Ohněm a mečem

Ohňom a mečom. Film, ktorý sa s hrdosťou môže pýšiť titulom jeden z výborných historických veľkofilmov. Pozoruhodné na ňom je aj fakt, že pre našinca zo strednej Európy môže byť zaujímavým faktom to, že sa vlastne jedná o dejiny kúsok od našej rodnej hrude. Mapujeme pomocou neho situáciu na Ukrajine, kde sa Kozáci, Tatari a Poliaci snažia dosiahnuť svoj kúsok územia. Trpí tím najme obyčajné obyvateľstvo – prostý sedliaci. V tej dobe aspoň mali tú výhodu, že boje sa odohrávali na planine resp. poli a nedochádzalo ku zbytočným stratám na civilnom obyvateľstve. Vec, ktorá ako prvá človeka zaujme, teda mňa bol zoznam historikov a odborníkov, ktorí sa podieľali na výrobe. Je jasne aj z tohto vidieť, že tvorcovia si na svojej práci dali záležať. Diváka upútajú aj podivné fúziská, ktoré nosí každý herec tohto filmu. Ani chlastom sa v tej dobe nešetrilo a kto nevypil dvojdecák do dna bol vadný. Henryk Sienkiewicz dokázal overený termín, že história sa opakuje, síce historický film založený na politických udalostiach okolo rokov 1650, ale jeho obsah si krásne môžeme preniesť do súčasnej doby a vecí čo sa odohrávajú na Ukrajine. (15.03.2015)

V posledních dnech jsem zhlédl velkolepé polské historické eposy Pan Wolodyjowski a Potopa a tak nebylo divu, že jsem se těšil i na Ohněm a mečem. Ovšem z toho, co jsem dostal moc spokojený nejsem a musím říct, že poláci už jsou z formy, kde tentokrát nechali onu velkolepou výpravu? tu tam jsou i velmi převědčivé herecké výkony, které zdobily dva výše zmíněné snímky-například Zbigniew Zamachowski by si za ztvárnění Michala Wolodyjovského zasloužil pár facek a ani ostatní zrovna nezazářili a co teprv scénář(vždyť to chvílemi vypadalo až na parodii, spousta scén naprosto nevhodných a do tohoto typu filmu nehodící se). Bohužel musím říct, opravdu velké zklamání, měl jsem velký problém vůbec to dokoukat. A ani celkem povedené bojové scény nedokáží zachránit víc než dvě hvězdičky, škoda:( (13.07.2009)

[2,5*]     Tak na to, že to je najväčší a najdrahší poľský veľkofilm, navyše vysoko hodnotený (značne precenených 82% oproti podstatne striedmejších 70% na IMDb), je to pre mňa sklamanie. 3 hodiny nezáživnej nudy, miestami prerušenej niekoľkými lepšími scénami (šermiarsky súboj, návšteva vedmy, pár piesní, pár bojových scén). A to režíroval Jerzy Hoffman, režisér vynikajúceho Mastičkára (1981), takže očakávania boli vysoké. Nemilo prekvapený som bol kamerou, ktorá sa akosi nevie trafiť do záberu, pri rýchlych scénach nestíha, takže tie pôsobia neprehľadne. Herci sú väčšinou drevení, ich prejav značne strojený. Na to, že to je film z prelomu tisícročí, film pôsobí veľmi zastarane. No a tie pokusy o humor sú zúfalo nevtipné. Aby som však iba nekritizoval, okrem niekoľkých spomínaných podarených scén má film ešte ďalšie plus a to je jeho historicko-informačná hodnota.  Primäl ma k tomu, aby som sa trochu pozrel na časť histórie, na ktorú sú Poliaci mimoriadne hrdí. Na časy, keď mali jeden z najväčších a najľudnatejších štátov na svete a dokázali ho ubrániť zo všetkých strán (Rusi, Tatári, Švédi). (13.08.2021)

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. (28.07.2003)

Vysokorozpočtová nabušená akční exkurze do historie Polska. Super je i to že film se nebere zas tak uplně vážně díky odlehčujícím postavam. Ohněm a mečem jen hýří rázovizými postavami a postavičkami. Zajímavé pro Čecha je i koukat na zápolení Tatarů s Poláky. Podobné scény se jen tak v historických filmech nevidí. Vřele doporučuju jako zábavnou, místy až přehnaně patriotickou, podívanou ve skvělých kulisách a s nápaditým zpracováním bitevních scén. (10.09.2006)