokojen. Film se celkem věrně drží knižní předlohy a koprodukce nám předložila opravdu věrné interiéry a exteriéry starověké Itálie, které voněly sluncem a létem. Neron byl zahrán skvěle a i Linda s krátkým římským sestřihem mi jako Petronius sedl. Je to sice trochu zvrácené, ale jak hořel Řím, říkal jsem si jak se asi filmaři poperou s odvetou na křesťanech. Zejména předhození lvům mohlo v případě špatných trků z vážného filmu udělat komedii. Nevím jak se to podařilo, jistě šlo o ochočená cvičená zvířata a jejich drezéry, ale z těch scén tuhla krev v žilách. Jediné co mi nesedlo byl závěr, byť snahu cosi sdělit dál napříč časem chápu. Já byl tedy spokojen, Poláci to zvládli dobře byť točit tuto knihu resp. tento příběh není rozhodně nic jednoduchého! Dávám za 4 broušené smaragdy. * * * * ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Na evropské a hlavně na polské poměry odvážný počin v rukou starého matadora dopadl průměrně a oproti o 50 let starší verzi klasického Hollywoodu nemá moc šanci zaujmout. Herecky je film nevyrovnaný, jen Boguslaw Linda doopracdy hraje (má i velice zajímavou postavu Petronia). Předsatvitel Nera je spíše směšný, než nevypočítatelný císař (který ve skutečnosti nebyl tak černobýlí jak ho Henryk Sienkiewicz napsal) a milenecký pár je jen líbivý na povrchu. Výprava a technická stránka je naproti velice podařená)zvláště masakrování křesťanů lvi-zde narážím na dokonale natočenou scénu lva beroucí nemluvně matce. Celkově se jedná o bezvýrazný antický skorovelkofilm, který již teď zapadl do temnoty zapomnění. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Poláci holt mají svého Sienkiewicze a potřebují světu připomenout, že proslulý příběh prvních křesťanů vyšel právě od nich. Proti scénáři vůbec nic nemám a myslím si, že své předloze odpovídá vcelku obstojně. Horší to už je pochopitelně s filmem jako takovým. Režie tedy nic moc. A neuvěřitelně mě iritoval český dabing, i když polská verze nemohla být o nic lepší. Já osobně, kdybych si měl vymýšlet ty krkolomné tvary vokativů typu: Petronie!, Urse! , tak bych byl dříve rozsekán na kusy, než bych si vzpomněl na to, jak mám přivolat svého ochránce na pomoc. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Film byl natočen na motivy románu „Quo vadis“ z roku 1896 od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. (mr.filo)
  • Sluhu Ursusa ztvárnil Rafał Kubacki, reprezentant Polské lidové strany a zápasník Juda v těžké váze. (mr.filo)
  • Kolbiště ve filmu byl Circus Maximus. (Maskati)

Reklama

Reklama