Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Pro mě nejzajímavější postava naší historie. Nikdy jsem o Tomanovi neslyšel a teď ho mám v hlavě pořád. Přemýšlím o něm jaký ve skutečnosti byl, co se mu honilo hlavou, byl křivák, nebo jen bral zlatáčky, když se kolem něj valili, politiku asi měl dost v prdeli, tu se soudruhama, tu s amíkáma a se všema nakonec vymrdal, minimálně v tomhle si mě silně získal na svou stranu. Pokud se film zaměřuje na osobnost, jsem rád, když mě dá možnost nejdříve dotyčnou osobnost poznat a až pak nechat silnějí přesahovat vyprávěný příběh a přesně takovou cestu zvolil Odnřej Trojan, který ovdedl mistrovskou práci, tedy až na ty rušivý představovačky u každé osoby, která vleze do příběhu. Bylo tam postav jak řepky v Česky, takže jsem po scéně stejně zapoměl, který soudruh je který. No a zlatý hřeb filmu je Jirka Macháček, doposud jsem ho vnímal, jako spíše herce jedné role, ale tady konečně dramatická postava hned výkon Bivoje, skvělý Jiříku. ()
Souhlasím s tím, že Toman je zajímavá postava naší minulosti. A když už o sobě dneska může mít film každý jelito, proč ne taky on. Ve smysl nedávající době se salámisticky zařídil podle sebe a já mám pocit, že to tenkrát byl jedinej klíč k úspěchu. Vadilo mi ale pár věcí. Hlavně to, že všechny rozhovory na mě působily jako přednes našprtanejch monologů na povel, takhle se spolu lidi přece nebavěj... Pak taky nevím, jestli Toman opravdu byl takovej suchar anebo jestli Jirka Macháček zrovna trpěl zaraženejma větrama, ale dvě a půl hodiny čučet na studenej čumák, to člověka moc nerozpálí. No a to je poslední mínus - dvě a půl hodiny. Zas tak zábavnej, aby musel trvat skoro stejně dlouho jako celý poválečný období, ten film teda není. ()
Silné téma, mizerná filmařina. Ten úvod, prvních asi dvacet+ minut, vypadá jak rozhlasová hra mixnutá komiksem. Postavy na plátně deklamují životopisná data, fakta, údaje, které nestíhám pobrat, aby se pak začalo objevovat množství dalších postav, označených jako v komiksu vždy popiskem. Až se mi u anglické služebné chtělo zvolat, jak to, že u ní není popiska, kdo to je? Popisky má všechno - který je měsíc, pokud bychom to třeba podle sněžení sami neodhadli, který je rok, že jsme v Praze, že se díváme na pohřeb Jana Masaryka... Vypadá to celé jako komiksové leporelo o tehdejší době. Hodně se využívají dobové záběry, případně Macháček alias Toman se veze jednou v Tatrovce po mostě směrem ku Hradu, a v dalším záběru od Hradu. Jinak převažují interiérové scény, takže film spíše připomíná televizní dvouapůlhodinovou inscenaci. Výprava je sice velmi dobrá, ale někdy si tvůrci moc námahy nedali a třeba ložnice ve vile Tomanových vypadá nemlich stejně jako ložnice, když ještě bydleli v malém bytě. Všechny tyto berličky a filmařské nedokonalosti nabourávají jakoukoliv možnost soustředění se na příběh. I když, ono to žádný příběh nemá. Přestože jsme postavami ve filmu zcela zahlceni, nevíme o nich nic. Tomanova sestra se například příhodně mihne, jen když je to potřeba. Přestože Toman spoustu lidí v podstatě vydírá, ti s ním rádi chodí na večírky a debatují. Celé čtyři pětiny filmu pak sledujeme sled scének, u nichž je sice popiska s datací, ale je to jedno, kdyby se ta z března odehrála v dubnu, návaznost bude stejná. Přestože se zdá, že má Toman rozjetou širokou mafiánskou síť a všude možně spolupracovníky, ve výsledku vidíme jen, že občas zajde za jedním židovským