Gauguin - Voyage de Tahiti
Gauguin: Voyage to Tahiti
Gauguin: Voyage to Tahiti
Gauguin: Voyage to Tahiti
Režie:
Édouard DelucKamera:
Pierre CottereauHudba:
Warren EllisHrají:
Vincent Cassel, Tuheï Adams, Malik Zidi, Marc Barbé, Samuel Jouy, Scali Delpeyrat, Pernille Bergendorff, Pua-Taï Hikutini, Ian McCamy, Michèle Clément (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nekompromisní vizionář Paul Gauguin opouští Paříž, rodinu i přátele a v roce 1891 se usazuje na exotickém ostrově Tahiti, aby zde načerpal inspiraci pro své obrazy v divoké a neposkvrněné přírodě. Zdánlivý ráj se ale mění v místo samoty a chudoby, na němž Paul zápolí s podlomeným zdravím, odmítnutím i pochybami. Poznává zde ale takové domorodou krásku Tehuru, která se stává jeho ženou i múzou. Film Edouarda Deluca je výpravnou, přitom ale meditativní sondou do duše vášnivého a problematického génia. Dominuje jí naprosto strhující, intenzivní výkon Vincenta Cassela. (Film Europe)
(více)Recenze (52)
Pomalé melancholické dílko mající velké plus v atraktivní lokaci Tahiti a skvělého výkonu Vincenta, jeho Gaugain byl perfektně problematický, tu nejistý, tu zuřivý tu štastný tu ne, radost na ty jeho emoce koukat. Jen z tohoto filmu vychází jeho obraz dost negativně, zvláště třeba ve vztahu k jeho početné rodince, o to víc jsem byl překvapen když jsem si na Wiki přečetl že to bylo spíše naopak a jeho manželka zvesela utrácela jeho nemalé peníze a když dostal padáka okamžitě vzala roha i s dětma.....no nejen u nás je to někdy s pravdivostí a přesností u autobiografických filmů ošemetné. Jinak ale krásný film a kdyby někdo z jeho vrstevníků tušil jaký budou v dnešní době lidi utrácet za jeho obrazy obrovský prachy....ty jejich obličeje bych chtěl vidět :-) ()
Gauguin je takovým typickým festivalovým filmem. Namísto příběhu tu máme poetickou koláž z Gauguinova života na Tahiti. Jeho pobyt na exotickém ostrově není pojat vůbec romanticky, nejsou tu žádné působivé scenérie nebo dlouhé záběry na přírodu a divoké domorodky, jako zdroj inspirace. Celý obraz je spíš posmutnělí, lehce melancholický, jako opuštěné letovisko po letní sezóně. Casselův malíř nemá mnoho sil, je křehký duševně i fyzicky a ať nepůsobí jako egoistický bohém, stejně myslí převážně na sebe (raději barvy a plátno než nakrmit a obléct ženu). Gaugein je tu vyobrazen jako niterný člověk, který chce malovat, ale není schopen ničeho jiného - pracovat, starat se o rodinu. A ač se film příliš nedrží faktů, je v mnoha ohledech přínosný. Pomalu plynoucí (ne)děj do kulis Tahiti zapadl výborně. ()
Vincent Cassel jako malíř Paul Gauguin během svého pobytu na Tahiti - podle jeho obrazů, které jsou plné barevné exotiky s nahými domorodkami jsem čekal něco pozitivního, ale dostala se mi depka o zoufalcovi, který do Polynézie utekl v domnění, že tam nebude potřebovat prachy jako v civilizaci a bude se stoprocentně věnovat jen umění. ale kapku narazí na realitu. ()
Pocitový film, který vám podprahově zprostředkuje pocity ve své době velmi neprávem neuznávaného umělce, který doufal v uznání, ale za života se ho nedočkal. Jeho vůle, přístup k umění, talent, vlastní cesta navzdory všemu a všem, naděje i příchod nevyhnutelné existenciální zoufalosti ze života, to vše a přitom ty hlavní pocity vlastně beze slov, jen s atmosférou, mimikou (ne)herců, kulisami Tahiti a omračující náladou, která vás zasáhne přesně v rytmu filmu a života Paula Gaugina na Tahiti. Je pravdou, že některé prvky ze života Gaugina nejsou úplně zmíněny, ale myslím, že to tvůrci udělali úmyslně, jejich hlavním záměrem bylo zprostředkovat příběh umělce, nikoli biografii. Jeden z mála filmů, kde když umělec maluje, máte pocit, že tu atmosféru tvořivosti takřka cítíte. Vincent Cassel a Tuhei Adams jsou ve svých rolích naprosto skvělí. 85% ()
Žádná super zábava, ale oceňuji snahu o autenticitu a reálnost bez zbytečných amerických manýrů a dějových přikrášlování. Tedy to co by člověk měl očekávat od životopisného filmu. Toto je splněno. ()
Jemné, poetické, málomluvné. Dechberoucí výkon Vinceta Cassela a překrásná hudba. ()
