Detroit
Detroit
Detroit
Detroit
Detroit
Režie:
Kathryn BigelowScénář:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrají:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (více)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(více)Recenze (172)
Je to skvelé. Veľmi zaujímavá štruktúra, pozostávajúca vlastne z troch filmov. Prvý je až dokumentárnou rekonštrukciou udalostí v Detroite. Druhý(a najlepší) je strhujúci a veľmi nepríjemny minimalistický psychothriller. A záver patrí tradičnému posolstvu. Bývalá pani Cameronová všetky zvláda s úplným prehľadom a vytvára silnú mozaiku. Remeselne brilantnú, príbehovo silnú, herecky nadupanú (Will Poulter je satan) a myšlienkovo (bohužiaľ)nadčasovú. A vôbec mi nevadilo, že som tematicky mimo. Jediný problém vidím v možno až príliš košatej dĺžke a v tom, že posledný akt je až príliš tradičný a za predchádzajúcimi predsa len zaostáva. Veľká škoda, že sme to nemohli vidieť v kinách. 9/10 ()
Katka mě jaksi přestává sedět, už minulým snímkem Zero Dark Thirty mě kdovíjak neoslnila a jeho délka pro mě byla poměrně neúnosná. Dalo by se říct, že se režisérka poučí a příští film na stopáži oseká. Nestalo se tak. Detroit je pro mě příběh o jedné dávné černošské kapele, což mě prakticky vůbec nezajímá, na pozadí rasových událostí ve městě Detroit. Černoští herci mě až na Boyegu a Mackieho splývali a od Poultera jsem čekal větší zázraky. Nevím kam se paní režisérka vrtne příště, ale já u toho možná už nebudu. 40% ()
U filmů Kathryn Bigelow většinou silně oceňuji autentické kvazidokumentární ztvárnění, ale zároveň mám problém s dramatickou odtažitostí a ne úplně vydařenou snahou o maximální dějovou komplexnost. Detroit je jejím prvním dílem, v němž takřka po celou dobu stoprocentně funguje obojí - navození obrazového naturalismu a autentické atmosféry proběhne během několika vteřin a do konce už nepoleví a v prvních 90 minutách sledujeme precizně vygradovanou story přecházející od zastřešujícího rasového konfliktu ke konfliktu mezi skupinou více či méně vyprofilovaných postav. Herci jsou výborní a je možná škoda, že o některých aktérech se toho navzdory dlouhé stopáži dozvíme tak málo a jiní představují uměle vymodelované typy za účelem klasického zdramatizování skutečného příběhu. Posledních 45 minut sice značně ubírá plyn a film díky zmírnění radikálního střihu a roztřesené kamery uvolňuje diváka z emocionální klece, ale jako celek se jedná o vyprávění bez větších chyb a zaváhání, které píše důstojný a naléhavý epitaf obětí vzešlých z dané události. I ohraná rasistická písnička má pořád svou sílu, když se dočká takhle kreativního dirigenta. 80% ()
Rozpačitý dojem, no svoje kvality tento snímok rozhodne má. Úvod bol slabo vťahujúci a vlastne som ho bez nejakého vzrušenia alebo niečoho pamätnejšieho len tak pretrpel. Stred snímku sa potom venuje skoro až s dokumentárnym prístupom tým nešťastným udalostiam v hoteli, pričom sa režisérke celkom fajn podarilo zatlačiť i na emotívnu stránku diváka. No potom prišiel záver a ten skĺzol už len do zbytočného predlžovania s haldou vaty a nudnejšieho policajného vyšetrovania. Skrátka to dobré na snímku je len samotná téma a jej filmové spracovanie v strede filmu, to pred a potom je len omáčka, ktorá veľmi často nudila. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()
Paradoxně nejzajímavější je první třetina s "úvodem do děje", představením tehdejšího Detroitu, se širším záběrem na svět a pnutí ve společnosti. Pak se film zlomí do minimalistického vyprávění o jednom baráku a nepěkných věcech které si v něm dělá pár postav, jeho tempo umře, a jeho náhled začne být tak didaktický, až se jeho postavy začnou měnit na karikatury, čímž vlastně přestanou být jakkoli zajímavé - a ani následná soudní dohra to moc nezachraňuje. Teď se vyloženě nabízí srovnání s o pět let mladším Chicagským tribunálem, který podobné téma a koncepci zvládl nekonečně lépe. 7/10 ()
