Drákula

Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier.... (22.09.2007)

Mně osobně se tato adaptace líbila mnohem a mnohem více než silně přeceněná (a nesmírně nudná a hloupá) Coppolova. Upřímně z adaptací, které jsem viděl, považuji tuhle za nejlepší (překvapivě spolu se starou televizní českou), a to přesto, že je velmi volná. Má skvělou ponurou dobovou atmosféru, pěkné výtvarné zpracování, dobré herce, charismatického Drákulu pojatého jako skutečného neprvoplánového charmeura a několik (ne)pěkných momentů (třeba Mína v podzemních chodbách). Update 22.8.2016: Při repete u kamaráda na velkém plátně jsem si uvědomil, jak dobře ten film ve velkém vypadá. Lokace, počasí, spousty detailů v obraze, práce s kamerou, vyloženě esteticky podaná scéna mezi Drákulou a Lucy. (10.02.2006)

Chtěl jsem dát původně 5* a pánové Langella a Olivier by si to zasloužili, avšak nehodnotíme jen herce, byť jsou pro mě ve filmech jedním z nejdůležitějších aspektů. Německá verze je v porovnání k době vzniku působivější (1922) a Coppolova z roku 1992 zase (rozhodně nejen vizuálně) propracovanější a naplněná větší tvůrčí invencí - a barevností. :-) Gary Oldman se navíc na rozdíl od Franka Langelly pro tuto roli narodil, kdežto chudák "Nixon" ji musel kompletně zahrát. :) Typově byl tedy Oldman lepší volbou, kdežto u Van Helsinga nelze nic namítat nikde - je docela symbolické, že v tomto filmu si ho střihl Sir Laurence a o 13 let později jeho "nástupce" Sir Anthony. Vrátím-li se čistě jen k právě hodnocenému filmu, tak celkově musím herce, příběh i amtmosféru pochválit, avšak není možné dávat 5* jen proto, že se mi film líbil. Vždyť 4* také znamenají výborný (ale ne dokonalý) film a sem sednou lépe. Snímek měl slušné tempo a dařilo se mu udržovat správné hororvé napětí, ale problém je, že neskončil na konci (resp. konec se nacházel jinde) a především nezačal od začátku. Tvůrcům se zřejmě nechtělo do Rumunska. :-D (15.06.2010)

Zatímco se leckterý muž musí za ženou obrazně řečeno připlazit, aby měl sex, tady hrabě se připlazí hlavou dolů po zdivu a vezme si, co chce.. Williamsovy tóny, z kterých dle mého čerpal i Kilar, s ohledem na dobu vzniku výtvarná stylizace a všechno to prostředí se svícemi, pavučinami a mlhou, co nesvědčí revmatikům, se trošku perou se změnami ve Stokerově klasice a vůbec uchopením společností nepochopeného elegána, co nepije víno a zrcadlo považuje za marnivost. Langellu mám docela rád, ale tady s tím „jenom mukni a máš ho v sukni“ směrem k rajdě Lucy a valením bulv moc nebodoval. O charismatu Oldmana si mohl nechat zdát, když si přes den dával pod hliněnou duchnou sedm set dvacet.. (12.09.2023)

Průměrné ztvárnění Draculy, které ač ho mnozí považují za velký skvost, tak na mě zas až takový dojem neudělalo. Film je místy zbytečně natahován, je zde k vidění několik nudných pasáží a samotná atmosféra se houpe, jakoby si udělala špacír po housenkové dráze. Místy je naprosto bravurní, že se divák do děje doslova zažere, ale potom začne zase dokonale uspávat. Ani samotné herecké výkony nejsou žádná extratřída. (24.10.2010)