Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Noc na zemi
Night on Earth
Night on Earth
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (404)
Vtipné, chytré, vypointované. Jarmuschův ironický pohled na svět tu funguje lépe než v těch pár dalších jeho filmech, co jsem viděl. Stejně jako u Kafe a Cigár jsem měl pocit, že nemá moc schopnost řadit povídky za sebou, ale protože jich je relativně málo a jsou dlouhé, není to tak na škodu. S odřenýma očima ten plný počet dám. ()
Když nebudu počítat neuvěřitelně temperamentního italskýho taxikáře (Roberto Benigni), kterej vykládá biskupovi svoje historky o tom, jak šukal s dýněma, s ovcí a se švagrovou, tak mě žádná jiná povídka nijak výrazněji neoslovila. Sice všechny povídky maj nějakou pointu, nejsou nudný, ale neni to nic, co bych musel vidět znovu. ()
Díky Noci na Zemi se Jarmusch stal uznávanou ikonou americké nezávislé scény a dostal se do povědomí filmových fanoušků na celém světě. Každá z pěti filmových povídek přináší zajímavý humorný příběh, kde sice nejde o velká dramata, ale o drobné střípky ze života obyvatel velkoměst vzdálených tisíce kilometrů. Nejvděčnější divácký potenciál má povídka z Říma, kde Roberto Benigni obzvlášť zavrženíhodným způsobem zlikviduje nebohého kněze, ale mým favoritem je francouzský příběh, kde si černošský taxikář neví rady se svéráznou slepou dívkou. A nejsympatičtější postavu ze všech stvárnil asi Armin Mueller-Stahl, který si zahrál čerstvého imigranta v New Yorku, který se pokouší přes pramalou znalost jazyka a řízení uživit jako taxikář. Celkový dojem: 90 %. ()
„When I was a boy, the moon was a pearl, the sun a yellow gold..“ Pět časových pásem, pět řidičů taxíků a jejich (ne)závazné konverzace se zákazníky, které už nejspíš nikdy neuvidí. Kde nevyzpytatelný osud tahá jemně za nitky, tam si je Jarmusch naprosto jistý. Při návštěvě Itálie vyřazuji z jídelníčku tykev.. ()
Jemná lahodná řeč pěti různých, ale silným režijním i scénáristickým rukopisem do jednoho celku spojených filmových povídek osobitě a silně navazuje na tuto oblíbenou formu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Pověstná hrabalovská "perlička na dně" se tu blýskne jako sice zrníčko, ale zrníčko, které je současně vzácným jinde nenalezitelným klenotem. Pábitelská taxikářka, která se chce stát automechaničkou, slepá, která vidí víc než vidoucí, nepoměrnost umělého a skutečného neštěstí nebo orgie samčího samolibého a současně zbabělého egoncetrismu jsou existenciálními ploškami, jež se sice odehrávají v různých světových velkoměstech, ale ve skutečnosti se mohly stát komukoliv kdekoliv kdykoliv. Záměnná forma tak skrývá totožný obsah. Lidství je všudypřítomné: i za dne, i v hluboké noci, i v předjitřních hodinách, kdy únava zmáhá tělo toužící po spánku. A tak i nejodlehlejší část lidského dne skrývá lidský obsah a hluboký příběh. Dnes právě tak jako na počátku devadesátých let minulého století, do nichž je zasazen děj tohoto nevšedního šperku stříbrného plátna. ()