Přešitá transka fušuje do řemesla chlapům už nějaký ten filmový pátek. Má Kateřina Bíglová nějaký záživný film?! Shrňme si její filmografii: Modrá ocel - fraška o policistce, špatné akční scény, Bod zlomu - nuda prokládaná špatnými akčními scénami, Stroj na smrt - trapas století, strašné, Zvláštní dny - zabitý potenciál, Smrt čeká všude - tato vojenská fraška, akční prd, porazila technicky náročného Avatara. Já padám, paní s šulínem mezi nohama. Nemáš Camerone píglovat tranďáky. A co Detroit? Propadák, první hodinu jsem málem uklidil, nakoupil a upekl cukroví nad svíčkou, druhou hodinu jsem málem počal masturbovat nad fotkou Marie Rosůlkové, zbývajících dvacet minut jsem objednal let do Detroitu. Mám tam nějakou práci. Udělat z Kateřiny zase holčičku. Vzal jsem si na to příborový nůž. Ty krávo, už nerežíruj! Na to by do kina nedostali ani důchodce v posmrtném stavu. Tyto typy filmů mě zabíjí. Když už je to (neprávem) v červených číslech, tak by to snad mohlo nabídnout něco zajímavého, úchvatného a tak nějak. Film se pitvá úmorných 140 minut(!) s něčím, co by se dalo smrsknout do standardní stopáže o 90 minutách, aby to mělo pohyb a gradaci. Ne, mělo to nejhorší z nejhorších, úděsné černochy v reáliích horších než české seriály. 0/10 ()
Mám problém s vyzněním scénáře, který je mnohem černobílejší než ona kritizovaná spravedlnost. Policisté jsou zde jen sadistická hovada, která si vybíjí frustraci na nevinných černoušcích. Snažím se představit si práci mužů zákona, kteří se marně pokouší zabránit mase naštvaných primitivů v rabování, ničení a pálení města, napadání všeho a všech prakticky holýma rukama. Navíc rukama svázanými spoustou předpisů a zákazem použití střelby. Z jedné strany život ohrožující násilí, z druhé kritika od veřejnosti za neschopnost zvládnout situaci. Boal tohle vše neobjektivně naprosto ignoruje. Katrhryn je výtečná režisérka, která by zřejmě dokázala napínavě natočit i film o věšení ponožek na prádelní šňůru, takže Boalův nekritický postoj dokázala zamaskovat do řemeslně skvěle odvedeného filmu. V mém osobním žebříčku politicky agitačních filmů však Detroit ani náhodou nemůže ohrozit prvenství Krále Šumavy. ()
Veľmi ťažko stráviteľná záležitosť. Nôž sa mi furt otváral vo vrecku! A Will Poulter je nebezpečný herec! Jeho musíte nenávidieť už len za ten jeho ksicht! ()
Hanba akademii, že se tohle nedostalo mezi letošní nominované za nejlepší film (a ještě větší českým distributorům, že se našim kinům snímek úplně vyhnul!)... I přes značnou stopáž parádní drama podle skutečných událostí, významná část filmu je velmi intenzivní psycho teror. Herecké výkony bezchybné a režie mé oblíbenkyně Kathryn Bigelow (dosud JEDINÁ žena, která kdy dostala Oscara za režii!) je opět nesmírně sebejistá a precizní. 80 % ()
Asi ťažko nájdeme v súčasnosti režisérku, ktorá by tak dynamicky dokázala nakrúcať veľké drahé filmy ako Kathryn Bigelow. No a to si dovolila venovať expozícii nejakých 50 minút, pričom trend je skôr úvodnú pasáž skracovať. Ale ako vidno, také široké predstavenie viacerých postáv malo opodstatnenie. Rovnako aj po samotnej akcii v hoteli nejdeme úplne jednoduchými scenáristickými cestičkami a súdne finále je možno kratšie ako predchádzajúce výsluchy. Kritizovať čiernobielosť filmu nie je príliš spravodlivé, v úvode veľa sympatií miestni obyvatelia nezískavajú a napríklad ten nasratý biely policajný šéf bol správny chlap. Dobová atmosféra je dokonalá. ()
