Zátopek

Věřim tomu, že pokud má někdo nastudovanej Zátopkův životopis, tak mu asi tyhle pohyblivý obrázky budou ke spokojenosti stačit. Je to pěkně natočený, povedla se ta stylizace 40. až 60. let, herci jsou taky dobrý, prostě se na to hezky kouká... Snad jenom mohli nechat Issovou, ať mluví normálně jak jí zobák narost, protože ten moravskej přízvuk jí fakt nejde a občas to působí až trapně. A nemyslim si, že by to pro vyznění filmu bylo nějak zásadní, jestli mluví s přízvukem, nebo bez přízvuku. Jenže já vim o Zátopkovi akorát to, že rychle běhal a dělal u toho držky jak Sylvester Stallone ve filmu Over the top. A z filmu mi některý věci nebyly moc jasný, takže jsem si musel občas dát pauzu a něco si k tomu ještě dohledávat na wikipedii, abych se v tom líp orientoval. Takže já bych asi ocenil, kdyby se film víc soustředil na pouhý fakta. Naopak třeba ta postava australskýho běžce, co je u Zátopka na návštěvě, mi přišla úplně zbytečná. A co se týče Ondříčkovy tvorby, tak já mám stejně radši ty jeho první "zhulený" filmy. A myslim si, že už je nikdy nepřekoná. (08.01.2024)

Kdo jiný by měl dostat oslavný filmový pomník než Emil Zátopek. Díky spolupráci s manželkou Danou měli všichni zúčastnění možnost alespoň naznačit stinné stránky, které jejich bezdětné manželství ve spárech komunistického režimu mělo. Ondříček se snaží přiblížit zahraničnímu publiku přes rok 1968 a návštěvu z Austrálie, ale zrovna tato pasáž vyznívá do ztracena a bohužel to je na úkor sportovních úspěchů, které z časových důvodů sledujeme z rychlíku. Záplava Českých lvů je však na místě, protože koule pro tak náročný projekt má u nás málokdo. (01.10.2022)

Je to po dlouhé době skoro až povznášející pocit, moci se zase vypravit do kina na český film s vědomím, že se téměř jistě nebude jednat jen o další sériový anální výtěr s Langmajerem pro otylé pásové dělnice, manuální bagristy a přitroublé Pražáky, slepený z hoven a neinventivního odpadu některé z televizních žump. Ne, Ondříček je prostě nezaprodaná jistota, i teď řádně zatopil všem těm obvyklým, masově mezi dobytkem šířeným IQsupresivům a kulturcidům, a opět uplácal film minimálně evropské, ne-li světové úrovně, na který může být kinematografie našich lůzrů a hnojů právem hrdá. Ona sice nakonec asi nebude, protože se to netýká žádných ukrutně vtipných nebo tragicky dementních afektovaných prkenných pičí v přechodu, trapných impotentních pačuráků v krizi středního věku, Kolečka, Mádla ani Kokotka, a není to ani Trošku přiblblé, což těch 70% lopat a 10% olupených artových hnědopichů, okupujících tu společný prostor Agrofertu, dozajista nikdy nedocení. Tak o dvacet minut zbytečné vaty delší, než by měla na pět pěticípých být, dokonale vypiplaná a vesměs poutavá dobová freska, jež neglorifikuje a prostě zobrazuje sportovně fenomenálního poloretarda s velmi gelovitou páteří jako sportovně fenomenálního poloretarda s velmi gelovitou páteří. Freska, kterou nemalou měrou domalovali i výborně zvolení a zkušeně vodění maňásci. Byl jsem předem dost skeptický vůči Neužilovi s tím, že si jej v takové roli naprosto neužiju, a navíc jsem chtěl děsně vidět Kozubovy sýrově bílé holeně a tu bezesporu atletickou skunk-fuj figuru v červených trenkách, avšak Václav si to naopak zjevně dost užil a zmákl toho vychrtlého dementa naprosto fenomenálně, i když měl hnusnou pleš z koupací čepice, protože odmítl marnivě oholit kštici, aby mu náhodou nějaký ten fešák i během natáčení neodmítnul zafoukat do šalmaje pro přemíru testosteronu. Mikluš se pro role stranických funkcionářů prostě narodil, a i, tentokrát skvělá a přirozená, Marťhan ibn Issa není vůbec napřesdržku, když ji nikdo nenutí parodovat ostravštinu. Takže zase jednou po letech audiovizuálního teroru a diváckého utrpení intelekt i vkus neurážející tuzemský počin, po němž nebudete chtít srkat jogurt nosem, nenaroste vám vole, nepostihne vás impotence a ani vás nepopadne neodolatelná chuť vypnout celebrální funkce a vypravit se v pět ráno s bandaskou do Kolbenky či v devět s falešně koženým úsměvem do oupnofisu. (31.08.2021)

Vašek Neužil předvádí opravdu fantastický herectví. Pokud jde o děj, je to u mě stejný kafemlejnek, někových časových pásem co se vzájemně střídá mě nesedí a nikdy sedět nebude. odvádí to od emocí o od souvislého příběhu. Jinak režie Davida Ondříčka je profi, film má atmošku i silný scény, ale i když bych hrozně rád nad 3* jít nemůžu (31.08.2021)

Utíkej, Ťopku, utíkej! Velmi dobré, když tak Emil činí s touhou udělat ze soupeřů jen ty, co se zúčastnili. Už jen dobré a víceméně neutrální, když to samé dělá před partnerskými problémy a nebo jej honí systém divokej. Někdy ta snaha prodat nějaký Zátopkův památný výrok byla až úmorná, ale jako retrospektiva na Nagano na oválu to šlape přesvědčivě. A přitom stačilo, aby se na závod v Baťovském areálu vybíralo od začátku abecedy, nebo aby Dana při kvalifikaci na olympiádu v Londýně mířila oštěpem trochu víc doleva a nic z toho nemáme.. (02.01.2023)