Film z názvom, od ktorého by ste čakali všeličo, len nie to, čo dostanete. Po prvej L.A. časti som si myslel, že sa to už ,,konečne,, rozbehne a možno sa aj využije niečo z toho, čo mi bolo za 25 minút ,,dôkladne,, naservírované, no musel som sa mýliť. Dostal som to isté – miestami nudné, ale reálne a elegantne zrežírované ,,zoživota,, príbehy, ktoré si už však nebudem mať potrebu púšťať ešte raz. Až na konci som si však uvedomil, že málokrát sa mi podarilo tak stotožniť s pocitami jednotlivých postáv, ako v tomto filmu. Bolo by to za štyri, keby som bol mal aj iný zážitok, ako stotožňovanie... Triajpól. ()
Zatímco mladá taxikářka (výborná Winona Ryder) vnímá ve svém losangeleském voze velké rozdíly mezi ní a hollywoodskou manažerkou, ve stejnou dobu v New Yorku vyráží se zákazníkem východoněmecký emigrant. Pět příběhů se odehrává v pěti taxících na pěti místech světa, díky časovým posunům ale v jeden a týž okamžik. Nezávislý polobůh Jim Jarmusch se představuje širšímu publiku, znovu je silný zejména díky vlastnímu scénáři. Má to zároveň velmi dobrou atmosféru a výborné herce. ()
Další úchvatný počin věčného originalisty Jima Jarmusche. Nejvíce se mi líbily povídky z New Yorku a Říma, ovšem neznamená to, že bych chtěl či mohl ostatním něco vytknout. Naopak. V jednoduchosti je opravdu síla, Jim Jarmusch to ví a jeho zdánlivě malé filmy jsou tak velké... Těžko o nich psát, velmi těžko.__P.S. Jako vždy skvělá Waitsova hudba. ()
No to mi ho zmuchlej! Lidi jezdí po nocích taxícima a vedou hovory? Nevídáno! Kvalita, či spíše ujetost jednotlivých miniepizod, stoupá. Pokud by se přidalo ještě deset, patnáct měst, ve kterých nájemné gumy povozí ožralky, mohlo to začít být i zajímavé. Někde mezi bangladéšskou rikšou a ulánbátarským taxijakem. ()
Po Tajuplném vlaku doceňuji všechna pozitiva Noci na zemi. U povídkových filmů se často stává, že jsou povídky na sebe navyrstvené v různé kvalitě a dojem z filmu je pak rozpačitý. Zde šlo o jednoduché pojítko, které zafunfovalo. Jeden rukopis v různých žánrech - bavilo mě to. ()
Tento film vo mne zanechal krasny pocit pohody.v obycajnom taxiku su uplne genialne vykreslene mozno na prvy pohlad nezaujimave epizodky zo zivota uplne beznych ludi.davam 4 * iba kvoli tomu ze su aj "kapicku" zaujimavejsie filmy ako tento ktory je "iba" tak krasne obycajny... PS.Aj tak budem taxikarom!..;-) ()
80% - Tento film je „moralizující pohodovka“. V pěti povídkách si zde užijete především propracované postavy, skvělé herecké výkony, humor, a spoustu popcornové filosofie. Škoda, že si Jarmush netroufl zachytit i pražské taxi. Zajímal by mě scénář… ;o) ()
LA 2/10, NY 8/10,Paríž 4/10, Rím 5/10, Helsinky 9/10 NIE a NIE a NIE!!!! Jarmush proste nie je filmár. Je to rovnako ako Warhol intelektuál, ktorý sa náhodou dostal ku kamere ( čo sa dalo akceptovať ešte pri debute) na rozdiel napr. Od Felliniho, Kusturicu alebo Sorentina, ktorých filmy mi síce nesedia ale rešpektujem ich. Bez jediného poriadneho filmárskeho nápadu vyrozprávaných 5 ani neviem ako to nazvať....príbehy to neboli ... niečoho s dejovými oblúkmi , ktoré by v šuflíku hanby ponechal aj Skip Woods. Má to vynikajúcich hercov, ktorí by skvelo uhrali aj pod Troškom a výborného kameraman ktorého režírovať ani netreba a tú atmosféru vyčarovať dokáže. S výnimkou druhej a poslednej poviedky ( kde to všetko zrazu fungovalo a ktoré by si zaslúžili byť v lepšom filme) u mňa takmer nestráviteľné. 6/10 Hodnotím tak vysoko pretože nejako tak vyšiel priemer a takisto je to jediný Jarmush, ktorého som dobrovoľne zvládol dopozerať bez toho aby mi za to platili ()
