On a retrouvé la 7e compagnie
The Seventh Company Has Been Found
Návrat siedmej roty
Režie:
Robert LamoureuxKamera:
Marcel GrignonHudba:
Henri BourtayreHrají:
Jean Lefebvre, Pierre Mondy, Henri Guybet, Pierre Tornade, Bernard Dhéran, Jacques Monod, Robert Dalban, Jean Rougerie, Erik Colin, Robert Lamoureux (více)Obsahy(1)
Chaudard, Pithivier a Tassin jsou sice vlastenci a nosí uniformu francouzské armády, ale rozhodně to nejsou žádní hrdinové a válku by nejraději prožili někde zcela v ústraní. Ovšem osud jim předurčil roli hrdinů i proti jejich vlastní vůli. A tak střídavě osvobozují sedmou rotu z německého zajetí, prchají v převlecích a když na to přijde, tak dokonce i bojují! (Česká televize)
(více)Recenze (139)
Sú filmy neobmedzene pozerateľné (nadčasové) a filmy pozerateľné iba v krátkom časovom úseku histórie i veku diváka. Návrat patrí do druhej skupiny. To, že som si ho pozrel neznamená môj návrat k starým priemerným filmom, iba rezignáciu na to, že v tomto teple sa nič zmysluplné nedá pozerať. Aj keď je to označené ako komédia, pousmiatie bolo maximom, čo ma počas sledovania postihlo. Intelektuálne náročná úloha aký drôt na aký gombík mi pripomenula podobnú scénu Riggsa a Murtougha v Smrtonosnej zbrani. Pretože som film pozeral na pol oka a počúval na pol ucha, dalo sa to vydržať. ()
„Válka není nic oproti paní Cluziové. Jestli vás uvidí, jak ničíte most, to radši vyleťte do vzduchu.“ Z Lamoureuxovy trilogie o Sedmé rotě je „Návrat“ mým nejoblíbenějším dílem a zároveň jediným, kterému dokážu dát 4 hvězdičky. Snad jen několik hluchších míst a vzpomínka na dost bídné dojmy z prvního dílu mi brání jít s hodnocením ještě výš, ale nakonec jsem té věčně prchající rozervné trojce pod vedením Pierra Mondyho /Broudier z Les copains 1964/ docela přišel na chuť. Hláškami a vtipnou akcí naplněnou komedií nás provází od začátku i samotný režisér a to v postavičce plukovníka s náročným úkolem propojování drátů k vyhození mostu. Jo, dráty a knoflíky mě spolehlivě znovu rozesmáli stejně jako operace útěku na zámku provedena s matracemi nebo (zdánlivě vážná) šachová partie s německým oficírem. Závěrečná „frankenheimerovská“ akce s vlakem působí na čistokrevnou komedii 70. let oproti předchozímu ději až nebývale realisticky, dokonce i Lefebvre dokázal zvládnout sehrát akční part bez přidané hodnoty nechtěné srandy, takže celá působí i po letech napínavě, s několika pečlivě promyslenými vtipy. 85% ()
Souhlas, na dvojce je nejlepší, že ač zrozena o dva roky později, děj pokračuje bezprostředně dál, protože válka na nikoho nepočká. Tentokrát naše povedená trojka uniká po vzoru Houdiniho na sto a jeden způsob, z nichž vyniká především exit s matracemi :-) Narozdíl od prvního dílu se dvojka dobového dabingu nikdy nedočkala, ovšem pánové Fišer, Přeučil a Plachý pro Lucernafilm v devadesátých letech odvedli rovněž velmi dobrou práci. ()
Priemerný francúzsky režisér: Robert Lamoureux, tentoraz snáď poriadne »pohnojil« úplne všetko, čo bolo vôbec k priamej dispozícii; a to teda konkrétne od samotného preobsadenia postavy v podobe Tassina, cez akýsi nesúlad medzi ústrednými postavami; skrátka, hereckým prejavom zo strán postáv: Chaudarda s Pithivierom, chýbala potrebná energická šťava, ako tomu bolo zrovna predtým, až vari i po plne chaotický, scenáristický kolotoč, plný vskutku ozaj najrôznejších zmätočných reakcií, a k tomu i pomerne dosť všelijakých prebytočných kreácií, kedy za najzdarnejšiu pasáž by som nakoniec mohol považovať iba; pozor začiatok spoileru: záverečnú, vlakovú sekvenciu, a teraz už konečne príde i koniec indície, čo je v rámci celého naprosto [ne]komediálneho titulu, naozaj žalostne málo; dokonca by som normálne podotkol, že odtiaľto priam sálala akási bezradnosť, ktorej akoby sa totižto nechceli priamo zúčastniť ani práve títo francúzski, hereckí predstavitelia, ktorí sa po scenáristickej stránke ocitli, ako celkom bezbranné figúrky na danej šachovnici... • Už keď som videl v samom úvode tohto [ANTI]sequelu «náhradníka» za predchádzajúceho Alda Maccioneho, ktorého s mimoriadnym poľutovaním musím následne skonštatovať, že ho vystriedal absolútne nevýrazný jedinec v podaní akéhosi Henriho Guybeta, tak som mal takmer ihneď aj po nálade, čo sa v podstate so mnou nieslo i naprieč celým týmto abstraktne bizarným titulom, pričom toto vonkoncom nie je jediná výhrada, ktorá by smerovala k tomuto filmovému zlepencu. • Trebárs som si hneď všimol, že postava poručíka, resp. letca Duvauchela, sa po istej chvíli celkovo vytratila z môjho