překupníkem a párkrát využije nějakého důstojníka k převozu diplomatického lupu. Spoustu věcí se člověk dohaduje - drží ho nad vodou, protože skutečně potřebují věci, které on šmelí? Nebo proto, že na každého něco ví? A jak se k těm informacím dostává? Jaké má styky se zahraničím? Jak to, že on mluví perfektně česky, a manželka ne, přičemž mají pocházet z podobných oblastí? Otázek se každou chvíli vynoří spousta. Film tak v podstatě dělají (a na nich stojí a padá) závěrečné titulky (sic!), které uvedou většinou známé mrazivé souvislosti k již viděnému. Mimochodem, kdyby se to celé soustředilo na židy v komunistické straně a jejich aktivity (a že jich bylo!), ne jen na jednoho člověka, jakoby jiných židů ani nebylo, možná by to mělo zajímavější feeling. Což je další paradox tohoto filmu - on je totiž současně protižidovský i prožidovský. I když ten konec trochu dělá dojem, že si chceme vyrobit vlastního Schindlera i s jeho negativními vlastnostmi. Navíc skutečně silné a dramaticky obsažné historické vrcholy (únor 48, smrt Jana Masaryka) jsou ve filmu podány zcela nedramaticky a selankovitě, jako by o nic nešlo. ()
No, chyběly mi další souvislosti vztahu mezi Bedřichem Pokorným, Rudolfem Slánským a Vlado Clementisem!! Samozřejmě pokus o vtip. Tohle opravdu není aspirant na diváckou cenu. Goldberger Asher Zelig alias Zdeněk Toman a kdoví, kdo ještě, v druhé polovině 40. let solidně tahal za nitky. Šéfoval zahraniční rozvědce, kradl a podváděl, kde se mu zlíbilo. Měl vliv doma, kontakty na Západě, kam dostával české zboží, které nechával na černém trhu solidně zpeněžit. Peníze sloužily k financování komunistické strany. Tedy něco z nich. Zbytek cpal do vlastního trezoru. Byl svině, měl talent, byl inteligentní, byl o krok napřed. Jenže moc se nehneme z místa. Pochopitelně naštval kdekoho a to se mu vymstilo. Zástup historických postav je nekonečný. Až jsem je přestal vnímat. Dvě a půl hodiny je také sakra moc. Přitom sledujeme tak trochu pořád to stejné. Debaty, podvody, žvanění, pokuřování. Ondřej Trojan je velmi zajímavý tvůrce, ale tady je bohužel až příliš věrný realitě na úkor zábavy. Po letech jsem docenil jeho Želary, které teď hodně můžu, Občanský průkaz se také velmi povedl. Toman už méně. Vyprávění posouvá až někam k dokumentárnímu dramatu, kde se hodně mluví, ale málo koná. Napínavých nebo emotivních scén je zoufale málo. 65% ()
Po všech směrech standardní, český, velkolepý, historický snímek, který ukazuje tu temnější verzi bývalého Československa, ve které kdo není s námi je proti nám a poté si s ním můžeme udělat co chceme. Kostýmy a celková výprava jsou na výborné úrovni, ale herecky film příliš nefunguje, (u Macháčka mám při pomyšlení na jeho hudební produkci problém představit si ho v seriózní roli) kdy všichni hrají podle určitých šablon a nijak z nich nevystupují. V rámci české produkce nadprůměr, v rámci všeobecné kinematografie za 3 s odřenýma ušima. ()
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- Herečka Kristýna Boková se původně měla ve filmu vysvléknout do naha, ale nakonec režiséra přesvědčila a natočili pro ní přijatelnější verzi. (Duoscop)
- Film bol natočený za 38 dní. (ČSFD)
- Filmová letadla nepochybně pamatují zlatou éru Zdeňka Tomana. Rez, mech a lišejníky na jejich trupech hovoří v tomto směru jasnou řečí. Tvůrci by patrně nesouhlasili s tvrzením, že i to, co dnes považujeme za staré, bývalo kdysi novým. (klukluka)
Reklama