Město 44

Očividně ambiciózní projekt, těžící hrdinský milník polské historie, nabízí překvapivě dobře natočené akční sekvence i šílený chaos válečných hrůz, drtící bez milosti členy hnutí odporu i civilní obyvatelstvo, nicméně mám s Varšavou 44 jeden menší problém (mdlá expozice) a dva poměrně zásadní. Ten první je, že když scéna bez varování skočí do efektního módu Wanted Timura Bekmambetova, ztrácí to všechno kolem na nějaké naléhavosti, protože se dostáváme do neškodné říše pohádek. Druhý problém úzce souvisí s prvním. Zvolená forma, která měla rozbít stereotypy válečných filmů (v úvodu něco jako Rebelové, jen bez zpívání a z 2. světové války) i obsah s podivným milostným trojúhelníkem byly vyprofilovány pro určitou diváckou skupinu, nicméně ty další svým charakterem zbytečně odradily. Takhle to člověk postaví vedle Polanskeho piana a rázem vidí ten rozdíl v umění hry. Velká škoda, protože to téma je supersilné.. P.S.: Poslední trikový záběr se znovuzrozenou Varšavou dojemně připomenul, jaká je síla života a jak hojivé umí být účinky času.. (12.12.2019)

Říkám na rovinu, že jsem zklamán. Město 44 mohl být solidním válečným filmem. Měl všechny nezbytné ingredience, respektive všechny hlavní a velmi solidní výpravu. Poláci umí točit filmy a zejména se jim v poslední době daří házet na celuloid velké válečné momenty svého národa. Jsou patrioti a dávají to znát i ve filmech. V Polsku se také nenašel nikdo, kdo by protestoval s průjezdem americké kolony. To jen v Čechách se stále najdou bolševický sráči, kterejm je líto, že na hradě není Dr. Husák, nebo rovnou Kléma. V tomhle jsme daleko, daloko za nima... Jenže ohledně tohoto filmu se věc až tak nepodařila...- Bohužel nám povstání tvůrci předložili odvyprávěné na osudech party mladých lidí , kteří si do povstání (ač za války) žili celkem spokojeným životem. Povstání samo pak rychle roztřídilo charaktery od zbabělců a také ty kteří měli zemřít a kteří měli zničení města přežít. Jenže. Výborné dobové kulisy i velice solidní výpravu mně osobně nabořil výběr některých herců a hlavně některá pojetí bojových scén. Když se ve filmu poprvé objevila matrixová scéna s dvojicí zamilovaných hrdinů kolem kterých zpomaleně prolétavají kulky, byl jsem v šoku ale nějak jsem to rozdýchal... Jenže ono se to opakovalo ještě několikrát. Ba co hůř, tvůrci k tomu přidali naprosto nepochopitelně moderní hudbu. Vrcholem mého šoku byl večer, kdy z protilehlého činžáku obsazeného Němci vyřvával gramofon tango... Do tohoto vskutku dobového momentu nám však tvůrci naservírovali milostné vzplanutí ústřední dvojice, kdy dochází opět ke zpomalení obrazu a začíná nám k tomu běžet techno ! Kameraman zase asi při natáčení zjistil, že s kamerou může dělat ledacos a tak se můžeme dívat skrze namontovanou kameru na stenu skrze jeho mušku či koukat přímo z ramena povstalce, kde byla kamera staticky upevněna... No, toto nejen nepůsobilo autenticky, ale vyoženě rušivě. Závěr to začal dusit fanatickým průběhem Němců uličkou smrti, kdy se nechávali kusí kosit z oken povstalci po desítkách či střelba pantherem z děla! ze dvaceti metrů na samotnou povstalkyni . Parta v černejch mundůrech v tanku asi zapomněla, že má v předku mašiny zabudovanej celkem výkonnej MG a raději to do holky prala laufem! No a jelikož to děva přežila natolik aby stačila ještě něco zasýpat a hrdina filmu si s ní musel ještě pokecat, kucí v Pantheru ohleduplně počkali (těch 20 m od obou aktérů) a pak nechali osiřelého povstalce normálka odejít.... Takže... Film měl hodně slušných momentů. Některé byly velmi silné, např. déšť. Záběry z nemocnice, minometnej útok na hřbitov atd...Řemeslně to bylo také zpracováno dobře. Ale ten scénář s milostnou linií a moderně pojaté bojové sekvence... to mi zkrátka chvilkama přišlo, že koukám na nějakej indickej film, kde se ve vypjatých momentech také zpívá a tančí a to mně kurva mrzí, protože jsem se na Město 44 dlouho dopředu těšil. Takže já dávám jen tři povstalecké návleky na rukáv. * * * (01.04.2015)