Kapitola ze života Paula Gaugaina, která velmi hloubavým a chmurným stylem mapuje jeho život a především milostný vztah na Tahiti. Sledování exotického životního osudu je maximálně zajímavé, leč svým stylem poněkud hůře stravitelné. ()
Nebolo to také zlé. Pripadalo mi to dokonca menej zmätené ako novší počin At Eternity's Gate. Chybou bolo, že film takmer ani nepôsobil ako keby mal byť o maliarovi, ale o milostnom trojuholníku. Rovnako sa nevenoval jeho psychike a problémom. Nebolo z neho cítiť to utrpenie a žalostný stav. 6,9/10. ()
Přijel, namaloval pár obrazů a vodjel. ()
Jsi divoch, milý Gauguine. Jako my všichni. Jen ses rozhodl rozpomenout se na to. ()
40% - komentář 20ti slovy: Depka ve Francii, pohoda na Tahiti, pak depka na Tahiti a konec. Těžký život "umělce", pomalé a obrazy nic moc. Alespoň ta příroda. Souhlas s "Cinematrix". ()
Tahiti pod Gauguinovou rozervanou dusi velmi ztemnelo. ()
Vincent Cassel bol skvela volba režiserskeho novačika Eduarda Deluca.Dôležitu rolu vo filme hra aj tahitska priroda.V niečom štyl ktory Deluc zvolil pripomina rukopis Terenca Malicka.Gauguin nie je nudny životopisny film ale putavo natočeny film o za života neuznanom trocha sebeckom maliarovi.8/10 ()
Gauguin jede poprvé na Tahiti, kde živoří a tvoří, přičemž divák trpí s ním, bohužel však většinou nudou. Idylka to věru nebyla, až na krátké štěstí s domorodou múzou. Když si prohlížím jeho obrázky plné barev, vidím tam víc vzrušení a děje, než v celém tomhle filmu dohromady. Famózní Cassel táhne umělecké hodnocení nahoru, ale stejně - vidět jsem to asi nemusel. ()
Přenádherná tahitská příroda. Uvěřitelný Vincent - hlavně v druhé polovině. Skvěle vybraná představitelka Tehury. Zajímavá hudba a nezvykle modromodré moře. Nedoporučuji životopisným hnidopichům. Doporučuji nespoutaným duším. ()
Je mi to ľúto, ale musím opäť konštatovať, že Francúzi vytvorili opäť len jeden z mnohých priemerných životopisných snímkov, ktorých točia hádam na tucty. Problémom vo všeobecnosti u Francúzov je to, že tie snímky netočia pútavo a k divákovi sa dostane minimum emócií. A tento film nie je výnimkou. Navyše trošku mi vadilo, že tu tvorcovia opisujú len istú časť životnej púte Paula Gaugaina. Našťastie obsadenie Vincenta Cassela bol dobrý krok a prírodné scenérie Francúzskej Polynézie ani nehovoriac. 55 % ()
Příjemný snímek, který zachycuje jedno období života tohoto malíře. A film je jako obraz, zaplněný spoustou krásně vypadajících obrázků a klidné tvořivé nálady. I když to ve výsledku alespoň z mého pohledu není takový zázrak, jaký jsem očekával, stojí za to tento film vidět. ()
Mistrovské dílo, V. Cassel v titulní roli - mistrovský výkon, kamera i scénář na úrovni. Hudba dokresluje filmový příběh. Snad jen by scénáři prospěla zařazení nějakých dramatických momentů. Dobře udělaný film.4* ()
Vincent Cassel Gauguina hraje neuvěřitelně, jakože jím skoro je – píšu záměrně skoro, protože Vincent bude vždy především Vincentem. Ale na umření je na plátně pořád a pořádně, ale stejně tak v něm neustále doutná touha po životě, po malování; hoří, neustále ho něco žene něco dělat, něco hledat, milovat, neustupovat, i když je osud sebevíce proti. Zásady žití a posedlost jít svoji cestou, touha neustoupit; v těch posledních scénách kdo nemá slzy v očích, ten nemá srdce... Jo a super smyčce Warrena Ellise, to se vždy počítá! :-) [80%; 2018-06-03 Kino Světozor] ()
Další skvělý životní herecký výkon Cassela , dělá z tohoto filmu , shlédnutelné dílko. Ve filmu se toho až tak moc neděje . Odjezd z Francie , pak živoření na Tahiti , nemoce, život s domorodkou a návrat zpět odkud přišel . Nebýt již zmíněného herce v úvodu , tak by to byl až podprůměrný film z ostrova . Ale Vincent to dost pozvedl . Proto dávám * * * * . ()
Související novinky
28. Dny evropského filmu startují!
DEF proběhnou v termínu od 16. do 23. 6. v Praze, Ostravě, Brně a v dalších městech ČR v rámci festivalových ozvěn. DEF jsou filmovým festivalem, který se již 28 let zaměřuje výhradně na současný… (více)