Villmark 2

Pro skandinávskou tvorbu mám určitou slabost a zvláště pak pro tu norskou. Navíc režisér Pål Øie pro mne není žádnou neznámou a po jeho Skjult jsem před pár dny viděl i mnohými opěvovaný první Villmark. Sice jsem z tohoto lesního hororu nebyl tolik odvařený jako mnoho jiných hororových nadšenců, ale musím uznat, že jednička měla své osobité kouzlo. I proto jsem neváhal a co nejrychleji si pořídil i druhý díl. Dopředu jsem si nic o tomto filmu nezjišťoval (což byla asi chyba), protože bych tak předešel zklamání, že oba filmy spolu nemají skoro vůbec nic společného. Vlastně kromě spadlého německého letadla do jezera a modelu letadélka vůbec nic. Prvotní zklamání z toho, že se děj nebude tentokrát odehrávat v potemnělých lesích (norská krajina je opravdu nádherná a Norsko patří mezi moje nejoblíbenější země, které jsem během svých toulek nejen Evropou navštívil), ale v ponurém sanatoriu. Naštěstí se ukázalo, že tato změna nebyla zas až tak katastrofální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Režisér totiž dokázal zapracovat v určitých momentech na atmosféře i zde a našel jsem tu i několik velice slibných scén, při kterých se mi trošičku zvýšil tep. Postupné prozkoumávání ponurých chodeb a místností přímo vybízelo k rozpoutání něčeho opravdu velkého, ale to by se scénáře musel ujmout někdo jiný, než sám režisér. Ten měl sice množství zajímavých nápadů, ale ty už nedokázal pořádně zrealizovat a hlavně vytvořit soustavné napětí. Místy totiž jeho bujná fantazie vytvořila takový chaos, že se v tom nejeden divák ztrácel a některé situace byly dost nelogické. Stejně jako chování některých postav. To už je ovšem bohužel zažitý trend mnoha filmů (tvůrců). Nejvíce byl mnohými Pål Øie kárán za to, že nedokázal přijít s nějakými pořádnými mord scénami a s tím musím bohužel souhlasit. Polovina postav zemřela opravdu dost jalovým způsobem, který postrádal nejen nápaditost, ale především potřebnou dávku brutality a krve. 50% (25.09.2017)

Se omlouvám, ale tohle fakt nešlo. První Villmark se mi líbil velmi, Skjult byl občas strašidelný, ale váznul mu scénář ... no a u druhého Villmarku Pål Øie doručil opravdu už jen solidní vizuál a atraktivní prostředí opuštěné psychiarické léčebny. S plnou vážností říkám, že tenhle film mohl vzniknout tak, že tvůrci našli strašidelnou budovu, vyrazili tam s několika herci (půlka jim bude hrát oběti, půlka strašidla) na týdenní dovolenou a bez rozmyslu, důvtipu, účelu a scénáře tam NĚCO na první dobrou natočili. Druhý Villmark je zkrátka ubíjejícím způsobem bezcílné bloudění opuštěným barákem, které sice bylo natočeno na profesionální filmařskou výbavu, tzn. na první pohled vypadá lákavě, ale na druhý pohled je očividné, že s důležitějšími věcmi si tu nikdo moc starosti nedělal. Panebože, vždyť to nebylo ani atmosférické, a to je v takovém prostředí fakt výkon. Chtělo se mi křičet hilfe (další věc - ta přeházená písmenka, mně by vážně zajímalo, v jakém momentě si je podle představy tvůrců průměrný divák složí). (10.12.2015)

Villmark(2003) jsem si po x letech rád zopakoval. Tenhle druhej díl byl pro měl premiérou. A hned ze startu napíšu, že kdybych ho neviděl tak by se nic nestalo a asi bych udělal i líp. Villmark 2 postrádalo vše co se mi líbilo na prvním díle. Z prostředí lesa přejdeme do sanatoria a tam nás čeká jen bezhlavý pobíhání. Taktéž se vytratilo veškerý napětí a atmosféra. Takže za mě 1lepší hvězda. (10.11.2023)

S Villmarkem má Villmark 2 společnýho asi jen režiséra a trochu lesa, ale dle hodnocení jedničky to asi nejednoho hororáře spiše potěší. Co se zápletky týče, tak se jede v šabloně Grave Encounters, přičemž se naštěstí nejedná o FF. Takže škrtáme hatery jedničky, škrtámě hatery FF a můžeme taky škrtnout hatery duchařin, protože ona je to taková duchařina bez duchů. Pål Øie nemá problém s budováním atmosféry, takže neurčitostní hodinka je v závěru naklopena do creepy naháněčky, jež pokukuje například po této severské slasherové pecce. Je trochu škoda, že tvůrci nevyšperkovali tento povedený horor trochou poctivýho gore, protože prostoru tam bylo spousta, bohužel zůstalo jen u vybízení. Nebudu rozporovat, že se nejedná o nic originálního, ale já si pravděpodobně Villmark 2 do letošní TOPky dám. Dá se doporučit! (04.12.2015)

"Azbest, plísně, rtuti sud... neznals bolest doposud. Tuberácká demolice? Sova houká: Nikdy více!" Náhodou, tenhle norský eintopf z rezavé vojenské konzervy, nalezené v nemocniční kantýně tuberáckého sanatoria, byl kupodivu poživatelný, sice mírně klišoidně zatuchlý, ale zasytil, aniž otrávil. A kdyby mezi čerstvým demoličním masem, z nuceného výseku na lékařských jatkách, byl alespoň jeden sympatický kousek, kterému/které bych mohl držet palce při boji o přežití, zaklapal bych spokojeně zobákem (právě vytaženým z díry v hlavě plesnivé norské sykepleier) a střílečkou hřebíků bych tomu přímo do čela nastřelil i čtvrtou hvězdu. Závěr na pohodu, mnou očekávaný, něžně melancholický. Aneb čiň slepé čertici dobře, injekční pidlou do zad se ti odmění. (17.09.2021)