Gappa

Kardinální otázka zní: Vychutnat si, jak je to celé legračně pitomoučké, nebo tím být uražen a znuděn? Nebo snad dokonce přistoupit na hru? Osobně osciluju mezi prvním a posledním se silným příklonem k přistoupení na hru a užívání si filmu tak, jak byl zamýšlen (a současně chápu, že taková možnost je pro většinu normálních lidí starších devíti let jednoduše neuskutečnitelná). Gappu jsem ve své době absolvoval v kině odhadem tak čtyřikrát a třeba výjev s rybářem tahajícím z hlubin něco, co vypadá na přerostlého wartburga s rozsvícenými světly, se rozhodně řadí k mým raným formativním filmovým zážitkům. S odstupem je to samozřejmě záležitost naivní až běda, hloupě sexistická a já nevím co ještě, na druhou stranu se děj sympaticky vymyká současným klišé už jenom tím, jak se tu straní nestvůrám a za naivní hlupáky nejsou domorodci, ale příslušníci rozvinuté evropské, pardon, japonské civilizace. Děti si taky nestěžovaly na chabou úroveň triků a hereckých výkonů, naopak projevovaly něžné city k malému gappátku a půlku následující neděle strávily kreslením ptakoještěrů a hrou na Gappu – za mě a mou rodinu tedy suma sumárum slabší *** :-) (08.11.2010)

Gappa je dnes skôr humornou "podívanou", než serióznym filmom. Aj keď chcela byť (a vo svojej dobe asi bola) hororom o monštrách s morálnym ponaučením. Pozrela som si Gappu znova asi po 20-tich rokoch, ale okrem pobavených komentárov mi pri nej nič svetoborné nenapadlo. Priepasť rokov sa v tomto prípade nedá prekonať. Heslo znie: "Nezabíjajte monštrá, veď sú to tiež len ľudia". Tešia sa na svoje dieťa, pri stretnutí ho potľapkávajú, túlia si ho k hrudi a dokonca plačú. Od efektov, cez scenár, dialógy, hercov, až po "domorodého" chlapca namazaného boxom na topánky je to jedna veľká bieda. Ale v roku 1967 to v Japonsku mohla byť senzácia - kto vie, či sa úvodná pieseň (Gappaaa, Gappaaa:-) či záverečná (Sayonara Gappa:-) neumiestnili v rebríčkoch hitparád. Pikoška na záver - videla som Gappu ako malé dieťa na amfiteátri a asi ma dosť vzrušila, pretože viem, že v škole na výtvarnej výchove som potom nakreslila loď a dve veľké svetlá vynorujúce sa vedľa nej :-) To bola zároveň po celé tie roky jediná spomienka, ktorá mi z filmu zostala. (08.06.2006)

"Gappa" je starý, japonský monster horror. Ja som si ku týmto ázijským snímkom o obrovských monštrách nikdy nevypestoval vzťah. Filmové triky sú primitívne a herecké výkony šikmookých ochotníkov ešte primitívnejšie. Pamätám si, že asi ako desať ročný chalan som náramne túžil si to pozrieť. No namiesto "Gappy" ma zobral otec do kina na "Winnetoua". "Gappu" som videl až teraz a musím sa otcovi poďakovať, že v mladosti nedeformoval môj vyvýjajúci sa filmový vkus takýmto ázijským brakom. ** (25.08.2016)

Kdysi v našich kinech vyvolal tento film velký zájem diváků, kteří se na něj chodili dívat skoro jako na svatý obrázek. Dnes mi není zcela jasné proč, neboť i Karel Zeman už o 10 let dříve disponoval lepšími triky, než toto průměrné béčko. Ani dějově to není nic světoborného a herce snad ani nemá cenu komentovat - i vesničtí ochotníci by to zahráli lépe. Ty hvězdičky jsou ze sentimentu. (14.08.2002)

...iste môžeme hodnotiť skoro 5O-ročný film ako naivný s primitívnymi trikmi,ale v dobe keď tu nebolo v televizii, v kinách nič podobného - tak v kine to bol zážitok aj keď už v tej dobe tie hračkárske tanky,autíčka sme registrovali - v každom prípade pre mňa film má charizmu - a patrí to akejsi "voľnej trilógie" ,ktorá bežala v kinách .(Okrem filmu Gappa sa premietali i filmy :Gamera kontra Gaos a X-príšera z vesmíru) (25.02.2015)