Rodinné sídlo

Vzhľadom na zaujímavý námet, historickú dobu, hereckú zostavu a lákavo napísaný obsah, som čakal niečo lepšie a hlavne podmanivejšie. E. Thompson aj H.B. Carter hrali čo mohli, a veľa scénok s nimi bolo vskutku nadpriemerných, len čo z toho, keď vzápätí prišli dlhé úseky, kde sa v podstate nič nedialo a príbeh si len tak voľne plynul, napoly nezáživne a napoly nezaujato. Nebol som spokojný ani s A. Hopkinsom, u ktorého sa mi už pomaly stáva zvykom, že kde sa vyskytne tak tam sa film síce tvári hrozne múdro, ale v podstate sa tam nič nedeje - synonymum nudy. Šťastie, že väčšinou ide o filmy, ktoré ma zaujmú aspoň prostredím, dobou alebo výpravou. Tie aj v tomto snímku boli výborné. Keď to mám zhrnúť tak môžem smelo konštatovať, že je len málo filmov, ktoré by potrebovali tak nutne nožničky ako tento. Lepší priemer. 65/100 (05.04.2017)

Skvělá atmosféra a výtečná výprava pro mě nedokáží zakrýt špatný scénář. Nejde ani tak o rozhovory nebo to, jak se lidé chovají, ale spíš o předvídatelný příběh, který mi připomíná poušť ze Šíleného Maxe 3 - Kde nic, tu nic. Tři vzájemně propletené rodiny, jejichž proplítání je až příliš na sílu si mě nezískaly naprosto ničím a osudovost v zisku toho domu mi taky nepřišla jako nějaká suprová pointa nakonec. A tak jedinou věcí, kterou hodně oceňuju, jsou herecké výkony hlavně těch z vyšší vyšší třídy. Pokud to uvidíte i v originále, všimněte si, jak mluví. Jak skoro nehýbou horním rtem, což je v Anglii znamením výtečné školy, již navštěvovali. Od jejich hraní se taky odvíjí to krásně absurdní škatulkování do kast, kdy ani v té jedné rodině si nejsou rovni, což dává najevo Anthony Hopkins každým pohybem i slovem. Moje milá, přijali jsme tě sice do rodiny, ale nepleť se do věcí, kterm nerozumíš. Dost mi to připomínalo pozdější Rozum a cit a to jak výpravou, tak typem herců a prostředí. Jen pravda, Rozum a cit jsou mnohem zábavnější. (29.12.2006)

Přespříliš dlouhý a bezdějový ne právě pochopitelný sled scén ze života tří zvláštních rodin z různých společenských tříd, jejichž osudy se navzájem proplétají způsobem ne právě vhodným k pobavení. Nejde o rodinnou ságu ani o společenskou výpověď, tak co to vlastně je? Sešlost několika výborných herců v rolích divných lidiček, to vše zasazeno do velkolepé výpravy. Plus, ale to jen na několika místech, skutečně monumentální spojení obrazu a hudby. (31.12.2005)

Nejde ani tolik o pointu vlastního příběhu, kterou vrcholí anabáze dědictví rodinného sídla, ale o tu pestrost směsice všelijakých více či méně malicherných pohnutek, které ústí v drobné, nevyzpytatelné životní pointy a přes všechnu namáhavost a nemožnost vzájemného porozumění vytvářejí ten barevný a neustále překvapivý tok, kvůli němuž lze milovat život. *** Právě to se ironicky podtrhuje i na konci filmu, když se po celém tom kolotoči roztržitých a ukvapených rozhodování jedna z postav, komentující své jednání, významně zeptá: Udělal jsem špatně? Protože přesně to je ta otázka, kterou se divák (či proživatel vlastního života) neustále nervuje, a kterou přitom vůbec, ale vůbec nemá cenu si pokládat, praví se tady s úsměvem. Však otázka už také zaznívá do titulků a nikomu za odpověď nestojí. Výsostné, rozpustilé, zálibné a bezchybné dílo. (09.10.2012)

Jde vidět, že angličanka Emma Thompson je zde jako ryba ve vodě. Přirozená, krásná a její výkon mě fascinoval. Vypadá to, že se narodila do špatného století, ale film jí to vynahrazuje - je ve vidět, že filmy ze starší doby Anglie (např. zde, Rozum a cit..) jí opravdu svědčí. Když jsem viděla ukázky, plácala jsem se do čela, co v tomto filmu může dělat Helena Bonham Carter; ale ukázalo se, že role jí skutečně padla na míru a mile mě překvapila. Také se mi líbil pohled do různých společenských vstev tehdejší doby. Taky bych si přála žít na Howards Endu.. (21.11.2010)