"Detroit" je skutočne silným filmom. Veľmi dobre natočený, veľmi dobre napísaný a plný postáv, ktoré budeme milovať aj nenávidieť. Pretože dávajú svoje role tak dobre. Odstránim hneď na úvod jeden jediný problém s filmom a to je, že prvá polhodina je trošku rozsypaná. Myslím to tak, že nevieme na čo sa sústrediť a viac-menej sú to len scénky umiestnené za sebou, ktoré nám predstavia situáciu, v ktorej sa Detroit nachádza a predstaví nám hlavných hrdinov. A následne začne film a spustí sa akcia. A od toho momentu je to vynikajúci film, kde prežívame každú jednu minútu so všetkými zúčastnenými. Vieme pochopiť čo sa odohráva v ich hlavách, rozumieme ich motiváciám a chceme, aby sa odtiaľ dostali. Aj keď vieme, že to nedopadne asi tak, ako by si všetci predstavovali. Rovnako človeka nahnevá, keď si uvedomí, ako to celé nakoniec dopadne, a že nie vždy sa človek dočká šťastného konca. Je to smutné, ale 60-te roky boli v Amerike asi skutočne najhoršie roky. A je to v tomto filme silno cítiť. Silné. Je to psychologická tortúra, kde človek skutočne vidí všetko čo sa deje a najhoršie je, že je iba divákom pred obrazovkou a nemôže to zmeniť. Lebo taká bola skutočnosť. Ak ste fanúšikovia filmov, ktoré skutočne vedia povedať dobre príbeh a hovoria o téme, o ktorej je treba hovoriť, pozrite si tento film. Skutočne stojí za to. Hodnotenie: A- ()
Víte co tohle je ? Tohle je historie, historii nemusíte mít rádi, ale nemůžete ji vymazat, nemůžete ji změnit, nemůžete ji popřít, můžete se s ní jenom smířit a postavit se jí čelem a čelit ji, né hrdě, ale s úctou a s respektem. I přestože někteří plantážníci, takovouhle historii neradi a nejraději by ji pozměnili, tak se zní člověk může poučit a být lepším. Smutné na tom je že do dneška se to nezměnilo, po světě a hlavně v USA sou tyhle problémy furt, stále tam přetrvávají, jen se mění lidé a zbraně, ale nemění se názory. Film je zpracován neutrálně a ani jedné straně nenadržuje, na jedné straně je police která zatýká a buzeruje černochy, kvůli každé prkotině, na straně druhé sou černoši kteří toho už mají dost a tak jednají pod vlivem emocí. Emočně výborně zahrané, naturalistické a nikterak nadsazené, Poulter se svoji partičkou je šílený a nevyzpytatelný, Boyega konečně projeví svůj herecký talent a Martin Luther King Jr. na obzoru. Mám sen........... ()
Nahlédnutí do jednoho motelu uprostřed Detroitské hospodářské a sociální krize s opravdu tvrdou lupou rasismu. Trochu jsem si zavzpomínal na Stanfordský experiment. Silný film svou reprodukovanou realitou. ()
V tom Detroite bol na tých uliciach riadny chaos, a tá Kathryn to tak chaoticky aj natočila. Minimálne začiatok, skoro som to vzdala. Našťastie v tom moteli sa to ukľudnilo. Ja som ale v kľude nebola, nožík vo vrecku sa mi neustále otváral. Takto to presne vyzerá, keď nesprávni ľudia majú moc v rukách .. a že sa vždy nejakí nájdu. ()
Policajná brutalita na černochoch a následná korupcia, zahladzovanie stôp, to je známa kapitola amerických dejín. Ale neviem, prečo o tom točiť film pomalý každý rok. Je to smutné, je nám ľúto, čo sa stalo, ale tento film je kinotrhákom a možným adeptom na oscary len pre černošské publikum. Neprináša nič nové. Na pozadí novej udalosti, ktorá ublížila rasovej menšine, sa tu zase tlačí nahor tá istá myšlienka – zlí belosi a utláčaní černosi. Játrenie starých rán ale nikomu nepomôže, je treba pozerať už viac dopredu. ()
“Kontroverzná” , bývalá manželka „železného Jima” , KATHRYN BIGELOW, je americká filmová režisérka, ktorá ako vôbec prvá žena v histórii udeľovania ACADEMY AWARDS, t. j. americká Akadémia filmových umení a vied - OSCAR, získala ocenenie pre najlepšiu réžiu roku za film Smrť čaká všade, ktorý sa odohráva v moderne sužovanom Iraku. Zjednodušene by som ju chcel prirovnať ku „ženskej verzii iného provokatéra, ktorý si nedáva servítku pred ústa, Olivera Stonea” . Mimochodom odtiaľto prichádzajú spolupracovníci, čo budú pracovať na najnovšom snímku DETROIT, ktorý je situovaný do minulosti, spred 50. rokov, keď v USA prevládala extrémna rasová neznášanlivosť. Nachádzam sa v roku 1967, a vtedy mali napríklad taktiež premiéru takéto filmové skvosty : Hádaj, kto príde na večeru, alebo V žiari noci. Je takmer koniec júla, a černošská chlapčenská hudobná skupina THE DRAMATICS sa pripravuje na vytúžené vystúpenie, ktoré z dôvodu blížiaceho sa chaosu, sa následne zruší, a jeden člen Larry Reed s kamarátom sa schovajú