Další skvělá Jarmuschova komedie. Líbili se mi všecjny povídky. Nápad, aby se každá odehrávala v noci v taxíku a každá v jiném městě je úžasný. Záběry setměnlých nočních zákoutí Říma, či New Yorku jsou pěkné. Nejvíce se mi líbila povídka z New Yorku a z Říma. Ale i ty ostatní byli moc dobré. ()
Pět krátkých příběhů na pěti různých místech ve světě. Všechny spojuje taxík a chvíle okamžiku. Necelá půlhodina, během níž se taxikář a klient vzájemně poznávají. Nenáročná podívaná s dobrou hudbou a atmosférou noci. ()
5 "všedních" příběhů odehrávajících se ve 5 světoznámých městech s 5 různými taxikáři. Těžko povědět který se mi líbil nejvíce, budu je teď tedy hodnotit jednotlivě. 1 povídka- Los Angeles s Winonou Ryder mi přišla nemastná-neslaná takže průměr 3***. 2 povídka- New York, byla jedna s těch lepších-rozesmála a zahřála u srdce 4/5. 3 povídka- Paříž byla sice poetická (jak se taky na tohle město hodí) ale po skončení vyšuměla do prázdna 3/5. 4 povídka- Řím je nejvtipnější ze všech povídek, one-man show užvaněného Roberta Benigniho jenž nechtěně zlikviduje nebohého kněze vyzpovídáním se, ze svých hříchů 4/5. 5 povídka-Závěrečné Helsinky, jsou po Římě ultra rychlé depresivní zmrazení, jak už smutným příběhem tak už typickou zasněženou krajinou 3/5.Celkový dojem: 75%. ()
Další jedinečný Jarmusch. Nemusíme mít jeho styl rádi, ale přesto je třeba uznat, že ten člověk má svou tvorbou co říci (což se nedá říci o velké většině jeho vrstevníků). Každopádně po téhle půvabné zkušenosti už nemůžu nikde prohlašovat, že zábavně natočit dvě hodinky nepřerušovaných dialogů zvládne jen a pouze Quentin Tarantino - Jarmusch to zde totiž zvládl natolik suverénně, že jsem celou dobu nejen pozorně naslouchal, ale také se hlasitě smál a dumal nad tím, co to vlastně ti zvláštní/obyčejní lidé vypouštěli za podivná/všední moudra. Přestože každá povídka je náladově trochu z jiného těsta a aplikuje jiné lidské vlastnosti, ve všech zahlédneme alespoň kousek sebe samého, kousíček charakteru, který dává pravidelně najevo úplně každý (nebo by alespoň měl). New York byl vtipný a laskavý, Paříž přátelská a láskyplná, L.A. krásně rozjezdové a Helsinki příjemně tragikomické. Jenom ten Řím mi tam nějak neseděl, i když ty Benigniho problémy k životu asi taky patří. :)) 85% ()
Když se Jarmuschovi podaří, tak je to nádhera. Směstnat pět velikých dramat do pěti taxíků a vyprávět je způsobem, který je ve výsledku tak obyčejný, to je zkrátka kumšt. ()
Pro mě nejlepší Jarmusch. Špičkový tematický a vysoce zábavný povídkáč, kde mladičká Winona Ryder vyčnívá svou rolí charismatické, neustále klející taxikářky-automechaničky Corky. Zábava je zde zaručena nejen díky skvělé herecké skvadře, ale také díky zasazení jednotlivých povídek do různých světových metropolí. Doporučuju! ()
Los Angeles: 3/5 New York: 5/5 Paris: 4/5 Roma: 3/5 Helsinki: 4/5. U druhého tripu jsem šel fakt do kolen. Navíc Esposita (Yo-Yo) znám jen z vážných rolí, ale tady se vážně předvedl. Winoně jsem roli tvrďačky vůbec nežral - nemá na to xicht. ()