Taboo

Taboo - Pro sledování tohoto seriálu existuje jenom jeden pádný argument: démonický Tom Hardy. Tempo je ze začátku hodně pomalé a seriál nabere pořádné otáčky až ve druhé polovině, ale jakmile se tak stane, už se nezastaví a po finále první řady byste nejradši hned začali se sezonou druhou... Snad se natočí, sledovanost prý nebyla nijak závratná a vzhledem k našlápanému programu Hardyho to není nic jistého... Ale zpátky k seriálu. K čemu jej přirovnat? Díky hlavní postavě je to takový Frank Underwood z House of Cards, který si ale místo amerických politiků obmotává kolem prstu celý Londýn v době největší slávy Východoindické společnosti, se značnou pomocí svých "superschopností" získaných od své indiánské matky a afrických šamanů... A co je také pozitivní, sledování tohoto seriálu vám vzhledem k malému množství dílů nezabere tolik času... (06.03.2017)

Asi jsem čekal od tohoto historického spektáklu o trochu více. Ona jména jako Tom Hardy či autor seriálu Steven Knight slibovala slušnou podívanou, přičtěte k tomu Ridleyho Scotta coby producenta. Strašně se mi líbila ta mysteriózní atmosféra říznutá chvílemi tajemna, kdy jste jako divák nevěděl, zda děj nesklouznul skoro k nějaké magii a čarodějnictví. Po stránce herecké nemám ani jednu výtku, Tom Hardy ve své roli démonický, to jeho herecké nadání v některých momentech nahánělo skoro až strach a hrůzu, neboť jsem mu uvěřil úplně všechno (čtěte sežral i s navijákem). I ostatní skvadra nezahálela a nenechala se zahanbit, zejména takový Pryce odvedl jako vždy poctivou práci. Za mě je největším minusem asi tempo seriálu, zejména v první polovině se to táhne, plus jsem očekával konec našlapanější. Po akční stránce seriál působí řemeslně přesvědčivě, dojde na pár brutálních útoků s noži či efektní přestřelka na konci. Jakože, nejsem zklamaný, to fakticky vůbec ne. Dle mě to ale mělo potenciál na absolutní strop. Nadprůměrných 7,5/10 si to ale pořád bezesporu zaslouží. (06.04.2021)

Nemohu si pomoct, ale je pro mě dost těžké přiznat seriálu byť i dílčí kvality, které bezesporu má, když v jeho základu nacházím úlitbu politické korektnosti, která místy hraničí s demencí. Přitom to byla právě Východoindická společnost, která stála u zrodu snah o globalizaci a nový světový pořádek. A vlastně dodnes stojí, přestože se přetavila do podoby korporací ovládající světové dění skrz Londýnskou City. Potud tedy výborný nápad, poukázat na pokrytectví společnosti, která de facto dávno před nacistickým Německem rozjela v mnoha anglických koloniích genocidu původních obyvatel a koncentrační tábory. Žádný Norimberk se nekonal a dnes nás kosmopolitní potomci těchto gaunerů povýšeně poučují o lidských právech a naší povinnosti kát se za cizí zločiny dobrovolným podvolením invazi sociálního odpadu z třetích zemí a dobrovolným zavržením kulturní identity. Z historického pohledu je seriál ubohý guláš. Představa černého advokáta, který počátkem 19. století trestně stíhá vysoce postavené bílé úředníky je stejně reálná, jako obojživelný tank v bitvě u Lipan. Pochopitelně jde o tzv. "ušlechtilého negra", nositele pravých lidských hodnot, který blahosklonně poučuje své opovrženíhodné bílé bratry. Ano, tenhle typ černochů lze dnes potkat především ve filmech a seriálech, v reálných statistikách kriminality naopak právě afroameričtí spolubratři trhají rekordy, tož je třeba je nechat triumfovat alespoň ve fantazii, že. Jediné pozitivní postavy seriálu jsou tak pouze barevní, různé pochybné existence, prostitutky, transvestité, pouliční kriminálníci, jakýkoli bílý heterosexuál konzervativního smýšlení je vzápětí odhalen jako odpudivé monstrum. Gramsci se musí všem těm blbým gójům, kteří mu skočili na lep ze záhrobí potměšile smát. Poslední poznámka na závěr: pyramidy v Egyptě opravdu nepostavili černoši, jak samolibě tvrdí zmíněný černý advokát, pyramidy postavila původní egyptská rasa, která byla bílá. Že by ukázka vzdělanosti současného levicového "intelektuála"? Typický snědý egypťan, tak jak ho známe, je vlastně míšenec původní bílé rasy s rasou negroidní a byl naopak příznakem úpadku kdysi velké egyptské civilizace. Což je přesně ten osud, který by nám současní socilání inženýři rádi uchystali, když nás chtějí, dle vyjádření pablba Junckera, křížit jako dobytek s jinýma rasama. Zažil jsem normalizaci a pocit nasranosti, když jsem viděl, jak se v zájmu údajně vyššího blaha překrucuje realita a nevěřil bych tomu, ale je to zpět. A tenhle typ umění slouží jako propaganda sebemrskačské multi-kulti ideologie. (01.06.2017)