V celkovém vzezření to vůbec není zlé. Odsýpá to, akční scény nenudí a jsou poutavé. Nicméně mě protagonista hlavního hrdiny tak trochu štval, protože od začátku do konce vypadal, jako by trpěl nějakou psychickou vadou. A to mu pak člověk moc nepřeje pokrok ve vztahu se starší verzí Lilly Potterové (dlouho jsem přemýšlel, koho mi připomínala). Dojem tak trochu kazí slow-motion sex a například zahýbající kulky v akčních scénách. No co se dá dělat. Lepší 3 hvězdičky. (09.06.2015)

Mám rád narušení současných představ o tom jak má vypadat „správný“ snímek z druhé světové války, proto vznik této moderní verze kvituji s povděkem. Je fakt, že Komasa měl velmi dobře našlápnuto a pokud se mu něco daří, je to zejména skvělá řemeslná stránka. Peníze do něj vložené jsou rozhodně vidět. Je to současné, cool a docela slušně se tomu daří být sexy v té vše špinavosti. Jenže samotná kostra, tedy milostné drama mezi ruinami, nemá dostatečnou sílu aby celé ty dvě hodiny utáhlo. Navíc v některých scénách (v traileru přítomné líbanky mezi kulkami) působí až sebeparodicky. Závěr je pak příliš zmatečně odvyprávěný a chybí mu ten správný tah na branku, přičemž atmosféru dohání samoúčelnou, a leckdy překvapivou (tank), brutalitou. (10.05.2015)

Počin víceméně drsný. Ony umělecké záseky, mající snad expresivně vyjádřit impresi, nebo cože, jsou pro nepolského diváka když už ne utrpením, pak přinejmenším šokem. Rozháraná karpatská duše, historicky špikovaná všelijakými těmi děleními Polsek, prostě truchlí i miluje malinko jinak, než my. Podobné jurodivosti najdete i v dílech tamního velikána z nejvelikánštějších, severního Jiráska, Sienkiewicze. Více bych vyčetl jistou matnost postav, které se po Varšavě motají zdánlivě bezcílně, či nedostatečné osvětlení jejich motivace. Když pominu hlavního figuranta, samozřejmě, ten je zpočátku přiblble naivní panic - a potom zase trefenej. Látka by si zasloužila zpracovat skutečně podrobněji, třeba takový desetidílný seriál, to by sedlo. Pres a štych, peklo i beznaděj, do kterých byli povstalci uvedeni dílem svou nezkušeností, dílem Němci, částečně exilovou elitou a nejvíce pak nelidskými bolševickými čachry, by prostě měly být znázorněny rozmáchleji a v souvislostech. Samotné výjevy válečných hrůz nezbývá, než pochválit. Jsou dostatečně ekl. Trošku nám vybočuje scéna, v níž je sestra ve zbrani potrestána přímým zásahem z děla ráže panther. Sice pak ještě nějakou chvilku hovoří a až na nějaké ty oděrky a vyběhlá střívka vypadá celkem úhledně, ale zde bych opět hledal uměleckou licenci. Tedy nemyslím, že by Polky byly až tak ,,tvrdé" ženy, že ustojí s jen jemně odfouknutou ofinkou zásah tříštivým do pupíku. Samotnému se mi dokonce v dobách, kdy jsem ještě někoho zajímal, podařilo na nich nahmatat nejedno měkké místo. (01.11.2015)