dohľadu, keď doteraz ani neviem, čo sa s ním vlastne stalo? • Scenár býval veľmi zvláštne pozliepaný s niekoľkými patričnými sekvenciami, nad ktorými koľkokrát ostával rozum stáť; zvyčajne sa sústreďujúcim na niekoľko úsmevných útekov vždy len na [zo]pár minút, čomu predchádzala určitá zmena šatníku. Styčný bod v dianí by mohol síce predstavovať konkrétny Z Á M O K [najväčší možný lapsus], na ktorom sa nachádzalo množstvo »hodnotných zaja[t]cov«, ktorý zároveň na mňa ale za to [vy]chrlil neúrekom nezmyselných a nereálnych situácií, až som sa vtedy nenormálne začudoval, akí sú tí Nemci strašne tupí! • Zrejme si tvorcovia chceli z nich akosi vystreliť, čo sa ale minulo účinkom. • Čo asi malo diváka akože dobre pobaviť, tak to naopak pôsobilo opačným dojmom, z čoho sa automaticky dostavil tento úbohý výsledok: paródia v paródii! • Po sviežom prístupe v jednotke, prišla mdlá dvojka, ktorá je takým «tichým zabijakom» pre fanúšika originálu. ()
Solidní pokračování solidního prvního dílu. Dokonce bych řekl, že i o chlup vtipnější. Ovšem přestože se ústřední trojice snažila jak mohla, s Velkým flámem, perlou francouzských válečných komedií, se bohužel zdaleka rovnat nemůže. Tři a půl zaokrouhluji dolů. ()
Pokud si divák odmyslí vážnost doby, kdy se příběh odehrává, pak se baví s partičkou francouzských komiků a vysmívá se vojenské hlouposti. Minutáž odpovídá jednoduché zápletce: "Červený na červený, zelený na zelený." ()
Úplně srovnatelné s jedničkou. Prostě fajn odpočinková komedie, jejíž potenciál není zdaleka využit. Frantíci umí komedie líp. Hodnocení nechám opět na 3 silné hvězdy. ()
Druhý díl je snad ještě větší chrlič hlášek, a to nejen té o drátech a knoflících. Po dnešku jsem zjistil, že jsem nebyl omámen dětskou nostalgií a že Chaudard, Pithivier a Tassin pořád válejí. PS: Jsem rád, že ČT sáhla k původnímu dabingu, slyšel jsem jednou nějaký novější a nestálo to za nic. ()
For ME 75% ()
Pokračujeme v plné parádě a dostáváme další super válečný příběh se spousty dávky humoru a samozřejmě nechybí akce tady to všechno jenom schvaluji. ()
Scéna s matracemi je prostě nej :) a přepadení němců v lokomotivě taky. ()
Trio packalov sa vrátilo (aj keď jeden zmenil predstaviteľa za oveľa menej charizmatického) a pokračuje naďalej v neustálej snahe ujsť zo zajatia. Vždy sa im to podarí len na chvíľu a zase ich chytia a tak stále dookola. Tentokrát je kadencia gagov vyššia a zlepšila sa aj ich kvalita. Epizódka s matracmi je doslova geniálna a rozosmiala ma rovnako ako pred rokmi. Pobaví aj running gag s chlapíkom, ktorý vyhadzuje do vzduchu mosty v tú najnevhodnejšiu chvíľu. Takže celkovo to je najlepší diel a len tesne mu unikla aj štvrtá hviezdička. 7/10. ()
"Takže zelený drát na modrý knoflík, červený drát na bílý knoflík.." ;) ()
Zelený drát na zelený knoflík, červený drát na červený knoflík.....Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík... Pokračování úspěšné francouzské dobrodružné válečné komedie. Tento snímek není tak veselý jako ten první, ale je točen ve stejném duchu. Scény se slamníkama na zámku byly srandovní...moc horko.....moc zima.... Tentokrát je zajat celý Francouský štáb i se sedmou rotou a Pitiviére, Tassine a Chaudard se opět rozhodnou pro záchranu svých spolubojovníků. ()
Povedene pokracovani filmu Kam se podela sedma rota. Styl humoru zustava stejny - porad dobry. Azyl na francouzskem zamku a nasledny pokus dostat sve povesti se mi libil. Sedmdesata leta zkratka prala francouzskym (nejen) komediim. ()
Dal jsem si opáčko jedničky a konečně zkouknul pokračování. Dvojka je prakticky na stejné úrovni jako jednička. Akorát je možná míň dobrodružna. Nechápu výměnu Tassina. Maccione byl dobrej a trošku mi chyběl. ()
Je to stále dobré, ale už ne taková legrace jako v prvním dílu. ()
Naše sympatická trojice vchází na scénu přesně v tom momentě, kde skončila prví část. Akorát s tím rozdílem, že pozici spojaře Tassina, kterého hrál Aldo Maccione vystřídal Henri Guybet. Jinak v podstatě stejně dobrá zábava plná skečů, na můj vkus kolikrát až moc bláznivých. Český dabing bohužel o třídu horší než u předešlého dílu. V každém případě povedené pokračování. ()
Hahaha, to jsou ale blbcííí :-) Nějak bych se ani nechtěla nacházet poblíž tohoto vypečeného trojlístku. Obávám se, že v takovém případě bych se asi moc nenasmála. Jinak ale docela ano. Scéna s putujícími matracemi je nezapomenutelná :-) ()
Pokračování přesně takové, jaké si každý film může jen přát. V některých scénách dokonce i lehce předčí svého původního bratříčka. ()