Snílci

Italský režisér Bernardo Bertolucci se již jednou provokativně Paříži věnoval, a to ve svém kontroverzním snímku Poslední tango v Paříži, které dnes působí značně sexuálně umírněně. Jak se zdá, doba jde kupředu a možná časem nebude rozdíl mezi pornofilmem a uměleckým filmem. Protože i Snílci obsahují velmi erotické scény, které skutečně leckdy lze zaměnit s pornografií. Samozřejmě právě proto je tento film ohromným lákadlem pro většinový dav, avšak i za tímto jistým typem pozlátka se skrývá malý velký příběh. Ocitáme se v Paříži jara roku 1968, kdy byl vyhozen nejlepší francouzský filmový archivář, promítač, kritik a odborník, a mnozí slavní herci jej začali obhajovat i proti policejnímu násilí. Tyto úvodní scény jsou vynikající v tom, nakolik kombinují původní dobové záběry s nově natočenými, takže dochází k jakémusi prolnutí minula a současna. Mladý Matthew, americký student francouzštiny a milovník filmů, se při těchto demonstracích seznímá s mladým párem Theem a Isabelle. Ti se znají od dětství a nabídnou mladíkovi možnost bydlet s nimi. Zasvětí ho vedle povídání o filmu i do mnoha francouzských způsobů sexu a milování, ale stále jsou malými dětmi, kterým chybí nadhled nad sebou i situací kolem sebe. A i když se Matthew snaží, nepodaří se mu je předělat, protože náhle přichází politická revoluce a on oba ztrácí. Film má na disku skvělé provedení – jak obrazové, tak zvukové. Vedle českého dabingu v Dolby Digital 5.1 zde najdeme i stejný původní anglický zvuk v Dolby Digital 5.1, ale také anglický zvuk v DTS! Ne že by mezi nimi byl větší rozdíl, ale v těch několika málo scénách zní dobře. Bonusy zahrnují upoutávku na tento film a také trailer na Trio z Belleville, fotogalerii, ale pak také např. rozhovory. Je jich celkem šest – tři s herci – představiteli Thea, Matthewa a Isabelle, a tři s režisérem, scenáristou a producentem. Mají od dvou do jedenácti minut, a asi nejzajímavější je ten s režisérem, kde zjistíme, proč tento film natočil a jaký byl návrat po třiceti letech na stejná místa. Následuje jedenáct minut z natáčení několika různých scén, tedy z placu, které mají české titulky, stejně jako pětiminutový film o filmu, jenž je spíše větším trailerem s ukázkami z filmu a krátkými výňatky z již slyšených rozhovorů. (09.08.2019)

Nicim nevynikajici film a navic s hercem, ktery se mi tak trochu hnusi - Michelem Pittem (navic neumi hrat). (11.10.2008)

Mohl to být zajímavý příběh, kdyby se Bertolucci víc věnoval pařížským nepokojům v 68' a neztrácel tolik času s těmi nevěrohodnými sexuálními propletenci :-) (15.03.2006)

Nemám vůbec nic proti masturbaci, ale masturbovat, když píšete dopis mamince? Přiznám se, že jsem poprvé, před těmi třinácti lety, na film koukal hlavně kvůli Evě Green. Jsem rád, že jsem si dnes, po letech, mohl vychutnat i ten zbytek. Svérázný návrat do strastí mládí a jistého dobově-historického úseku. Vyloženě charakterní film, který se netočí ani tak kolem příběhu (a snad ani myšlenek), ale kolem postav. Viděl jsem od Bertolucciho teprve jen dva filmy (napravím, napravím) a zrovna dva, které mi přijdou svým způsobem nějak propojené, jako by jeden odkazoval na druhý). Bavily mě hrátky kamery (využívání zrcadel). Ten byt, ta knihovna v něm... (15.12.2016)

Tomu hodnocení tady okolo jaksi nerozumím. Tenhle film je podle mě skvělé sousto hlavně pro milovníky filmů, neboť odkazů na slavné šlágry let minulých je tu nepřeberné množství. Mimoto se na Evu Greenovou krásně kouká a talentovaní pánové Pitt a Garrel se snaží nezaostávat. (17.02.2009)