pred násilnosťami v MOTELI ALGIERS, kde čoskoro dôjde na čosi naprosto brutálne, čo sa bohužiaľ bežne stávalo, a nikoho to zvlášť neinteresovalo... Istý obyvateľ motela vystrelí z hračkárskej pištole na národnú gardu, a to bude hlavný spúšťač, keď sa dostavia aj krutí, brutálni POLICAJTI, ktorí si doslova zgustnú na týchto mladých černochoch... / Z najúspešnejšieho oscarového filmu režisérky Bigelow ( The Hurt Locker ) sú sem „pozvaní” : scenárista Mark Boal, kameraman Barry Ackroyd ( dobrý kamarát „Paľa Zeleného trávnika” ), a taktiež v menšej úlohe aj herec Anthony Mackie. Všetkých absolútne ZATIEŇUJE predstaviteľ policajta KRAUSSA, t. j. WILL POULTER ( zahral si v The Revenant, či aj v Labyrinte, určených najmä pre tínedžerov ), ktorý je v tejto úlohe - strašne zlý, bezočivý, násilný, svinský, skrátka je to taký HAJZEL, ktorého od prvej do poslednej minúty musíte z celej svojej duše nenávidieť !!! I toto negatívne herectvo, je čímsi zaujímavé a strhujúce, od čoho neviete odvrátiť ZRAK ! Mladý Angličan - JOHN BOYEGA, inak čoskoro zažiari opätovne v ďalšom pokračovaní Hviezdnych vojen, ktoré je už na spadnutie, „behá ako bezprízorný pes” , ale i napriek tomu podáva pozoruhodný herecký výkon, keď sa prizerá na nepríjemné udalosti, ktoré čoraz viac naberajú na intenzite stupnice znášanlivosti / neznášanlivosti. Pochybujem, že DETROIT zasiahne do blížiacich sa Oscarov, na to je až moc nepríjemný, keď by väčšina obecenstva najradšej túto vec ignorovala, lebo je „extrémne úprimná” , ale necháme sa prekvapiť ? Asi len sotva. OBDIVUJEM režisérku Kathryn Bigelow, že je medzi nami, a nakrúca všelijaké scenáre, ktoré sa jej dostanú do ruky, vyberie si tie, ktoré sú akosi stále aktuálne, a opäť nakrúca poctivú a svedomitú, filmársku prácu, ktorú si tak vždy cením, bodaj by nadviazala na predošlý úspech, potenciál tu zatiaľ stále našťastie JE. ()
Detroit před 50 lety. Film má emoční sílu. A zároveň je to násilí odporné. ()
Kathryn Bigelow a její pohled na rasistickou Ameriku konce 70. let minulého století, která vykvasila masakrem několika mladých afroameričanů, psychicky labilními příslušníky policie. Dané téma je určitě poutavé a závažné, ale zpracování se možná až moc drží novinových článků, než aby se pokusilo být jakkoliv inovativní a celkové vyznění, tak je překvapivě chladné a bez emoční, ačkoliv to mělo být naopak. ()
Natočeno je to sugestivně, s četným záběry na detail - hlavně očí. Soudní přelíčení se ale už přece jen vleče. Snímek vyznívá dost jako agitka, ale není zcela černobílá. Nikdy nebudu mít pochopení pro rabující násilný dav, který ještě ohrožuje hasiče při práci. SHRNUTÍ: Chcete vědět, proč je dnes Detroit v takovým prů...švihu. ()
Slušně odsýpající drama na základě skutečných událostí, které až na přepálenou stopáž nemá skoro žádný kaz. Detroit mapuje krvavé události v motelu Algiers téměř dokumentární optikou, což ještě umocňuje zajímavě zvolená kamera, která všechny zúčastněné zabírá v osobnějším a intimnějším úhlu. V tomto bodě musím zmínit fenomenální herecký výkon Willa Poultera, jehož nesympatický "ksicht na ránu" velmi ostře kontrastuje se zvrácenou povahou jeho postavy. Na druhé straně této pomyslné barikády je John Boyega, jehož postava téměř po celý film nedělá vůbec nic a jenom se zmateně rozhlíží, což výsledný dojem z celého filmu lehce sráží. Avšak pokud se přenesete přes těchto pár chybiček a hluchých míst, dostanete vcelku povedenou sondu do jednoho zásadního občanského povstání v Detroitu roku 1967, které svou syrovostí ukazuje rasismus v celé jeho nahotě. A už jenom díky tomuto by neměl tento film zapadnout ve vodách filmového průměru. „It's a war zone out there. They're destroying the city.“ ()
Související novinky
Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix
Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (více)
Nový film Aarona Sorkina narazil
Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)