Nebudu lhát, když budu tvrdit, že jsem čekal, že Taboo bude větší pecka. Prostě jsem čekal mnohem více, než jsem nakonec dostal. Tím nechci tvrdit, že Taboo je špatný seriál, to totiž rozhodně není. Jen si myslím, že z něho šlo vytáhnout ještě více. Na druhou stranu díky tomu není seriál úplně mainstreamová záležitost, která sedne naprosto všem. Tvůrci zvolili pomalejší vyprávění a specifické dávkování informací. Díky tomu neustále udržují naší pozornost a překvapují nás zvraty a překombinovaností Delaneyho plánů. Velmi mi sedla celková atmosféra seriálu, která je temná, nepříjemná a hnusně realistická. Všude samá špína, nepořádek, mokro, déšť a mrtvoly s vyříznutými střevy. A pak je tu samozřejmě hlavní postava Jamese Delaneyho, o které bych jako divák chtěl vědět více, než dostanu. Chci znát jeho minulost z Afriky, jak přišel k diamantům, výcvik u Východoindické společnosti, otroctví, kanibalismus a nebo lásku k jeho setře. A na to jsem se celou dobu těšil a seriál mi ukázal jen špetku z toho a to mě fakt mrzelo. Tom Hardy je v této roli parádní a dost mu sedla. Jeho pohledy, buldočí zápal, málomluvnost a velká část šílenství z něho dělají velmi zajímavou postavu. Oproti tomu jeho protivník v podání Jonathana Pryce působí malinko nudně, ale v dalších dílech se ukáže jako slušný protivník. Oona Chaplin je zde dost zajímavá a celou dobu jsem nevěděl co si o ní mám myslet. Příjemně mě překvapila Jessie Buckley, kterou jsem neznal. Z vedlejších postav si prostor hodně kradl Michael Kelly a Tom Hollander. Co se týče samotného seriálu, tak ten si jede svoje a občas je mu naškodu pomalejší tempo a hlavně překombinovanost, kdy není vůbec jasné o co postavám ve výsledku jde a některé zvraty díky tomu ztrácí na efektivitě. Taboo je velmi dobrý atmosferický seriál, který trochu pokulhává s příběhem. (01.03.2017)

Londýn začátku 19. století má coby hlavní město vzkvétající říše, nad kterou nezapadá slunce, to nejlepší ještě před sebou, ale už tehdy je přes dočasné potíže napoleonských válek vnímán jako centrum intrik, které rozhodují o stavu tehdejšího světa. Zároveň je to místo, kde nikdo nemá jen jednoho pána. Až na Jamese Delaneyho, který slouží jen sám sobě, své pomstě a cestě za úspěchem. Jeho osudy se dají chápat jako příběh Monte Christa zbaveného noblesy a ušlechtilosti. Delaney je dobrodruh se špinavou minulostí, přítomností a budoucností, kterému nečiní žádný problém překračovat hranice zákona i dobové morálky a je obklopený spojenci ze dna společnosti, kterým takové móresy vyhovují. Seriálu se dá vytknout určitá sázka na cool styl, na efekt, ale zároveň přichází s tak zajímavou sebrankou na všech stranách konfliktu, s tak zajímavým dějem plným zvratů a s takovými charaktery, které jsou špinavé zvnějšku i zevnitř, že to seriálu rád odpustím. Herecké obsazení je luxusní, Tomu Hardymu role drsňáka, co si jde za svým, dokonale sedne a patří k zásadním rolím jeho kariéry. Bavil jsem se skvěle a zrovna u tohohle projektu bych byl rád, kdyby vzniklo smysluplné pokračování. Celkový dojem: 90 %. (01.04.2022)