Zo začiatku kilm o iných filmoch a vzťahom k nim s trojicou fanatických filmových fanúšikov, komplexná filmová mozaika naplnená odkazmi a éterickosťou s troma voľnomyšlienkárskymi postavami, Matthewom a dvama súrodencami -domácimi - Theom a jeho sestrou, ktorí spolu vášnivo zdieľajú záujmy, obzvlášť fanatickú lásku k filmu a hýria chytľavou netradičnosťou prejavujúcou sa hlavne v ich hrách, Bertolucii pri tom krásne kombinuje výrazovú paletu od humoru po erotiku. Matthew je prijatý do spolku týchto "obludiek" (THE FREAKS,1932) a film postupne prechádza do úrovne romantického filmu zasadeného dobového kontextu pod povrchom tlčúceho na dvere bytu kde si postavy vytvárajú svoju malú bohémsku "komnatu". Prvá polovica sníky je sympaticky emancipovaná až streštená, tá druhá sa venuje prenikaniu do komplikovaných vzťahov medzi postavami v intímnej atmosfére prostredia s pár izbami premenených na malé emancipované univerzum troch ľudí, vykreslené na filmovom plátne v impresionistických farbách. Éterická dráma o zaujímavých ľudoch v revolučnej dobe, film o láske k filmom a ich citovaní na pozadí načrtávajúcom dobové udalosti vychádzajúce výrazne na povrch až v záverečných minútach, z bytu sa dostávame do ulice, atmosféra snímky sa mení, z myšlienkovo bohatej vláčnosti zrazu kričí. (13.04.2013)

Jeden bobr vládne všem, jeden jim všem káže... (31.03.2014)

Pseudointelektuálne, veľmi okato odkazujúce na Jules a Jim, postrádajúce ľahkosť - SNÍLKOVANIE majúce len v názve. Jediné pozitívum je BB´s čuch na hercov ! (03.03.2009)

Pre mňa kedysi manifest všetkého. Pulzujúca výpoveď sexuality, umeleckého ducha a akejsi vnútornej rebélie. Myslím, že ak si budú Bertolucciho pamätať za nejaký film, tak to bude tento. A kto po tomto filme nemá Evu Green zafixovanú ako famme fatale? (06.03.2021)

Bertolucci bohužel už netočí tak skvělé filmy jako dříve, ale Snílci mě celkem oslovili a musím říct, že ačkoli Poslednímu Tangu v Paříži nesahají ani po kolena, tak se mi líbili a nebýt toho režiséra, který už vytvořil díla skvělejší, tak je tu vychvaluji jako smyslný film, který vás zavede do jiného světa... (19.03.2005)

Bertolucciho esteticko-filmové intelektuálně sofistikované cvičení jež má tři témata: kino, politiku a sex. Tyto se prolínají v diskuzích mezi třemi hlavními postavami, které si vybudují vlastní svět ve svém bytě, zatímco venku probíhají pouliční protesty studentské revolty roku 1968. Je to podáno s dostatkem empatie, šarmem a lehkostí, že je celkem snadné podlehnou názvu filmu a zasnít se také. Bertolucci vzdává hold světovému filmu, v prostřizích jsou skryty pozdravy od Keatona, Chaplina atd., skvělý soundtrack zahrnuje vše možné od Dylana až po hudbu z dobových francouzských filmů včetně prvního hitu u nás více méně neznámé, avšak pro pochopení kontextu francouzské moderní kultury významné šansonierky Françoise Hardy "Tous les garçons et les filles"._____Samostatnou kapitolou je nahota a sex ve filmu. Možná je to víceméně bezúčelná berlička pro povrchní atraktivitu filmu s naznačeným sourozeneckým incestem._____Tak či onak tehdy začínající filmové hvězdy to pojaly opravdu odvážně a adolescentní Evík po té co se ve své filmové prvotině svlékne do stavu ganz ohne, je autentickou sexuálně osvobozenou flower power teenagerkou a nenechá o svém velkém filmovém talentu pochybovat ani toho největšího puritána z kláštera poustevníků augustiniánů. Další mužské stars této trojky nijak nezaostávají, jen jejich herecký talent nedokáži tak odborně posoudit jako u Zelené Evy – tam jsem si naprosto jist. V čem trochu tápu je otázka, mám-li dílo považovat za filmový majstrštyk nebo úlet lascivního básníka z Parmy…Brilantně natočená a netuctová podívaná je to každopádně. 👍 Produkce: Recorded Picture Company (11.08.2020)

ale určitě je co sledovat:-P (30.01.2008)

Bertolucci je jako malé dítě, které se nedokáže soustředit na jedno téma a patřičně ho rozvíjet. Jednou si hraje s filmem jako takovým, pak přeskočí k sexem prodchnutému vztahovému dramatu jedné podivné mladé trojice, aby nakonec zauvažoval o revoluci jako o zdánlivému vyřešení všech problémů (to zdánlivého zdůrazňuji). Zkrátka se jedná o tři rozdílné kapitoly, které mě příliš nepřesvědčily o vzájemné souvislosti důležitosti v příběhu. Což je škoda, protože samy o sobě fungují více než dobře viz komentář Douglase. (05.12.2011)

Dobové udalosti protestov vo Francúzsku v roku 1968 v tieni priblblých nadržaných mladistvých. Veľa erotiky, sexu, príliš debilných dialógov, debilnej tajomnosti a šialenosti postáv. Dej bol vo väčšej časti nudný a zbytočný. Tento film mi skoro nič nedal a ani nahá Eva Green tomu nepomohla. (20.01.2012)

Škoda toho urychleného konce - kdyby v něm film důkladněji adaptoval knižní předlohu, asi by to bylo za plný raneček. (21.01.2013)

Jsem snílek. Duší i povahou. A možná i proto jsem čekala od tohoto filmu víc, mnohem víc. Jediné, co mě skutečně zaujalo a co jsem celý film napjatě a bez dechu sledovala, byl "nezdravý" sourozenecký vztah. Blízké sepětí, vzájemné vcítění, intimita, závislost jeden na druhém, důvěrnosti - to vše dohromady vytvářelo zajímavý prostor k úvahám. Erotické scény mě neoslovily - i když si cením otevřenosti a hlavní postavy byly dobře koukatelné - pro mě to bylo bez žáru, bez chtíče, bez skutečné vášně. Nicméně... beru v potaz lásku k filmům, pozoruhodný a zvláštní dům a obrovskou toleranci ze strany rodičů. (23.02.2014)

Trochu zklamání. Místo "Velkého bijáku od Velkého Bertolucciho" mi to chvílemi připadalo spíš jako Tinto Brass pro intelektuály. (31.03.2004)

Snílci je snímek s lehce erotickou tématikou, ale o které to ve výsledku není. Je to především příběh o svodomyslných bohémech, co se nebojí inspirovat. Postavy se pohybují na prahu mládí a stáří a tak se nelze divit některým jejich lehce extrémistickým názorům. Bernardo Bertolucci (jehož všechny filmy budu muset ještě určitě dohnat) se zde trošku vysmívá svému mladšímu já, zdá se mi. A daří se mu to překvapivě skvěle. A byť snímek nemá výraznější příběh, film vcelku uteče. Skvěle odkazuje na starší filmy (které jsem také ještě neviděl až na dvě výjimky). S tím souvisí asi má nejvetší výtka k filmu. K tomu aby si film člověk mohl plnohodnotně užít je dle mého třeba mít pořádně nakoukáno (ať už francouzskou novou vlnu či odkazované ještě starší snímky) a to bohužel zatím nemám. Ale rozhodně dalm tomuto snímku následnou druhou šanci až se drobet dovzdělám.7/10. (06.05.2021)

Věřím, že je to dobře natočená adaptace - knížka se mi z hlavy vypařila po pár dnech, s filmem to bude asi stejné. To, že někde choděj nahý lidi a spěj spolu, ještě neznamená, že je to film, o kterém by se mělo mluvit. Zdá se mi, že dějová linka o osmašedesátém šla poněkud do ústraní a já mám před očima jen penis Louise Garrela (pas mal). Herecky je to dobré, ale Beertolucci je voyer, který poselství svých filmů ukrývá pod povrch. Narážky na ostatní filmy jsou skvěle udělané - film se přehrává přímo v obraze. Francouzská mládež 60. let nebyla jen plná ideálů, ale byli mezi nimi i zkaženci. Ostatně dnes je to stejné. Jestli bych film chtěla vidět znovu? Možná ano, kdyby byl kratší. (20.11.2011)

Je to tu zase. Jeden už by skoro mohl zmáčknout ctrl+c, a potom ctrl+v. Zkrátka zase další film, který zdaleka nedosahuje kvalit knižní předlohy. Skutečně, pokud se vám Snílci jen trochu líbili, určitě si nenechte ujít stejnojmennou knihu Adaira Gilberta. Film samotný také není špatný, má perfektní atmosféru a některé scény jsou krásně nespoutané. To, co tam ti mladí lidé předvádějí není nechutné. Je to prostě styl života a myšlení jedné francouzské generace. Generace snílků... Film to není dokonalý, ale kvůli té atmosféře, půvabným odkazům na jiná filmová díla a i díky ústřední trojici si nicméně čtyři hvězdičky zasoulož..ehm, pardon.. zaslouží. (25.05.2007)